To by člověka mrdlo. 
Lovím se s tou sviní, nechám si málem zlomit nos, a nějaká tupá blbka jí pak prakticky pustí. Proč se namáhám? Aby toho nebylo málo, varoval nás Gordon, že máme být opatrní. Že na ní dělal nějaké pokusy, které by mohli znamenat, že je momentálně o dost silnější  a nebezpečnější. Píčovina. Až se ukáže, dostane na prdel tak či tak. Pokud se ovšem po tom minule ještě ukázat bude chtít. Hah.
Přikousnul jsem si párek v rohlíku, napil se coly a lahev položil vedle sebe, pak jsem si ze stehna zvedl mobil a pokračoval ve scrolování fejsbůkem. Občas jsem se pozastavil nad nějakým vtipným videem, jinak jsem pokračoval dál a snažil se zabavit mezitím, co jsem ukusoval párek v rohlíku. 
Měl jsem zrovna pauzu, nějak moc jsem nevnímal okolí. Chtěl jsem na moment prostě vypnout. Navíc, jsem v parku..chodí tu x lidí, jsem na hlavní cestě. Tu by si přece nikdo nic nelajznul. 
Pomalu jsem dojedl rohlík, zmačkal jsem papír ve kterém jsem ho dostal a pak ho obloukem hodil do koše vedle mě. Následně jsem se pohodlně opřel, vzal mobil opět do ruky a pokračoval ve scrollování. 
Na ramenou mi zela kožená bunda, pod kterou jsem se v tom vedru potil jak kunda. Klasicky černé tričko, rifle, vojenské boty a kožený pásek. Plus pod bundou popruh na zbraň, ve kterém stále držela moje věrná pistole. 

Po tom ako ušla z pekla zvanom, kde Inkvizitory robili pokusy na nadprirodzenými bytosťami bolo choré. Sama po tom, ako sa dostala von prežívala muky a nové poznatky, ktoré boli ťažko ovládateľné. No našla niekoho, kto jej s tým pomáhal, predsa takúto chuť po krvi a silu v sebe ešte nikdy necítila za tých viac ako 150 rokov. Kto vie čo s ňou spravil ten pekný lekár, alebo čo to bol. 
Už nechcela byť pokusným králikom, alebo odpadom. Bola dosť silná, silnejšia než kedysi predtým, ako sa krmila dušami druhý ľudí. Vedela a vnímala, že robila spúšť v lese, kde sa vyriadila na ľuďoch, ktorý sa tam stratili. Lenže túžba po krvi a ich energie bola v tomto období neznesiteľné silná. Tým že vedela premeniť na zviera, dalo sa jej čin zmeniť na napadnutie zverinou. 
Zakrývala za sebou stopy ako profesionál. 
V jeden deň, šla cez park smerom k lesu, aby šla uloviť znovu niečo chutné. No jej púd citlivého nosa ucítila známu voňu. Nebol to ani pes, ani dieťa, ale niekto kto jej bol dosť povedomý. Na vône mala pamäť ako slon. Ako kráčala po tráve sledovala objekty okolo seba, až videla zozadu muža s hustými tmavými vlasmi, ako sa napchával hotdogom.  Stála v diaľke za ním a sledovala jeho pohyby, vnímala doslovne všetko intezivnejšie. Len videla pokrčený papier od jedla padajúc do koša a ako sa obzeral vôkol. No priblížila sa k nemu žmurknutím oka a stála za ním. No cítila i pach prachu a kovu, vedela že je ozbrojený. Jej zmysli boli dosť silné aby to nerozoznala. Chytila ho pod krk a zaklonila mu hlavu operajúc o lavičku a jej brucho. "Opäť sa stretávame, aká náhoda. Nehyb sa inak ti zlomim väz skôr ako sa natiahneš pre tú zbraň. Podaj mi ju. " Držala ho pevne pod sánkou na krku a zvierala mu tak i hrdlo.Natiahla ruku, aby jej podal zbraň. "Vidím, že si až extrémne pokojný, teda bol si. Moja návšteva ťa naozaj musí tešiť. "Sklonila sa k jeho uchu. "po tom čo si spravil, budem ako tvoj tieň. " Narovnala sa, on mohol cítiť že bola dosť silnejšia, než predtým. No cítila i jeho srdce, tep sa zrýchľoval . "vstaň ideme do lesa."  Nechcela viac svedkov po tom ako mu nepekne ublíži za to čo spravil. Aby pocítil , že sa s nadprirodzenými nezahráva. 

V klidu a pohodě jsem si seděl, sledoval co je zrovna trendy na FB. A pak jsem najednou ucítil silný stisk na krku. Instinktivně jsem vsunul ruku k pouzdrz se zbraní. Než jsem ale zbraň chytil, cítil jsem jak stisk zpevnil. Bylo mi jasný, že je něco špatně. 
Přestal jsem panikařit a zaměřil se na tvář toho co mě právě držel. Ihned jsem jí poznal. 
Strnule jsem ji pozoroval. Tohle bylo zlý. Minimálně pokud říkal Maxwell pravdu. Nehýbej se, nebo ti zlomím vaz.. 
Zůstal jsem ve strnulé poloze a poslouchal co mi ta čubka chce. 
Chtěl moji zbraň, což jsem jí fakt dávat nechtěl..ale měl jsem navýběr? Rozhodně ne. Zatnul jsem čelist, pak vytáhl zbraň pro kterou jsem se natahoval. Věděl jsem, že pokud jí ji podám, je po mně. Na hned. A tak jsem zbraň vzal, a místo toho abych jí ji dal na ruku, jsem jí hodil před nás na cestu. Přitom jsem s ní stále udržoval oční kontakt. 
To ji asi moc nezastavilo, protože i tak trvala na tom, že jdu s ní. A jelikož momentálně nebyla moc jiná možnost, tak jsem se s její rukou na krku, a s mýma rukama nad hlavou pomalu zvedl. "Děláš chybu kotě." Oznámil jsem jí jen tlumeně, a pomalu s ní šel. 

Sledovala jeho tmavé oči a zreničky v ktorých prejavil menší strach a prekvapenie. Uškrnula sa nad tým, že zrejme nečakal takúto návštevu po nejakom čase.  Počula hlasy, okolo seba, čo hovorili o nich. No pretočila očami, keď ten debil fakt hodil zbraň pred seba? Je tak sprostý? veď tu zbraň vidia ľudia v parku nehovoriac okolo idúci. Vôbec tento týpek nemyslel hlavou. 
Len čo súhlasil s tým, že dvihne ten svoj malý pevný zadok z lavičky tak sa uškrnula. Ruku spod jeho krku uvoľnila a hneď čo sa dvihol ho chytila zozadu za vlasy a poriadne pritiahla. "Obe ruky za chrbát, inak ti hlavu odtrhnem pred tými deckami, čo sa tam práve hrajú a hodím im ju" Šepla mu do ucha, keď stále v tesnej blízskoti. Aj keby nesúhlasil, chytila ho za predlaktie a jednú ruku dala v momente za chrbát. Ako menší ťah u polície. Vo vrecku mala sťahovačku, gumu ktorá sa používa v lekárstve. Vedela že tento kúsok z lekárničke je super vec. 
Strkala ho aby si pohol, kým neboli v lese a obe ruky za chrbtom mal poriadne stiahnuté, aby ich od seba nedal. "Aký je to pocit, byť pred niekym, koho dôveru si zradil? koho si nemal naštvať." Zavrčala s červenými očami a noho ho skopla zozadu do papradia. Kľakla si a  rukou mu znovu chytila za vlasy a zaklonila mu hlavu. "myslíš že je fajn mať proti sebe naštvanú nadprirodzenú osobu ?" Všimla si menší škrabanec na jeho tvári. Jej druhé zmysli upíra v nej prebudili chtíč po jeho krvi, ale zároveň i po niečom inom. Otočila ho na chrbát. Oprela ho chrbtom a hlavou o peň stromu, aby mu videla do tváre. No vytiahla ďalšie kotúčiky tej gumi a obe nohy mu zviazala o najbližšie pevné stromčeky, aby sa nepokúsil o útek. Keď bol poriadne znehybnený prešla nad neho "ešte ti to je smiešne ? Inkvizitor?" Sledovala jeho oči, pevne ho chytila za sánku a zaryla do nej ostré pazúry. No jeho červetvé škrabnutie. Jazykom mu po tej ranke prešla a nadýchla sa s privretými očami " chutný inkvizitor. Neopováž sa kričať, nik ťa nebude počuť. " Uškrnula sa a prehrabla si voľnou rukou svoje biele vlasy. "premýšľam ako ti ublížiť. "Zamyslene sa mu dívala do oči a rukou, ktorú mala voľnu prechádzala po jeho hrudi a prehľadávala ho. Našla jeho mobil, ktorý rozdrvila a rozbila o kameň, aby ho nenašli ani cez jps súradnice. Pustila jeho tvár a prehľadavala mu aj nohavice. A rukou prešla k vrecku do ktorého vsunula ruku, no neboli to kľúče. Pozrela na jeho tvár a rukou cez tu tenkú látku vo vrecku, stlačila. "hm.. zaujímavá výbava..."Zamyslela sa nad tým a neprestávala v tom."si panic ? "  napadlo ju niečo čo by inkvizitory určite nemohli zniesť. 

Ačkoli jí to nedošlo, zbraň odhozená přede mě měla velké plus. Lidi si toho všimnou. A co víc, slyšel jsem hlasy kolem. Takže viděli jak jsem ji odhodil já, mezitím co mě pod krkem držela ona. Co to pro mě znamená? Inkvizice se to dozví. A bude mít moji zbraň jako důkaz. Budou vědět co se stalo, a najdou mě.
Pustila mě a čekala až se zvednu. V jejím stisku jsem cítil větší sílu než když jsem jí chytil minule. Teď už jsem věděl, že Gordon něco opravdu podělal, a opravdu z ní udělal něco silnějšího. 
Zvedl jsem ruce nad hlavu aby je viděla a pomalu se zvedal. V ten moment mě chytila za vlasy a silou přirazila zpět. Cítil jsem zapraskání, jak mi škubnutím vytrhla několik vlasů. Zasyčel jsem bolestí, pak na její pokyn dal ruce za záda, při tom jsem poočku koukal kolem sebe. Nedaleko nás bylo dětské hřiště, takže ta mrcha moc neblafovala. Zatnul jsem zuby. 
Tak jo..spočteme si to. Netuším jak je silná nebo čeho je schopná. Netuším co přesně má v plánu, netuším co se bude dít. Musím se jí nějak ubránit, ale nechci do toho zatáhnout civilisty.. Skousnul jsem si spodní ret. Rozhodl jsem se s ní spolupracovat dokud nebudeme o kousek dále, pak na ní vytáhnu co budu jen moct. Mohl bych ještě řvát o pomoc, ale to fakt není můj styl. Na to jsem byl až moc tvrdohlavej. 
I kdybych moc nesouhlasil se stažením ruk za záda, postarala se o to prakticky sama. Poměrně rychle jsem cítil, jak mi kolem zápěstí omotala něco pevného. Mělo to nepříjemný gumový povrch. Ale co to bylo jsem nezvládl uhodnout. 
Konečně jsme se vzdálili dále do lesíka, kde nás už nikdo moc neviděl. A ona začala mluvit. "Jak jsem zradil tvoji důvěru? Děláš jak kdybysme byli starý známý a já tě bodl do zad..já jen dělal co se mi řeklo. Šel jsem po špíně co vraždí lidi." Usmál jsem se na ni sarkasticky. Jakmile jsem ale domluvil, ucítil jsem silné kopnutí a svalil jsem se do kapradí po straně. Bez rukou jsem neměl moc šancí udržet rovnováhu.
V lesíku to bylo poklidné, vonělo to tu jehličím a vlhkem. Ale ačkoli lesy miluju a cítím se v nich jako doma, raději bych si to užíval ve stoje, než s držkou v zemi. 
Držka v zemi mi nezůstala dlouho, protože mě opět chytila za vlasy a zvedla mi hlavu. Měla otázku. Já jsem se ušklíbl. Co jsem jí na to měl odpovědět? 
V těle jsem měl dost adrenalinu. Věděl jsem, že jsem na tom zle, ale nějak jsem si to nechtěl přiznat. Všechny myšlenky mi připomínali několik týdnů, kdy jsem byl připoutaný řetězem k židli, a jediné co jsem mohl vnímat, bylo jak ze mě upíři postupně berou še co chtějí.
Každopádně díky adrenalinu jsem si ani nevšimnul že mi po tváři stéká kapka krve, z nového škrábance, způsobeného pádem. 
Moc jsem nevěděl co se stalo, ale bez jakéhokoli náznaku toho, že bych na ní byl těžký, mě otočila na záda a opřela o kmen stromu. Zapřel sem se nohama a začal jsem se zvedat, ale ihned jsem byl přimáčknut zpět, a aby toho nebylo málo, omotala mě další gumou. Tentokrát mě takto přidělala ke stromu o který mě opřela. "Co vymýšlíš kurva..pusť mě, stejně z tohodle nic nebudeš mít." Zamručel jsem poněkud monotónně, a sledoval jak mi přivázala nohy ke stromům po stranách. Poměrně šikovně mě znehybnila. Což se mi nelíbilo už tuplem. 
Došla ke mně, dřepla si a chytila mě za bradu. Ptala se zda mi to přijde vtipné. Chtěl jsem jí něco odseknout, ale než jsem to stihl, držela moji čelist a zarývala mi do ní nehty. Znepokojeně jsem zasyčel a semkl víčka k sobě.
Ona si klekla, a slízla mi z obličeje krev, která se začala řinout z ranek po jejích nehtech. Zamrkal jsem a s upřímným znechucením ji sledoval. Upozornila mě, že mě nikdo neuslyší. Já na to nijak nereagoval. 
Přemýšlím jak ti ublížit..? Co je zač? Je teď upír? Proto mi tu oblizuje ksicht? 
Upřeně jsem ji sledoval, nenávistně ji probodával pohledem. Neměl jsem teď moc jak reagovat, díky znehybněným končetinám. Nechal jsem ji aby vytáhla mobil a roztříštila ho o kámen. "Ten byl novej." Povzdechl jsem si a otočil hlavu zpět na ni. Pokračovala v šacování, když pořádně nic nenašla v bundě, prohrabala mi kalhoty. 
Když přes stěnu kapsy se dostala k mému NÁŘADÍ, a já cítil jak po něm přejela. Lhal bych, kdybych řekl že to se mnou nic neudělalo. Vydal jsem zhrublý výdech a jemně sraštil obočí, stále jsem ji ale pozoroval. Co jako plánuješ? Utrhneš mi ho? Pomyslel jsem si pohrdavě a čekal co z ní vypadne. Její slova mě donutila pozvednout obočí. Zajímavá výbava? Jsi panic?! 
"Co to je sakra za otázku?!" Odpověděl jsem jí. Začínal jsem mít pocit, že mě inkvizice najde s větví zaraženou v prdeli. Protože se koukala fakt divně. 
"Hele kočko, jestli máš nějaký bý dý es em choutky, nevím jestli ti budu schopnej vyhovět v týhle poloze." Řekl jsem jí sarkastickým pohrdavým tónem. 

Rukou v jeho vrecku, kde šmátrala prstami, aby vybrala veci, ktoré by ju mohli ohroziť si spomenula na zbraň, ktorú vyhodil pred seba. Pretočila nad tým očami a vedela že sa pre ňu musí vrátiť. Počula jeho výdych pri dotýkaní sa jeho nástroja, ktorý by mu najradšej otrhla a hodila do toho osieho hniezda a nechala divou zverou zjesť. No ale ako "nechtiac" ním prstami prechádzala. Cítila že to rastie ešte niekam vyššie. Jej zamyslenosť nad tým aký veľký je prerušil jeho hlas. " BDSM?" Nerozumela slovám ktoré hovoril."Ty sa do inej polohy ani nedostaneš. " Vytiahla ruku z jeho vrecka a potľapkala ho po tvári. "Sekundu mi daj, niečo som si zabudla pri lavičke." Uškrnula sa a len žmurknutím oka bola preč. Len vánok vzduchu rozhýbal listie papradí okolo.
A jej sladká vôňa parfúmu.
Šla k lavičke, kde zbadala zbraň, ktorú niekto zodvihol a hneď mu ju vzala "pardon to je moje."Bolo to dieťa čo to držalo v ruke. Len mu namiesto zbrane strčila do rúk peniaze "na zmrzku chlapečku a ďakujem." Rovnako sa vyparila od miesta, že i to dieťa malo pocit že bola ako prízrak. Vrátila sa k nemu a stále nad ním s jeho zbraňou v ruke. Sledovala ho tam, ako sa nemohol pohnúť. Bol ako mäsko nachystané pre divokú zver. Zbraň zaistila a vybrala odtiaľ guľky. Keby mohla celú zbraň rozoberie ale nie. " Teba majú len ako hlásiča v inkvizícii ? " Zbraň zaistenú vyprazdnenú položila zatiaľ bokom. Prešla k nemu opäť tak ako divoká šelma, ktorá vrčala nad ním "ma celkom prekvapuje, že nemáš strach. Takto si bez výčitiek chodiť medzi ľudí. Nebojíš sa následkov toho čo si spôsobil nám ? nám s iného druhu " Sadla si na jeho rozkrok obkročmo. Sledovala jeho tvár a to ako cítila i pod sebou pohyb. " rozdráždila som ťa? zaujímavé, že napriek tomu, ako nás neznášate ste sami netvori. A potom tvoj kamarát v nohaviciach, zrejme nemalo ženské telo a nevadí mu kto sa ho cez tu látku dotýkal.  Ma viac rozumu než ty. " Zavrčala naň a napadlo ju niečo čo by možno žiadny inkvizitor  možno nezniesol. Vytiahla svoj mobil a odfotila ho aj so svojou rukou. " ako zvnášate inkvizitory poníženie medzi kolegami ? " Odložila mobil a rukou mu prechádzala po hrudi, bol celkom i pre ňu príťažlivý. Rukou prešla k jeho nohaviciam a pásku, ktoré rozopla a rukou si siahla až pod trenky. "zistíme či naozaj sa ti to páči."  Hrýzla si do spodnej pery. Keď už ho mala takto pekne pred sebou na taniery mohla si robiť čo chcela. 

Vtipem o BDSM jsem se snažil situaci odlehčit. Moc to ale nepomohlo. 
Pokračovala  mém dráždění a osahávání, její dotek mi příjemný byl. Ačkoli to byla špinavá měnička, měla tělo nádherné ženy. Tak či tak jsem si nepřál aby se mě dotýkala víc.
Jemně jsem sklonil hlavu a s odporem ji sledoval, jak se mě dotýká. 
Vytáhla ruku z mých kalhot a popaťchala mě jí po tváři. 
Dát jí sekundu? Jde k lavičce? Ihned mi došlo, pro co tam jde. Neměl jsem moc času, ale i tak jsem se, jakmile zmizela mezi stromy, začal jsem přemýšlet co udělat. Mohl bych se kdykoli proměnit, a pak bez problému odletět pryč. Ale na druhou stranu mě zajímalo co bude zkoušet dál. Rozhodl jsem se tedy počkat. 
Po několika málo minutách se vrátila s mojí zbraní. "Hlásič?" Pozvedl jsem obočí. Co má sakra být hlásič? 
Přiblížila se zpět ke mně a začala mluvit. "Nejste jen jiný druh. Jste jen špína co vraždí lidi." Zavrčel jsem na ní zpět. "My jsme podstoupili přeměnu, ačkoli je to něco co se nám nejvíce hnusí. Jen abysme mohli pomoct vyčistit svět od vás!" Zněl jsem naštvaně, agresivně. 
Musel jsem myslet na to, co jsem si prožil před nástupem do inkvizice. Jak jsem trpěl v upířím doupěti. 
Sledoval jsem jak si na mě sednula. Jelikož se mě teď nesnažila dál dráždit, nijak jsem na to nereagoval. 
Z kapsy si ytáhla telefon  vyfotila mě. Skvěle. Svině. Nenávistně jsem na ní zavrčel. "Jen do toho. Postni to." Usmál jsem se na ní. "Dáš jim o tolik více vodítek k tomu jak tě najít." Usmál jsem se na ní. Inkvizice se dozví kde jsem byl když jsem zmizel..a uvidí jehličí na fotografii, budou schopni najít přesně kde jsem byl. A pak ji najdou.
Měla nějaké kecy i na to, že můj drahý přítel v kalhotách na ní reaguje. "Viděla jsi se někdy v zrcadle?" Odfrkl jsem si. Ovšem, že na to nějaká reakce dole je. V žilách mám tolik adrenalinu, že by to probralo i koně. Věděl jsem jak moc v loji jsem, a zádoveň mě tu ona sexuálně obtěžovala a dráždila. Ano, fakt jsem na to reagoval. 
Schovala telefon a rukou mě začala hladit po hrudi. Já ji stále sledoval tím kamenným výrazem. 
Rukama mi sjela po hrudi dolů a rozepla pásek na kalhotách. Pozvedl jsem obočí. "Co sakra děláš.." Zeptal jsem se jí, stále jí sledujíc. Pod kalhotama jsem měl černé boxerky, přiléhající ke kůži. 
Rukou si našla cestu pod kalhoty, i pod spodní prádlo a začala se mě dotýkat. Zavřel jsem oči a opřel se temenem o strom za sebou. Snažil jsem se na to nereagovat. Stará bába s kozama až na podlaze, shnilej banán, nahej Maxwell v devadesáti..starej, nahej Maxwell se shnilým banánem... Snažil jsem se myslet na cokoli, co by mě mohlo donutit necítit vzrušení z ní, a spíš mě to znechutí.

Fotku ktorú spravila neodoslala hneď. Neposlala by ju niekam, aby ohrozila momentálne seba k tomu nebol to jej mobil. Takže i súradníce by boli hrozne na zlom mieste. Rozhovor o tom že vraždí ľudí, len pretočila hlavu na bok. Lebo ona o ničom nevie. Len si oblízla pery a mľaskla, kedy prestane kecať o nadprirodzených.  Keď ju  podporoval v tom, aby to poslala sa uškrnula a odložila mobil. 
Lebo on práve povedal to čo nemal, zjavne vzrušený nevedel čo rozpráva a vedela tak, žeby dala jeho ľuďom vedieť kde je. Nie, on by sa pekne dostal do rúk "človeku" ktorý by sa pekne postaral o jeho budúcnosť. "Mám lepší nápad, ako to niekam bezvíznamné na socialne siete hodiť. Niečo horšie čo sa postará o tvoju budúcnosť na tomto svete a ja nemusúm pohnúť ani prstom."
No potom sa venovala jeho telu, ktoré bolo pekne vypracované. Vyhrnula mu aj vrch, aby videla tie tehličky na jeho bruchu. Dlho necítila mužské telo na sebe a už vôbec nie v sebe. Čo práve robila nebol jej zvykom, ale spraviť niečo tak špinavé preň ju lákalo prekročiť svoje hranice. Poznámka na to či sa videla v zrkadle sa pred ním zahanbila. Červeň v tvári neskrývala, lebo vedela že je krásna.  Na jeho otázku "čo sakra delá" videl dobre. Pozorovala ho, videla že mal privreté oči, alebo sa díval inam. Zavrčala a začala sa vyzliekať pred ním do naha. Nič neprírodzené pre ňu. Lebo ako menič často vo zvieracej podobe menila. Chytila ho za tvár "Pozeraj sa " Dívala sa mu do oči a celá nad jeho telom nahá svietila svojou bledou pokožkou. " vy muži ste jednoduché stvorenia. Stačí vám tak málo." Rukou popod seba znovu vošla pod tie obtiahnuté trenky. Neprestála ho masírovať až si dala druhou rukou vlasy za uši a znížila sa nižšie tvárou k jeho panve. Zrejme ruka nebude stačiť. Stiahla mu nižšie trenky, ktoré svojou silou aj roztrhla."Hups, snáď neboli drahé." Videla tu značku na gume, takže vedela o čom je reč.  Bez varovania ho začala v tom papradí, spútaného fajčiť. Pritom sa dívala naň, či mal stále odpor k tomu čo robila. Len čo cítila v ústach, ako jeho nadprirodzene tvrdlo a rástlo, vedela že sa mu to páči. Teda aspoň ten pocit jej teplých úst a šikovného jazyka, ktorý si vedela meniť do zvieracieho a tak dopriať viac slasti. Len čo ho dostala do stavu akom chcela. Odtiahla svoje ústa od slín sa nadýchla. "je väčši než by som myslela." Prezerala si jeho pohlavný úd a prstami dotýkala. No vyšla nad neho dravo, ako šelma, ktorá by mu najradšej odhryzla hlavu, ale zastavila sa rozkročmo cez jeho panvu, pevne mu ho uchopila a trela mu ho o seba. 
Nečakala nanič a pomalý si ho do seba zasunula a opatrne, aby i sebe neublížila dosadla. Prehla sa v chrbte s hlasným vzdychom "Ah" Chvíľku na to, ako si zvykla, zrolovala jeho vrch oblečenia a doslovne si užívala jeho stoporený úd v sebe. "takto  ~ by ti kolegovia neverili ~ že ťa právde ~ zneuctilo dievča ~ ahmm moc prijemné....~" Neprestávala v toma pokračovala hladovo. "zneuctila ťa nadprirodzená...ahh~"  Adrenalín, ktorý v nej bol, bolo vzrušujúce. 

Řekla mi, že to nehdí na internet..ale udělá s tím něco mnohem horšího, co mi zdevastuje život. Moc jsem nevěděl proč by jedna fotka měla mít takovou váhu. Maximálně mi dají o post nižší postavení. 
Začala mě osahávat, a já jednoduše odvrátil hlavu stranou a snažil se myslet na ty nejnechutnější věci, případně na cokoli co by mě donutilo nevnímat to, že se mě snaží znásilnit tahle zvláštní pouliční směs bůh ví čeho. 
Hladila mě po břiše, prohlížela si moje břišáky. Snažil jsem se mít břicho a svaly povolené, aby jí to náhodou nezačalo lákat. Napětí z toho co se dělo bylo ale až moc silné. 
Koutkem oka jsem viděl, jak ze sebe stahuje oblečení. A moc dobře jsem si uvědomoval, že jestli ji budu sledovat tak to pro mě bude vše o dost těžší. Zavřel jsem oči, myslel ja koťátka, štěňátka a kačátka a bůh ví co dalšího. Poté jsem ale ucítil stisk na čelisti a uslyšel ta slova - dívej se. Moji hlavu si natočila na sebe a okamžik mě držela, dokud jsem oči opravdu neotevřel. Rozhodl jsem se zvolit jinou strategii. 
Cíleně jsem se díval jakoby "skrze" ni. Tedy snažil jsem se o to. Její doteky jsem ale vnímal všechny. Rukama mi stáhla i spodní prádlo, uchopila mé poněkud povadlé mužství do ruky a začala mě uspokojovat růčo. Vydal jsem ze sebe zhrublý výdech a pevně stiskl víčka. Asi jí to takto ale nestačilo, protože mi stáhla vše ještě níže. Nějaký natržený trenky mi byli šumafuk. Ale to co udělala poté jsem nečekal. Sklonila se a vzala si jej do úst, pokračovala v mém uspokojování touto formou. Zatnul jsem ruce v pěst a vydal tichý vzdych. Pak už jsem v sobě zase vše dusil, zavíral pevně oči a jediné co ze mě vyšlo, byly hlubší výdechy. Samotná činnost byla fajn. Celková situace se mi nelíbila a chtěl jsem to utnout co nejdřív. Tudíž jsem se pokusil uvolnit a užít si to..čím dřív se udělám, tím dří mi dá pokoj, ne? Inu, to by mi to ještě muselo jít. Můj drahý, celoživotní přítel v kalhotách, odmítal spolupracovat. Všechen stres  téhle situaci mi naprosto znemožnil to dokončit. Mezitím co se ona snažila vyřádit, já vnímal jak mi lehce mravenčí v rukou, a jak mi v nich díky nedostatku krve tepe.
Když konečně přestala a odtáhla se, slyšel jsem její zadýchaný hlas. Jindy by mi to asi i lichotilo. Teď jsem ani nepřemýšlel nad tím co říct. "Dík..to ta inkviziční mutace." Zalhal jsem, abych se aspoň nějak v tý situaci pobavil. 
Otevřel jsem oči a sledoval jak si na mě vylezla a osedlala si mě. Navázal jsem s ní oční kontakt a jen se díval. Chvíli se o mě třela, poté mě do sebe navedla a začala se poměrně rychle pohybovat nahoru a dolů. Zaklonil jsem hlavu, zavřel oči a s hrubým vydechováním si užíval co se dělo. Minimálně tak, jak mi to dovolil ten hlásek vzadu v hlavě, který řval z plných plic, že to je špatný. 
Přemýšlel jsem co dělat..vypadalo to, že ji momentálně řídí čirá nadrženost. Zapřel jsem se kotníky a trochu se propnul, abych jí naskytl nový úhel, e kterém si na mě mohla zarajtovat, při tom jsem se pokoušel trochu nadzvedávat proti ní.
Naklonil jsem se k ní, co mi to guma dovolila. "..líbí se ti to, hmm?" Pošeptal jsem jí svůdně do ouška. "A teď si představ co bych zvládl kdybych měl možnost se zapřit rukama." Mrkl jsem na ní a chytil do úst její ušní lalůček. Asi to byla píčovina. možná umřu! Ale za zkoušku to stojí. Jestli si mám zamrdat naposled, tak aspoň pořádně. 

Ani veľmi nevnímala to čo hovoril. Nadvihla jedno obočie pri slove inkvizačná mutácia. Sám je mutant, ktorý zabíja iných s nadprirodzenou schopnosťou. "Sám sa priznávaš že si mutant..ah.."  Prv si myslela, že to všetko s čím začala mala pod kontrolou, len jej náhla zmena, hneď ako si s ním mohla robiť čo chcela a priam ho zneuctiť týmto spôsobom bolo fakt hlúpe. Ale príjemná hlúposť a snáď to tak skoro neskončí. 
Lebo ak by sa spravil skôr než by ona okúsila to čo spravila, tým že si ho vsunula do seba, cítila to pulzovanie a prekrvenie v inej časti tela. Cítila to teplo vo vnútry a tu hrubosť a veľkosť. Pomalými pohybmi si ho priam užívala. Dlho necítila v sebe muža.
O to viac ju priťahovaly typy, ktoré boli mocnejšie než ona sama. Ale tým že sa pán doktor pohral s jej krvou a spravil z nej mutanta, ktorého svet ešte nestretol. Vzdychala potichu, lebo v lese mohla zbudiť pozornosť niekoho, kto by šiel okolo. Ešte že mala dobrý sluch a dobre preskúmaný terén. 
Len čo zodvihol vyšie panvu si rukou zakryla ústa a vzdychla väčšou slasťou. Padla svojim hrudníkom a tvárou bližšie k jeho tvarí a sledovala jeho oči cez tie svoje pramene bielych vlasov.  Zadychane sa naň dívala  upriamene.  Rukou sa zaprela viac o jeho hrudník a do prirazu prikývla a vzdychala. "Si odporne dobrý v tom....~" Len čo ju uhryzol do lalôčiku na uchu, pretočila oči dohora  a jej ustá pri vzdychoch vysunuli upírske zubky a stmavli oči. Od tej slasti sa nekontrolovala. Jej druhé ja prebudzal tak ľahko, lebo kontrolovať to bolo naozaj ťažké. Ako povedal, aby mu uvolnila ruky, tak nimi bezmyšlienkovo zo slasťou šla po ramenách až k predlaktiach. No ako mala ruku na jeho zapästiach sa spamätala a jej pohľad sa vrátil do normálu. "nie.. neohrozím sa.. ahh...~ " chlapec skúša, pokúša a zrejme mu to nevyšlo ako predpokladal, hoc ta myšlienka, žeby jej ukázal, ale určite nič prijemne by to nebolo než to čo mala pod kontrolou. "Aby si neskončil ako samec u modlivky. " Olizla si pery a neprestala dosadať až kým nedosadla na doraz. "Ahh! ty.."Zaryla mu do hrude pazúre, ktoré boli tygrie a prešli tak cez jeho oblečenie až do kože, ktorú rozškrábla do krvi.  Do nosa jej pri tom udrela jeho krv. 

Ovšem, že jsem mutant..podstoupil jsem tu největší oběť a změnil se na něco co nenávidím..abych mohl zabít to co nenávidím ještě víc! 
Propnul jsem se co jsem to takto spoutaný zvládl, abych do ní zajel ještě hlouběji, a snažil jsem se v ní pohybovat alespoň nějak. Z jejích reakcí a vlhkosti mezi jejíma nohama jsem moc dobře věděl že se jí to líbí. 
Sklonila se a dala mi poměrně dobrý přístup k její hrudi, při tom sténala jak moc se jí to zamlouvá. Natočil jsem hlavu k pravé straně, trochu se skrčil a něžně jí chytil bradavku do úst a nasál. Krátce jsem si s ní pohrával jazykem, než jsem se přesunul na její krk, kde jsem jí začal provokovat polibky. Po kousnutí do ucha jsem se jí otřel o tvář, lehce se odtáhl a upřeně se jí díval do tváře. 
Čekal jsem jak zareaguje na moji nabídku, zda mě rozváže. A už to tak i vypadalo. Spokojeně jsem zavrčel, když mi přejela od ramen k zápěstím. Nakonec se ale k mému zklamání rozhodla to neudělat. "Inu..tak se budeš muset spokojit s tím nejhorším co ze mě kdy kdo dostal." Mrknul jsem na ní a párkrát se pokusil rychleji přirazit. 
Nezvládl jsem se ale nadále opírat takhle debilně, a tak jsem musel pomalu povolit a posadit se jako předtím. Což jí definitivně ubralo na uspokojení které z toho do teď dostávala. 
Naklonil jsem se k ní a opět jí něžně kousl do krku. "Ráda vyhrožuješ, co?" Zašeptal jsem stejně svůdným tónem jako předtím a hravě vyplázl jazyk, kterým jsem jí přešel přes hranu čelisti.  Pokusil jsem se znovu propnout, což mělo za následek její hlasité vyjeknutí, a moji silnou bolest v zádech. Zasyčel jsem bolestí a krátce odvrátil hlavu. Cítil jsem na zádech teplo, jak mi z ran vyteklo větší množství krve. Nebylo to poprvé, co mě nějaká kočička poškrábala..ale rozhodně to byla nejhorší bolest. Zatnul jsem zuby a soustředil všechno na regenerace rány. Rozhodně to nepomůže nijak rychle, ale zastaví to krvácení..

Úplne strácala chladnú hlavu pri tomto čo ho donútila spraviť. Netušila že to bude mať na jej telo a ten pocit až taký vplyv. Keby sa videla z druhej strany by si dala pár faciek za to čo robí. Naozaj práve zneuživala inkvizitora k tomu, aby utíšila v sebe nedostatok toho čo posledné mesiace prežívala. Zrejme mala málo adrenalinu v živote a za posledné mesiace ani nehovoriac. Po tomto čo sa s ňou dialo jej geneticka mutácia pohrávala s jej živou a neživou stranou. Ženske hormóny tak jej rozhádzalo, že by ho momentálne i škrtila pri tom a zároveň chcela aby pokračoval.
Nečakala že jeho pery a tvár sa dostane až k jej prsiam, ktoré zrejme si užíval.  Jej telo sa zarosilo príjemnou rosou a pyžmom, ktoré z nej vychádzalo počas tohto znasilňovacieho sexu.  
Naozaj to bolo pre ňu po takomto čase neuveriteľné. Spomalila pri tom, keď povedal že z neho dostane to najhoršie čo môže momentálne dostať. Zasmiala sa v krátkosti. "toto je len začiatok, nezbavíš sa ma. Budem ah!  tvoja nočna mora, ktorá ťa privedie do šialenstva..! ahh shi..." Zahryzla si do spodnej pery pri tej prijemnej slasti, stačilo že sa len prudko pohol a ona priam žiarila slasťou. Mal dokonalu veľkosť nástroja v nej. Len sa znovu prestala ovládať a pri jeho jazyku o jej sánku sa naň zadýchane divala. No to že sykol bolesťou aj sebou mykol si neskôr všimla a pozrela čo spôsobila. Stiahla pazúry, pozrela sa na svoje prsty od krvi ktoré olízla ako chutnú maškrtu a jej oči stmavli a zuby upírske vyšli. Olizovala si prsty od jeho krvi, ale hlbšie zaťala než by chcela. Pozrela naň svojim temným pohľadom a kútiky od jeho krvi olízla. Sklonila sa k jeho tvári " páči sa mi to, budu ked viem že to má nejaký efekt na tebe. " Chytila mu oboma rukami tvár a vsunula svoj jazyk do jeho úst. Začala mu cez bozk presúvať do jeho tela energiu, ktorá jeho rany hojili rýchlejšie až úplne. Odtiahla sa od jeho pier a sledovala jeho tvár. Dívala sa mu do oči a vzdychala do toho. Odtiahla sa tak, aby zmenila polohu a videl ako jeho úd do nej vnikal a pritom sledoval i jej nahé telo oproti nej. Rukou si siahla medzi nohy a dráždila nad tým. "Ahh! užasný... b..budu.." Pretočila očami pri tom dráždení si len pridala na slasti. Kým sa naozaj nespravila do mokrého orgazmu, od ktorého mal cele svoje oblečenie mokre. Stiahla sa tak okolo neho. Vrátila sa svojou osobou naspäť nad neho, ale stále si neodsadla len zadychane na ňom ležala.  Snažila sa spamätať, pritom aby z neho nezišla sa natiahla pre mobil. Znovu si spustila foťak a prednu kameru. Kde sa k nemu pritúlila a natáčala ho, ako sa tváril keď mu olizla líce a krk. "všetkých bude zaujímať, ako si inkvizitora vychutnáva nadprirodzená osoba." Natočila ho so sebou a videla po ňom že sa mu to vôbec nepáčilo. O to jej šlo. Len čo skončila s natáčaním vytiahla pamätovku a preistotu ju prehltla s úšknom. "myslím že som dostala čo som chcela. Hoc som fakt čakala viac..ale takto si aspoň dobrý chlapec. "Pohladila ho po tvári s úškrnom a rukou prešla k jeho rukám. No cítila ho stále v sebe. "ale si stale tvrdý....S tým sa musíš už sám vysporiadať. " Videla jeho modraste prsty na rukách, zjevne to utiahnutie prehnala, aj nie. Predsa len. Znovu sa jej objavil ostrý pazúr, ktorým mu tu gumu nadrezala a postupne uvoľňovala, čo mohol pocítiť jemne uvoľnovanie. Mala v plane sa premeniť v zviera a zmiznúť a jeho tu nechať. 

Nadále jsem se zapíral v kotnících a snažil se propínat pod ní. Byl jsem ve velkých rozpacích z toho co se dělo. Na jednu stranu jsem měl sex s pěknou ženskou. Na druhou stranu to byla svině co bych měl instantně popravit. Mluvila o tom, že tohle je jen začátek, že bude moje noční můra a že se z ní zblázním. Jen abys mě trochu nepodcenila holka.
Dával jsem si záležet, aby se jí to líbilo, aby jí to dráždilo co nejvíce. A tak jsem díky pohybu omezenému tou gumou musel zkoušet i jiné věci. Šeptání do ucha, kousání a líbání jí na krku a do uší, tření se o ni. Vypadalo to, že to zabírá. Proč jsem si dával záležet? Protože za jedna..sex mám rád. To si smeteme ze stolu rovnou. Za dva, mohlo by ji to rozptýlit a doblbnout dost na to, že se mi povede z toho dostat po mém. 
Bylo to poměrně fajn až do momentu kdy jsem bolestivě zařval díky jejím nehtům v mých zádech. Zabořila mi je hluboko, tak hluboko že jsem cítil jak mi po zádech stéká krev z ran. Bolestí mi naskočila hustina a já se snažil předklánět, abych se ránami nedřel o strom za mnou. Zároveň jsem se snažil uklidnit, abych tu bolest nějak střebal. Díky slabé moci, kterou jako inkvizitoři máme jsem byl schopen zastavit krvácení. Ale hojení chvíli asi potrvá. 
Pozvedl jsem hlavu a podíval se na měničku. Olizovala si krev z prstů. Zarazil jsem se a sledoval ji. Upírka?
Promluvila, a přiznala se mi že po tomto zranění se jí to líbí ještě víc. Vyrazil jsem ze sebe nucené uchechtnutí a sledoval ji. Ona mi chytila čelist, pozvedla hlavu a následně mi zasunula jazyk do úst. Po tom škrábnutí jsem měl fakt velkou chuť jí ten jazyk ukousnout. Ale cítil jsem jak najednou sílím..a došlo mi proč. Rána na zádech se pomalu začala zavírat a dávat do původního stavu. A já se cítil silný a plný energie. 
Jemně jsem jí zavrčel do úst a začal jí polibky dravě opětovat až do momentu než se odtáhla. To jsem se opřel a sledoval co dělá. Mezitím co na mě poskakovala si stáhla ruku mezi nohy a začala se jí dráždit, nezapomněla při tom oznámit že se blíží k vrcholu. A tak na mě rajtovala i nadále. 
Zanedlouho se mi se sténáním položila na hruď. To by bylo okey, ale ona vytáhla mobil z kapsy a začala nás spolu točit. Zamračil jsem se a nenávistně se na ní podíval. Na videu bylo dobře vidět, že jsem připoutaný ke stromu, a že jsem místy od krve. 
Odvrátil jsem pohled a s opovržením se díval stranou, až do momentu než přestala natáčet. Pak jsem se podíval co dělá. Rozebrala mobil, vytáhla paměťovku a spolkla ji. Začaly mi cukat koutky. Asi si neuvědomovala, co udělají žaludeční tekutiny s něčím tak křehkým jako je elektronika. Bylo to jako kdyby hodila cukrovou vatu do vody. Ale tady byla ta voda žaludek plný kyselin, a vata kousek plastu s velice snadno korodovatelnými částkami. Jakmile to ze sebe dostane, už to nebude použitelné..je jedno zda to vyzvrací či ne. 
Pohladila mě a trochu se zamlela, všimla si mojí everlasting erekce a oznámila, že to už je můj problém. Jen jsem se nad tím jemně ušklíbl. 
Konečně se natáhla a cítil jsem jak jemně natrhla gumu na mých rukou. Rozhodl jsem se, že když mi dala tolik energie, vyplýtvám ji na ní. Jakmile jsem ucítil že to jemně povolilo, prudce jsem trhl rukama do stran a gumu rozškubl, jedním máchnutím jsem ze sebe stáhl gumu jež mě držela ke stromu a pak ji pevně chytil za zadek a namáčkl si ji zpět na klín. "Kdepak..ty nikam neodcházíš." Zašeptal jsem jí a očima zakroužil k mým nohám. Stále byli připoutané ke stromu. Stáhl jsem ruku do mojí bundy a vytáhl stříbrná želízka, která jsem jí v rychlosti nacvakl na ruce které jsem jí stáhl za zády. "Teď jsem na řadě já." Zavrněl jsem znovu a pokrčil nohy, a pošoupl se blíže ke stromu. Levou rukou jsem si ji přidržel na sobě, pravou jsem se chytil stromku vedle a vytáhl jsem se s ní na nohy. 
Jemně jsem vytáhl nohu nahoru, pak s í zakroužil a povolil si ji z gumy. Ve stoje to šlo rozhodně lépe. Stejně jsem to udělal i s druhou nohou. 
Když jsem konečně stál, tak jsem se na ní podíval a opět s ní spadl na zem, tentokrát s ní pode mnou.

Jej hra sa jej veľmi páčila. Cítila ako konečne mala ona sama nad niekym moc. Ale určite si všimol iné príznaky toho, že reagovala na jeho krv, zahryzla by sa, ale nebola tak hladná aby si vzala jeho krv, hlavne nie keď bol tak príjemné veľký v nej. No ona dosiahla čo chcela a to uspokojenie nad niekym, kto by ju mohol rovno zabiť. Ale v ňom videla iný potenciál dobrého nabijača v posteli. 
Je pravda že zozačiatku ako anjelik nevinne spolunáživala s Vampírom, ktorý odolával jej krvi. Tiež bol extrémne obdarený, ale tým že bol dlhodobo preč, musela sa už sama o seba postarať. 
A to že by chcela niečo skúsiť, okrem zabíjania, tak bolo to aby zneužila niekoho z nenavídenej rasy, ktorú sama nemusela. Akoby si tým chcela niečo kompenzovať, ale nie. To čo stvárali v tom papradí v lese, zmenilo jej nápady a plány. 
No len čo jeho rany uzdravila a uspokojila, nebola si vedomá toho, že to zjavne prehnala s tým že mu pomohla. Len sa chcela nadvihnúť a odísť ako divoká laň preč od neho. Predsa tu kartu chcela zo seba dostať čím skôr. 
Prekvapene sa pozrela ako pretrhol hneď tu gumu, než skusila sa len zaprieť nohou a dvihnúť sa z neho ju pevne chytil a stiahol späť. Prudko vydýchla a hlasno vzdychla na vôkol " Ah! ~ z.. zbláznil si sa?! Pus..ti .. ma ~!!" To už nebolo zábavné, keď ju držal v takej polohe a hlavne ako ho cítila pretáčala očami lebo to boli iné pohyby. Nad týmito nemala žiadnu kontrolu. Len čo sa spamätala cítila jeho ruku a kovové náramky, ako sa dotýkali jej tela. Počula cvaknutie a rukami za chrbtom ostala sa naň dívať že to čo spravil neurobil. Zavrčala ale hneď vzdychla ako kroté tigrie mláďa. Stále narážal na jej slastné miesta pri každom pohybe čo sa on chcel vyslobodiť. 
Jeho pohyby boli tak rýchle a zároveň jej reflexy nestíhali vnímať. Proste ako v nej bol stále totálne vypla zmysli a len vnímala tu slasť. Bolo to dosť nebezpečné v tom momente i pre ňu.
Ani sama nevedela ako a bola pod ním. Rukami za chrbtom v kovových želiezkach nemohla odtrhnúť od seba. Sledovala ho dvíhajúc svoj hrudník do prudkých výdychov. Jej vlasy boli po stonkách a listkoch papradí rozhádzané a jedine čo tak mohla sa dívať naň. Nohy pokrčila v kolenách a pätami zarývala do zeminy vedľa neho. "vytiahni toho démona so mňa! ahhhmm..zhoríš v pekle!" Zavrčala a zvýjala sa pod nim celá nahá. 

Zasmál jsem se, když jsem slyšel její výkřik. Nečekala, že jí srazím na zem. Nečekala, že se zvládnu takhle rychle sebrat. Musím jí ale nechat, že za to hodně vděčím jejímu kousku, kdy mi přidělila část její energie. 
Držel jsem ji pod sebou, a byl jsem naprosto poblázněný adrenalinem. Chtěl jsem jí to dát sežrat. A hlavně jsem jí nechtěl nechat zdrhnout takhle snadno. 
Po krátkém snažení se, jsem se rozvázal a pak ji shodil na zem. 
Levý loket jsem jí zapřel pod krk a pokračoval jsem v přirážení. 
Stále jsem měl namodralé ruce a prsty, byly chladné a jemně mi v nich mravenčilo. Ale i tak jsem se snažil s tím fungovat jak to jen šlo. 
Ruku zpod jejího krku jsem opřel po straně její hlavy, pravou jsem já začal bloudit po těle, prozkoumávajíc každý kout jejího těla. Nevynechal jsem prakticky nic, od prsou přes hruď a břicho až k jejím bokům, zadku a klínu. Každému kousku jsem věnoval trochu péče. Ať už šlo o pohrání si s bradavkama, plesknutí po zadku nebo hladení po boku. 
Jemně jsem se skrčil, chytil její pravou nohu a hodil si ji přes rameno. Při tom jsem se lehce nadzvedl a začal do ní pronikat pod úplně jiným úhlem. Pravou rukou jsem si ji pevně chytil za kůži na boku, levou jsem jí jemně stiskl podbřišek abych zintenzivnil její prožitek z tohodle rodea. 
Hodně jsem přidal na síle a rychlosti. A odmítal se jen tak odtáhnout. Čas od času jsem vypustil zhrublý výdech nebo tlumený sten. A když uběhla od toho celého přibližně čtvrt hodina, cítil jsem že jsem na vrcholu. 
Naposledy jsem do ní zvrdě přirazil, a cítil jak se ze mě vše dostává do jejích útrob. 
Zhluboka jsem se nadechl, pak jí pustil nohu a nechal ji lehnout si pode mě normálně. Rukou jsem se opřel vedle ní, tou druhou jsem si pak otřel pot z čela. 
Promnul jsem si pořádně zápěstí, pak si natáhl kalhoty a zapnul zip spolu s páskem. Musel jsem si ji po tom všem pořádně prohlédnout. Teď tu ležela jako rozcapená žába, nahá, spoutaná. Mohl bych ji prostě odtáhnout zpět k inkvizitorům, ale nehodlal jsem pak poslouchat sračky o tom, proč v ní našli moje DNA, až by ji pitvali. Mohl bych ji taky zabít..což mi momentálně přišlo jako asi nejlepší možnost. Ale z nějakého důvodu jsem se k tomu nemohl přimět. Bylo jedno jak moc se mi nechutila díky její upíří polovičce. 
Klekl jsem si, zvedl ze země klíček a pak jí ho vsunul do jednoho i druhého náramku abych ji uvolnil.
Sedl jsem vedle ní a pomalu sbíral ze země náboje, které jsem postupně vsouval zpět do zásobníku. Když jsem měl valnou většinu, podíval se na zbraň, tu jsem poté odjistil a pevně chytil do pravé ruky, čekajíc co udělá nepřirozená přede mnou. Nějak jsem si nemyslel, že po tomhle zaútočí..ale nikdy neuškodí mít pojistku. "Well..tohle bych nečekal." Prohodil jsem a sledoval co ona provede.

Vynadala mu a aj tak to nefungovalo. Prečo sa momentálne vymenili role a prečo stále neodišiel  po tom ako ho zneužila. No zrejme to čo tvrdil nebolo klamstvo. Mrknutím oka pri svojej spomalenej reflexie po skvelom neutichajúcom orgazme nezmizla. Teraz pod ním vrčala so spútanými rukami za chrbtom a nohami zarývajúc do suchej zeminy. Vrčanie sa zmenili do prirazov na slastné vzdychy. Tento vedel čo robil a zjavne jej to oplácal to, že bola pod ním ako dobré dievča, ktoré sa nechalo odovzdaniu k slasti. "b -bas-tard..! ahh!" nadávala mu, ale so slasťou, ako dlho nezažila. 
I jeho dotyky po jej tele ju prekvapilo, ako sa jej dotýkal a nemal žiadny odpor k nej. "N..nendotý...kaaj..ahh ahh!  Sa maa ah ! " Nevedela poriadne ani hovoriť. Kým sa neocitla na boku s nohou cez jeho rameno a až vtedy ho ešte viac cítila v sebe. Prehla sa v chrbte a rukami pod seba doslovne rozryla pôdu. Slasť a orgazmus ktorý v nej znovu odoznel ju pripravoval o rozum. No len, ako sa pozrela naň ho videla, že to nemienil vyťahovať skôr než by sa urobil. "N..neoopováž sa!a ahh aahh! " Zaťala zuby do seba a prehla sa v chrbte, ako cítila že ju nie málo naplňal. " sv..viniar s dobrým... ahh.. to si nemal...!~ " Zadýchane so slasťou zvýjala na zemi. 
Rozdychávala to a snažila sa nabrať druhý dych. No počula zips a odopnutie pút. On aj keby jej tie puta neodopol ušla by skôr než by sa narovnal. Ruky stiahla k telu a oprela sa o predlaktia. Sledovala v jeho rukách zbraň, ktorú nabíjal a ona stále sa snažila nabrať po tom čo spravil, silu a nájsť kde je sever. Cítila, ako to z nej vyteká až bolestivo zamrmlala popod nos. "nemal by si to robiť...Ešte sa môžme dohodnúť. Ja.. sa už nevrátim, kam si ma predtým dostal..." Snažila sa stále nerobiť prudké pohyby, predsa zbraň namierené na ňu nebola sranda. Hlavne, keď ju doslovne vymrdal a nevládala vstať. Až moc kvalitné to bolo, až príliš dobré to bolo. Prečo? Len nenápadne vzala rozrytú zeminu do dlaní. " až moc sa ti to páčilo.. malo ti to byť odporné! " Nechápala túto situáciu, ktorá nastala. Na to mu hodila do oči a tváre suchú zeminu a premenila sa v líšku, hneď zmizla v hustom kroví, ktoré bolo trnisté. Využila situáciu k úniku, než by ju fakt dostal späť medzi inkvizitorov. Ale jeho si ešte nájde. Len musí vymyslieť lepší plán, aby to nevyšlo spod kontroly ako tentokrát.

Stál jsem tam nad ní a prohlížel si její nahé tělo. Natáhl jsem ruku k hlavni zbraně, chytil její vrchní část a tu zatáhl vzad. Ozvalo se cvaknutí. Momentálně byla zbraň nabitá, s nábojem v komoře a především odjištěná. Nemířil jsem přímo na ni, jen tak zhruba jejím směrem, a při tom jsem jí sledoval.
Nevěděl jsem co si přímo myslet. Zda se jí to fakt líbilo, nebo jí to bylo odporný. Ve výsledku to ale nevypadalo tak, že by si stěžovala. Proč jsem si to myslel? Protože se se mnou minimálně dvakrát udělala. 
Očima jsem sjel k jejímu rozkroku a sledoval jak jí můj výtvor pomalu stékal po vnitřní straně stehna. Ona začala mluvit. Oči jsem tedy pozvedl výše, ale stále jsem se koukal po jejích rukou. "Nebudu tě odvádět nikam. Dnes ne." Odpověděl jsem jí pevně, a upřeně ji sledoval. Proč bych to dělal? Však bych měl jen problémy. Navíc, nemá proti mě nic pokud ji teď nechám. Paměťovka bude touhle dobou už dávno nepoužitelná. 
Znovu promluvila, a já jen pobaveně pozvedl koutek úst v úsměvu. Pokud mi to mělo být odporné, tak se jí to fakt moc nepovedlo. Odpornej mi byl jen ten fakt že jsem věděl co je zač. Její tělo pro mě bylo víc než přitažlivé. 
Jelikož jsem sledoval její ruce, viděl jsem jakž takž brzy, že po mě chrstla hlínu, a tak jsem si včas překryl oči rukou. Když jsem dal ruku dolů, a byl jsem připraven střílet abych se mohl bránit, viděl jsem už jen lišku utíkající skrze les. 
Uchechtl jsem se, pak se koukl na její věci na zemi a poklekl. Prohrabal jsem se jimi a vytáhl její mobil, peněženku a cokoli co mohlo mít nějakou cenu. Pak jsem si oprášil bundu, protáhl se..a vyrazil zpět k parku, na další párek v rohlíku.