Fantasy World / San Hillesh / Bar Moonlight / Strana 1
Bar Moonlight
Bar Moonlight je temné místo, které na první pohled zaujme svou minimalistickou estetikou. Celý prostor je ponořen do stínu, jediným zdrojem světla jsou jemně zářící světle modré LED pásky, které orámovávají stěny a dodávají prostoru chladný nádech. Dominantou místnosti je masivní barový pult, jehož skleněný povrch odráží modravé světlo, čímž definitivně přitáhne pozornost. Zadní stěna za barem je podsvícená a plná elegantně vyrovnaných lahví. Moonlight je místo, kde se každý okamžik zdá být trochu intenzivnější, kde se ticho mísí s tlumenými rozhovory a každý doušek drinku jako by měl zvláštní, nezapomenutelnou chuť.-
Byl to zase jeden z těch večerů, kdy jsem nevěděla, co sama se sebou. V hlavě milion myšlenek a všechny do jedné mě přiváděli k šílenství. V práci jsem byla co nejdéle to šlo, ale nakonec mě kolega poslal domů, abych si prý ' odpočinula '. To ale nepřipadalo v úvahu, potřebovala jsem něco dělat, abych umlčela svou hlavu. Chodila jsem od rohu k rohu a snažila se oddálit nevyhnutelné. Budu muset ven. Introvertní části mě se nechtělo, ta druhá část, sebedestruktivní, se třásla nedočkavostí. Už bylo načase udělat pár špatných rozhodnutí.
Rychle jsem se osprchovala, hodila na sebe to nejvíc typický oblečení pro holku jako já, co se chystá jít ven, - černý roztrhaný džíny, šedý tričko a napodobeninu kožené bundy - , nakrmila jsem kočku a vyrazila jsem ven. Do Baru.
V baru Moonlight bylo poměrně nacpáno. Víc než jsem očekávala, víc než by se mi líbilo. Hudba byla tak nahlas, že jsem musela na barmana prakticky zakřičet, že si dám jedno pivo, a stejně to nejspíš musel odezírat ze rtů. Spěšně jsem se usmála, když nadzvedl podezíravě obočí. Jasně, že si myslel, že nejsem plnoletá. Nacvičeně jsem mu mezi prsty podala průkaz. Vrátil mi ho a spolu s ním i pivo, ale stále se tvářil obezřetně. Po pultu jsem mu posunula bankovku a kývnutím poděkovala. Měla jsem si koupit něco silnějšího, tohle mě opije o moc pomaleji. Došlo mi, ale s chutí jsem si několikrát lokla vychlazeného piva a přesunula se od baru k malému stolečku v zadní části podniku. -
Posledné mesiace riešil dosť niejaké predaje vecí, bytov a hlavne podnikov mimo Kanadu. Len čo sa vrátil zistil že ma zase obchody a šlo mu to naozaj hore krkom, pretože koho by bavilo sa neustále srať s vecami a nemať ani trochu voľného času? Hlavne patrí k najstarším Inccubusom ktorý dokázali prežiť, tudíž potrebuje i energiu i keď posledné dni naozaj nemohol na to nájsť čas. Mohol si samozrejme zavolať niekoho do apartmánu abo do kanclu, ale to ho niejak nelákalo jak mal hlavu plnu práce. No nakoniec sa rozhodol že uzavrie zmluvy a pôjde sa odreagovať niekam do baru či klubu kde možno nájde niekoho na energiu. Len už ho nebaví meniť furt ženy ako ponožky, ale žiaľ sa s tým musel zmieriť po tej dlhej dobe čo žije. Ani sa niejak nevedel rozhodnúť čo na seba vziať, tak šiel v čiernych džínach a bielej košeli kde si nechal horné dva až tri gombíky rozopnuté. Prezeral si všetko mozné, ale nikde to nevyzeralo zábavne a našiel poslednú možnosť. Bar Moonlight. Vošiel dnu a obzrel sa naokolo. Ľudia sa bavili a hlavne cítil niekoľko druhov vône, pretože skoro každý druhý stôl mal vodnú dýmku. Prišiel k baru kde musel zvyšovať svoj dominantný hlas na barmana aby ho vôbec počul. "Dajte mi dvojtú Whiskey s ľadom." Objednal si a po chvíľke dostal svoj drink ktorý vzal do pravej ruky. Odpil si a pozrel sa všade na okolo kde bolo dosť ľudí. Chvíľku tam postáva a popíja až nakoniec dopil, no v tu ránu si všimol ženy ktorá sedela sama u stolu a vyzerala dosť zamyslene a vedel že pivo jej nepomôže. Otočil sa na barmana a kývol pohárom pre ďalšiu rundu. Keď barman nalieval whiskey do pohárika tak ho zastavil dvihnutím prstu. "Pre tamtu slečnu na môj účet dvojtú whiskey." Ukázal barmanovi presne ktorý stôl a barman bol ochotný a spravil čo ho Tom požiadal. Pripravil dvojtú whiskey s ľadom a odnesol slečne k stolu a ukázal na Toma so slovami že je to drink na jeho účet. Tom sa i v ten moment otočil a s úsmevom pozdvihol svoj pohárik na náznak pripitku a potom žmúrkol a odpil z Whiskey. Lenže v ten moment doň vrazil mladý párik tak sa na nich otočil že čo sa deje, ale ospravedlnili sa. Zakrútil hlavou a popíjal naďalej z drinku a šiel nakoniec ku stolu kde objednal drink. "Smiem si prisadnúť? Abo pijete sama slečna?" Milo sa radšej spýtal či si môže prisadnúť, pretože nebude predsa gruvián čo si sadne jak nevychovaný. -
Sledovat ostatní jak se baví mě dostatečně nerozptylovalo, jak jsem doufala. Ale najednou tu byl on.
Sotva jsem si dala další lok piva, přistál mi na stole drink, podle barvy a vůně Whiskey, chuťově ne moje oblíbené pití, ale za ten alkohol jsem byla vděčná. Poslal ho až děsivě atraktivní muž, ten typ, který bych sama nikdy neoslovila. Nejdřív jsem se jen ostýchavě usmála, ale pak jsem znervózněla, protože se vydal rovnou ke mě. Nejistě jsem se ošila.
"Klidně si sedněte." Vydrmolím jen na jeho otázku, a pak sleduju, jak se ten Polobůh usazuje k mému stolu. Dnešní večer začíná být zajímavější.
"Děkuju za to pití." Dodám ještě a zvednu whiskey k nabídce přiťuknutí. Snažím se přitom si ho moc okatě neprohlížet. -
Nechcel stáť pri bare zrovna keď okolo neho sa ľudia vždy dokázali cítiť nesvojne. Hlavne ten mladý párik čo priňom bol a nie raz dokázali doň drgnúť že skoro vylial ten drahý drink. Chcel aby dnešok bol kľudný a hlavne bez problémov, pretože problémy su na prd a zničiť si novú košeľu naozaj nechcel. Preto bolo lepšie rozhodnutie ísť k tej krásnej zamyslenej slečne kde toho nebezpečia bude snáď menej. Usmieval sa pri nej s krásným úsmevom a na jej slová si k nej prisadol. "Nemusíte ďakovať za to pitie slečna." Odpovie a na pozdvihnutie pohárika pozdvihol ten svoj a priťukol si s ňou u čoho sa zahladel hluboce do jej očí s úsmevom. Nakoniec priložil pohárik k svojím perám a odpil. "Dúfam že neruším, ale usúdil som podla vašej zamyslenej tváre, že ste potrebovala uvolnenie od stresu. Niesom si istý či zrovna pri takomto hluku sa to nastane, ale ešte že existujú drinky ktoré nám daju to uvolnenie." Mierne sa pozasmial a odpil znovu z poháriku ktorý položil na stôl. "Ach, kde je moja výchova. Som Tom." Usmieval sa neustále a pozeral Kendre priamo do očí a naťahol k nej ruku na zoznámenie. Po podaní ruky si dovolil jej ruku otočiť a pobozkať ju ako správny gentleman na prsty u čoho jej pozeral do očí. "Teší ma." Pustil jej ruku a usadil sa. "Ak sa smiem spýtať, čo Vás, alebo skôr teba tu privádza ?" Bol slušný a možno síce zachádzal do témat ktoré by nemusel otvárať, ale rozprávaním sa človek vždy uvolní a odreaguje.
-
Měl takovou zvláštní auru. Normálně by mi byla přítomnost někoho jako on skoro až nepříjemná, ale s ním jsem se cítila víc než komfortně, cítila jsem se podivně bezpečně, možná trochu vzrušeně?
Odhadl mě až moc dobře, přišla jsem sem vypnout hlavu, on očividně taky.
"Ano, uvolnění se mi hodí." Přikývnu a obrátím do sebe obsah skleničky, trochu se zašklebím při nahořklé chuti, ale ihned ucítím jak se mi do tváří rozlévá příjemné horko.
"Těší mě, Tome, jsem Dru." Pohled do jeho očí ve mě vyvolává nepopsatelné pocity. Trochu mě děsí, trochu mě láká. Jak moc špatná rozhodnutí chci dneska udělat?
Celá zčervenám, když mi políbí ruku, na takováhle gesta nejsem zvyklá.
"Jak jsi řekl, měla jsem těžkou hlavu a potřebovala jsem ji nějak odlehčit. Co sem přivádí tebe, Tome?" Doopravdy mě to zajímá. Obecně mě zajímá, co někdo jako on pohledával u mého stolu, zatím byl pro mě záhada. Příjemná záhada. -
Kendra pôsobila naozaj príjemne a mierne chaoticky zároveň, ale bola to príjemná žena na pohľad. Samozrejme nechcel byť neslušný zrovna pri tejto krásnej žene. Usmieval sa pretože čo iné by mal pri takejto príjemnej spoločnosti robiť ? Keď sa Kendra rozhovorila, i keď málo, tak mala naozaj príjemný hlas ktorý sa dal počuť i v tomho hluku ktorý tu momentálne bol, ale i cez to všetko počul jej krásný hlások, no všímal si jej krásne oči ktoré sa im stretávali. Videl na nej menšie vzrušenie keďže jej pomaly začali krásne jej líčka červenať. "To znie ako prekrásne meno" Usmial sa a posadil sa po tom. Mal svoje čaro, predsa len bol jeden zo starších Inccubusov, tudíž jeho síly sú samo o sebe silnejšie. Každopádne si vypočul jej dotaz a furt sa usmial a oprel sa. "Po dlhej práci som sa predsa musel prísť odreagovať a poznať niejaké nové tváre. Možno viac. Človek nikdy nevie čo tu nájde." Usmial sa na ňu a prezrel si svoj pohárik. "Ale dlho som nebol vonku tak je čas to zmeniť predsa. Dlho som tu nebol v Kanade kvôli pracovným problémom. Ale už som späť a plánujem do budúcna." Vzal si pohárik a mierne z neho odpil. "A čo ty ? Tiež dlhá pracovná záťaž ?" Nakoniec stihol prísť jeden z barmanou a spýtal sa čo by im niečo nedoniesol. "Já poprosím ešte Whiskey a tu slečne dajte čo si bude priať. Bude to na môj účet." Usmial sa na Kendru a dopil svoj drink.
-
Už jsem říkala, že bys nesmírně přitažlivý? Protože byl. Přísahala bych, že si toho všímali aj lidi v baru, protože se na nás neustále někdo ohlížel, nebo spíš na něj. Bylo až neuvěřitelné, že seděl u stolu se mnou a flirtoval se mnou?! Tělem mi z toho proudila nespoutaná energie. Měla bych jí držet na uzdě. Jenže jsem nechtěla.
Pozorně jsem ho poslouchala, když mluvil o své práci a o tom, že se vrátil domů po delší době.
"V práci je to fajn, jsem baristka v kavárně, dělá mi dobře, když něco dělám a nemám moc čas přemýšlet. Chtěla jsem zůstat přesčas, ale poslali mě domů." Přiznám se smíchem.
"Tys platil tohle pití." Zamávám prázdnou skleničkou. "Další by mělo být na mně."
Ujistím se pohledem, že barman pochopil, že teď budu platit já. "Dám si brusinkový džus s vodkou, prosím." To byl správný kompromis mezi pivem a whiskey.
"Tak, Tome, mluvil jsi o plánování do budoucna, co máš v plánu?" Zajímám se. -
Prezeral si jej tvár a všímal si jej krásnych očí ktoré sa snažila ona sústrediť na tie jeho aby si ho neprezerala. Taktiež si všimol ako sa pozerala inde, pretože furt sa niekto pozeral týmto smerom až to bolo možno trošku otravné, ale nič na čo by si on za tie dlhé roky nedokázal niejak zvyknúť. Jej líčka boli viac červenejšie že už len čakal jak povie že tu je moc teplo a dá dole zo seba tu koženku. On ako Inccubus žial nikdy nevedel povedať či je teplo abo zima a orientoval sa skôr podla ľudí okolo seba. Nakoniec sa rozhovorila o tom že pracuje v kaviarni čo znelo zaujímavo. "Kaviareň, tak to znie zaujímavo. Asi prejdem všetky kaviarne kým nenájdem tú, kde pracuješ ty a verím že mi bude chutnať. Síce niesom niejak extra kávový človek, ale kvôli tvojmu krásnemu úsmevu s radosťou." Žmúrkol na Kendru než ich nakoniec vyrušil barman a ona chcela platiť ďalšiu rundu čo ho prekvapilo a prikývol. "Tak tedy dobrá." Usmial sa a vypočul si dotaz od Kendry ktorá sa zaujímala čo plánuje. "Čo mám do budúcna? Viac menej sa snažím možno zhoroviť pár vecí á kdo vie. Možno by bolo na čase sa skúsiť usadiť. Život je fajn keď sa človek zabavá rôzne, ale život je i o tom skúšať rôzne veci, a jedna z nich je skúsiť sa usadiť. Či mi to pôjde." Pozasmial sa trochu ku koncu a prezrel sa naokolo jak niektorý ľudia sa obzerajú, ale jeho oči i tak skončili na Kendre, presnejšie na jej očiach. Skoro to až vyzeralo že ju svojím pohľadom a šarmom hypnotizuje. "Ale som zložitý muž, tudíž to bude možno na dlhú trať. Možno. A čo ty? Niejaké plány do budúcnosti?" Usmial sa a bol zvedavý či vôbec ona plánuje do budúcna niejaké veci. Medzitým započul niejaké baby ktoré boli za ním jak blábosili práve o ňom. Nič nové. Prezrel si Kendru a nie len jej krásnu tvár, ale odvážil sa ju prezrieť celú pred sebou až mu oči znovu skončili v jej očiach. Mala naozaj krásne oči do ktorých sa velmo dobre pozeralo. Nakoniec z tohto "tranzu" ho vytrhol barman ktorý doniesol drinky. "Ďakujeme." Usmial sa na barmana ktorý prikývol a odišiel. Hneď po jeho odchode chytil pohárik a pozrel na Kendru. "Na čo si pripijeme teraz? Lásku? Svetový mier? Krajšie počasie?" Pozasmial sa a nedokázal spustiť pohľad z Kendry.
-
Jo, rozhodně se mnou flirtoval, teď už o tom nebylo pochyb. Byla jsem z toho zmatená, ale potěšená zároveň. V místnosti jako by najednou bylo čtyřicet stupňů, cítila jsem, jak mi pramínek potu stéká mezi lopatkami. S plachým úsměvem a tichým "Je tu nějaké horko." Jsem si sundala koženou bundu a doufala, že na šedém tričku ještě nemám propocené koláče, naštěstí se zdálo, že ne.
Uchechtla jsem se, celá rudá. "Nebo ti to usnadním a řeknu ti, že dělám v Coffee baru Lavazza." Usmála jsem se na něj a znovu se mu podívala do očí, kterýma mne celou dobu bedlivě sledoval. Bylo to znervózňující, takovým zvláštně sexy způsobem. Byl jako predátor. Ten dobrý druh predátora. "Máme i jiné pití, než jen kávu, klidně se můžeš zastavit, když budeš chtít." Sklopila jsem stydlivě oči a znovu se pousmála.
Potěšilo mě, že se se mnou nedohadoval o placení.
"S tím usazováním hodně štěstí." Pokývu hlavou, muži jako on mluví často o usazování, většinou to nemyslí vážně, je to jen balící technika, účinná ale zcela klamná.
"Já..." Moje plány do budoucna zahrnovali se nezabít a přijít na to, co mě přivábilo zpět do rodného městečka. "Já teď nic moc neplánuju, snažím se přežít a prožít každý den jak to jen jde." Ta odpověď mi přišla ubohá, ale byla to pravda.
Pořád se snažil navázat oční kontakt, měla jsem z toho husí kůži. Měl krásný oči. Divoký. Takový ty oči co holkám jako já snadno popletou hlavu.
Poděkovala jsem barmanovi, když donesl pití. Užuž jsem se chtěla hladově napít, toužíc po troše vzpruhy, kterou mi alkohol mohl poskytnout, doufajíc, že se pak třeba víc uvolním a rozmluvím, ale pak jsem si všimla, že si Tom chce znovu přiťuknout.
"Hm, co třeba na nová přátelství?" Ušklíbnu se a schválně sleduju, jak zareaguje. V pozadí zrovna začne hrát moje oblíbená písnička. -
Bolo na nej vidno, že je nabudená tou whiskey ktorú do seba kopla jak po velice ťažkom dni v robote, čo určite mala a zapíjať to tým pivom. Zaujímavá kombinácia, ale do toho si objednala ešte zaujímavejšiu kombináciu džusu s vodkou. Kendra už teraz vyzerala dostatočne sladko a to nepotrebovala piť žiadne sladké džusy, ale tak keď jej to chutí tak ju nebude predsa niejakým spôsobom odsudzovať kvôli pitiu. Nakoniec i nastala situácia ktorá mu prebehla v hlave a Kendra si dala dole koženku a povedala že je horko. Nebol zrovna veštec, ale toto bolo na väčší úsmev. Prezrel si ju a úsmev mu stále neunikal z jeho tváre, pretože pri nej sa dokáže len usmievať. "Horko ? Je to možné." Vyzerala dosť nažhavene po tých drinkoch a kdo vie čo bude po jej džusíku s vodkou, ale momentálne to vidí na dobrej vlne. Prišla téma o kaviarni kde zistil dokonca i názov kaviarne. Chvíľku sa zamýšlal ktorá to je a nakoniec si spomenul že ktorá. "Tak táto, počul som že tam máte vynikajúci bylinkový čaj. Ale určite si prídem dať niejaké kafe ktoré si extra vyžiadam aby si mi spravila ty. Čo ty na to ?" Spýtal sa jej, pretože chcel mierne do nej rejpnout aby sa viac usmiala. Popriala mu šťastie s usadzovaním na čo mierne naklonil hlavu do strany aby si všimol jej reakcií. "Ďakujem, ale zatiaľ každá utiekla. Kdo vie prečo." Zasmial sa a bol zvedavý čo má v plánoch práve Kendra, ale čo zistil tak niejak extra neplánovala a jednoducho žije bez plánov. Znelo to divne, pretože každý človek v živote planuje i minimum do svojho života a niečo, čo by chcel aspoň mať. "To je zaujímavé, pretože každý človek plánuje i to najmenšie. Má niejaké sny ktoré chce vybudovať. Niesom síce niejaký psycholog abo niečo, ale dosť moja práca závisí od ľudí a posudzovaní. Si zatiaľ jediná ktorá niejak neplánuje, čo je celkom zaujimavé až by som tu záhadu chcel rozlusknúť. Ale verím, že máš plány len možno sa ich bojíš. Zo skúsenosti ti viem povedať že sa ich neboj, pretože i keď nie všetky sa splnia, tak niejaké áno a budeš šťastná." Usmial sa na ňu po menšom monologu a došiel nakoniec i barman ktorý im doniesol pitie. Kendra sa už chcela napiť, ale zaskočil ju prípitkom na niečo. "Tak na nové priatelstva a nech dnešný večer dopadne čo najlepšie." Mierne sa uškrnul a priťukol si s ňou a napil sa. No jak položil pohárik na stôl došiel ku stolu niejaký pán ktorý furt mumlal niečo na Kendru a v jeho opilom stave nešlo rozumieť. Pozdvihol obočie a pozrel na Kendru nechapajúco o čo ide a tak sa postavil, chytil pána za rameno a mierne ho odtiahol od stolu. "Neviem síce kdo ste pane, ale máte vypito až moc. Chodťe domov a neobtažujete prosím slečnu." Pustil pána ktorý mohol byť rád že dokáže stáť na mieste a sadol si späť ku Kendre, ale teraz schválne bližšie k nej. "Všimol som si že hudba ktorá hrá, tak sa ti moc páči. Tudíž hádam, že tvoja obľubená ?" Bolo na nej dosť vidno jak sa do tej hudby chvíľkami vžila, čo mohlo byť samozrejme i alkoholom, ale bolo poznať dosť značne že to alkoholom úplne nebolo.
-
Alkohol už se mi dostal do hlavy a já se najednou cítila hrozně lehká a těžká zároveň, ale hlavně jsem se cítila uvolněná. To byla příjemná změna po tom, jak jsem byla celý den napjatá.
To jak se na mě pořád díval a usmíval se mi líbilo, možná až moc. Líbil se mi, ale nechtěla jsem, aby se mi líbil. Chlapi jako on jsou většinou jen samá potíž.
"Ano, náš bylinkový čaj je vychválený." Překvapuje mne, že tu kavárnu vážně zná.
"Udělám ti, co budeš chtít." Vypadne ze mě dřív, než mi dojde jak dvojsmyslně ta věta zněla. Zasměju se a zakryju si oči rukama. "Víš, jak to myslím. Promiň, asi bych měla brzdit s tím pitím."
Když mluvil o tom, že s ním zatím žádná nevydržela napadlo mě znovu, že tenhle atraktivní chlap je nejspíš chodící problém. Sexy problém. Ale problém.
"Ženy jsou komplikovaný." Řeknu jen s pokrčením ramen. A není to lež, je to s námi složité, to dobře vím.
Vypadal, že ho moje odpověď na budoucnost příliš neuspokojila.
"Asi mám pár snů, ale ještě bych je nenazývala plány, spíš hořkosladký možná jednou plány." Zavrtím trochu hlavou, abych se probrala.
Po přípitku na nové přátelství, na který krom malého úšklebku nic nenamítal, přišel ke stolu starší muž, zjevně dost navátý. Nebylo mu pořádně rozumět, i když mi očividně měl hodně co říct. Myslím, že řekl něco o mé babičce, ale než to stihl doříct, Tom už ho, jako gentleman zachraňující dívku v nesnázích, odvedl stranou, chudák muž se sotva držel na nohou.
"Díky." Řekla jsem, když si sedl zpátky ke mě. Dnes večer jsem neměla náladu na žádná drama.
Sedl si blíž než předtím. Zavanula ke mě jeho vůně. Byla příjemná. Opojná. Lákavá. Nějak na mě celkově působil lákavě, aniž bych chápala proč.
Asi si všiml, že jsem občas zavrtěla tělem do rytmu hudby, proto se zeptal, zda je má oblíbená. Pozoruje mě a všímá si, došlo mi, to je sladký.
"A kdyby byla má oblíbená, šel bys tancovat?" Zeptám se napřímo, nejspíš díky alkoholu.
-
Len čakal na ten moment prekvapenia kedy Kendru trafi ten alkohol a bude to s ňou ťažšie, ale tak bolo mu to i jedno, pretože baviť sa s ňou dalo naozaj dobre a bola to naozaj príjemná baba. Síce plná tajností, ale ktorá žena nebola plná tajností ? Viac menej každá, ale i chlapi mali svoje tajností a v tomto prípade i Tom. Pomaly ale iste cítil Kendry pohľad ktorý v ňom samom zobudzovalo dravca, ale zatiaľ si užíval tejto spoločnej chvíľe ktorú spolu momentálne mali i keď pre ňu to je ťažšie sediet hneď takto pri mocnom Inccubusovi. Každopádne úsmev ho neopúšťal a ani prezeranie si Kendry ktorá chvíľkami vyzerala že by možno bola radšej sama, ale možno už není úniku z tejto konverzácie. Pri konverzácii o kaviarni videl na nej to prekvapenie že pozná práve kaviareň kde ona pracuje, což je pravda pretože občas tam zájde, ale jak spomínal. Není zrovna kávový človek tak len počúva chválu od iných. Kendra povedala niečo s veľkým dvojzmyslom čo sa pozasmial a videl ako ju to rozhodilo a natiahol sa rukou k nej aby ju svojím dotykom upokojil. "Kľud, nič sa nedeje. Viem ako to myslíš." Usmial sa na ňu a ruku nakoniec stiahol a pozeral na ňu jak je furt v menšej hanbe za to čo povedala. Niejak to neriešil i keď dvojzmysel to bol zaujímavý. "Sú, ale niektoré nerešpektujú.. pracovné povinnosti. Občas som na cestách mimo Kanadu kvôli obchodom. Ale kdo vie, možno sa pošťastí, pretože noc je ešte mladá." Povedal dosť s takým ďiabolským úsmevom na tvári až kým neprešla téma o jej snoch. Videl na nej že ich má, ale nevedel prísť na to o čo by mohlo ísť. Prípitok bol skvelý až teda na toho divného pána ktorý tu niečo mumlal a splietal boh vie o čom. Nechcel dneska rušný večer a tak bol slušný k tomu opitému pánovi ktorý niejakým zázrakom došiel i k východu kde sa musel držať niejakú chvíľu dverí, pretože asi zabudol že je furt v bare. Po prisadnútí ku Kendre obdržal poďakovanie na čo si vzal pohárik a mierne odpil. "Za málo, predsa nás tu nebude vyrušovať niejaký ožran. Verím, že obaja chceme kľudný večer, nie ?" Usmial sa s dominantnejším pohľadom do Kendriných očí až dostal nepriamu žiadosť o tanec na čo sa usmial. Znovu odpil z poháriku ktorý pomaly dopil, položil na stôl a postavil sa a prešiel okolo stolu ku Kendre ku ktorej natiahol ruku. "Smiem prosiť o tanec ?" Pozasmial sa tomu, pretože predsa len neboli na dajakom plese, ale slušnosť so neopúšťala. Pomaly jej pomohol sa zdvihnúť, i keď to nepotrebovala, a šiel s ňou pomaly na parket ktorý nebol ďaleko. Ludia tam tancovali a tak isto začal i on hneď u Kendry. Nechcel sa nijak predvádzať, ale triafal sa do rytmu, pretože človek sa naučí mnoho za 600 rokov.
-
Přesunuli jsme se na parket. Celou cestu tam jsem se musela usmívat, jak gentlemansky mě k tanci vyzval. Bylo na tom cosi starobylého, dnešní muži takhle slušně vychovaní moc nebývali.
Musela jsem uznat, že tancovat uměl, hýbal se do rytmu lépe, než většina lidí okolo nás, včetně mě. Já tancovala ráda doma po tmě, tady mě sice pomáhal s nervozitou alkohol, ale ani tak jsem nebyla nejlepší tanečnice. Prostě jsem kroutila tělem, boky a zadkem do rytmu a snažila se u toho zapojit občas i ruce, aby to nevypadalo hloupě.
Byla jsem potěšená, že se mnou vážně šel tancovat a některým jeho kreacím jsem se musela smát. Bavila jsem se. Vážně jsem se bavila.
Rychlejší písnička skončila a po ní, jak se dalo očekávat, největší klišé všech klišé, nastal ploužák. Znovu jsem zrudla jako rajče, když jsem viděla, že Tom se z parketu nechystá odejít. A tak jsem se obrnila a připravila se na to, co nejspíš mělo přijít. -
Pekne sme šli na parket kde to docela žilo a pustili sme sa do tanca. Samozrejme nebol Tom ten úplne najživší na parkete, ale tiež ukázal pár tanečných kúskov ktoré okúzlilo aspoň niekoho okolo. Snažil sa držať čo najbližšie ku Kendre keby náhodou neudržala rovnováhu, ale našťastie to nepotrebovala a tancovala celkom dobre, i keď bolo vidno že sa necítila úplne najkomfortnejšie. Ale šlo jej to naozaj skvelo a prezeral si jej krásne ženské krivky ktorými sa snažila vlnieť a darilo sa jej to. Nebol jediný kdo sa samozrejme zapozeral na jej krásne telo, taktiež i jeden mladík vedla nej, ale tomu hneď pristala docelá silná facka od jeho priateľky s ktorou tancoval. Trapas. Tom sa na to zasmial a naďalej sa s Kendrou púšťal do tanca až nakoniec skončila hudba a bol pripravený tancovať ďalej, ale príšlo to, čo nečakal naozaj nikto. Prišla pomalšia hudba a všeci z toho boli vykolajený a niektorý sa na to i dosti zasmiali. Hneď pristúpil ku Kendre, vzal jednu jej ruku a svojú druhú dal mierne nad jej zadok. Pústil sa pekne do tanca u ktorého bol rovný a bolo poznať že netancuje po prvý krát. Pozeral sa neustále do jej krásných očí. "Uvolni sa trošku, červená jak rajčinka ale nervózna jak pred maturitnou skúškou." Pozasmial sa a šiel tancom pomaly, keby náhodou Kendra nestíhala čím bol dosť obezretný. "Ak ti to bude príjemnejšie, možeš mi obe ruky obmotať okolo krku." Dal jej druhú variantu pokiaľ by jej to prišlo vhod. Už len teraz jak je pri ňom blízko sa dá cítiť jeho mužský parfém.
-
Takže jsme začali tancovat. Zasmála jsem se jeho poznámce na mou nervozitu a pokusila se zhluboka nadechnout, vydechnout a uvolnit. Byl o moc vyšší než já a jelikož stál rovně, měla jsem jednu ruku hodně nataženou, abych mu s ní dosáhla ke krku, představa, že budu muset natáhnou obě mě nijak nelákala.
"Takhle je to fajn." Usmála jsem se na něj. A užívala si blízkost jeho pevného těla, jeho mužnou vůni a brnivé teplo, které se mi rozlívalo po celém těle.
"Tohle je příjemný." Zamumlám mu do hrudníku, pak k němu zvednu pohled.
"Já... ploužák tancuju po hodně dlouhé dobe." Přiznám. "Ale je to hezký." Pořád jsem lehce nervózní, ale už míň.
"Řekni mi něco o sobě. Co rád děláš? Čeho se bojíš? Za co jsi chodil na Halloween jako malý?" Tahám z něj, chtěla bych ho víc poznat. -
Tanec bol naozaj krásny a hlavne príjemný a plný krásy. Teda až na to jak bola Kendra nervózna z toho celého tancu a či robí správne kroky. To niejak Toma nezaťažovalo, pretože videl ako sa jej naozaj prekrásne darí a vie sa hýbať. Usmieval sa neustále a z úsmevu ho nič nerozhodilo. Hlavne furt pozeral do jej očí a snažil sa byť k nej dosť milý a ukazovať svoje gentlemanské já i keď sa vedel chovať všelijako inak. Po jej poznámke že sa jej takto tancuje fajn prikývol a nevadilo mu keby si i oprela hlavu oň. Predsa teraz bola jedna veľká skoro romantická chvíľa. Skoro len preto, že pár ľudí sa motalo že tancovali iné tance ktoré pripomínali skôr záchvaty jak sa nevedeli udržať na nohách, ale i cez to všetko sa nenechával odreagovať od ostatných vecí okolo seba. "Ak by si nevládala, tak môžeš si stúpnuť na moje nohy, oprieť o mňa hlavu s odtancujem to. Nemám s tým absolútny problém. A i keď je to dávno čo som takto tancoval, tak myslím že to furtnv sebe mám. Niečo ako keď sa človek naučí jazdiť na bicykli." Usmial sa visc na Kendru ktorá sa mu krásne dívala do jeho očí. Vypočul si jej otázky na ktoré sa pozasmial, teda na tú poslednú. "Rád cvičím, behám, plávam a kedysi som i rád varil, ale potom ma to prešlo. Nemám problem s romantickým filmom. A potom bežné mužské veci ako autá, ženy a tak.. A čoho sa bojím? Žien ktoré su krajšie ako ja." Zasmial sa nad tým čo povedal a nechápal že prečo vôbec to povedal. "Ale nie. Mám strach z pavúkov a určitú dobu som mával strach z veľkého ohňa, ale to už je za mnou." Usmial sa a nechcel priznať že prečo mal strach z Veľkého ohňa, keďže z jeho čias bola jeho rasa dosť nenávidená a upalovali jak Succuby tak Inccubusov. Je jeden z mála čo prežil. "A Halloween? Neslavim také dni, pretože nemám s kým. Ak by bolo s kým, tak určite sa nájde niejaký kostým.. A čo mi povieš o sebe ty? Si viac záhadná než ja. Akože páči sa mi to, ale furt by som ťa mile rád poznal viac." Chcel ju spoznať pretože není to len tak niejaké to dievča ktoré sa túla po baroch. Je to veľká pohoďačka s dobrou a milou dušou.
-
Abych si mu stoupla na nohy, jak navrhoval, jsem si připadala příliš těžká, a tak jsem se dál snažila tancovat, jak to jen šlo.
"Takže jsi hodně aktivní a sportovně založený. Umíš vařit, ale už tě to nebaví. A zjevně budeš zvyklý na společnost mnoha krásných dam. Je to tak?" Ujišťuji se, že jsem vše pochopila správně. "Pavouků se taky bojím. Ohně ne, ale kdybych teď byla v hořící budově, nebylo by mi to příjemné a strach bych určitě měla."
Jeho strachy mi přišly racionální a pochopitelné. Jen jsem byla zklamaná, že jako malý nechodil v kostýmu.
Dál jsme tancovali, ale bylo znát, že písnička se chýlí ke konci a po tomhle tanci jsem si chtěla jít opět sednout.
"Nejsem záhadná." Zasměju se. "Jen o sobě nerada mluvím. Není moc, co hezkého vyprávět. Mám za sebou pár těžkých let a teď se snažím tak nějak vzpamatovat a začít zase žít." Řeknu s pokrčením ramen.
"Ráda čtu a trávím den v posteli se svou kočkou, už roky se snažím psát vlastní věci, ale nikdy to není dost dobré, a tak to nikdy nedokončím. Bojím se jen pavouků, ale bojím se jich extrémně. A jako malá jsem na Halloween chodila vždy za čarodějnici." Odpovím mu na svoje otázky.
Píseň konečně dohrála.
"Sedneme si, prosím?" -
Nedokázal spustiť oči z jej krásných očí a dosť zaujato ju sledoval, že nevnímal ani svoje kroky ktoré šli automaticky tak, ako by mali. Keď nakoniec zopakovala v skratke to čo povedal on sa pozasmial, ale niejak extra si nebol istý či ho len skúša. "Všetko máš správne i s tým zvykom na spoločnosť krásných žien. Presne ako teraz s jednou veľmi prekrásnou ženou tancujem až závidím sám sebe." Zasmial sa a pozrel jej do očí. "Kedysi som i maloval, ale keď nemám pre koho malovať tak potom nemám niečo ako motiváciu. Tak si hodím na nohy tenisky a zabehám si v lese." Usmial sa a niejak si vypočul komentár o horiacej budove. "Tak ak by si bolia v horiacej budove, tak by som ťa určite z nej zachránil." Žmurkol na ňu s úsmevom a premýšlal prečo ľudia niejak slavia Halloween, čo je celkom nečekané preňho. Nikdy to niejak "neslavil" a hlavne nemal s kým, tudíž sa niejak nezaťažoval obliekať do kostýmu kostlivca a chodiť od domu k domu. Možno by skončil na niejakej párty, ale to má i bez toho. Nakoniec si vypočul niečo o Kendre a prekvapene sa na ňu pozrel. "Tak určite sa niečo nájde a ťažké roky mal každý. Sám som to tak mal. Ale čítanie kníh je naozaj krásna vec a písanie ? To je tiež pekné, myslím že ak by si našla niečo, čo by ťa motivovalo tak by si dokázala niečo napísať. Len sa netreba hlavne vzdávať." Po odpovedi sa zamyslel na chvíľku a pozrel s mierným úškrnom na tvári. "Čo keby si napísala niejaku knihu pre mňa ? Stačí krátku i keby mala len 20 stránok." Hodil jej menšiu motiváciu, pretože ho dosť zaujíma o čom by ona písala a hlavne čo by napísala preň. Niejak ani nepočíta s tým, že by to spravila. Keď hovorila o kostýme čarodejnice tak bol prekvapený. "Čarodejnica ? To znie zaujímavo. Dostanem niekedy ukážku niejakého kostýmu ?" Povie s diabolským úsmevom, pretože schválne takto podpichol Kendru. Hudba už bola u konca a tak i ich tanec u čoho si Kendra chcela sadnúť. "Samozrejme." Odpovedal s úsmevom a šiel po jej boku ku stolu, kde ju nechal sadnúť ako prvú, ale teraz si k nej sadol hneď vedla nej. Mal ju takto hneď na blízku a netrvalo ani dlho a prišiel barman. "Já poprosím teraz ten Váš nový burbon čo máte skladom. Pre slečnu vodku na môj účet." Usmial sa na barmana ktorý po objednávke utekal hneď za bar. Tom sa pozrel na Kendru s úsmevom. "Je ešte niečo, čo by ťa zaujímalo ?" Spýtal sa zvedavo, pretože ho chcela dosti poznať a to sa mu nestáva tak často.
-
Líbilo se mi, jak si se mnou povídal, a jak byl otevřený. Příjemná změna od jiných můžu, co jsem poznala.
Dělala jsem, že jsem jeho poznámku o tom, že jsem údajně překrásná žena, přeslechla a raději jsem se zaměřila na jeho uměleckou stránku.
"Já zbožňuju umění! Mohla bych někdy vidět nějaké tvé kresby a malby?" Zeptala jsem se bláhově, jako kdybych ho snad doopravdy měla ještě někdy jindy vidět než tenhle večer. "Běhání nesnáším, ale v lese jsem jako doma." Dodám.
Musím se pousmát nad tím, že by překonal svůj strach, aby mne zachránil při požáru, ať už to byla pravda nebo ne, bylo to sladké prohlášení.
Nějak se zaměřil na moje psaní, možná jsem o tom neměla raději mluvit. Moc jsem chtěla být spisovatelkou, ale pravda byla tak, že moje práce prostě nebyly dobré.
"No... já nevím... možná..." Nechala jsem tohle téma otevřené.
Vyprskla jsem smíchy. "Já už se přece dávno za nic nepřevlékám. To bývávalo, když jsem byla mladší. Teď už na to nejsem."
K mé úlevě jsme si šli zase sednout. Byl mi celou dobu plně nablízku. Z jeho těla sálalo teplo a spalovalo mě a moji vůli mu odolávat jako kousek papíru. Krásně voněl. A alkohol v mém těle už otupil můj úsudek, měla bych se mít víc na pozoru.
"Chceš mě opít víc, než jsem?" Zeptám se s úšklebkem, když objedná další pití. On je vysoký a statný chlap, tak je jasné, že jemu vypitý alkohol zatím nic moc neudělal, ale já s mou výškou už měla téměř dost, ještě tak dva drinky a budu se válet po podlaze a o to jsem nestála.
"Zajímá mě toho hodně. Co rád maluješ? Co tě naposledy rozesmálo? Jaké máš se mnou úmysly?" Zvědavě jsem na něj pohlédla. Sakra proč jen byl tak hezký. -
Pozorovala ho ddocela zaujato počas toho ako roozprával čo bolo celkom zaujímavé vidieť, pretože nie každý by dokázal pri ňom vydržať to jeho rozprávanie. Ale ona bola našťastie iná. Mierne odignorovala jeho poznámku ohľadom toho, že je krásna čo mu prebehol ten bežný ženský skoro "stereotyp" kedy každá žena o sebe hovorí že není pekná. Ach tie ženy. Nakoniec ho takmer vystrašila keď vybafla naňho práve tým, že miluje umenie a najme malovanie na čo sa trošku pozasmial. "Samozrejme že ti ich ukážem, ak sa nebudeš báť v mojej prítomnosti prezerať malby." Zasmial sa nad tým, pretože väčšina malieb ostala uňho na apartmáne pretože mu bolo ľúto to predávať. Nevedel síce ako ona zareaguje práve na tie malby, ale tak aspoň niekoho to zaujímalo. Hovorila že v lese je ako doma, čo bolo dosť zaujímavé a napadlo ho pár trikov ktoré mal v rukáve, no než stihol niejako na to zareagovať tak si všimol že si nebola zrovna najistejšia ohľadom spisovateľstva. "Ále, určite píšeš niečo pekné a verím, že by som sa dokázal do toho začítať presne, ako zadívať do tvojích krásných očí." Trošku hodil menší nevinný flirt i keď cez tento večer toho flirtu bolo viac než dosť. Nakoniec sa začala smiať ohľadom toho kostýmu na čo sa zasmial i on. "Tak i dneska dospelý ľudia chodia v kostýmoch, takže môžné je všetko." Zasmial sa na to ešte viac, až nakoniec si šli sadnúť späť na svoje miesto, kde si sadol hneď ku Kendre. Bola dosť prekvapená tým, že objednal ďalšie drinky a pozrel na ňu. "Mala si vodku len do pravej nohy, tak musíš i do ľavej aby si nekulhala." Zasmial sa a objednal i tak a pozrel sa na ňu. Videl na nej že mala dosť a on začal opitosť len pocitovať, pretože ako Inccubus mal niejak úľavu. Nakoniec prišlo pár bombardujúcich otázok čo keby mohlo, tak možno ho to zvalí na zem, ale nič čo by neprežil. "Malujem rád krajinu, alebo niečo čo ma napadne. Ale mám dobrú pamäť a niekedy malujem čo ma zaujme najviac, tudíž v tomto prípade by som veľkou pravdepodobnosťou namaľoval tvoju krásnu tvár." Usmial sa na ňu čakajúc jej reakciu. "Čo ma rozosmialo ? No to ťažko povedať, ale viem povedať že stebou sa dostatočne dobre bavím a aké mám stebou úmysli ?" Zamyšlene sa pozrel stranou a pozrel do jej očí. "Myslím si že nech poviem čokoľvek tak mi to nebudeš musieť veriť." Sám popravde nevedel aké má s ňou úmysli, ale vedel že to môže skončiť dneska všelijak. Nakoniec došiel barman ktorý donesol pitie a zduchol sa preč do diaľky. Bolo to podozrivé až to vyzeralo či nehodil niečo do pitia. Dúfal že nie. Pozrel sa na Kendru do jej očí. "Ale ak by si chcela vedieť niečo, čo si myslím o tebe, tak mám na to jedno špeciálne slovo. Kľudne ti ho poviem teraz." Žmúrkol na ňu až sa k nej pomaly natiahol a vzal si jej pery do dlhšieho bozku.
Kris
Monsteros