Bylo to dlouho, co jej naposled viděl a Aaventi začínal být už nervózní. Když se našlo jeho číslo, tak mu okamžitě napsal aby přišel k moři u Marawla, aby se s ním zase viděl. Vyfotil mu i přesnou lokaci na mapě. Přímo u majáku. Teď tam Aaventi chodil jak lev v kleci doufající, že se ten pohledný mladík ještě ukáže a že neshořel spolu s jejich základnou. Jak on nenáviděl ty debilni policajty teď.. samo sebou že by je všechny rozpáral, ale nemohl. Musel respektovat pravidla která mu nastavila smečka. Zuřily by kdyby zjistili, že se mu líbí někdo z inkvizice. Tohle bylo tajemství jen mezi ním a Savyelem. Ani nevěděl zda ten člověk ještě žije. Navíc si díky tomu číslu na které úplně zapomněl, ale pak ho znovu našel připadal jako stalker. Povzdechl si a vytáhl krabičku cigaret. Jednu si zapálil. Byl sakra nervní. Co když se mu opravdu něco stalo? To se uvidí..
Byl to náročný měsíc, hovno měsíc, tak půl rok co tak pracuje pro místní inkvizici. Dělali jen bordel a jakožto kancelářská krysa, co řešila papíry a různé věci ohledně akcí nebo peněz, měl toho fakt hodně a málo času. Bylo toho na něj moc, sotva spal. Má kruhy pod očima, skoro pytle az. Když už myslel že bude lépe, že by mohl mít více času, tak se vždy něco našlo a jeho život měl jen dvě věci co dělal. Práce a asi každý den tři až pět hodin spal. Víc si nějak dovolit nemohl a pak se stalo co se stálo, základna byla zničena. Nechápal do teď jak, proč a tak. Detaily šli mimo něj a hlavně nestihl včas utéct takže měl pár popálenin vyššího stupně a moc prachu a dýmu v plicích. To se dalo dokupy ale popáleniny na rukou a na krku, kousek na tváři zůstali. Tedy jen jizvy. Budu tvrdit že ti mám z boje. pobaveně si pipl hlavě a pak dostal nečekaně sama jednoho dne. Od neznámého čísla, žádost o to aby se sešli. Asi ho napadlo jedno jméno kdo by to mohl být a tak se oblékl do slušivého aby se líbil. Posledně se viděli málo, krátce. Snad dnes více. Kráčí si to a dává bacha aby ho nikdo nesledoval, nakonec nastoupí do auta a jede k moři. Cesta chvíli trvala ale byl nakonec na místě a uviděl Aaventiho jak tam nervózně přešlapuje. Vystoupí z auta.
Podíval se na auto jenž sem přijíždělo. Koledoval si, sakra fakt hodně si koledoval s tím že se vydal mimo území smečky či město které obývala smečka. Takhle se mohl akorát dostat do problémů. Všiml si že ten komu napsal konečně vystupuje z auta. Všiml si jeho jizev. "Bože.. takže tě to zasáhlo." Výborně vybraná první slova. Přemístil se hbitě k němu a prohlédl si ho lépe. To se neobešlo bez nadzvednutí trika a detailního zkoumání popálenin. "Mohls umřít... copak si neutíkal?" Zeptal se jako by ho už po tom malém setkání bral jako svého kamaráda či partnera. To byl Aaventi, když se mu někdo líbil tak ho nepustil. Upřel na něj oči obou barev. "Promiň, měl jsem se ozvat dřív, ale i jako kappa smečky mám určité povinnosti." Vysvětlil mu ihned svůj důvod proč se neozval. Navíc se mu skutečně líbilo být konečně součástí smečky, která pro něj tak moc znamenala. Podíval se na něj a objal ho. "Opravdu se omlouvám."
Viděl ho jasně, zřetelně. Vystupoval z auta, Aaventi vypadal jak na jehlách, nervózně ale jak ho spatřil uklidnil se, trochu. Chápe ho by teď je togo hodně, tam se něco děje, tam též a tam též.. člověk by se pomalu aby byl někam chodit. Necítí se mnohdy bezpečně. Ani on jako kancelářská křesla se mnohdy cítil v nebezpečí a přitom nikomu nikdy nějak neublížil. Bojovat umí, to výcvik žádá i na tuto pozicí ale do terénu nikdy nechodil. Podíval se na Aaventiho, jak k němu kráčí. Jdou si navzájem, naproti. Ani nestačil něco říct a už Aaventi hrne slovo za slovem a vyhrnuje jeho tričko aby si ho zkontroloval a ty jizvy hlavně. Povzdychne si a vezme mu ruce. "Jsem v pořádku Aaventi.. už je to zahojené, jen jizvy zůstanou. Utíkal, jen chvíli trvalo než jsem našel cestu ven. Ale žijí, to je hlavní.. " mkrne na něj, jeho chování mu nějak nevadilo. Spíš i líbilo ,že se někdo staral. Nad omluvou mávne rukou ať to neřeší. Každý měsíc měl. On smečku, Ray inkvizici. Každý si nemohl moc vybrat co bude dělat. Ale aspoň teď mají oba chvíli volno. Tož je hlavní. Pro něj ano. Překvapivě mu tento chlap pře sním skutečně chyběl a to ho viděl jen tehdy chvíli v bazénu a moc toho ani neřekli pořádně. Ale asi mu Aaventi utkvěl v hlavě a možná i jinde. "Rád tě vidím, živého a zdravého." poví , jemně ho pohladí po tváři.
Byl vždy rychlí. Nikdy nepřestal. Všechny šokoval jak energický uměl být i ve dny kdy pro ostatní bylo všechno opravdu mizerný. On byl tou jiskrou pro všechny, ten kdo se vždy uměl smát a hledat pozitivita na všem. Když se Savyel rozešel, tak to byl on kdo pořád narážel na to jak musel být Rhys určitě hrozný v posteli. Sám měl vlastní problémy, které si nikdy nepřiznával na moc dlouho. Prostě je hodil za hlavu jako by se nikdy nestalo. Kontroloval mu proto jizvy, jen aby se skutečně ujistil že žije a nic se mu tak hrozného nestalo. "Tos nemohl vyskočit oknem? Navíc slyšel jsem že ten.. zástupce starosty nebo co to je, je úplnej čůrák. Sice politice moc nerozumím, ale vždy tu byli lovci co honili nadpřirozené bytosti. Nemůže nás nechat se mít jak prasata v žitě. Bůh ví kolik lidí zemře kvůli útokům nadpřirozených." Měl vlastní názor na muže jenž se rozhodl sundat inkvizici. Vždy tu bude zlé plémě které právě díky těmto lidem bude potřeba být zničeno. Aaventi a ostatní sice nemuseli být hrozbou, ale co když se někdo z nich o úplňku neovládne? "Co vlastně bude inkvizice dělat, když více méně nás nemáte jak zabít?" Sebrali jim zbraně, jasně některou rasu bylo možné zabít i bez ní, ale... co když je i tohle tím dementem hlídané? Když ho pohladil po tváři, tak sebou škubl. Nikdy nezažíval tolik pozornosti jako teď. "Nah, pár rvaček bylo, ale nic co by má druhá forma a schopnost nezvládla." Odpověděl mu docela hrdě jako důkaz toho že se i někdo jako on umí ubránit.
Jeho jizvy nejsou něco strašného, nikdy to tak nebral ani nebude. Rychle si dovolí vrátit tričko na původní místo, aby neodhaloval víc než je třeba. Přeci jen, jsou venku kde na ně může koukat každý. Nechtěl by vystavovat jizvy, které by se těžko někomu vysvětlovali. Aave to chápe, jiný nemusí. Povzdychne si, pobaveně. "Mám, teda měl jsem kancl v podzemní. Takže jsme při utíkani musel přes oheň. Přesto všechno. Takže. Jsem rád že to není nic strašného, někdo tam i uhořel. Někdo byl na tom hůř co se týče popálenin." poví tiše a nějak zase ho pohladí po tváři. Měl chuť s Shi také dotýkat ale jinde než Aave. Ohledně zástupce starosty a tak jen pokrčí rameny. Nechtěl to teď řešit. Teď si upřímně chce užít že je tu s ním. "Bych celkem nesnesl kdyby ti nekdo ublížil..." přizná, všiml si že po dotyku seboi škubl a tak se jemně ušklibne, hned ho lákalo udělat něco co nakonec udělal. Školní se k němu, chytne Aaventiho za bradu aby neutekl a jemně otře své rty o ty jeho..bylo slabé ale i tak. Malá pusa. Malý dotyk rtů.
Stáhl si triko, což ho docela překvapilo. Nebyl rád za to že se nachvilku může cítit přirozeně? Pro něj bylo přirozené být ve vlčím kožichu, tedy když si od Savyela zapůjčil onen medailon. Sám by si ho chtěl sehnat, bylo by to super mít něco takového. Měnit se kdykoliv kdy by se mu zachtělo. Schovat všechny své jizvy které měl, rozhodně jich bylo stokrát méně něž měl Savyel. Ale také nežil zrovna bezpečný život. "Nezodpovědnost. Nechápu jak někdo může dát kanceláře do podzemí a čekat že se nic nestane. Navíc když tam i někdo uhořel? Lidé jsou divní." Byl jinak vychovaný. Byl prostě zvyklý na to, že musí držet při sobě jako skupina a ne se rozutíkávat a nechávat se umírat. Nechtěl aby se mu něco stalo? To Aaventi byl členem smečky která brzo mohla být napadená jinou, mohl by zemřít.. mohl by prostě cokoliv. Přesto.. podíval se na Raye a pousmál se. "Mám tuhý kořínek." Odpověděl mu nakonec. To že ho chytl za bradu a políbil ho ho překvapilo. Opravdu. Přesto se natáhl pro další polibek. Nebude chyba že někdo jako on si začíná s lovcem co ho má lovit?
Kouká na něj, nejradši by asi na něj koukal celé dny až tyDny, měsíce ale tolik času spolu nemají. Je rád že po několika měsících zase vidí, teda přišlo mu to jako měsíce. Usměje se na něj zářivě, protože si všiml že se mu očividně nelíbilo že stahuje tričko zpátky. Kyvné hlavou, nemůže než jen souhlasit. "Jsou divní." Nic nepoví, jen souhlasí. Přeci jen, on sám vlastně na stoprocent není člověk. Mění se na ptáka. Ušklibne se tomu v duchu. Pohladí jej, zase. Líbí se mu se ho dotýkat. Prostě měl to nutkání y ten chtíč s ego dotýkat je silněji. A pak mu šla polibek, čekal zda mu Aaventi ubalí z práva nebi z levá ale nic, místo toho mu polibek oplatil. Byl nadšený, proto si Aaventiho přitáhne k sobě blíž, co nejblíže k tělu a obejme ho.*Je to chyba? Je. Ale čas riskovat.. Pomyslí si.
Díval se na něj a usmíval se. Vždy byl energetický a říkal první věc co ho napadla. Tohle nebylo vyjímkou. "Co kdybych tě kousl a proměnil na vlkodlaka? Co kdybychom prostě měli dokonalý život pod ochranou smečky?" Ach, jak vždy mohl říkat to co si myslel. Jak sladké to skutečně bylo, ale měl by se zamyslet nejdříve než něco takového vypustí z huby. Rozhodně to nebylo zdravé. Někdy by se kvůli tomu mohl dostat do problémů. Jenže pak přišel další dotek. Ach, jak moc si přál aby tohle třeba nebyla past. Další polibek. Vše působilo tak moc reálně. Přitáhl si jej i do objetí a Aaventi se k němu více přitiskl. Jak nejvíce to šlo. "Doufám že tohle není jen nějaký trik jak mě zabít od té tvé firmičky.. jinak mě naštveš. Těším se na to v co se to vyvrbí." Právě vlastně naznačil že by s ním rád sex.. ale svými vlastními slovy.
Zakroutí hlavou v nesouhlasu. Nemůže jej změnit na vlkodlaka, on by to asi nedal. Už tak je zvyklý na tu volnost když litá kam chce a kdy chce. Tohle si nenechá vzít. Místo toho jej slabě políbí na čelo, na pravou a levou tvář. "Já se Aaventi už měním.. na jiné zvíře. Nejsem jen člověk." neví zda se to o nich ví že se každý kdo patří k nim, dokáže měnit ale tak teď mu to nějak nevadilo že to řekl nahlas. Nikdo tu nebyl a upřímně? Nečeká že Aaventi půjde hned někam aby to vykecal. Snad udrží případně tajemství, tedy jestli to tajemství je. Nikdy se nějak nestaral zda lidé a jiné rasy ví co jsou zač, zda ví že se dokáží změnit na nějaké ptáky. Ušklibne se tomu. Tomuto všemu co se děje. Bylo něco co nečekal, že bude mít chvíli klid s chlapcem co se mu strašně líbí. "Z mé strany ti nehrozí nic.. já nejsem debil abych sem přivedl někoho kdo by ti ublížil nebo tak. Ne, na to si moc a moc důležitý pro mě. Nedovolím aby se ti něco stálo." poví tiše a políbí jej na rty.
Nechápal to, však inkvizice byla tvořená lidmi. Ne někým kdo se uměl na něco měnit. Do byla vlastnost dlaků. "Takže dlaci loví dlaky.. tohle je teda vrchol." Pronesl tiše. Možná to nechápal jen. Možná prostě jen toho bylo na něj moc. A nebo měl Rays pravdu a celou dobu se snažili zabít to čím také byli. Jako kappa smečky by se o tomto tajemství měl aspoň okrajově zmínit, ale nevěřil Garmadonům tak moc aby věděl že to oni nevykecají dále. Přesto se k němu přitiskl. "Všechno je jeden velký vtip." Odpověděl mu na jeho slova a raději dále šokovaně mlčel,
Povzdechne si, podle toho jak zareagoval Aaventi tak asi nevěděli nadpřirozené rasy že je loví vlastně měňavec. Povzdychne si. Ještě jednou. Bylo to složité ale chtěl se s ním o to podělit. Nádech a výdech. [b]"Měníme se na něco jiného, to ano ale není to nic čím by jsme se rodili. Myslím. Moc si už můj vstup do inkvizice nepamatuji. Ale před tím jsem byl čistý člověk..."[/b] Snad pochopí Aaventi že jeho proměna není nic přirozeného jako pro vlka či jiné dlaky. Prostě jsou svým způsobem od narození nadpřirození a inkvizice? Dalo by se říct že zmutovali. [b]"Je to tajemství, musíš si to nechat pro sebe. Ale klidně, až budeme někde v lese nebo víc v přírodě.. se ti ukážu."[/b] zašeptá mu do rtů a políbí jej. Chtěl mus ať tolik pusinek a polibku až to sám tolik nechápe.