Takovou odpověď fakt nečekala. Jako kdyby to nebylo už tak dost hrozný. ,, Monstrum?" Zopakovala po něm. Slyšela ho dobře, vlastně ani nevěděla proč to po něm zopakovala, když jí jen z toho slova samotného přejel mráz po zádech. Lusknul prsty a vykouzlil si dlani oheň. Překvapilo jí to, ale ne tak, jako kdyby to nikdy neviděla. Svět nadpřirozených jí nebyl neznámý, jen si myslela, že je to jen vyšinutý člověk. S tím jak padla základna, jako kdyby se roztrhl pytel a takovými magory. Přestali se bát a útoky byli četnější, jenže tenhle to nejspíš dělal už mnohem dřív. Přiblížil se k ní plamínkem a tak sebou zase začala cukat. Možná nevypadal nijak velký, ale pořád to byl oheň. ,, Nemusíš to dělat!" Vyjekla, ale už bylo pozdě, plamenem jí spálil na podpaží, kde byla tenká a citlivá kůže. Zaječela, ale trvalo to jen pár vteřin. Trapitel byl zvyklý na ledacos, což byla vzhledem ke svému oboru i Grace, jenže smrad ze zeskvařené kůže vnímala stále stejně. Zvykla si, ano, ale stále ho vnímala. Rána byla bolestivá a pálila i přes to, že už jí nic nedělal. Nechápala k čemu ta kontrola, ale možná se jen kochal tím, co dělal. Její dech byl stále zrychlený a nevypadalo to, že by se ještě někdy hodil do normálu. Sledovala každý jeho pohyb, pokud se jí zrovna neocitl za zády. Než odešel k ponku, kde měl vystavené svoje nástroje, plácnul jí po zadku jak kus masa. Štíplo to. ,, Au!" Sykla a na půlce jí zůstal jeho obtisk. Nástroje na stole ležely v celé své ocelové kráse a světlo se odráželo od jejich ostří. Byly tiché, ale jako kdyby křičely jeden přes druhý, "vem si MĚ!". Grace věděla, že se z tohodle nedostane a že je v tom nejspíš sama. ,, Jak.. jak se jmenuješ ?" Rozhodla se pro konverzaci, která by jí mohla dát čas. Visela tam jen chvíli, ale už nemohla. Bolely jí prsty a vlastně i celé ruce, žebra a břicho...Kdyby nechtěl aby mluvila, tu pásku by jí nesundaval. Alespoň si to myslela. Možná měl prostě rád, když křičí a bolestí sténá, což vlastně dělala pořád.