Písal si s Astoriou správy, cez ktoré sa neskôr večer chcel stretnúť. On vedel že viac informácií nemala o jeho bratovi, ale on mal a až veľmi blízke. No nemal v pláne všetko hodiť na stôl, jemu šlo hlavne mať Astoriu čo viac pri sebe. Možno by sa dozvedel i to čo by možno nemal. Ale o tom to celé aj bolo. Slová svojho otca nebral vážne, predsa ten starý chren po tom čo preň urobil, nemusel vedieť viac o Astorii. Nedovolil by, aby Astoriu väznil za to akým výnimočným druhom sa stala po tom čo Eduard premenil. Nemohol dopustiť aby sa Astoria a jej slobodná vôľa stala niečim, ako je zbraň. 
Sám pred otcom zatínal päste a zahrýzol si do jazyka, predsa kto vie čo v tej šibnutej hlave mohlo zísť. 

No na večer si pred odchodom hodil sprchu a nachystal. Začínal byť sám hladný po tom, ako si od neho vzala krv Astória. Vzal jeden spis, ktorý by ju určite zaujímal. Predsa s prázdnými rukami by tam len tak nešiel. Sadol do auta, ktoré sa svojim leskom strácalo v tme. Dohodli sa na klube v ktorom ešte nebol, ale počul o ňom že sa tam chodia zabávať Wangovej ľudia, len dúfal že nebudú robiť bordel a toto bol aspoň trochu podnik na úrovni. 
Auto zaparkoval na bezpečné miesto. Len sedel v aute, aby si skontroloval doklady. 
Pritom spätnom zrkadle si všimol skupinku aziatov, ktorý šli smerom k podniku. No ako vystúpil, sledoval ich, že šli jeho smerom.  Pomalým krokom kráčal ku klubu, kde uvidel vonku fajčiť Astoriu. No skupinka sa vybrala za Astoriou. Pre nich sú blonďavé krásky veľmi príťažlivé.  Takže ani ju neobyšlo obkľučenie upírov z rodu Wangovcov. "Hej pipinka sama si tu ?" Klasické nemiestne a vulgárne poznámky, ktoré by pohoršili nie každú dámu, čou bola Astoria. No sám vedel že by nemal pokojne kráčať, ale priam sa zjaviť za ňou. Jeden z azijských bratov sa chcel dotknúť jej vlasov. Čo Sedric zastavil rýchlym chytom jeho ruku. "Ni hao chlapci.Na tvojom mieste by som to neskúšal. Je tu so mnou." Chlapci sa začali smiať a chceli ísť samozrejme do bitky, milý začiatok večera. Nadvihol obočie nad tým, kým si ten, ktorému držal ruku nevšimol jeho prsteň. "Chalani,chalani to je Xender, ten." Hneď ich upokojoval kolega. Ty ostali ako vodou oparený a uklaňali sa s ospravedlnením." Nie mne sa ospravedlňujte, ale tejto krásnej dáme." Čo učinili a radšej odišli rýchlym krokom od nich. Len ich okom pozoroval, kam bežali. Ani si neuvedomoval že mal ruku na jej boku. Vytiahol cigarety z vrecka aj zapaľovač, aby jej znovu zapálil ale aj on sám. "neubližili vám? Hoc viem že vaša temperamentná krv, by ich nakopala." Uškrnul sa a potiahol si so zapálenej cigarety. " nemáte byť tak krásna, veľmi vzbudzujete pozornosť iných upírov. Ešte že som prišiel. Bolo by to iné kung Pao." Uškrnul sa nad tým." už som aj trochu vysmädol, pôjdeme dnu? " Otvoril dáme dvere. 

To že sa o nich nehovorilo, nebolo povedané, že nie sú známy a nemajú meno. Mali, práveže mali, ale sú dosť opatrný než nejaký Gray, ktorý špicato vystrkoval rožky všade, kde sa dalo. No ich obchodné záležitosti nikdy Gray a jeho ľudia neprekazili. Bolo to len meno. No ale tam išlo o iný princíp. Skôr o autoritu v druhých klanov. Ušknul sa s jemným krátky pousmiatím. "Nemohol som prepočuť, ako ste sa snažili ich slovne zotrieť. No týmto ozaj chýbala opatrovateľka "Stiahol ruku z jej boku, len čo odstúpila od neho. " Nepovedal by som že sú tak nízke fórum, ako si myslíte. Sú to muži, chlapci, by som povedal od Wangovej a sňou si naozaj nechcete pokaziť vzťah. Nie je jediný Gray, ktorý si myslí že tu mal posledné slovo." Uhasil cigaretu na rovnakom mieste, kde aj Astoria. "môj zámer? nechoďte von bez ochranky. Alebo snáď máte rada adrenalín?" Uškrn z jeho tváre nemizol. Len čo vošli konečne dnu, obzrel sa rovnako po miestnom klube. "už ste tu niekedy boli?" Spýtal sa s tým zámerom, že tu sám ešte nebol. Prešiel k baru za ňou. "dáte si dole kábat?" No jej otázka na otca. Pozrel na barmana a na to čo ponúkali. "Prečo sa pýtate hneď zhurta na môjho otca." Nadvihol jedno obočie s vážnym pohľadom." Určite vás cítil, ako sme šli do izby." Objednal si drink a znovu prišla ďalšia otázka. Otočil sa smerom k nej a díval sa jej do očí. "Myslíte si že som hlupák, ktorý by vykecal všetko ? Nie, z našej strany ste bezpečí." Svoj drink len čo pristál na stole si vzal do ruky." Neviem za koho ma máte slečna Astoria. " Uškrnul sa a vytiahol spod koženej bundy papiere. "doniesol som vám ohľadom Eduarda to čo sme neprebrali, kým to neprerušila otcova prítomnosť." Položil zložku na bar pred ňou. " No ak chcete v tom pokračovať." Popíjal drink a čakal na jej odpoveď.

Poznámky o klane, ktoré je  tu druhé dosť známe nepočula. Pozeral prekvapene len preto, že o Wangovcov nepočula. Ale to jej neminil vonku hovoriť, kde boli rovnako ľudia a rovnako citlivé uši. "Všetko vám vo vnútri vysvetlím." Povedal a vykonal. Hudba aspoň tak prerušovala ich rozhovor. Predsa on sám, ak sa dané osoby bližšie nerozprávali, nepočul ich.  Len čo si objednal drink sa Astoria rozhovorila. Bolo celkom fajn ju počúvať, ale ktorý muž si vypočuje všetko? Aj keď dával pozor, oči mu padli na dievča za barom. Zrejme to myslela sezónnu ochutnávku. 
" čo sa týka klanu Wang sú ako Yakuza ale pod niekym, kto je oveľa horší. Tu ženu naozaj nechcete stretnúť. Väčšiu feministku som nevidel ako je slečna Wangova. " Štrngol si s ňou " tak na bezpečnosť. " Vybral z vrecka krabičku cigariet, ktorú nechal na dosah aj pre Astoriu, ak by si zas chcela zapáliť. "Netypol by som vás, že chodíte po kluboch, ale ako hovoríte, treba sa odviazať. " Odpíjal si z drinku, ktorý nebol zlý. Hneď si dal objednať i kvalitné Wheskey.  " K tomu aj aby bol tu mi pomohli Wangový ľudia, sme niečo ako obchodný partnery. A nik by si ich nechcel rozhnevať. Toto nie je ich územie. Toto vôbec nie je nikoho územie. Len netreba dráždiť hada bosov nohou po hlavičke.Tak bude všetko v poriadku. " Prázdny pohár posunul ďalej od seba. Chvíľku sa pootočil a díval na ľudí, ktorý sa bavili na parkete. "roky utekajú ako voda. Kto vie čo vám všetko nahovoril." Nadvihol obočie s povzdychom, no pohľad opäť vrátil k Astorii. Zmienka o obchode s jej krvou zamlčal, predsa to čo nik nevidel, nepočul tak sa to nikdy nedozvie. Upravil jej prameň vlasov, ktorý jej mala blízko pier, keď si odpíjala. "Kedykoľvek slečna, nemusíme to preberať tu. Máme celý večer len pre seba." Pozeral na ňu, no zároveň sa otočil k barmanovi. Dvihol prst, že si chcel objednať. Čo aj spravil kým by kopol do seba ďalšiu skleničku. Ako mu barman položil, chytil ho za zápästie a naklonil sa k nemu. Použil svoju schopnosť manipulátora "odložím si sem niečo, ak to zmizne zaplatíš vlastným životom." Potom ho pustil a barman ostal trochu, akoby bol omámený a znovu pokračoval vo svojej práci. Podal mu spis, ktorý odložil pod pult. Pozrel na Astoriu a natiahol k nej ruku. "zatancujeme si ? Smiem prosiť? " Bol zvedavý či bola len na tú vážnu hudbu, ktorá bola väčšinou na plesoch. Postavil sa a či jeho pozvanie na parket príjme. 

On svoju minulosť už proste riešiť nechcel. Nezmenilo by sa nič, keby svoju hlavu utápal v myšlienkach. Myslel na budúcnosť, myslel na to čo Astoria mala zalúbom. Chcel vedieť a odkryť všetký jej tajomstvá a sny, ktoré by on sám mohol dopomôcť k tomu, aby sa medzi ich druhmy znášala ako niekto. Nie len to, že mala zvláštnu, no nevídanú krv medzi upírmi. Čo sa mu páčilo na Astorii bola jej ľudska stránka, stále nezabudla aké to je byť citlivý voči iným. 

Bruškom prsta prechádzal po kraji pohára, ktorý mal pred sebou. Svojími modrými očami  obzeral vôkol. "všimajú si vás a vašu krásu slečna." Odpil si so skleničky v ktorej pomalý dochádzal drink.  Uškrnul sa s poznámkou, že tu mohol pokojne sedieť. " Máme dohodu medzi rodinami. Čo by sa o Grayovi povedať nedalo. Ten si sám kope hrob. " Zovrel viac skleničku, ktorá mierne prskla, nerozbil ju len už nebolo tak číre sklo, ako predtým. "Ak sa budete točiť okolo Graya, rozhodne si žiadne uznanie u nikoho nenájdete. Skôr by vás potopil a stiahol pod seba. Ja vás viem dostať tam, kam budete chcieť. Predsa by ste tu so mnou neboli. Ak ste so mnou, wangovej ľudia si na vás nedovolia."Naklonil tvár na stranu a požiadal barmana za výmenu pohára a ďalší drink.  "aacchrr." Pozrel na ňu či to čo vypustila z tých krásnych pier myslela vážne. Ale videl že si len robila srandu." Nemyslím že môj otec mal nadomnou kontrolu. Som plnoletý slečna Astoria. Môžem piť aj alkohol"  Zasmial sa v krátkosti nad tým, keď si takto detinsky mohli posrandovať. Vyhrnul si rukávy a zapálil cigaretu Astorii, ktorá fajčila od ruky. V jej perých by rád niečo iné videl. No svoje zvrátené myšlienky skrýval vo svojej hlave. Postavil sa, pozval ju do tanca, chcel vedieť ako to vedela roztočiť. "Celý večer je len náš." S úškrnom na perych si rukávy vykasal, aby mal väčší priestor k pohybu rúk. No sledoval jej ládný pohyb pri otočke. Ten jej chutný zadok sa nedal nevšimnúť. Jej krásna bledá pleť oproti nemu je bohovská. A ta vôňa, no niečo neopisateľné čo cítil. Nastavil ruku a svoj postoj k hudbe, ktorú DJ spustil. Naposledy tango tancoval, keď bol so starostovou dcérou na plese. Tam sa spoznal s Grayom. No skončilo to bitkou. Keby Aina nezastavila Graya tak by to naozaj skončilo tragický. Do rytmy hudby sa hýbal a prudkými no zároveň ladným krokom k nej došiel. Len čo si ju počas tanca pritiahol k sebe, dal jej pocítiť i jeho dominantnú stránku. Prstami dotýkal bokov, či paží. Ľudia vôkol odstúpili a sledovali ich. Bolo vidieť že i ženy, ktoré tam mali zjavne partnerov žiarlili na nich. Chytil ju za ruku, urobil s ňou otočku a tak prudšie pritiahol k sebe jej chutný zadoček. Chytil ju pri bokoch prstami a nosom sa obtrel o jej krk a ucho. Nemal ani najmenší problém ju zodvihnúť, chytiť. Pohľady žien naň boli vidieť, akoby chceli vymeniť sa s Astoriou. No ale bolo aj vidieť mužské nasrané tváre. 

Sledovala pohyby jeho prstů, které něžně hladily úzký okraj vysoké sklenice, blankytně modré oči pozorující okolí a ústa plná lichotek a slibů. Působil tak mile a bezelstně, až se jí tomu chtělo věřit. Ale v tomto městě má každý své ambice a minulost a ta jeho nebude o moc růžovější, než její. "To je od nich pozorné." Prohodí s vlídným úsměvem a pohrdáním v hlase. Lidé u ní již dávno nestojí za víc, než letmý pohled. A i ten je jí často za těžko pro ně ztratit. Škoda času a námahy... Kromě pár výjimek jí všichni zklamali. Jsou jen čirým ztělesněním pokrytectví, lhostejnosti a bezcharakternosti, občas zakalený dobrým potenciálem pro využití k vlastním cílům. Astoriina otevřenost ke smlouvání s nimi je možná je právě proto - jsou užiteční, pokud si je dokážete naklonit správným směrem. Potřebují někoho nad sebou, lídra, který je přesvědčí, že směr, který hlásá, je ten jediný skutečně pravdivý, který jim dá to, co si nejvíce přejí. A co si lidí přejí? To je individuální, stačí jen ,,zmáčknout to správné tlačítko". Nesmrtelní již tak snadní na ovládání nejsou. Pokud to nejsou úplní nováčci, mají už něco za sebou a jsou více obezřetní. Nevyplácí se si je znepřátelit. Je to jeden z důvodů, pro který je lady stále po boku Sedrica. Ten další je společná krev a cíl. I kdyby to chtěla sebevíc na čistě profesionální úrovni, jistému podtextu se jen stěží vyhne.  Těžko říct, jestli je to pudové, nebo amicionální. Dokázala by ho vnímat jako bratra, kdyby jí v tom nebránila tak krátká doba známosti.

"Dohoda vyplívá ze vzájemných služeb a obchodů. Co máte tak cenného, než se Wangové vyplatilo s Vámi udržovat mír?" Se zájmem si ho prohléde od kořínků vlasů, po pásek u kalhot. "Jak znám druh nemrtvých, tak pouhé dobré jméno často nestačí. Mají velkou oblibu v pokoušení hranic a ověřování pověstí." Mrkne s úšklebkem. Jako malé děti, když zjistí, že rodiče možná nejsou tak neomylní a dokonalí bohové. "Nevnímejte to zle, snažím se jen učit. Nerada bych se v tomto rybníčku utopila." V širokém úsměvu se zasměje a upije ze sklenky. "Gray, vzhledem ke své kandidatuře na hlavu města, tak výhodným spojencem, zdá se, nebyl." Zvědavě nadzvedne obočí a očima zabloudí k pár slečnám, které si do teď prohlížely záda a hýždě Sedrica. Hned, co si všimly tázavého pohledu lady, uhly očima zpět k drinků a se smíchen začaly mezi sevou šveholit. "Ambice chápu, ale osobně jsem spíše pro sjednocení sil. Lidé, ač se zdají neškodní, mohou napáchat mnoho škody. Nemluvě o dalších tvorech. Nač si dělat zbytečné komplikace, když v konečném důsledku jsou spíše malichernými šarvátkami s jádrem, které už dávno ztratilo pointu." Potáhne si z cigarety a ústy i nosem vydechne hustý bílý obláček. "Co stálo za sváry mezi Vámi a Grayem?...pokud to není moc osobní. Vím, že se o tom často zmiňuju a slibuju, že je to má poslední otázka." Vrátí se pohledem k němu, aby svá slova ztvrdila rozhodným výrazem. při dalších jeho slovech se už hlasitěji a zasměje a dívajíc se upřeně do popelníčku, kde típá cigaretu, řekne "O co myslíte, že mi v tomto městě jde?" Zeptá se ho se zcela seriózním výrazem.

Zasměje se po otráveném projevu na konto vtípku o jeho večerce. "Jen Vás provokuju. Prosím, není v tom nic záměrně hanlivého." Dopije drink, posune sklenici blíž k barmanovi a stoupne si. Pár krátkými rychlými pohyby si upraví sukni a nechá se doprovodit Sedricem na parket, kde začne hrát, pro tuto oblast, nezvyklá, ale ne nepříjemná hudba, na kterou se začne pohybovat do rytmu a kroky šelmy se přibližovat k partnerovi. Ten ji chytil a po otočkách doplněných o zajímavé kreace zjistila, že je mu nějak moc blízko. Respektive, že její dekolt se dotýká jeho hrudi a jemné dlaně jeho silných paží. V ten krátký okamžik zvedla bradu k jeho tváři, aby se mu zadívala do očí a v dalších taktech se s odstrčením a otočkou dostala aspoň dva kroky od něj. Zůstala stát k zády k němu, čelem k jednomu z mužů, který tam byl evidentně s přítelkyní a partou kamarádů. Muž se zatajeným dechem sledovat Astoriiny oči plné žáru a dychtivosti, zatím co mu přátelé za ním tiše záviděli. Nestačil ani zalapat po dechu a ladně se s dvěma kroky připojila k ruce Sedrica, aby mu v dalších byla opět blíž, ale už ne tak blízko. Krátce zakroužila nohou a snížila k jeho hrudi, kde pár vteřin setrvala. Ladně, pomalým pohybem a s prohnutými zády se opět napřímila a o krok oddálila To si různýma kličkami v rytmu kroků pojistila. Muzika svými takty vrcholila a jí na tvářích růžověl úsměv. V určité momenty se klapot podpatků střídala s jeho a z chvil sevření jejich dlaní se postupně stával letmý dotyk. Těžko říct, jestli to byla úmyslné dráždění, nebo si to tanec přesně takto žádal.  Ať už ale byla u něj, nebo ne, nebála se rozhoupat své boky a rukama doplnit výsledný podmanivý dojem z její postavy.

O svojich plánoch rozhodne nemal v pláne rozkrikovať niekde na verejnosti, rozhodne nie pred ľuďmi ktorým neveril. Dostali sa k nemu informácie, ktoré pred Astoriou tajil. Vedel že sa stretla s Grayom a musel byť opatrný. Lebo i táto kráska bez Aleca začínala byť prefíkaná. Možno vedel že mala niečo za lubom, naozaj by nechcel aby sa Grayovi dostala informácia o tom čo mal so slečnou Wangovou v pláne. Alec bol kotvou, ktorý držal Astoriu pri rozume, ale zjavne jeho odchod do zahraničia Astoriu utrho z reťazí a bola zaslepená tým, že vôbec netušila čo robila. 
No možno by jej mal otvoriť on oči, aby videla že takto sa nedostane vysoko, len zas by bola niekym, kto by zatemnil jej bledú pokožku. Neštekol by po nej ani pes, keby sa dostala, kam sa chcela dostať. Len dúfal že s Grayom nemala "hlbši" styk, ako len stretnutie niekde na verejnosti. Myšlienkach sa mu pohrávalo rôzne situácie z ktorých by hodil skôr tyčku, než by sa z nich tešil. Trochu i hľadanie svojho brata využil na to, aby mohol viac času stráviť s Astoriou, spoznávať ju. 

Pohľadom a otázok Astorii sa zamyslel s úškrnom na perách. " to vás nemusí zaujímať slečna Astoria, predsa sú to súkromne záležitosti. "Prešiel si jazykom po špičkách, ktoré boli vidno len keď sa viac usmial.  Svojím pohľadom len skúmal a hľadal obeť do ktorej by sa najradšej zahrýzol. Astoria svoju dávku krvi dnes dostala. No on mal chuť na sladké. No Astoriu by si iným spôsobom vychutnal. Jej bledá pokožka, blond vlasy a pohľad anjela pohlo svedomím v nohaviciach. No kontroloval sa, predsa na verejnosti by zbudzoval viac pozornosti. "Tiež mam hranice, hranice trpezlivosti. " Uškrnul sa nad tým. " Poznáte moc len vampírov, upírov. " Odpil si zo skleničky. "Nepodceňujem žiadneho tvora, predsa slečnu Snow rovnako by som nepodcenil. Sám som ju školil, než sa dostala do rúk Grayovi ." Položil skleničku. "Vaša poznámka ma neurazila, skôr naopak slečna. Mám zmysel pre humor. Ale teraz bokom. Provokovať ma môžte aj na parkete. Počul som že ste dobra v tanci." Ukončil rozhovor pri bare a chcel dôkaz na perkete. Čo sa aj stalo. 


Ich tanec na parkete bol zároveň dychtivý a zaujímavý. Sledoval jej tvár, blízkosť ktorou ho provokovala. Bola tak sexy a zároveň nedostupná, zrejme bola typ, ktorá sa rada nechávala loviť. No mohol by použiť opäť očný kontakt, pri ktorom získal jej krv, bez jej vedomia. Sledoval jej krk, sánku ktorú prstami dotýkal. Dlaňami prechádzal po jej bokoch a sledoval tu blízkosť, ohybnosť. Nepustil ju ani pri zaklonení, držal ju, aby neskončila na zemi ako vrece zemiakov. Niektoré prvky pri ktorých skúšala Astoria jeho reflex. Vždy ju chytil, vždy tak, aby nemala od neho potom modriny. I keď bola upírka, mal silný stisk a ten by na bledej pokožke bolo vidno. Len čo si ju pritiahol k sebe a chytil a stiahol jej krásny okruhlý zadok pevne k svojmu rozkroku nastal problém. Prestal vnímať okolie, len ju a jej krásne telo a prítomnosť. Prstami prešiel po jej paži k dlani a otočil ju od seba a pritiahol už opäť k sebe. No už sa prestal ovládať a rukou jej pevne zovrel pás a druhou vošiel prstami do vlasov a dlaňou dotýkal jej sánky. Zohol sa a vzal si jej pery do bozku. Hrozne ho priťahovala a to si dal sľub že to Alecovi neurobí. Už v tedy na lodi, ako ju videl. Hoc bola k nemu odmeraná no teraz mal pocit, že to trávenie viac času spolu, stretávanie sa dobrovoľne ich zbližovalo. Odtiahol sa od jej sladkých, krásnych naružovaných pier. Počul len potlesk, ktorý v tej chvíli znel tlmene a len sa díval do Astoriínych očí. Už slová brata pochopil v tento moment. 

"To opravdu nemusí." Ušklíbne se a sama sobě slíbí, že v tom případě nemusí ani ona sdílet nic osobního, notabene plány. Dopije obsah skleničky, ale ještě než spolkla poslední doušek, div nevyprskla smíchy. "Ano, poznám toho hodně a u slečny Snow, nic ve zlém, ten výcvik asi nepadl na úrodnou půdu. Samozřejmě, jistě má konexe a je měňavec, ale ... zatím jediná její schopnost, které jsem se dopídila, je být většinu času obmotaná kolem pana Graye. Ráda se však nechám překvapit. A co že nezůstala u Vás? Pokud to taky není osobní." Povytáhla zvědavě obočí, zatím co mezi zuby vloží olivu a během jeho slov ji pomalu stahuje ze špejle. "Můžete si to ověřit sám." Stoupne si, špejli nechá v poháru a sebevědomě, s krokem šelmy se rozejde na parket "Řekněte, až už nebudete moct." Popíchne ho se škodolibým úsměvem a na první takty rozhoupe své boky v rytmu tanga. Jejich těla se během tance vzájemně letmo dotýkala a ač se později lady snažila tyto kontaktny snížit na nezbytné minimum, vždy ho po chvíli zase cítila v těsné blízkosti. Na závěr, po pár otočkách a hlubokém záklonu se jejich tváře skoro dotýkaly. V posledním taktu a na posledních chvíly, když už okolí tajilo dech, ji dlouze a vášnivě políbil. Obecenstvo se dalo v aplaus a Astorii se v šoku zastavilo srdce. Co to dělá? Do háje?! Přeskočilo mu?! Opět se dostala při smysly, až když se jejich horké rty oddělily, a ona to vteřinku zpracovávala. Během ní od něj odstoupila a upřeně se zadívala k zemi. Pevně sevřela dlaně v pěst, protože cítila, jak jí dlaň svrbí. Letmo se rozhlédla po okolí. Mnozí schovávali mobily. Upřeně se podíval zpět do očí Sedrica, který vypadal, že to myslel vážně. Lady jen jemně pokývala hlavou, udělala k němu kroky, ústa naklonila k jeho ucho a pošeptala mu "Alecovi řekneš sám?" Oddálila se a s kamenným výrazem se otočila k baru, u kterého zaplatila svou útratu. "Ozvěte se mi, až budete vědět něco nového a svém bratru." řekne suše, přehodí si přes ramena kabát, vezme si kabelku a svižným krokem odejde ze dveří podniku. Co jsem to udělala? Je to moje chyba. Neměla jsme s ním nikam chodit. Neměla jsem provokoat. Ale bylo mi tak dobře a on taky vypadal, že je to jen zábava dvou přátel. Jak to teď budu Alecovi vysvětlovat? Jak se teď mám na Sedrica dívat? Jak se mám podívat na sebe? Nebo to moc řeším? Co když to ani má chyba není. Co když to není ani chyba. Do háje... Ucítila obrovskou potřebu si zapálit. Už jí bylo i docela jedno, že se kome potulují zdivočelí upíři a pofidérní bandy, které by jí hravě přepraly. Roztřesenými prsky začala hledat v kabvelce krabičku od cigaret, zatím co se ubírala dát do lamp ozářených temných ulic. Našla ji už po pár dlouhých vteřinách, ještě delští vteřiny jí ale dělily od jejího otevření a vyjmutí poslední. "Sakra, budu muset cestou do obchodu." Ta cesta, i když nebyla moc dlouhá, si bude vyžadovat minimálně další dvě cigarety. Klapot podpatků jí nesl stichlými ulicemi k nejbližší večerce, kde za pultem seděl unavý, asi 50 letý vietnamec, pouštějící si na tabletu asijské filmy. Lady ho kývnutím hlavy pozdravila a rozhlédla se po sortimentu. Potřebovala krabičku toho nejčernějšího tabáku, co existoval.

Rozhovor pri bare sa bol čoraz zaujímavejší. Astoria vyzvedala ohľadom Aurory. "Neostala, lebo ako menič, mala vzácnu krv a veľmi chutnú pre nás. No Gray mi obchody prekazil. Auroru by som nepoceňoval, len je mladá a čo raz stašia, tým bude pre toto mesto nebezpečná. " Uškrnul sa nad tým, predsa Gray sa nestaral o nikoho, len o seba. 


Ponuku do tanca neodmietol. Rytmus mal v krvi, pretancoval nie jeden bál, ples či iné tanečné kreácie v iných štátoch. Z ciest po týchto rokov sa naučil všetko pre to. Aby vedel osĺniť nie jednú ženu v tanci. No Pri tanci sa stalo to čo mal už dlhý čas v hlave. Len čo sa odtiahol od Astoriiných sladkých pier, pohľadom videl v jeho očiach prekvapenie, no zároveň ako odstúpila čakal silnú facku. No neurobila to. Bola naštvaná a jej slová priamo do ucha sa díval pred seba. Nadýchol zhĺboka vzduch do pľúc pri mene Alec. Neľutoval to čo urobil. Astoria sa mu páčila a jeho sebakontrola zlýhala v tak tesnej blízkosti.  Ostal tam stáť a dívať sa pred seba za to, že práve pobozkal priateľku, najlepšieho kamaráta. Zovrel prsty v päsť a kontroloval sa natoľko, aby tu niečo nerozbil. Len čo sa Astoria rozhodla odísť s rozhorčeným pocitom. Len čo sa za ňou vybral si od barmána vypýtal papiere spod pulta a vytiahol kľúče od auta. Astoria bola tak rýchla a fuč z podniku, že bol prekvapený ako rýchlo ženy vedeli obliecť. Vybehol z baru a obzrel sa okolo, Astoriu videl kráčať naštvane ďalej cez ulicu, ale takto pre ňu toto miesto bolo nezbepečné. Za ženou nikdy nebehal, ak chcela odísť nechal ju. U Astorii to bolo iné. Chcel jej danú situáciu vysvetlíť. Rozbehol sa za ňou, kým sa pred ňou svojou vampírskou rýchlosťou bol do pár sekúnd. Chytil ju za paže, aby ju zastavil. " Počkajte... Nechajte ma vysvetlíť vám to. "Zvieral jej paže a obal s papiermi. " Viem, to čo som urobil bolo neprofesionálne. Alecom som bol v kontakte. Ja viem že som nemal, neovládal som sa pri vás. Už to viac nespravím. Sľubujem."  Nepustil ju. "Alec mi vás zveril, aby som na vás dával pozor. Toto sa viac už nestane. " Pozeral vážne do jej očí, bolo to preňho ťažké. "Dovoľte mi, nech vás môžem vziať domov. Nech viem že ste v bezpečí. " Trval na svojom. 

Svižným krokem procházela skrze oranžová světla starých pouličních lamp, ze kterých se už sloupávala barva a místo ní se tvořily rezavé mapy. Vetšina obchodů už měla dávno zavřelo, svítilo se jen v horních patrech některých domů. Zřetelně slyšela křik, pláč, smích a toužebné vzdechy, které z nich občas vycházely. Jako by se jí vše kolem vysmívalo a nutilo se opět ztratit v sobě samé. Upadnout do nicoty a být zase chvíli troskou. Ne, bere si to jen moc osobně. Vždyť se nic nestalo. Je jen přepracovaná. Dá si cigaretu a zase bude dobře. Pak přijde domů, napustí si horkou vanu plnou pěny a voňavých olejů a tam zůstane naložená, dokud jí bude voda hřát. Nakonec se natáhne do postele a s vědomím, že svět nekončí a zvládla i horší věci, bude odpočívat.

Než vešla do první večerky, ve které už viděla regály, uslyšela za sebou rychlé kroky. Doprovázela je vůňe, kterou už někde cítila. A nebylo to tak dávno. Sedroc. Vytrnulo ji na mysl ve chvíli, kdy ji chytil za paže a stáhl k sobě. Mlčky, s pevně semknutými rty sledovala jeho oči, zatím co s eomlouval a vysvětloval, že se to nemělo stát, je mu to líto a už to nikdy nezopakuje. Lady nic neříkala, nenamítala a ani neschvalovala. Nechala ho mluvit, protože cítila, že její slova byla opět mnohem účinnější, a blestivější, než kdejaká facka. A že k ní neměla daleko. "Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nezaskočilo." ušklíbne se do něčeho, co vzdáleně připomíná úsměv. V tu chvíli nemohla jinak, protože jí to přišlo velmi směšné a roztomilé. Položila dlaně na jeho předloktí a změřila si ho pohledem od hlavy k opasku u kalhot. "Mně už se ale nemusíte zodpovídat. Každý se občas spleteme." Usmála se trochu víc. Když se to stane jednou, je to nehoda, když podruhé, jsi blbec a když o třetí, děláš to schválně.  "Spíš popřemýšlejte kdy a jak to řeknete svému nejlepšímu příteli." Řekne mu jemně a něžně, jakoby na nedávné sváry dávno zapomněla. "No, odvozem domů nepohrdnu. Jen si pro něco ještě zajdu do obchodu. Můžete mě pustit." Připomene mu a vyvleče se z jeho sevtření. Potom se s grácií odebere do obchodu, kde si koupí dvě krabičky cigaret, dá se je do kabelky a vrátíb se zpět za Sedricem. Ve chvíli, kdy přistavil auto, sedla si na sedadlo spolujezdce a po dobu cesty byla spíše zamlklejší.

Jeho slova pod svetlom nočných lámp myslel vážne. Až na sľub, že viac to neurobí. Klamal by sám sebe a sám by si protirečil, žeby to viac neurobil. Astoria nemala len v krvi drogu, ta droga sa skrývala v jej kráse, slovách ktoré vychádzali z jej pier. Hlas ktorý pohol horami a len to, ako chodila po tejto špinavej zemi. By mohol povedať ako jedná z krásnych Bohýň, ktorej podľahne aj ten najčistejší smrteľník. 
Len čo dokončil svôj monológ o tom, ostal zaskočený. Len nadvihol obočie a došlo mu, že to celé aj čakala od neho. Zrejme jej vysoké sebavedomie jej nedovolilo pochybovať o tom aká bola neodolateľná. Silných mužov si zrejme obmotávala okolo prstov a hrála s nimi babkové divadlo. Povolil stisk na jej paží a jeho tvár zvážnela. S ním sa rozhodne nik hrať hru nebude. "Ako ste to čakali? " Chcel vedieť dôvod, prečo si toto myslela. Očný kontakt s ňou neprerušoval, len čakal na odpoveď. " Ja som sa v ničom nepomýlil, ja sa za svoje činy budem zodpovedať tam kde je treba. Nič neľutujem. " Nadvihol obočie a ruky stiahol k sebe, len čo sa vymanila.  "On o tom vie." Chcel ju prekvapiť tým, že sa o tomto s Alecom bavil v súkromných správach. Tajomstvá ktoré medzi sebou niesli si bral zo sebou. 
Prikývol, vytiahol kľúče a odprevadil ju do obchodu. Ona kým si kúpila cigarety šiel pre svoje čierne auto (značku nebudem udávať, zbytočnosť)  Zastavil pred obchodom a len čakal pri dverách spolujazdca, kde jej dvere otvoril, aby nasadla. Čo sa stalo, len privrel za ňou dvere. Sadol si za volant  a natiahol k nej. Pozrel jej do očí, aká bola tichá. Nemala si s ním čo povedať? už nie? Zapol jej pás a on sa vrátil k sebe na miesto. Auto naštartoval a vybral sa smerom k jej domu. "Po celú cestu budete ticho? " Sledoval cestu pred sebou.  "Nechýba vám jeho prítomnosť?" Spýtal sa na Aleca, ktorý sa nevenoval Astorii, kto vie či bola Astoria ten typ ženy, ktoré večer by sa pritúlilo k mužovi a odpočívala. Alebo bola len tá, ktorá nepotrebovala pri sebe niekoho. Pomalý sa blížili k Astoriinemu domu. 

Pousmála se "Nečekala. Ale nejste první muž v mém životě." Odpoví krátce, aby ho uklidnila. Takových, kteří to zkusili, a byla to roztodivná indivitua, bylo mnoho. Málokomu ale city opětovala. Ze začátku takové opovážlivce věšela za varlata do průvanu, to v ní ještě doutnal vztek z nevydařeného manželství a vztek z vraždy jejího stvořitele. Tehdy za to vinila všechny okolo, za to, že tam nebyli, že nepomohli, že si dál kráčí po zemi, svobodně dýchají a dokonce se smějí. Dělalo se jí z toho zle. Nenávist a bhořká beznaděj se v ní kupila a hnila, dokud na to jednoho dne sama nedojela. nebylo to ze dne na den, ale i přes to se v ní něco zlomilo. Jako když neznaboh dojde k prozření. A poté k požehnání. Dál v ní byl smutek, ten už nikdy nezmizí, ale dělat si hlavu z každého pohledu, dotyku, nebo polibku, už nevnímá jako tragický konec jedné etapy. Je to pokračovaní děje. Teď už ví, že jsou na světě i horší věci. "Ah, tak." Uznale přikývne a dál jeho slova nerozvádí. Místo toho za jeho doprovodu, který nečekala, si ve večerce koupí co chtěla a poté na něj počká na chodníku. Přijel v nádherném černém autě a ochotně ji otevřel dveře spolujezdce. Lady se rozhlédla po okolí a až poté nasedla. "Mám to chápat tak, že to klidně uděláte zase? A Alec o tom moc dobře ví?" Pozvedne zvědavě obočí a otočí se k němu. Sledovala jeho ostré rysy ve tváři, tmavé vlasy, opálenou pleť a jasně modré oči, které byly uupoutány na silnici. Tato noc je plná překvapení. I když mnoho věcí bylo zřetelně řečeno, cítila, že to potřebuje slyšet znovu, aby se ujistila, že je to pravda. "Nemám co víc dodat." Odpoví klidným, tlumeným hlasem a zadívá se na silnici před nimi. Nad jeho otázkou se musela zamyslet. Ne snad nad tím, jestli jí někdo schází, nebo ne, ale spíš kolik mu toho chce říct. Sám se kroutil z odpovědí, jak hříšník v kostele a ona by mu teď měla líčit své mindráky? Že vždy po příchodu domů hledá na věšáku další kabát, že ve vaně si schválně napouští horkou vodu, aby cítila aspoň nějaké teplo a v posteli se choulí k polštáři? Nemluvě o tom, že i jeptiška zažívá žhavětší chvíle. Jo, chybělo jí toho hodně. Od slov, dotyků a vůní, po gesta, společný čas a prosté "miluji tě". "Místy je domácnost prázdnější..." Zhluboka se nadechne a podívá se ze svého okýnka na zpětné zrcátko. Už nějakou dobu za nimi jezdí stříbrný nenápadný Fiat. V duchu cítila, že mu tohle stačit nebude. "Občas tak prázdá, že přemýšlím nad pořízením kočky, nebo psa." Usměje se, protože si u toho představila samu sebe jako starou bábu s milionem koček. "Jen by to asi moc hlavní příčině problému nepomohlo." Spraví si pramínek vlasů, který jí spadl do tváře. Palomalu se blížili k jejímu bytu, stříbrný Fiat je ve chvíli kdy zastavovali předjel a zmizel v další zatáčce. Lady vystoupila z auta a nedůvěřivě se dívala do míst, kde auto zahlo "Vy jste ho znal?" Zeptala se Sedrica a zašmátrá v kabelce kvůli čipu. Určitě to byl někdo z jeho lidí, jen inkognito. "No, děkuji za svezení." Zavře dveře a podívá se na Sedrica. Potom se odebere ke dveřím, které čipem otevře a ještě jednou se na Sedrica otočí.

Vedel že nebol jediný muž, ktorý práve tento krok spravil. Ale už to bolo aj na nej, ako to vzala. Predsa on nebol jeho brat, ani Alec. Odmietnutie bude akceptovať, predsa nebude svoje až veľmi vysoké ego vnucovať tejto slečinke. Predsa sama vedela čo chcela. Na otázku či to urobí znovu neodpovedal a vôbec sa o tom už baviť nechcel. 
V aute ako sedeli, sledoval cestu. No všimol si auto, ktoré mu svietilo do spätného zrkadla. No celú cestu šlo za ním. Pri tom ako šoferoval i cez to svetlo videl značku. Vytiahol z vrecka mobil cez ktoré začal zadávať číslo a odoslal ho na jednu adresu do správy. Chcel vedieť kto je vlastníkom tej rachotiny za nimi. No noc aj cesta sa blížila ku koncu, nebol týmto spokojný a myšlienkami trochu inde ako sa zdalo.  Pri poznámke o mačke sa pousmial. " Keby ste si osvojili chlapa, máte to 2x zábevnejšie. " Niektorý muži by boli radi ochočený len jeho bol problém niekam dostať. Auto zaparkoval pri krajnici. Len čo si odopla pás, díval ako otvorila dvere. Chytil ju za ruku, než vystúpila. V tedy to auto predbehlo a pridalo. Pustil ju a zároveň on sám vystúpil. "Nie nepoznám, ale už ho si ho dal preveriť. "Len sa oprel o vrchnú kapotu auta. Prešiel na opačnú stranu auta, kde sa oprel o dvere spolujadza. Sledoval miesto kde bývala. "čakal som hrad, ale táto štvrť nie je zlá. " Pozrel na ňu, ako otvorila dvere na čip. "Za málo, kedykoľvek. Mám sa teda ozvať len v prípade, ak budem mať niečo nové o svojom bratovi?" Zvedavo sa spýtal, či trvala len na tomto stretnutí, alebo by sa stretli aj mimo tejto témy. Stále čakal a dával na to pozor, aby sa dostala do bitu bezpečí. No i jeho samotného napadla myšlienka, žeby ho pozvala dnu. No ako sa pozrel na čas na svojich hodinkách, začínal mať chuť na krv. Alkohol mu hrozne pretravuje žalúdok. Niečo ako pri cukrovke, len uňho alkohol, ktorý ak by do seba dal neskutočné množstvo, bol nebezpečný. "Dobre sa vyspite. A ďakujem za dnešný deň s večerom." Chcel aby vedela, že prítomnosť Astorii sa mu páčila. 

Zadívala se na jeho úsměv a sama se na to konto rovněž pousmála. "To je pravda." Přitaká se souhlasým širokým úsměvem. Těch zážitků s muži nebylo moc, ale o to intenzivnější byly. Trvalo ještě několik desítek minut, že zastavili před dveřmi jejího domu. Než stihla vystoupit, chytil ji za zápěstí, načeš se Astoria zastavila a tázavě se na něj ohlédla. Už čekala další polibek, ale místo toho, během chvíle naprostého ticha, kolem projelo to stříbrné auto. Až v tu chvíli si uvědomila, jak chytré to od něj bylo. Opětovala mu to gesto vděčným úsměvem a vystoupila ven. "Nic nevyroste za den. Ale intenzivně na tom pracuju." Opáčí mu na poznámku o hradu a sama se na tu budovau zadívá. Milovala velkolepý, elegantní luxus s nádechem nostalgie a tohle se tomu jen těžko blížilo. O to zaslouženější a příjemnější bude, až svého vysněného ,,domu" konečně dosáhne. "Májm ráda luxus, eleganci a dokonalost. Ne, tohle není dům mých snů, ale jednou tu někde bude stát. A já ho budu nazývat letním sídlem." Zasměje se a vyzdvihne vizi budoucnosti, která u jednoho hradu rozhodně končit nebude. No a kdo si něco takového může dovolit? Přece někdo stylovým vytříbený a na výši. "Snažte se, aby to bylo co nejdříve." Mrkne na něj. "Přeji příjemný zbytek večera." Kývnutím se s ním rozloučí a zmizí za dveřma. 

KONEC HRY

Chytil ju za ruku, lebo nevedel čo za šialenec by ju mohol zraziť. Ale veril by, že skôr auto by šlo do starého železa. V momente ju pustil, len čo bolo auto preč. Auto si dal preveriť, aby nebol niekto koho by nerád videl.
Len čo Astoria vystúpila v hlave mu prešlo toľko myšlienok, no zároveň sa pozastavil nad tým, aby nič nevravel. Prikývol na jej splnenia si sna, ktoré by pri plyvných ľudí ako je aj on mohla dostať. "Ja si myslím, že je lepšie vyzerať nenápadne, ako ukazovať že na to mám. Mohlo by sa to vypomstiť. " Nemal nič proti tomu. Do sídla, vily si nevodil hoc koho. Vedela o tom len Astoria a Alec. Mával svoje tajné miesta, kde sa stretával s kadekým a vodil krásky pre svoje uspokojenie. Nadvihol jedno obočie so zarazeným pohľadom. Ruky stále mal prekrížené  a opieral sa zadkom o bok svojho auta. Naozaj mu práve povedala, aby sa snažil ? "Ja sa mám snažiť?  Aj vám pekný zvyšok večera prajem."Papiere, ktoré jej priniesol nechal na zadných sedadlach. Len videl tu krásnu prdelku, ktorá odchádzala za dvere bytu. Len čo ona zatvárala dvere, vytiahol mobil z vrecka a zavolal na jedno číslo. Priložil si mobil k uchu a sledoval dvere od bytovky, kde sa práve stratila Astoria. "Objednaj si niečo k jedlu. Tvoj Daddy je hrozne hladný." Znel tajomne a zároveň sebavedome. Mal príšerný hlad a nie len na krv. Vedel že s Astoriou sa nestretnú tak skoro. Že sa on mal snažiť. Nebol typ muža, ktorý by až tak bojoval o priazeň ženy, ktorá ma namočené prsty v špinavej vode. Nechcel mať s tým nič spoločne. Nechcel si kaziť svoj biznis. Sledoval ako sa rozsvietili svetlá, chcel vedieť na ktorom poschodí bývala. Kým nevidel veľké okno a svetlo s pohybom v ňom. Pekne vysoké miesto s výhľadom. Odtiahol sa od auta. Sadol si do auta a naštartoval auto. Prstami prechádzal po koženom volante a premýšľal chvíľku o Astorii. No autom otočil na miesto, kde sa mal stretnúť s osobou ktorou volal.