Fantasy World / Ostatní hry / Murtagh, Hanna, Louis / Strana 1
Murtagh, Hanna, Louis -
Dneska byl můj šťastný den, protože jsem se rozhodl trochu přibrzdit a užít si. Když vyděláváte jako já, jednou za čas si musíte najít chvíli i na utrácení, jinak je ta takzvaná dřina trochu na nic. Jako vždy jsem si nebral žádné zbraně, ani nic podobného, protože jsem si vystačil tak jako vždy sám se sebou. Sice jsem nebyl obdarovaný nesmrtelností, ale někdy jsem si tak připadal. O to víc, že Dandelion ovládal město...v podstatě. Obchody vlastně celkem šlapali samy a já si mohl dáchnout a kam jinam zamířit než do nějakého baru? Někdy to tam bylo docela divoké, sem tam nějaká rvačka, zkrátka zábava, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Bary skrývali i další zajímavosti jako ostatní lidi a bytosti, co do nich chodili. Jeden se pak mohl celkem rychle seznámit a navázat nové vztahy. Pro mě to nebylo něco co bych vyhledával, pokud to pro mě nebylo něčím zajímavé a že mohlo. Zastavil jsem se u dveří a po chvíli nakonec vstoupil. Rozhlédl jsem se po místnosti, protože jsem nevěděl co přesně hledám a nakonec se vydal k baru si objednat. "Zdravíčko... Dal bych si nějaký kvalitní rum." Usmál jsem se nevinně na obsluhu a při čekání na pití jsem se otočil na lidi kolem. Bylo tu lidí tak akorát, některé jsem poznával, jiné jsem viděl poprvé a atmosféra byla celkem klidná, jen těžko říct, jak dlouho to vydrží... Na tohle jsem byl totiž expert. -
Nečekala jsem, že prázdniny budou na celém roce to nejhorší. Z koleje mě vykopli jelikož všichni ostatní odjeli domů za rodinou. Naštěstí mi zbylo dost peněz na jídlo a pronájem toho nejmenšího pokoje v tom nejhorším hotelu. Většinu léta jsem strávila čtením knih, takže to nakonec uteklo rychle. No a najednou byl čas vrátit se do školy. Přijela jsem na kolej celkem brzy, tak jsem jen odložila věci a vydala se do města. Bylo to vlastně poprvé po té události na Velikonočních trzích, co jsem někam vyrazila. Ušla jsem teprve kousek a došla k podniku, nechtělo se mi chodit někam daleko, takže jsem si řekla Proč ne, dám si něco k pití. Zhluboka jsem se nadechla a vešla dovnitř. Né že by bylo prázdno, ale moc lidí tu nebylo, ideál pro mě. Nechtěla jsem se zde seznamovat, ale také jsem se bála chodit do opuštěných míst, zkrátka jsem si začala dávat větší pozor. přešla jsem rovnou k baru. Nějaký muž si tam , soudě podle reakce obsluhy, zrovna objednal. Sedla jsem si na stoličku a nekompromisně vyřkla svou objednávku. Tedy, spíš zakřičela, jelikož mi opět nedošlo, jak nahlas mluvím. "Cuba Libre, prosím." Výhodou bylo, že drinky se po celém světě objednávají stejně, takže to až na tu hlasitost mohlo znít celkem přirozeně. Pohled na barmana mě ujistil, že mou objednávku pochopil. Usmála jsem se a poté pohled upřela na muže vedle mě. Působil, že má všechno na háku, kéž by to u mě bylo stejně. Povzdechla jsem si a otráveně opřela hlavu o ruku. Až teď mě napadlo, že po mě nikdo nechtěl doklady, asi dle mé výšky usoudili, že mi nalít mohou. -
Tenhle večer, stejně jako těch pár předešlých, neměla nic moc na práci. Co měla udělat to udělala a na chvíli tak měla klid. Jako vždy když nelovila nadpřirozené nebo lidi, zavítala jako pomocnice do baru. Zvlášť o víkendech byla vítanou posilou. Tím, že se to tolik lišilo od její normální práce, to byl v podstatě odpočinek a zábava. Relax a kromě jiného se taky dozvěděla spoustu informací. Před koncem směny ještě stihla nalít rum muži, který měl vzhled rebela, kterému patří celý svět. Po pozdravu a bez prodlevy mu podala rum a pak už si sundala zástěru, kterou hodila pod pult. Erszebet obsloužil barman, který zrovna přišel na směnu a vůbec ho netrklo, že by měl dívce zkontrolovat doklady. Zatímco připravoval Cuba Libre a snažil se dívce dělat nějakou show, Hanna ještě před odchodem nakrájela několik limetek na osminky. Dala dívce dvě do pití a pak už konečně opustila své působiště. Obešla barpult , o který se vzápětí opřela lokty. ,, Dám si dvojitou whisky, dík" Pousmála se a stáhla si gumičku z vlasů, kterou si nasadila na zápěstí. Rukama do nich vjela a prohrábla je, aby dostaly původní tvar. Jak čas ubíhal, do baru chodilo víc lidí a dokonce i hudba byla hlasitější. Zatímco muž vedle působil samolibě, dívka na opačné straně byla tichá a nijak extra se neprojevovala.
citrónový ježíš
bača
Davis