Kouká na tu ženu, nějak jej nepřitahovala. Možná to bylo i tím, že v hlavě i srdci má jinou. Kaligno. Ale ještě si ji prohlédl od hlavy až k patě a naopak. Nenápadně, samozřejmě. Netušil co ta žena po něm jako že chce. Přece jen, mantu plno jiných mužů i žen. Prostě si vybrala špatnou oběť, když se jí nelíbí jak se chová. "Jen nejsem zvyklý na tak hlasitou moderní hudbu, přišel jsem před chvílí. Musím si jen zvyknout." Poznamená a ušklibne se tomu, svým způsobem je to i pravda. Možná tohle nemá rád ale zas si po chvíli vážně dokáže zvyknout a to že je plno mu nějak nevadilo. Objedná si u přicházející barmanky tu nejkvalitnější whiskey co mají, cena mu je jedno a dokonce si řekl dvě, pro něj i pro tu ženu vedle. Možná navázat přátelský kontakt může, přeci jen moc lidí tu nezná, ano bytostí. Tož tato žena něco bude, cítí to z ní i přes ty nejrůznější pachy v celém baru. Rozhodne se otočit tělem na celou, přeplněnou místnost kde lidé tančí a oijou, smějí se, pijí a sem tam u nějakého stolu i fetuji a dávají si lajnu. Zakroutí očima téměř a otočí se na barové židli zpátky, aby tohle všechno měl za zády. Furt však je opatrný, nechce nic podcenit. Rád by vyšel z baru zdrav a živý. Hlavně po svých aby mohl řídit, nenechá tu auto. Do druhého dne by z něj zbylo jen základ. Protože by vše rozebrali, zničili a prodali beztak. Protože je to novější typ auta, které si málo kdo mohl dovolit. Vyruší hi z myšlenek právě to, že barmanka před něj i před ní postaví skleničku té whiskey. Vezme do ruky tu svou. Možná si před tím přiťukla se skleničkou, ale to on nebral. Však tam už téměř nic neměl. Takže se tentokrát natáhne maličko on a mrkne na ní. "Na zdraví." Poví jen a cinkne si skleničku o tu její, hned si dá lok aby to ochutnal a byla vcelku dobrá. Neodpovídá moc přesně na její otázky ale myslí, že jí nějak odpověděl tou delší větou. Musí si jen zvyknout na to prostředí tady. Pak se dokáže lépe bavit. Když začne nějaká pomalejší hudba ale stále moderní na jeho vkus, kyvne na ní a ukáže na parket. Možná chce tančit a je možná jediná oběť co je na baru, tak proto s ním hodlá mluvit. Ale kdo ví. "Nějaký malý tanec? Sice tihle moderní tanečky nejsou moc pro mě ale možná bych to zvládl." Mírně pobaveně zmíní a dá si další lok této úžasné whiskey, to se prostě musí vychutnávat a ne kopat do sebe jak nějaký levný chlast. Postaví se teda na nohy a přejde pomalu k ní, nebyla nějak daleko takže stačil jeden dva menší kroky a nabídne jí ruku, aby spolu mohli odejít na parket. Malý tanec, nic víc. Pak si dá ještě jeden panáček whisky na chuť a uteče za Kaligno, nebo domů aby ji v klidu mohl zavolat. Možná se někdy prostě cítí jak opuštěné štěně a s Kaligno ke ten pocit pryč, po dlouhé době se zas cítí jakoby žil vedle ní. Dost na Vampýra je to co říct že by žil. "Ale jestli nechceš, pochopím. Kdo by chtěl tancovat s páprdou." Nakonec se podívá nečekaně na hodinky na své ruce a zakleje, omluvně mírně na slečnu, rychle zaplatí za pití a všechno. "Musím jít..." Pověděl jen a už šel ven k autu, ani se neohlédne. Pak ejde domu.