Fantasy World / Ostatní hry / Cassiopeia x Christopher / Strana 1
Cassiopeia x Christopher -
Již delší dobu se snaží vyhnout se práci v bordelu který se svým bratrem vlastní. Maximálně kde je ochotná být, tak v bytě co je úplně nahoře mimo všechno co je v budově. Tam mají jen se svým bratrem přístup..nikdo jiný. Vstup na toto patro je výtahem na klíč nebo kód, který mají jen oni. I teď zrovna jede výtahem nahoru, na sobě má letní mini šaty končící pod dupkou. Nedávnou si je koupila, strašně se jí líbili a tak je má. V rukou má pár knížek co si dneska koupila jde domů je uložit do knihovny. V bytě je začne vybalovat a skládat do políček. -
Měl celkově špatnou náladu. Celý ten fakt že byl ve vedení města někdo, kdo se nechával manipulovat Vampírem mu připadal nechutný. Se zkřiveným obličejem vzteky jel pomalu nahoru do toho jejich bytu. Co když brzo budou chtít omezit i aktivitu bordelů? Pak se celý jejich byznys a levná zásoba energie propadne a oni budou muset lovit jen tak. Povzdechl si a vystoupil z výtahu. Všiml si přitom své sestry jenž nosila opravdu luxusní šatičky. Olízl si rty a vydal se jejím směrem. "Copak? Nové knihy?" Zeptal se jí a přejel jí prsty v oblasti kříže. "Koupila sis něco pěkného, princezno?"
-
Miluje knížky, je to její únik z tohoto světa..od toho čím je. Nikdy se netajila s tím, že tuto rasu miluje. Nemiluje. Možná k nenávidí. Krmit se krmí výjimečně, proto věčně vypadá unaveně, tož určitě vypadá i teď. Protože dlouho s nikým neměla pohlavní styk ani nic, co by jí pomohlo. Takže teď se snaží skládat knížky do své knihovny ale cesta a nakupování ji ještě více unavilo, než čekala. Snažila se vždy vypadat jakoby nic, když byla ve společnosti svého brášky ale teď tu nebyl. Zničeně si povzdychne. Pak uslyší kroky, hned se dá nějak dokupy a zářivě, upřímně s usměje. Bráška byl to nejlepší co měla. Je pro ní vším. Když dojde k ní, nechá ho pohladit po kříži. "Ano, potřebovala jsem nějaké nové.. vždyť mě znáš. Brzy budeme muset koupit novou knihovnu, další." Poví nadšeně a skočí mu do náruče i kdyby nechtěl. Obejme ho.
-
Povzdechl si, byl také docela dost vyčerpaný. Dlouho se nekrmil. Skutečně dost dlouho na to aby se to na něm projevilo. Navíc měl plnou hlavu toho idiota co se dostal do vedení. Když se na něj vrhla jeho sestra, skoro se s ní skácel k zemi. "Ach.. jistě, tak objednáme něco. Bude to určitě super." Usmál se na ní. Snažil se působit v pořádku, i když to nešlo. Unaveně si povzdechl. "Možná bych měl vzít nějakou šichtu v bordelu.. potřebuju se nakrmit.." Pronesl tiše. Ona to určitě pochopí. Pochopí proč to potřebuje když je svazuje stejný osud. Oba dva potřebovali jednu lidskou činnost k životu jinak bez ní slábli. Věděl že jeho sestra byla také slabá, že nejspíše i ona se potřebovala nakrmit. Ale jak vlastně.. zvládnou tohle když to oba dva nemusí? Jejich rasa je pro oba prokletím.
-
Miluje být v jehož náručí, vážně. Přituli se k němu jak nějaká milenka nebo jeho přítelkyně, hlavu položí mezi ramenem a krkem. Někdy se asi tak chovala, jakoby byl její bratr něco více a nějak si to ani neuvědomovala. Byl prostě její, to bylo hlavní. Ať je to jakýmkoliv způsobem, je její. Vypadal strašně unavený a vyčerpaný, tak jak se o ona cítila ač to snaží nedávat najevo. Tohle při ně bylo prokletí, nenávidí to. Povzdychne si, tiše do jeho ramene. Ohledně knihovny jen nadšeně kyvné hlavou, je ráda. Moc ráda. Budou další Knihy! To je super! Nakonec se na chvíli odtáhne když poví že by se měl jít na krmit, její tvář je smutná unavená a všechno co teď cítí. Byla zničena tím že se nekrmí, ona ss dokončení krmí méně než její bratr. Najednou ji něco popadlo, neví co, ale ví její tělo že by jim to mohlo pomoct. Snad. Políbí svého bratra, každý polibek či sexuální dotyk je má nakrmit ne? Co se navzájem nakrmit? Polibek byl jemný, krátký, milující.
-
Byl rád že měl zrovna jí. Neměli nikoho jiného na tomto světě než sami sebe. Nikdo jiný pro ně neexistoval. Matka prostě odešla. Žádná Succuba nebyla dobrou matkou. Bylo to už v jejich krvi. A otec? Ten byl nechutný. Nikdy jej neměl rád a nepociťoval k němu ani sympatie. Přesto každý kdo by se na ně díval by je nazval šílenými. Šílenými že on měl rád svojí sestru více než cokoliv. Avšak občas byla mez kterou by nepřekročil ani kvůli ní. Ale pak se na něj přisála. Jeho sestra ho líbala jako kdyby mezi nimi nebylo vůbec sourozenecké pouto. On jí polibky však oplácel. Bylo to zvrácené?
-
Možná udělala něco, čeho bude časem litovat a možná už teď ale bylo to něco, co od srdíčka chtěla udělat. Políbit pořádně svého bratra, za všechno co pro ní dělal. Ty dárky, tu starost. Často se k ní choval jinak než by měl a upřímně, ona ani neví pořádně oč je to láska. Jaké to je s někým chodit. Tom čem vyrůstala tohle bere jako něco normálního, nějak asi ani neuvědomuje že by neměla..ne se svým bratrem. Neví co si má i tomto činu myslet ale bratr jí to velice rád po chvíli sám vracel a její myšlenky byli ty tam. Ale i tak se po chvíli odtáhne, ustoupí od něj a zamrká překvapeně.
Kvíti
taylor