Vždy něco v plánu mám. A když ne tak se něco posere. Improvizace asi nebude jeho silnou stránkou. "Jistě." Odpověděla jsem, čekajíc jaké moudro z něj vypadne dále.
Začal mluvit o kočkodlačí krvi a já se pousmála. Nevěřil by kolik jsou lidi ochotni dát za kočkodlačí maso nebo litr krve. Pokývala jsem hlavou a nechávala jej mluvit dál. Očividně ho to totiž bavilo.
"Asi to máš rád divoký, že?" Pozvedla jsem pobaveně obočí a sledovala jej. Měla jsem chuť si začít hrát. Lehce jsem se totiž začínala nudit a s alkoholem v krvi to nebyla dobrá kombinace.
Odstrčila jsem jeho ruku a vrátila ji tam kam patřila - dále ode mě. Raději jsem se zeptala na jeho jméno a tetování.
Oznámil mi, že je původem Ital a na se usmála. "Oba moji rodiče měli kořeny v Itálii.. minimálně tedy matka a nevlastní otec. Jak na tom je biologický nevím." Zamrmlala jsem a natočila se k němu čelem, přitom jsem se ramenem opřela o gauč a položila si hlavu na opěrku.
Dante se rozhodl pochlubit i zbytkem tetování po těle a stáhl si z těla tričko. Očima jsem si projela postupně většinu malůvek které mi ukazoval. Prý pro většinu význam neměl. Ukázal obrázek dívky v červených šatech a vysvětlil, že ona význam měla. Následně se zeptal na to zda mám také nějaká tetování. Usmála jsem se, pak se narovnala a natáhla k němu pravici, dlaní vzhůru. Pod loktem jsem měla vytetovanou lebku psovité šelmy. Konkrétně šlo o kojota. "Řekněme jen, že mě se význam který se s kojoty nese dost líbil." Řekla jsem a povzdechla si, pak se opět opřela.
Kojoti se brali za znak podvodníků, ale také to bylo velice vážené zvíře které se v některých zemích užívalo jako znak léčitelství. Jsou to chytré potvůrky a drží se většinou jen několika členů menších smeček..navíc mě na většině ilegálních platformách znali překulníci jako 'Coyote'..celkem jsem si dělala jméno. Ale s obvyklým tetováním si to nikdo jen tak nespojí. Pro mě ideální tetování.
"Šaty mi nech, nerada na sebe nechávám sahat." Oznámila jsem mu nakonec a pozasmála se. Pak mu ukradla láhev abych si přihnula. Poté jsem zkontrolovala její obsah. "Celkem jsme jí dali zabrat." Zamumlala jsem a podala láhev zpět. "Co byla zač ta 'psycho' kočka?" Rozhodla jsem se poptat na to co měl za zážitky s čičinkou co se mu poté promenádovala po domě. "To po ní smrdíš jak pojizdná cukrárna?" Zeptala jsem se jej. Ten nasládlý pach byl takhle blízko poměrně dost výrazný.
Dante cítil vplyv alkoholu na svoju myseľ, ktorá povoľovala stále viac a dostával sa do dobrej nálady. Nie že by v nej nebol už na začiatku, len bol teraz na tom ešte lepšie. Keď mu oznámila, že má talianský pôvod tiež, víťazoslávne sa usmial.
"Mal som to tušenie! Všetky talianky sú divné. Niektoré sú príliš slušné, iné zas úplne naopak. U teba si to ešte neviem zaradiť," zazýval a pozrel sa na jej tetovanie s kojotiou lebkou. Nemal presné tušenie, aký význam kojoti majú, ale predpokladal, že to nebolo nič honosné ako napríklad tetovanie leva, ktorý predstavoval silu alebo slona, ktorý predstavoval múdrosť. Čo mohol predstavovať taký kojot?
"No... To je celkom sklamanie," zamračil sa Dante nespokojne a znova si natiahol tričko na seba, keď mu v podstate oznámila, že nič nebude. Mohol si ju vziať násilím, samozrejme, ale to nebolo ono. Aj keď predstava jej vystrašeného výrazu po tom, čo jej zotrie ten namyslený úsmev z tváre ho celkom bavila, povedal si, že asi bude lepšie, ak túto ženskú nechá na pokoji. Nechal jej teda fľašu a trochu si poodsadol, aby sa mohol pohodlnejšie oprieť s rukami za hlavou a miesto toho, aby sa díval na ňu, díval sa na strop. Taký už Dante bol, akonáhle zistil, že niekde to nemá zmysel, prestal sa snažiť úplne a stratil záujem.
"To až tak páchnem?" spýtal sa prekvapene a očuchal si tričko. Fakt z neho cítil Dasheen. Bude si musieť dávať väčší pozor na to, kde jej pach roznáša a zároveň jej bude musieť dať na prdel. Však páchne silnejšie ako skunk, krucinál, kto má po nej prať?! Aj keď sa na jej vôňu nesťažoval, čo bola pravda.
"No, každopádne, tak si predstav kočkodlačicu, čo sa premieňala tuším na tigra.. Áno, myslím, že to bol tiger. Ale bola kompletne biela, albínka. Vyzeralo to dosť sexy, hlavne jej pokožka," uškrnul sa Dante a jemne si hrýzol pery svojimi špičákmi, "No a táto ženská bola totálna amazonka. Tým myslím, bola divoká. Neviem, kde dovtedy žila, ale zdalo sa mi, že v civilizácii moc času nestrávila. Pamätám sa, že som ju vzal k sebe domov, aby sa dala dokopy, keď som ju našiel vonku v daždi hádam úplne nahú a potom som ju musel zmlátiť, lebo bola drzá. Zaujímalo by ma, čo je s ňou teraz, fakt som sa pri nej cítil, akoby som pomáhal divokému zvieraťu, ale z časti to na nej bolo sexy, chápeš?" otočil sa k Zaire, akoby očakával, že presne bude vedieť, o čom hovorí. Potom s povzdychnutím vstal z gauča a ponaťahoval sa, až to zapraskalo, "No, vzhľadom na to, že sa žiadne dospelácke aktivity nekonajú a neprišiel som do Minewu na diskusný krúžok... Asi pôjdem vykradnúť nejaký obchod a dúfať, že v tejto diere majú med." Dante si obliekol bundu a vybral sa ku dverám, krok sa mu trochu motal, ale mal to inak celkom pod kontrolou. Keď k nim prišiel a zatiahol, neotvorili sa, čo neočakával a skoro kvôli tomu stratil rovnováhu.
"To ma tu držíš ako väzňa?" uškrnul sa smerom k nej, "Keď ti je tak moc ľúto sa so mnou lúčiť, môžeš ísť ten obchod vykradnúť so mnou, čo ty na to? Dvaja upíri ako komplici v lúpeži v supermarkete."
Všechny Italky jsou divné. Po tomto sdělení jsem se polichoceně uculila. Kdo chtěl dneska být normální?
Když jsem ho utnula a oznámila mu, že mám jen jedno tetování a že na mě nemá hrabat tak vypadal až zklamaně. "Snad sis nemyslel, že si tě pustím k tělu." Pobaveně jsem se usmála a sledovala jak se odtáhl a začal si očuchávat tričko. "Smrdíš jako by tě před hodinou někdo topil v cukrovaru." Podotkla jsem a sledovala jak se očuchával. Po čem tak voněl?
Začal vypovídat detaily o kočce. Nepříliš zajímavé..až na fakt, že dotyčná byla albínka. Mohla by mít velkou cenu. Ať už po částech nebo jako celek. "Zajímavé..albína jsem ještě nepotkala..a k tomu ještě divocha..neměla nízký čelo a nevydávala divný skřeky?" Poklepala jsem si ukazovákem na čelist a sledovala ho. Začal se oblíkat. S tím, že je to tu prakticky Buda a že jde vykrást obchod.
Zvedla jsem levou ruku a mávla na rozloučenou, přitom jsem přemýšlela kde najdu albínku nebo zjistím co je to z něj cítit.
Úplně jsem zapomněla že jsem dveře zase zamknula. Dante se ale nebál připomenout mi to. Zaklonila jsem hlavu za sebe a koukla se jeho směrem.
"Dva najebaný upíři se vloupají do obchodu aby ukradli med." Zavrtěla jsem hlavou a pak se vytáhla na nohy.
Vzala jsem glock, uklidila ho do pouzdra a natáhla na sebe kabát. Pak jsem sáhla do kapsy kabátu a vytáhla kožené rukavice které jsem si natáhla. Vzala jsem jeho colt, pak došla k němu a podala mu jej.
Následně jsem se vydala směrem ke dveřím, které jsem za chůze odemkla, otevřela a prošla ven aniž bych se jich dotknula. Počkala jsem venku a po jeho průchodu kolem mě jsem za námi zase zamkla. "Nechtěli bysme aby byla slečna Loony nepříjemně překvapená. Ne?" Při vstupu sem jsem neviděla žádné kamery, takže jsem se nebála tu používat schopnosti.
Seběhla jsem schody, chytila za kliku a prošla ven, Dante kousek za mnou. "Jakej med, že to hledáme?" Zeptala jsem se ho a poupravila si kabát, přitom jsem se rozhlédla po ulici.
Dvaja najebaní upíri sa vlúpajú do obchodu, aby ukradli med. To znelo geniálne, hlavne keď to povedal niekto iný ako Dante. Vždy ho nadchlo, keď niekto z jeho divnými nápadmi súhlasil. Dante sa k Zaire otočil, čakajúc, aby spravila tie svoje čáry-máry a odomkla mu dvere a všimol si, že si zabudol na stole zbraň. Predpokladal, že ak by sa sem po ňu ráno vrátil, zistil by, že mu ju Zaira čmajzla, ale miesto toho mu ho podala, čo ho prekvapilo.
"Veľmi pekne ďakujem. Mám pocit, že mi tá whiskey začína motať hlavu," uškrnul sa Dante a Colt si vsunul do puzdra, takže teraz cítil ich príjemnú váhu na oboch stranách rebier, "Slečna Loony bude asi dosť nepríjemne prekvapená, že jej zmizla celá fľaša whiskey, si myslím," pokrčil Dante ramenami, keď schádzali dolu po schodoch. Keď vyšli von na čerstvý vzduch, vonku už bola úplná tma. Oproti ruchu mesta bolo v Minewe podozrivo ticho, aj keď sa jednalo o "mesto", ako ho občania s radosťou nazývali. Pre Danteho existovali mestá, dediny a diery. Diery boli dediny, ktoré sa považovali za mestá.
"Agátový med pre slečnu. Nemôže si predsa vybrať slnečnicový med, repkový med alebo neviem aký iný posratý med, ona musí mať agátový. A napriek tomu, že je to celkom bežný med, nikde som ho nenašiel," povzdychol si Dante, "Predpokladám, že tuto na dedine ho budú predávať všade, že? Dúfam, že vieš, ako obísť bezpečnostné systémy supermarketu, ak nechceš ešte dnes v noci zdrhať pred policajtmi, lebo ja som toho schopný," zaškeril sa Dante ako psychopat a sebavedome sa vybral k najbližšiemu supermarketu, naťahujúc sa po únavnom sedení na gauči.
Když to člověk podá takhle, zní to jak začátek špatného vtipu. Bohužel, fakt se to dělo.
Vrátila jsem Dantemu jeho colt a nad poděkováním mávla rukou. "Myslím, že nemůžeš vše házet na chlast." Odpověděla jsem mu klidně a vypustila nás z bytu a následně i z domu.
"Mno..mohla dopadnout hůř. Mohla najít odemčený, vybrakovany byt. Jsme ještě dost hodný." Zasmála jsem se trochu a přidržela se stěny. Trochu se mi zamotala hlava. "Pfuuu..." Zamručela jsem a po chvíli se rozešla dál.
Dante začal vysvětlovat něco s medem. Ne že bych ho poslouchala. "Jojo, prostě agátový med, chápu." Politovala jsem všech Agát a rozhlédla se kolem. Přemýšlela jsem kde by mohli mít med, a kde nebude velké zabezpečení. I tak jsem cestou házela očkem kolem a hledala případně kamery. Sice šlo jen o supermarket, ale já hodlala mít rejstřík čistý. A kvůli medu tam škraloup mít nechci - zbytečná práce navíc.
Odbočila jsem do uličky, přitom jsem vzala Danteho za loket a stáhla ho do ní sebou. Rozhodla jsem se že půjdeme zadním vchodem. Nebyl to tak velký obchod aby byli moc zabezpečení, ale byl dost velký na to aby měli více vchodů. A taky jsem se trefila. Došla jsem ke dveřím, pak se koukla na Danteho.
"V supermarketu budou mít pravděpodobně jen kameru. Tak snad nechceš jít takhle." Kývla jsem hlavou k jeho oděvu, pak stáhla ruce na temeno a svázala vlasy do drdolu, gumičkou co mi zela na zápěstí. Pak jsem sáhla levou rukou do vnitřní kapsy kabátu, vytáhla šátek a bezmyšlenkovitě si jej uvázala kolem úst, aby překryl spodní část obličeje. Hned poté jsem si stáhla kabát a přehodila ho přes kontejner po mojí pravici.
Sice pravděpodobně nikdy nezjistí že tam někdo byl. Ale coby kdyby? Klidně to mohlo vypadat jako zbytečně velká péče..ale já fakt neplánovala provalit svoji ilegální činnost při kradení medu.
Koukla jsem na zámek, mávla rukou a poté co se ozvalo cvaknutí v zámku jsem prošla dveřmi.
Po nějaké době mimo civilizaci, jsem se rozhodla konečně zase vyrazit do města a najít nějakou zábavu. Poslední jobovka vyšla špatně. Jak špatně? Zkurveně moc špatně. Proč zkurveně moc špatně? Protože mého zákazníka, právě oživenou mrtvolu a málem i mě, přepadla inkvizice. Prakticky hned po exhumaci těla. Otravný kundy.
Nemůžou mě nechat pracovat v klidu? Vždyť se jen snažím pomoct rodinám spojit se s jejich milovanými!
Potáhla jsem si z cigarety a s ušklíbnutím ji pinkla do kaluže tvořící se poblíže kanálu, podél chodníku na kterém jsem procházela. Ozvalo se uspokojující zasyčení, jak se kotel v cigaretě snažil volat o milost.
Zastavila jsem se a koukla se kolem sebe. Ulice byly prázdné, déšť si razil cestu mezi pramínky mých vlasů, město páchlo kořem z aut a vodou.
Protáhla jsem se, a zívnula. Dobrá tedy. Kam vyrazíme? Zamyšleně jsem se rozhlédla, přičemž jsem si natahovala kapuci černé mikiny na hlavu. V ten moment jsem si uvědomila, že nedaleko odtud se nachází Poison Bite. Jen myšlenka na trochu old fashioned, rozplývající se mi na jazyku mě donutila se usmát. Kašlat na inkvizici! Kašlat na to, že jsem měla deštěm prochcanou mikinu. Vzhůru chlastat!
Pomalými kroky jsem se rozešla směrem k mému oblíbenému podniku.
Leto začalo, dovolenky pri mori, party pri bazénoch šli v plnom prúde. Ani on sám nezaostával. No potreboval zohnať pár krásnych žien k sebe do objednanému apartmánu, ktorý svrštil luxusom. Oslavoval, lebo sa mu podaril vybaviť obchod, ktorý stál za to. Sámotný Gray by toľko nezarobil svojou špinavou prácou ako on. Svoje skúsenosti s obchodovaním nikomu nezverejňoval.
No potreboval dnešný večer trochu rozpáliť. Zháňal ženy, pre svojich priateľov, kolegov, obchodníkov, aby sa zabavili a našli možno tak svoje zlatokopky. No sám potreboval myslieť na niečo iné, ako bola len práca alebo Astoria. Po osobnej návšteve u neho stále na ňu myslel. No myslel i na to, že to bola priateľka jeho naj kamoša až brata. Preto svoje drahé auto odstavil blízko podniku a vytlačené vyzitky na dnešný večer. Vošiel do podniku, kde sa nie jeden zadok vrtel pri fajn hudbe. Obzeral si toto miesto, pri tom zväčšoval obzory, koho pozvať a koho nie. Uškrnul sa nad tým. "výberové konanie sa môže začať." prešiel si jazykom po špicákoch a sadol si na barovu stoličku, objednal si drink aj keď bol autom. Jeho neopije jeden pohárik alkoholu, využíval túto možnosť. Otočil sa chrbtom k baru a sledoval ženy na parkete. Nie jedna po ňom hodila očkom.
Už delší dobu byla mimo město. Moc jí toho nedrzelo aby tu zůstávala ale nějakým způsobem se přeci zase objevila ve svém bytě před několika dny. Byla minimálně půl roku pryč a pak to přestala počítat, všude byl prach a celkem nepořádek. Musela si zavolat i nějakou úklidovku, sama by si neuklidila. No a aby zas nebyla furt doma, rozhodla svůj zadek dostat do města a na nějakou zábavu kde by si mohla vysát nějakého nevinného človíčka. A kašlala na lovce a jiné bytosti. Oblékla si sexy obleček, uplý a černý. To důležité zakrývá. A vyrazila do ulic kde se toulala tak různě a šla dost bez cíleně, ani nějak nekoukala na nějakou případnou oběť, ona si pěkně počká na nějaký bar a pak pěkně při divokém sexu někoho trošku zabije. Nakonec zastaví před nějakým barem a zkoumá ho chvili než do něj nakonec vešla.
Byly 3 ráno, zrovna ni zkončila směna a já se vracel domů. Motorka byla zrovna na ponku v polorozebraném stavu. Dodávka nechtěla jako na potvoru naskočit a tak jsem byl nucen jít pěšky. Chození nebyl můj oblíbený sport, ale jednou za čas nebylo pořádné protáhnutí se na škodu. Cesta nebyla nijak zajímavá, skládla jsem nohu před nohu a zkracoval tak vzálenost od mého domu. Na dnešek jsem původně ani žádné plány neměl. To se ovšem změnilo, když jsem potkal přímo před mým domem jistou dívku. Byla velice mladá a drobná, na hlavě ji zářila růzová barva. Působila že to tu nezná a nemohla být místní, jelikož takovou nábu bych si pamatoval. Jojo, teď jsem trefil loterii. Usmál jsem se a vložil pravačku do kapsy bundy a prsty zasunul do oček mosazného boxeru, mého dobrého kamráda co lámal kosti. Mlčky jsem vyrazil po ulici přímo protí ní a rvářil se jako další chodec, co ji prostě mine a bude pokračovat dál, to ovšem nebyl ten případ.
Rozhodla jsem se vyrazit si někam ven, někam mimo San Hillesh, protože to jsem okupovala pořád. A tak jsem si dala poměrně dlouhou vycházku, od Zateho sklepa, přes most sebevrahů pěkně podél kolejnic až sem do Minew. Teď jsem balancovala na kraji chodníku a snažila se nějak zabavit, mezitím co jsem vymýšlela jestli jdu mrknout do lesů, na Bald a nebo zpět domů.
Udělala jsem pár krátkých krůčků kupředu, pak natáhla nohu, na místě jsem se otočila a pokračovala zase zpět za sebe.
Na sobě jsem měla černou, rozeplou mikinu, světle šedé tričko a černé kalhoty. Takže na mně moje vlasy doslovně svítily a přitahovaly dost pozornosti. To mi ale nijak nevadilo, nebyl důvod proč. Otočila jsem se čelem za sebe, směrem do ulice a všimla si podsaditého muže s vousy, jak jde pomalu mým směrem. Rozhodla jsem se jej ignorovat, a místo toho se otočila zády k němu a pomalu pokračovala v motání se po kraji chodníku.