Ležela jsem tam se zavřenýma očima abych se ubránila potřebě neustále na Hana zírat. On mi nadále masíroval ruce a ptal se mě jak se cítím. Moje odpověď jej dle reakce asi neuspokojila. Dokonce řekl, že se zase oblékne. "N-ne! To ne..v pohodě." Řekla jsem a rychle si uvědomila, co jsem řekla. "Ch-chci říct!...nechcete se přece zamočit." Dodala jsem šeptem ve snaze to nějak zachránit. Začátek věty jsem ale vyloženě vyštěkla, takže se mi to asi nepovedlo nějak zahladit. Miruš..ty jsi..ztracenej případ, doopravdy.
Začal mi říkat o tom, že on sám rád chodí do barů, klubů, bister a podobně. A že by někdy zašel i k nám. Byla jsem si jistá, že možná zašel, ale zatím tam rozhodně nebyl. Takového člověka bych si rozhodně pamatovala. Nejen, že byl neskutečně pohledný, ale vypadal opravdu výstředně. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. "No..je to takové obyčejné..děláme hlavně palačinky..hranolky..a tak." Jemně nervozně jsem po něm loupla očima. Prakticky ihned po mém domluvení se mě zeptal na maminku. 
S bolestí jsem si povzdechla a podívala se směrem dolů. "Je..je už několik let v kómatu." Zamumlala jsem pochmurně. "..nevědí, jestli se probere." Povzdechla jsem si a zvedla hlavu abych se na něj podívala. V mém výrazu si mohl všimnout hodně bolesti. Maminka bylo něco, co mě dokázalo znovu a znovu dostávat na kolena.. Tak moc mi chyběla..její smích, její nadávání, vůně parfému který tak ráda nosila, její opora, její vaření, to jak vždycky v noci nahlas chrápala. "..strašně mi chybí."
Řekl mi, že bych měla chodit víc mezi lidi. Jo..to měl asi pravdu. Ale já měla lidí většinou plné zuby jakmile jsem odešla z práce. 
Sledovala jsem jak si pomalu přetáhl stoličku směrem k druhému konci vany. Takže jsem na něj viděla ještě lépe. A opět jsem se přistihla u toho, jak ho fascinovaně sleduju. Už jsem pomalu vzdávala nějaké pokusy o to, to skrýt. 
Řekl mi, že se vyhne žebrům a že na nohou se pokusí mě nelechtat. Nějak jsem měla pochyby, že se mu to povede. Nejvíce lechtivá jsem byla na prstech nohou, ne přímo na spodku nohy. Ale třeba to překousnu. Jen jsem mu na odpověď pokývala a sledovala jak si moji nohu vytáhl z vody a položil si ji na klín. Nanesl si na ruce olejíček a začal mi pomalu masírovat chodidla. Přivřela jsem oči a slastně vydechla, jelikož opravdu věděl kam zatlačit aby člověku ulevil. 
Přišel moment, kdy mi řekl že se mám ptát pokud mě něco zajímá. A samozřejmě hned padla otázka ohledně jeho, jak jinak. Zamyslel se a chvíli neodpovídal. Až jsem se lekla, že jej moje otázka nějak urazila. "..omlouvám se, jestli to bylo osobní. Mám se osobním otázkám vyhýbat?" Zeptala jsem se a upřela oči na jeho obličej, abych nějak vydedukovala co si myslí. To mi ale prozradil, že je mu dvacet osm let. Moc jsem nechápala, proč se nad tím tak zamyslel. To si to nepamatoval? 
Ptal se, zda mám další otázky. Já se na moment zamyslela, on mezitím řekl, že pokud mu nebudu dost otevřená tak nebudeme moct pokračovat v některých věcech z dotazníku. A tak jsem se rozhodla zeptat na další otázku. "Baví vás tahle práce? Myslím..takhle pomáhat lidem, poslouchat si jejich životní příběhy a trable." Pohodlněji jsem se opřela hlavou o opěrku, naklonila ji trochu ke straně a sledovala jej. Pořád jsem se musela napomínat abych se dívala opravdu jen na obličej, ale cítila jsem se o dost uvolněnější. 

Určite nemienil priamo o sebe povedať pravdu. Čo by to bolo ak by na každého zakazníka, ktorého nepoznal vybafol s vekom typu " Je mi 120 rokov a som z dôb kedy ešte neboli jej rodičia plánovaný." Predsa on sám si svoje súkromie, ako tak strážil. Otázky, ktoré boli primeraný rád zodpovedal, aby reč nestála. "Hm palacinky a hranolky." Zamyslene si pohmkol a privrel pri tom oči. "Rád by som si to dal, aj keď som už jedol." Pousmial sa pohľadom na ňu. No zvážnel pri téme o jej mame. Povzdychol potichu nosom."to mi je ľúto." On vedel že z tohto by vedel a dokázal dostať ženu z kómy, alebo kohokoľvek, ale stále tam bola istá vec, niečo za niečo. O tomto jej hovoriť nebude, predsa svoje tajomstvá nevykláda hneď na stôl. Morine bola preňho naozaj atraktívna žena, ktorá sa nemala začo hanbiť. Sivá myška, ktorá by mohla po boku lepšieho muža rozkvitnúť. A zároveň nemohol sa prestať usmievať popod nos, ako si ho stále prezerala a mala pri tom naozaj milo roztomilý pohľad. "Verím vám, aj mne niektorý ľudia chýbajú." Posledné roky všetci odchádzali z jeho blízkosti a umierali. Sám bol pod dozorom silných mágov, ktorý su pod vedením rodiny Wang. "Vaša otázka ma neurazila, ani neprekvapila. Nie pokojne sa ďalej pýtajte. Nevadí mi to, keby áno vedeli by ste to. " Pomalý položil jej nohu späť do vane do vody a vzal druhú, kde robil rovnakú masáž. "Ako by som to povedal, je to môj domov a aj áno, kým neprídu zákazníci a nezmýlia si to tu s iným podnikom. Pomalý sa presunieme do inej miestnosti, ktorá je hneď vedľa. " Ukázal prstom na dvere. Pomalý sa postavil z vane a vzal osušku, ktorá bola dlhá a široká. "Počúvať trápenie a problémy druhých či životné príbehy, mohol by som aj knihy napísať, koľko toho je. " Osušku dvihol tak, aby cez ňu nevidel a prekrýval tak výhľad na ňu, ak vylezie z vane. "Ak nebudem znieť drzo, ale máte známosť? Viete, prekvapilo ma, že ste si vybrali druh masáže s uspokojívim koncom a zároveň mám pocit, že vás znervozňujem len tým že nemám vrch oblečenia." Chcel vedieť či žila intímný život. Hoc by povedal, že ho nič do toho nie je, ale ak by mala niekoho žiarlivého partnera. 

Voda začínala počas koupele chladnout. Už nebyla tak příjemně teplá, spíše začínala být vlažná. I tak to bylo velice uvolňující, ale většinu zásluh za to přikládám Hanově masáži mých nohou. 
Řekl mi, že palačinky i hranolky by si rád dal, ačkoli je už po jídle. Po těchto slovech mě obdaroval milým úsměvem díky kterému jsem měla pocit, že se v koupeli rozpustím. 
Přišlo téma na mojí maminku, a já mu řekla jak na tom je. Politoval mě, víc k tomu neřekl. Nejspíše nechtěl abych z toho byla smutná..což jsem poměrně oceňovala. Řekl, že i jemu někteří lidé chybí. Ale neoptala jsem se o koho přišel on. Za jedna jsem nechtěla připouštět, že jsem o matku přišla, a druhak by to mohlo mít nepříznivý vliv na jeho náladu. 
Když jsem se ujistila, zda se mohu ptát na osobní otázky tak nebyl proti. Upřímně se mi ulevilo. Opravdu nerada bych aby kvůli mně byl v rozpacích. 
Odložil moji pravou nohu, vzal levou a pokračoval v masáži na ní. Když ji vytahoval, zavadil o moje prsty a já sebou jemně cuknula. Nebylo to však nijak výrazně. Při tom jsem se tiše pozasmála a koukla se na něj. "Nakonec se nám nepovedlo se tomu vyhnout úplně." Řekla jsem, abych poukázala na to, že se chtěl vyhnout nějakému mému lechtání. 
Na můj dotaz týkající se jeho práce mi odpověděl kladně. Líbilo se mu to, měl to tu rád, byl to jeho domov. Ale údajně si to tu často někteří lidé pletli s jiným podnikem. Moc jsem nevěděla co tím myslí a tak jsem usoudila, že tu je někde poblíž asi další podnik nabízející takové služby. 
Oznámil mi, že se přesuneme na další část. Což znamenalo masáž zad a nohou, nebo jsem si to aspoň myslela. 
Sledovala jsem co dělá. Vytáhl osušku, rozložil ji a držel nataženou. Neměla jsem nejmenší ponětí co mám udělat. Mám jít vedle, nebo si mam vzít tu osušku od něj a zabalit se do ní? Byla jsem zmatená. 
"Myslím, že by vaši zákazníci nebyli rádi, kdyby jste něco takoého vydal a oni se tam našli." Odpověděla jsem mu a když jsem se ujistila, že se opravdu nekouká, pomalu jsem vylezla z vany na nějakou podložku co byla pod ní a odsávala vodu co pomalu stékala z mého těla. 
Pravou rukou jsem si překryla ňadra a udělala pár kroků k němu. Nahatá jsem tu běhat odmítala, a on opravdu působil, že mi tu osušku nastavuje abych se do ní zabalila. 
A tak jsem se tedy rozhodla přesunout k němu, vzít si osušku co držel a pomalu se do ní zabalit. Snažila jsem se to udělat tak, abych okamžitě při přebrání zakryla jak ňadra tak klín, a on tak nic neviděl. 
Když jsem to udělala, nehledě na jeho pohled jsem si vyslechla co říkal. Masáž s uspokojivým ko-..sakra. Nejspíše mohl vidět, jak jsem opět pořádně zrudla v obličeji. "N-no..známost nemám..nikdy jsem a-ani neměla. Tot-iž.." Sklonila jsem hlavu a s vytřeštěnýma očima se dívala pod sebe. 
Masáž s uspokojivým koncem?! To je jako ten "Happy end" o kterým mluví lidi co do lázní chodí? Sakra! Koukla jsem se na něj a usmála jsem se, ve snaze vypadat co nejvíce klidně. "N-no..tak jdeme." Zakoktala jsem, a pak se vydala směrem ke dveřím, na které ukazoval než jsem vylezla z vany. 

Zasmial sa nad tým, keď spomenula o tom, žeby mu nepoďakovali za obsah v knihe. "To rozhodne nie, radšej si to nechávam pred seba a učím sa na chybách druhých." Podotkol, že aspoň takto videl svet druhými očami.  I jej cuknutie nohy, vedel že bude mykať ňou, ale nebolo to nič čo by ho dostalo do vody za ňou.  "Nabudúce si môžte doniesť plavky, aby ste sa nehanbili predo mnou." Naplanúje jej na ďalší deň, ak príde plávanie a kúpele bez jeho prítomnosti. Bublinky vedeli rovnako rozmasírovať telo. Hlavne stuhnuté svalstvo na chrbte, stehnách a tak ďalej. Stál tam s osuškou pred tvárou a čakal na slečnu, aby sa do nej zabalila.  "áno masáž s uspokojívim koncom. Presnejšie povedané nepriamy sex." Ženy radé k nemu chodili, predsa šikovné prsty mal málo ktorý chlap.  "nikdy ste nemali známosť? To by ste si tiež mali pripísať na zoznam, predsa si treba užiť život a trochu adrenalínu je tiež fajn pocítiť na vlastnej kože." Sám hazardoval so životom, nikdy nevedel vopred s kým mal tu česť. Nehovoriac o Sucube, ktorá ho svojou schopnosťou donútila mať s ňou sex na mieste. Tanya sa volala, ale dlho ju nevidel ako zmizli z jednej okolností z hotela. 
Prikývol na jej slová a vzal osušky z police a na obrazovke na stene nahlásil upratať túto miestnosť. "Je to na vás, stále je plno masaží, kameňmi, sklenenými bankami, nemusíte vôbec prejsť touto masážou. " Neodhováral ju ale od doby čo bol so sucubou mal sám problém ovládať svojho kamoša. Narušila jeho sebakontrolu pred nahým ženským telom. Otvoril dvere do vedľajšej miestnosti, kde bol stôl. Osušku jednu natiahol na masažný stôl a pripravil všetko pre masáž. "aj keby ste zaspali počas masáže, nevadí to. Dajte si osušku do pol pása a ľahnite si na brucho." Šiel k stolíku, kde mal iné olejčeky, ktoré si vyberal na to, aby ich mohol použiť. "už ste?" Spýtal sa, len preto, aby sa mohol otočiť. 

Souhlasil s tím, že bude lepší si příběhy svých zákazníků nechat pro sebe a ne je ventilovat světu. Věřila bych, že někteří lidi by za to byli schopní ho i soudit. Takže se to opravdu nevyplatí. Každopádně si z těchto sezení alespoň bral poučení do svého života..a to mi přišlo velice moudré a vyspělé. 
Han navrhl, abych si na další sezení přinesla plavky. Což mi znělo jako hodně dobrý nápad. Nevěděla jsem proč mě to nenapadlo než jsem sem přišla. "Jo..to zní fajn, nějaké koupím." Řekla jsem souhlasně a nadále sledovala jak mi masíruje nohu. Očimi ale pochopitelně většinu času klouzali na jeho břicho. 
Vysvětlil mi, co si pod uspokojivým koncem představit. Na sucho jsem pokla. Určitě to musel slyšet. "Sex? Jako..ja-ko s vámi?!" Vyhrkla jsem s vytřeštěnýma očima. On pokračoval dál a ptal se na moje známosti. "N-ne..většinu času jsem s matkou..takže..na známosti nebyl moc čas.. S mužem jsem byla jen jednou." Prozradila jsem mu stydlivě. Bylo v mém věku směšné, mít sex jen jednou za celou dobu? Těžko říct. Ale styděla jsem se za to. 
Začal mi říkat o dalších různých masážích. Baňkama, kamenama a podobně. Já kývla. Ale na jednu stranu..jsem byla elice zvědavá na to, jaká by byla právě zmíněná masáž s "uspokojivým koncem". 
Zabalila jsem se do osušky a odcupitala ke dveřím. On mě tam pustil, nechal projít dovnitř. Pak překryl stolek jinou, velkou osuškou a pokynul mi ke stolu. Pak se otočil zády a vysětlil co mám udělat. Stále poměrně nervozně jsem si stáhla osušku na bedra a pomalu se vysoukala na stůl. Když jsem si lehla tak jsem si jemně poupravila ňadra aby mě nebolelo ležet, pak jsem se už pohodlně natáhla a přivřela oči. 
"Jo..už hotovo." Řekla jsem mu, a dírou ve stole, ve které jsem nechávala ležet mojí hlavu jsem sledovala jeho nohy. Byla jsem hodně zvědavá co se bude dít a jak se mi to bude líbit. 

Len čo boli v inej miestnosti, obzrel sa či mal všetko čo potreboval. Svoje ruky odmyl od oleja, ktorý používal pri inej masáži vo vode. Počúval poza svoj chrbát jej príjemný hlas a tu nervozitu bolo rovnako počuť. Pousmial sa nad poznámkou o plavkách, myslel si, že si sem nejaké vzala, preto jej na začiatku navrhol spodné prádlo alebo nahá či šaty, ktoré boli obyč na ramienkach, aby zahalili telo počas prechodov z izby do izby. No takmer prevrhol prstami skleničku, keď povedala takým tónom o sexe s nim. Pozrel do boku no nie na ňu. Len zodvihol obočie ako si to len mal vziať. Osobne isto nie. "Zrejme sme sa zle pochopili. " Narovnal fľaštičku, ktorá bola takmer na zemi a olej na ňom. "Pokojne skúsim zohnať niekoho iného. Ale tento typ masáže nevstupuje do pohlavného styku oboch. Ak to teda zákazník nechce, vždy je tam o uspokojenie zákazníka, nie maséra." Skusil to týmto štýlom, lebo teraz nevedel či vadil on, alebo bolo za tým niečo iné.  Utrel si ruky od zvyšku oleja.
"Taká ste počestná? hm páčia sa mi ženy, ktoré nechodia za každým chlapom. Ale zas nemôžem súdiť, keďže moja práca mi nedovoľuje byť len pre jednú osobu oddyný a verný." Len čo započul slovo už spozornel, otočil sa a pozrel na ňu ako si tam vylihovala. Pousmial sa a vzal si fľaštičku, kde mal špecialny gél. Položil si ho vedľa. Prv chytil medzi prsty a jemne potiahol nižšie osušku. "stále môžete povedať že odmietáte z niektorých vecí čo ste zaškrtli a povedať si aj čo chcete. Som tu od toho ako váš poddaný človek." Usmial sa na ňu aj keď to nevidela. 

Konečne si vzal do rúk gél a natlačil do dlane. Potreboval ho zohriať a rovnako sa pustil do masáže chrbte. Od ramien a krku začal poctivo prstami rozmasirovávať. "boli ste niekedy v tejto štvrti aj predtým? myslím či ste navštívili naše veľmi dobré reštaurácie " Ako ju masiroval, cítil z nej zvláštnu auru, ale nevedel kam ju mal zaradiť.  "O necelý mesiac tu máme čínsky nový rok. Už ste boli na takýchto slávnostiach ?" Bol zvedavý či mala rada iné kultúry. 

Jakmile jsem to vypustila z úst, došlo mi jak nevhodně to muselo vyznít. Ale z jeho strany to nevyznělo o nic lépe! Na okamžik jsem se opravdu bála, že mi něco omlátí o hlavu. Vzhledem k tomu k čemu jsme se ale s konverzací stáčeli jsem čekala spíše že mi na hlavu vyleje kýbl studený vody. 
Polkla jsem a sledovala jej. Naštěstí byla reakce v klidu. A tak nějak mi to vysvětlil. Dost jsem si oddechla. Ale teď ve mě ještě víc hlodala zvědavost na tohle téma. Chodí sem hodně žen aby dostaly tenhle happyend? Chodí sem kvůli tomu i muži? A stará se o muže i Han? Je han gay? Tolik  otázek, tak málo odpovědí. "Omlouvám se..já..jsem hrozně nervozní. Nejsem zvyklá na něčí přítomnost. A už vůbec na to, že je se mnou někdo když jsem..no..bez šatů.." Pokusila jsem se mu to nějak osvětlit.
Byla jsem nezkušené koťátko, a dali mě do místnosti s někým kdo vypadá takhle. Hormony se mi pořád dost bouřily a já nevěděla co si s tím počnout. 
Řekl mi, že může sehnat někoho jiného, a mně se sevřel žaludek. "Ne..to ne..já se ještě rozmyslím, jestli do toho chci jít." Řekla jsem mu rozhodně. Určitě jsem si nechtěla teď muset ještě navyknout na někoho nového, když už jsem si začala zvykat na Hana. Navíc jsem si ho poměrně oblíbila. 
Vysvětlil mi ještě, že nedochází ke styku. Pokud bych si to tedy sama nepřála. Při představě mě a Han v takové situaci jsem si skousla ret a koukla stranou. 
Počestná? Těžko říct. Nebýt toho, že jsem musela nakrmit incubuse, abysme přežili, asi bych byla stále pana. Ale to mu asi říkat nebudu. "No..asi vlastně jsem..ano."
Natáhla jsem se na lehátko a oznámila mu, že se smí otočit. On to udělal, přistoupil a stáhl mi ručník o kousek dál. 
Opět mě upozornil na možnost odmítnutí některých procedur. "Dobře..jak jsem řekla, popřemýšlím o tom." Zopakovala jsem ještě jednou. 
Chvíli na to mě začal Han masírovat od ramen dolů. Měla jsem hodně zuhlá ramena a svaly mezi lopatkama. Dost to bolelo, ale byl to ten dobrý typ bolesti. Nemohla jsem si stěžovat. Místy jsem jemně zakňučela, když se dotkl místa které masáž opradu, ale opravdu potřebovalo. 
Ptal se, jestli jsem tu už někdy byla. Hned se mi vybavila vůně jídla, který se nesl venku po ulici. "Ne..vlastně jsem ani neměla ponětí, že tu něco takového je. Ale určitě tu na jídlo zajdu..ráda zkouším nové věci." Řekla jsem mu rozhodně. 
Bylo zajímavé, že mi stále nedošlo, že má Han o dost jinačí pach než je ten lidský. Možná jsem to ale přikládala všem těm aromatickým olejům co tu používal. 
Mluvil o čínském novém roku. "Mno..popravdě ne. Nějak jsem nikdy neměla na tyhle věci čas. Matka mě hodně držela doma, a od doby co je v komatu ven moc nechodím." Odpověděla jsem mu poklesle. "..ale zní to lákavě..jestli ukecám někoho z práce, kdo by šel se mnou tak se sem určitě stavím." Řekla jsem mu a mírně se usmála. 

On bol dosť ústretový voči nervozným zákazníkom, ktorý sa sem báli chodiť, no potom si zvykli a sú spokojný s ich službami. Pousmial sa nad tým čo povedala. "Naozaj nemáte sa čoho obávať. Ak by bolo vám zle, stačí povedať a postaráme sa i o to. " Hryzo si do spodnej pery. "So šatamý bez šiat, ak človek to má v hlave vyrovnané berie vás stále za tú istú a rovnakú osobnosť akou ste. " Odvetil a pomalý sa otočil na povolenie. Venoval sa jej stuhnutým častiam na ramených, ktoré potrebovali uvoľniť tlak. "Je ešte možné, že po tejto masáži by ste dostali svalovú horúčku, ale na to vám už nachystám krém. Lepšie tlmí bolesť, ako pri svalovke. " Vysvetlil čo by mohlo nasledovať po tomto. "Ste dosť napätá, pokojné znovu skúste dýchať. Vaše svalstvo je dosť stuhnuté, mali by ste sa viac venovať i sebe, ako len mame, ktorá isto sa jedného dňa prebudí. Len treba neprestávať veriť. " Chcel ju povzbudiť, predsa vyzerala že potrebovala trochu zodvihnúť sebavedomie. "dobre, vaše služby vam rád poskytnem, už kedy sa rozhodnete a na čo sa rozhodnete. " Prikývol na svoje slová a rukami zišiel nižšie a postupne sa venoval celému chrbtu, ktorý natieral špecialnou masťou určené na uvoľnené svalstvo. No cítil i jej pyžmo, ktoré bolo príjemné a to tento balzám len dával viac navonok. "mali by ste zmeniť to. Mama v kóme vám nikam neujde, ešte ak je pod dohľadom lekárov. Ak budete chcieť. Pokojne by som šiel s vami. Predsa sa tu viac viznám a reč, ktorá je tu je moj materinský jazyk. " Predsa by to bolo ľahšie na dorozumievanie. " Ak nezoženiete, mohli by ste sa pripojiť k mojím priateľom. Sú trochu zvláštny, ale neškodný a priateľský." Ponúkol jej túto možnosť, predsa zmeniť prostredie a spoznať inú kultúru, nikdy nebolo na škodu. "Keby som tak dokázal čítať myšlienky. Aspoň by som vedel aj čo si myslíte o mne. "Uškrnul sa nad tým a rukami prešiel k jej zadočku, no nie priamo naň ale nad ním pri bokoch, kde prstami viac zatlačil. " tu vás to nebolí ?" Spýtal sa, lebo cítil obrovský tlak a stuhnuté svalstvo, ktoré potreboval premasírovať a odblokovať tak aj vyskočený stavec. Ktoré zaznel ako malé skrupnutie. Bol opatrný, lebo tam miestami bola miecha a tu ak by prerušil svojou nedbalosťou, mohla by ochrnuť. No to sa nestalo. Len jej uľavil od určitej bolesti. 

Opět přišlo z jeho strany ujištění, že se nemám čeho bát. Že kdyby se mi něco nelíbilo nebo mi bylo zle tak se o to postará. Hlavou mi proběhlo něco o tom, že si asi neuvědomuje co moji nervozitu způsobuje. 
Mile jsem se na něj usmála a kývnula. Následně mi vysětlil, že šaty nemění nic na tom jaká jsem osoba, a že mě bude brát stejně s nimi i bez nich. 
Já jsem se uelebila na lehátku nebo stolku nebo co to bylo, a nechala jej aby se otočil. 
Masáž byla skvělá, příjemně uvolňující, ale díky ztuhlému svalstvu to bylo znatelně bolestivé. Rozhodla jsem se zatnout zuby a přetrpět to. I přes bolest to stálo za to. 
Začal znovu mluvit, a tak jsem se přestala soustředit na jeho dotyk na mém těle a vnímala hlas. Svalová horečka. Oh ne. Naštěstí měl nějaký krém, který s tímhle mě pomoci. 
Pro změnu přišlo pár slov o mamince. Měla bych se..ěnovat hlavně sobě? Ráda bych to udělala ale neměla jsem na to..odvahu? "Já bych..velice ráda. Ale..maminka je ta jediná osoba co mám. Nemohu ji jen tak odříznout." Poslední část věty jsem skoro zašeptala. 
Vytáhla jsem ruce nahoru a složila je nad hlavou. 
Okamžik bylo ticho, a já vyrelaxovala, uvolnila se a jen si užívala jak mi postupně rozhýbával každý ztuhlý sval co v zádech našel. Přísahám, že bych tu byla usnula, kdyby znovu nepromluvil. 
Mluvili jsme o slavnostech co tu v čínské čtvrti bude, a v rámci toho se vracel zpět k tématu o mojí mamince. Ačkoli mi bylo nepříjemné to co říkal, věděla jsem že má pravdu. Maminka..opravdu nikam nepůjde. Snad se neukáže ani její ex.... 
Han se nabídl, že by byl klidně šel na slavnosti se mnou. Přišlo mi to zvláštní. Rozhodně to nebylo v popisu jeho práce. Ale stejně to nabídl..a znělo to upřímně. A měl pravdu..on se tu dorozumí narozdíl ode mě. 
Zkusila jsem nadhodit, že bych třeba vytáhla ven lidi z práce, o čemž jsem ale pochybovala. A on mi nabídl že bych se přidala k jeho skupině přátel. Byl tak milý, chápavý, snaživý pomoct mi. 
Už jsem si nepřišla tak nervozní. Možná to bylo hlavně proto, že jsem na něj tolik neviděla. Ale hlavně proto, že jsem mu začala věřit že mi opravdu chce pomoct. I přes to jak jsem mlela předtím páté přes deváté. 
Z myšlenek mě vytrhla jeho slova. Kdyby uměl číst myšlenky? Jen to ne. Vždyť by se mě musel bát. "M..myslím si, že jste...velice zajímavý člověk. Ať už vzhledově..či charakterem." Znovu jsem trochu koktala. Hlavu jsem zabořila do stolku. Han si mohl všimnout, jak mi zrudly uši a ramena. 
Sjel dolů, na moje boky a já opět začala rudnout o něco víc. "Uh-huh." Odpověděla jsem mu souhlasně. Díky tomu, že jsem v práci hodně pobíhala a většinu času stála, jsem měla poměrně bolavá bedra a přenášelo se to i na boky. 
Začal se tedy věnovat mým bokům, a já se jen modlila aby ta osuška nesjela na jednu nebo druhou stranu. Během jeho opečovávání jsem pak ucítila větší tlak a uslyšela hlasité zapraskání. Bolestivě, ale s úlevou jsem zasténala a spokojeně vydechla. Cítila jsem jak povolil tlak na bedrech. "Lepší než kdejakej chiropraktik." Řekla jsem s pobaveným tónem. Jakmile lehce odtáhl ruce, jemně jsem se nadzvedla a pomlela se  bocích. "Ty jo...to je..taková úleva!" Řekla jsem překvapeně a opět se zasmála, pak se položila zpět. "Jste kouzelník." Oznámila jsem mu ještě, než jsem si složila ruce pod hlavu a čekala co bude dál. 

Bol rád že sa jej tento pobyt páčil v týchto priestoroch a hlavne s ním. Nadvihol obočie a spozornel na to, ako sebou mykala. Chytil jej prstami osušku na páse. Lebo videl, že i napriek hanblivosti by zo seba myhom oka vyzliekla. Ani sama si to neuvedomovala. " Ja som ale nepovedal, aby ste ju opustili. Povedzme niektorú hodinu sa o ňu postarať, zaobstarať dohľad opaterú, kým vy budete pokojne v práci, alebo niekde vonku. " Svoje kĺzke prsty samozrejme pokračoval na boky a rebrá. Spomalil, len čo sa nadvihla a dala ruky pod hlavu. "Ako, alebo čo mám urobiť aby ste sa predo mnou nehanbili. Pokojne sa aj oblečiem." No prekvapene ostal chvíľku stáť, keď mu povedala jej vnímanie o jeho osobnosti. Uškrnul sa, lebo mu to lichotilo. "to ma teší že som zaujímavý. Predsa vidieť tie stereotypi vonku, každého omrzia a ja svojim vzhľadom pochopiteľne neviem zapadnúť." Pousmial sa nad tým. Jej červenanie si všimol. No jeho úsmev a pohľad na pehavé ramená prerušil jej prudké dvihnutie.Zomkol pery k sebe a hneď ich uvoľnil rukami na svojom bruchu a hrudníku, ktorý si zamastil. Sledoval ju, ako si užívala uvoľnenie svalstva a hlavne zaseknutého nervu. "dlhé státie dá zabrať chrbtici. Preto je dobé k nám zájsť pre tento uspokojívi pohľad." Zakrútil hlavou a privrel oči. " chcel som povedať pocit."  Nadvihol obočie a jej prsia si rovnako všimol. No aj keď nechcela stalo sa. " Kúzelník? to určite nie môj druh." Nadýchol sa nad tým čo chcel povedať. A zakryl ju osuškou, ktorú mal po ruke. Pozrel si na hrudník, kde si chcel utrieť olej, no ten si po sebe viac rozotrel. Vziať si od nej poslednú osušku čo tu mal, bolo drzé No potom padla osuška aj z jej zadku. No naklonil sa reflexne bližšie k nej, aj tvárou. Díval sa jej priamo do oči, no v ruke držal osušku,ktorá bola na pokraji spadnutia z toho bledého krásneho okrúhleho zadku. 

Po jej konečnom vyjádrení o tom ako sa nevedela sústrediť, kvôli jeho postave. Pochopil že to môže byť naozaj rušivý moment. Ale on sa nebránil ničomu. Ani tomu, ako si ju prezeral celú. No nečakal až takúto jej reakciu, žeby sa zakryla predním. On ako v tej polohe stál, nechcel aby spadla. Len vytrhnutie osušky a náhle zmiznutie ho prekvapilo. Odstúpil od lehátka, ktoré sa zdalo byť prázdne a na to počul náraz. "Si v poriadku ?" v tom momente i zabudol na vykanie. "Nie je to moja chyba. Nemal som. " jej premena na neviditeľnú bolo šokujúce. Obyšiel lehatko a svoje oči zmenil tak, aby videl jej telesnú teplotu. Opatrne ju chytil za rameno a kontroloval jej časti tela. "neudrela si sa?  nečakal som že budeš mať schopnosti."  Pousmial sa nad tým.  Takto mohla kedykoľvek újsť aj prísť. "ste magian? " Spýtal sa na drzovku, lebo  bytosti nepíšu do papierov predtým ako sem stúpila na procedúri. Pomohol jej pomalý vstať. "to je v poriadku Morine, nič mi vysvetľovať nemusíte, tiež nie som človek." Usmial sa na ňu. " ale som rád že ste pekný duch, to musím uznať. " Keby mal chvost zavrtel by ním spokojne. Čo by mohol mať ale nechcel ju viac vydesiť, ešte by ušla niekam nahá s osuškou. "Zrejme po tomto budete chcieť to ukončiť? To sa ja ospravedlňujem, že som vás vystrašil len mojim vyzlečením. Naozaj sa predomnou nemusíte skrývať, ste krásna Morine." Držal jej ruku, stále len videl jej teplotu tela, ktorá sa prudko menila. Jeho oči boli ako hadie, no zmenil si ich do normálu. "Posaďte sa." Prešiel k lehátku, kde chcel aby sa usadila a upokojila. "predomnou sa ničoho bať nemusíte, nedovolil by som si ani na vás siahnuť. " Premýšľal nad tým či by ona chcela jeho dotknúť, ale rozhodne odpoveď hneď poznal. Pozrel  na svoj prameň vlasov, ktorý niečo držalo, ale teraz si nebol istý čo to bolo. "držíte mi vlasy?" Lebo nevidel ju.  Aj by sa vzdialil ale potiahnutie za jeho dlhé vlasy je dosť citlivá záležitosť. 

Zasyčela jsem bolestí a levou rukou se chytila za bedra. Poměrně jsem si narazila kostrč. 
Začala jsem se zvedat a při tom se poměrně zapotácela a nadále si tiskla osušku pevně k tělu. Pomalu jsem odcouvala ke stěně a vytřeštěnýma očima sledovala Hana, který mě hledal. Pravděpodobně se snažil vykoumat, kam jsem sakra zmizela. 
Na moji omluvu reagoval tím, že to prý je jeho chyba. Jak je jeho chyba to, že jsem teď neviditelná?! Po tolika letech bych to měla ovládat! Ale ne, moje schopnost mě vždycky přesvědčí o mojí neschopnosti. 
Došel až ke mně, nejspíše se orientoval podle mého hlasitého dýchání a trapného skučení. Chytil mě za rameno a cítila jsem jak mě pomalu osahává, aby se ujistil že mi nic není. To mě donutilo ještě hlasitěji naříkat. Ne kvůli bolesti, ale kvůli tomu jak moc trapně mi bylo. 
"Jen..jsem si narazila kostrč." Odpověděla jsem mu zahambeným tónem a pomalu jsem se uklidňovala. Pak mi tak došlo..že mu nepřišlo divné, že jsem "zmizela". Nečekal jsem, že budeš mít schopnosti? Zná víc takových jako jsem já?? Je na tom stejně?
Pak vyplivnul to slovo, o kterém jsem si kdysi četla v té knize. "Mh-m...j-jo..něco takovýho prej jo." Řekla jsem lehce koktavě. Magian to bylo, jo? Upřímně jsem si to slovo moc nepamatovala, a nedávalo mi smysl. 
Byla jsem ve stavu těžké paniky. Co když mi teď bude chtít ublížit? Se strachem jsem čekala co bude dál. On nejspíše moje rozpoložení vycítil, protože mě začal uklidňovat. Dokonce mi řekl, že on taky není člověk. 
Několikrát jsem zamrkala a tupě ho sledovala. Snažil se mě asi uklidnit, dokonce mi polichotil, že jsem "pěkný duch".
Neustále jsem si tiskla osušku na hruď, a snažila jsem se zakrýt všechno co bylo momentálně neviditelné. 
Ptal se, zda to budu chtít ukončit po tomhle, nebo co bude. Pak mě pomalu odvedl k lehátku a naznačil abych se posadila. Nevěděla jsem jestli se mi úplně chce sedět.
Celou dobu jsem se ho tak nějak křečovitě držela pro změnu pravačkou. Ani jsem si to neuvědomila, dokud nepromluvil. "Uh-huh..já..se omlouvám." Povolila jsem stisk a pustila jeho vlasy.
Nejistě jsem přešlápla a koukla dolů. Všimla jsem si, jak se místo kde bych měla mít nohy, pomalu vlní. A já konečně začala být vidět. Najednou prostě puf, a konečně sem zase byla tady. 
Pozvedla jsem hlavu a podívala se na Hana. Vypadal pořád tak klidně, a všechno akceptoval, pořád mě ujišťoval, že je vše v pořádku a že se nezlobí ani si nemyslí nic divnýho. 
Polkla jsem a povytáhla si osušku tak, aby opravdu vše zakrývala. Při tom jsem k němu stála čelem. 
"Mhm..asi..bude lepší to tu dneska zabalit..a..pokračovat jindy.." Rozmyslela jsem se nakonec a potupně sklonila hlavu. 

Jej reakcia bola normálna, hlavne ak nebola zvyknutá na dotyky. Nebudúce v jej návštevu povolá a uvoľní ženu, predsa nechcel aby sa v jeho prítomnosti znovu cítila tak nepríjemne a hanblivo. Čakal uvoľnenie atmosféry, ale nie skôr že tu trpela jeho prítomnosť. Bol mierumilovný tvor, ktorý by neublížil práve tejto krásnej dievčine. Teda ak by sa ona sama nepokúsila mu ublížiť.
No jej zneviditeľné dalo najavo, že stačilo. Bol hlavne sklamaný zo seba, že sa zrejme vo svojej práci a ženách viac menej strácal. Chápal že každý sme nejaký. Ako bol pri nej skontroloval ju, aj keď momentálne jej to bolo určite nepríjemné, než keď jej robil masáž. "Kostrč? To je dosť nepríjemné, môžem to rozmasírovať, aby ste potom pokojne mohli hýbať." Zaviedol ju k lehátku, ale potom, ako povedala že si narazila kostrč. " dobre, tak chvíľku postojíme, než sa to upokojí." Pousmial sa nad tým a stále zachovával pokojnú no chladnú hlavu. Všimol si aj pomalý, že sa vracala späť do svojej zhmotnenej verzii. Usmial sa na ňu viac, len ako videl že sa zahaľovala osuškou, ho zaujalo že i danú vec vedela zneviditeľníť.  "Naozaj čo sa stane tu nik vedieť nebude. A rozumiem." To ako rozhodla o tom, že to chcela ukončiť. Otočil sa, aby sa necítila nepríjemné a podal jej župán, aby si ho obliekla a cítila o niečo viac menej konfortnejšie. Svoje vlasy neriešil, len sám bol nepripravený na to, že by musel za niekoho zastupovať a pracovať za masážnym stolom. " Dobre, tak sa pomalý poberieme späť k vaším veciam a dáme termín na budúce procedúri? Si to premyslíte, než sa pôjdete prezliecť."Pomalý sa otočil, či bola zahalená a potom ju odviedol dverami po chodbe k recepcii, kde sa on sám zastavil. "je to na vás, kým sa prezlečiete či sem ešte budete niekedy chcieť prísť" Prešiel za pultom, sám si neuvedomoval že nemal vrch oblečenia. Z tohto bol trochu viac mimo než si myslel. Kým ona sa prezliekala, tak sa sám obliekol. Aby na recepcii nevzbudzoval pozornosť návštev.

Křečovitě jse mse držela jeho kštice, mezitím co jsem poslouchala jak se mě snažil ukonejšit. Byla jsem z toho smutná. Pokazila jsem to! Byl tak zajímavý, milý, pozorný. A já se tu takhle blbě ztrapnila. Nebyla šance, že by souhlasil s tím, že si tohle někdy zopakujeme. Až mě to donutilo přemýšlet o tom, jestli to vlastně chci. Přeci jen..byla jsem z něj tak nervozní. A tak moc jsem to pokazila..
Povzdechla jsem si a koukla se na něj. "Jo..kostrč." Zamumlala jsem posmutněle. Cítila jsem, jak mi do spodní části beder pulsovala ostrá bolest. Naraženina nebyla nic příjemného. Zvláště na tomhle místě. 
Chtěl mě rozmasírovat, a já nic nenamítala. Ale v duchu jsem myslela už jen na odchod. Nemohla jsem vystát myšlenku na to, že bych se mohla ztrapnit ještě víc. Han se mi až moc líbil..a já už toho zpackala dost. 
Pomalu jsem nabírala znovu na viditelnosti. Určitě na mě viděl, jak moc jsem z toho v rozpacích a posmutnělá. Ale snažila jsem se to krýt falešným úsměvem. 
Nechal mě se zahalit do županu a převedl mě zpět do šaten a oznámil mi, že je čistě na mně, jestli sem chci ještě někdy dojít. Povzdechla jsem si a smutně pokývala hlavou. Asi mě tu nechtěl. Minimálně to jsem si myslela když tohle řekl.
Zaplula jsem do šaten a když odešel, shodila jsem ze sebe župan i osušku, pak se začala oblékat do svého prádla. 
Když jsem to na sebe všechno navlékla, koukla jsem se na trezůrek s mými doklady, mobilem a klíčky. Sakra..to bude muset asi oteřít on. Nebo mi dal nějaký kód, kterým si to otevřu? Trochu zmateně jsem zamrkala a koukla se na trezůrek. 
Otevřela jsem dveře a došla za Hanem. "Mhm..budu potřebovat ještě svoje doklady..mobil..a klíče." Zamumlala jsem skoro šeptem a s potupeným výrazem se na něj podívala. 

Han len čo uvidel Morine sa na ňu pousmial. Bola tak vyplašená, že sám sa už bál jej dotknúť, aby jej nespôsobil nejakú psychickú ujmu. Bola z neho nervózna a on nechápal prečo. Predsa nebol typ, ktorý sa páčil ženám, ktoré by sa páčili iným borcom. Ale jej stav ju zaujímal aj príbeh, chcel by veľmi, aby ešte došla a mohla tak byť viac uvoľnená a on pripravený na jej reakcie. Aj by si konečne na seba niečo dal.
Bol sám nepripravený na túto situáciu a hlavne na to čo zaškrtla. 
O jej kostrč sa samozrejme postará, ale inak. 
Len čo bola v župane ju odprevadil k šatni. No ona mala zvláštny pohľad. On si obliekol opäť vrch, ktorý by už Morine nerozptyľoval. Len čo sa prezliekla a videl na kamere, došla za ním. Pousmial sa spoza pulta a vzal zo šuplíka kartu. Vedel v ktorých dverách bola. "Samozrejme, hneď ich vyberieme, máme tu prísne opatrenia, aby sa im nič nestalo. " Usmial sa na ňu a kráčal do šatne rovno k trezoru. Ktorý jej pomocou karty, čo priložil na daný prístroj otvoril. Vybral odtiaľ veci, ktoré patrili Morine. "zrejme je to všetko." Ešte skontroloval prázdny priestor v trezor. Pomalý jej to podal. No chytil jej zľahka ruku. " Budem rád, ak sa ešte vrátite a vám tieto nepríjemnosti vynahradím inak. " Nechcel prísť o zákazníka a zároveň Morine mu bola veľmi sympatická.  Sám mal pohľad šteňata, ktorý potreboval známosť. Komunikovať inak ako len pracovné záležitosti. Počkal si na to, čo mu odpovie. "Objednám vám taxík pred náš vchod, aby ste sa domov dostali bezpečne." Ako jej podával veci, nevšimol si, že mu vypadla na zem retiazka. Snáď si skontrolovala čo tam mala. Či mala všetko. Prezeral si ju so zúajmom a snáď nevyzeral okate.

Han mi předal moje věci, a já si je v rychlosti zkontrolovala. Nijak důkladně, spíše jestli mám mobil, peněženku i klíče. Asi bych si v tomhle rozpoložení ani nevšimla kdyby mi mobil někdo vyměnil za jiný. "Jo..je to vše." Zamumlala jsem stále stejně potupeně. 
Nevěděla jsem moc co si myslet. Byla jsem z toho celého taková podivně rozmrzelá. 
Když jsem už stahoval ruku pryč, chytil mě za ní a promluvil. Já se na něj plaše podívala a pozorně jej poslouchala. Jeho slova ve mě vyvolala alespoň malou naději. Mírně jsem se usmála. "..dobře..omlouvám se za svoje chování..všechno to je moc nové." Omluvila jsem se ještě jednou. "Ráda zase přijdu.." Řekla jsem nakonec po krátkém rozmyšlení. 
Oznámil mi, že mi zavolá taxíka. A já to opravdu uvítala vzhledem k mojí naražené kostrči. 
"Dobře..děkuju, bude to tak lepší." Zamumlala jsem a postavila se k oknu, čekajíc až taxík dojede. Když jsem za oknem uviděla klasický žlutý ford victoria, s "TAXI" na střeše, jen jsem koukla na Hana a jemně na něj mávnula. "Mějte se Hane..a ještě se omlouvám." Zamumlala jsem a vyklouzla jsem dveřmi ven. Řetízku jsem si vůbec nepovšimnula. 
Nasedla jsem do auta, pozdravila se s řidičem a oznámila svoji adresu. Pak jsem se opřela spánkem o okno a sledovala jak mi v dáli mizí lázně, kde jsem strávila vážně zvláštní odpoledne. 

Jej návšetvou bol zo začiatku prekvapený, no ako ju postupom času spoznával. Bolo to lepšie čo ho dnes mohlo stretnúť. Len sám nevedel čo urobiť, aby slečnú Morine neznervozňoval. Už sa poučil zo svojich chýb, nabudúce to zlepší na inej úrovni. Pozorovel jej ruky, jej tvár a emócie, ktoré boli dosť vyditeľné. "Dobre, ak je to všetko. " Nechcel, aby o niečo prišla a nastali by problémy, že kvôlli ich podniku bola okradnutá.  "Nemusíte sa ospravedňovať, ja to chápem a pre mňa to bola rovnako výzva. Ja len. " Zasekol svoj monológ, to čo on chcel nikoho nezaujímalo. Len sa spokojne usmial, lebo povedala, že sa opäť uvidia. "budem len rád, naozaj. Už budem vedieť čo robiť pri vašej ďalšej návšteve." Šiel k recepcii, kde vzal mobil a objednal slečne Morine taxík. Bol to ich známy a vedel že sa dostane domov bezpečne. Do šatne pustil jednu z pracovníčok, ktoré tam šli upratať. No videl po odchode svoju zamestnankyňu, že si  prezerala akúsi retiazku, ktorú samozrejme našla na zemi a pred zrkadlom skúšala. Spozornel, kým Morine sa dívala von oknom . No vedel že tá retiazka nebude jej. Prešiel k zamestnankyni a svojou Čínštinou sa prihovoril k zametnankyni. Ktorá sa priznala že to našla v šatni. Trochu ju zdrbal za to, aby hneď nájdené veci nosila na recepciu, nie aby si to nechávala pre seba. Upozornil ju, že ju prepustí ak to zopakuje znova. Dievča len stíchlo, ospravedlnilo sa a retiazku mu dala. Uklonila a odišla na svoje pracovné miesto. On sa nadýchol a otočil s tým, že Morine vráti retiazku " Slečna Morine? " No v tom zatrúbil taxík,  "Poč..kajte..." Držal v ruke retiazku, ktorá mu ostala v dlni a Morine odišla a nasadla do taxíka. Pozeral cez otvorené dvere až na taxík, ktorý odišiel v momente, ako sadla. Díval sa na retiazku a zavrel dvere za sebou. Určite to bol dôvod, aby sa videli a mohol jej tento šperk vrátiť. Sadol si za počítač a jej informácie z dotazníka si začal vyhľadávať. Vedel že toto nebude len jediné stretnutie. No žiaľ dostal v práci aj iné povinnosti. Retiazku odložil k sebe do izby, aby sa jej nič nestalo.