Fantasy World / Ostatní hry / Alice&Victor / Strana 1
Alice&Victor -
Klidně si o ní mohl myslet, že je děvka a přesto by to byla jedna z těch lepších věcí, které si o ní ostatní mysleli. Ne že by jí to nějak trápilo. Nic co udělala, i když byla drzá, provokativní a na nic nečekala, ho nedonutilo to utnout. V podstatě si to sám zpečetil. Sex nebylo něco co by ustavičně vyhledávala, ale od chvíle co se z ní stal upír, byla víc při chuti. Jeho nadpřirozenost jí lákala a hlad po něm byl čím dál tím větší. Zaplatila a s příslibem, že na tuhle noc jistě nezapomene odešli z baru. Neskrývala své potěšení, stejně jako když se někdo těší na vzácnou lahůdku nebo na opravdu dobrý hlavní chod. Ve výtahu se na něj vrhla, protože mu nechtěla dát prostor na mluvení a věděla, že tomu pokušení v podobě jejího těla neodolá. A taky neodolal. Rozepnul jí šaty, které na jejím těle povolily stejně jako opasek, který zůstal jako had ležet na chodbě. Byli nemotorní a poháněla je vášeň pro každého z jiného důvodu. Než dorazili ke dveřím, shodili ze stěny obraz, převrátili kytku a ozdobnou vázu, která jako hlídač stála na stolku. Kartou otevřela dveře do velkého apartmánu, který se na několika místech intimně rozsvítil. Byl to velký prostorný byt, ve kterém nebyly žádné přepážky, které by oddělovali místnosti. Tmavé místo s velkými okny, které na první pohled budilo dojem elegance a jednoduchosti. Tmavý nábytek doplňovalo dřevo a kůže. Z každého koutu vyzařovala čistota a hmatatelná zlověstnost. Kdyby nebyl tolik zaujatý tím, rozdat si to s Alicí, všimnul by si, že na spoustě místech visí nekromantické symboly a doslova všechno řvalo, že je v doupěti čarodějnice. Povedlo se mu sundat jí šaty, pod kterými měla krajkové prádlo. Jeho touha rostla stejně rychle jako její žízeň a ve chvíli, kdy ji odváděl ke gauči, měla co dělat aby mu nerozpárala hrdlo. Cestou z něj svlékla vrchní díl oblečení a rozepla mu kalhoty, které vzrušením praskaly ve švech. Odhodil jí na gauč, což bylo rajcovní, protože kdyby byl příliš něžný, nejspíš by se rázem stal nudným a trapným. Takhle to mělo grády, ale jestli si myslel, že bude dominantní on, mýlil se. Zaryla do něj nehty a zvedla se. Chtěla aby se posadil a když to udělal, stáhla mu kalhoty a provokativně mu olízla špičku. Zahrávala si s myšlenkou, že by ho kousla a to jí vykouzlilo pobavený úsměv na tváři. Nakonec od toho upustila, protože si s ním chtěla hrát a nechtěla se připravit o zábavu. Sedla si na něj a během vášnivého líbání se třela o jeho tělo. Za ním byl dřevěný pilíř, na kterém visely pouta na dost dlouhém řetězu. Chytila ho za vlasy za které ho zatáhla tak, že musel zaklonit hlavu a když viděla jak mu na krku tepe žíla, věděla, že si ho tam bude chtít nechat dýl. Vzala za okraj svých kalhotek, který odsunula, zvedla se a dosedla na celou jeho délku. Bylo to příjemné a uspokojující a rozhodně byl nadprůměrný, což jen uvítala. Pohladila ho po pažích až k zápěstí a zvedla mu ruce k hlavě, zatímco se na něm divoce pohybovala. Spoutala mu jednu ruku. ,, Neboj, jen to takhle mám nejradši.." řekla, aby nezačal panikařit, protože k tomu zatím neměl důvod. Dokud to bylo jen šukání, byl relativně v bezpečí. Druhou ruku dala do želez taky a snažila se u toho vypadat, tak, aby mu nezavdala záminku k podezření. Byl nadpřirozený a pouta k tomu byla uzpůsobená. Alice musela mít jistotu v tom, že jí neuteče. Dosedala na něj jak se jí chtělo a dráždila ho přitom bradavkami, které se jí nezbedně pnuly přes krajku. Pousmála se na něj a chvíli ho líbala na krku,kde jí provokovala jeho tepna. ,, Říkala jsem ti, že na tuhle noc nezapomeneš..**" řekla smyslně. Vycenila tesáky a nenasytně se do něj zakousla. Nebyla opatrná, spíš zuřivá. Dopřávala si jeho krev plnými doušky, zatímco si k tomu dopřávala sex. Chtěla aby si to užil, protože to nebylo to nejhorší co ho v příštích hodinách a snad i dnech čeká. -
Její chování bylo od začátku podezřelé samo o sobě, její přehnaná snaha mě dostat i vše kolem, jenže já jsem to neřešil, prostě jsem měl chuť to s ní zkusit a byla to chyba. Nejspíš jsem měl prostě pocit, že teď dlouho nebudu mít čas jen pro sebe a chtěl jsem to tak nahnat teď. Kdybych se býval přesvědčil o tom co je zač, už by dávno nežila nebo by minimálně prožívala muka tak jako každý nadpřirozený, kterého jsem potkal. Nezasloužili si žít. Odešli jsme a ve výtahu se na mě vrhla. Neodolal jsem, protože jsem odolávat ani nechtěl. Rozepnul jsem jí šaty, zatímco se ona zbavila mého opasku. Po cestě do bytu jsme nadělali docela bordel, ale moc na tom nezáleželo. Dostali jsem se dovnitř a má pozornost byla bohužel jen na ní. Nevšiml jsem si ničeho, co by mě upozornilo na její rasu. Vlastně jsem nevnímal nic moc co bylo kolem, takže kdybysme se dostali mezi dav lidí, nevěděl bych to. Sundal jsem jí šaty, které zakrývaly její tělo a pokračoval na gauč. Po cestě mi sundala vršek a nakonec i kalhoty. Touha po ní rostla a momentálně jsem vážně nemyslel na nic jiného. Jen na ní a na tuhle chvíli. Hodil jsem jí na gauč a měl v plánu si dělat co se mi zachce, ale ona to viděla stejně. Chtěla to po svém a tak jsem jí nakonec neochotně ustoupil. Zvedla se a chtěla abych si sednul, tak jsem tak udělal, i když jsem z toho zrovna dvakrát nadšený nebyl. Stáhla mi kalhoty a ochutnala mou špičku. Byl to skvělý pocit a chtěl jsem víc. Nenasytně jsem se na ní usmál. Sedla si na mě a při pokračování v líbání se o mě otírala tělem. Srdce mi tlouklo jako o závod a vzrušení stoupalo s každým dalším náznakem drzosti. Zatáhla mě za vlasy a já byl nucený zaklonit hlavu. Provokativně jsem se na ní usmál a nechal jí dominovat. Sledoval jsem jak si odsouvá kalhotky a nakonec jak dosedla na mé mužství. Neměl jsem nad děním téměř žádnou kontrolu, ale věděla přesně co dělat, abych byl spokojený. Divoce se na mě pohybovala, což bylo dost sexy. Pohladila mě po pažích až k zápěstí a ruce mi zvedla nad hlavu, kde mi jednu připoutala. Nečekal jsem to, takže mě to trochu vyvedlo z míry, ale když řekla že to tak má nejradši, toleroval jsem to. Navíc jsem nemohl moc prostestovat, protože byl ten sex úžasný. "Ráda máš navrch?" Usmál jsem se pobaveně a provokativně se na ní podíval. Nedošlo mi to, protože to nebylo nic zase tak divného, měl jsem dávat větší pozor na detaily. Druhou ruku mi nakonec přidělala taky, jenže její odhalené tělo, to jak se pohybovala, její pohled. To vše zastínilo realitu. Dělala si co chtěla. Dosedala na mě dle libosti, dráždila mě bradavkami a líbala mě na krku. Teď už jsem jí vlastně nemohl ani zastavit, protože jsem byl připoutaný k sloupu. Jakmile ke mě promluvila, usmál jsem se, ale hned na to mi došlo, že je něco špatně a úsměv zmizel. Zakousla se mi do krku a já zalapal po dechu. Neuvěřitelně to bolelo. Celé mé tělo bylo rázem napnuté a spolu s tím i řetězy, které držely mé ruce. Nešetřila mě a její hlad byl znát. Cítil jsem jak mi saje krev a jak s tím pozvolna přicházím o energii. Co bylo horší, nepřestávala si užívat. Bylo to nepříjemné a nebylo téměř možné se z toho dostat. V rychlosti jsem se rozhlédl po místnosti a nakonec se zaměřil na ní svou schopností. Brzy jsem pochopil že si mě tu chce nechat několik dní. Jak jsem mohl udělat takovou chybu? Snažil jsem se zhluboka dýchat, ale nemohl jsem, protože byla jako zvíře a s každým nádechem jsem měl pocit že mi roztrhá hrdlo. K tomu všemu na mě neustále dosedala, já jsem se ale nehodlal vzdát. Pokaždé když se zvedla jsem posunul nohy blíž k sobě a tím jsem jí postupně znemožnil přístup. Nehodlal jsem to nechat jen tak. Nakonec jsem se zaměřil na její vzpomínky. Potřeboval jsem alespoň získat něco proti ní. -
Večer dopadl lépe než čekala a neměla s tím ani tolik práce. Byl ovlivněni situací s jeho rodiči a s tím co ho čeká a tak si absolutně nedával pozor. Alice využila jeho slabosti a dovedla si ho k sobě, kam ji samozřejmě ochotně následoval. Ve všem co chtěla jí vycházel vstříct a nebránil se ničemu. Nebránil se, když se po něm jako první vyjela, ani když převzala dominantním roli. Ten pitomec se nechal spoutat, což na druhou stranu bylo docela odvážné, vzhledem k tomu, že se neznali ani půl hodiny. Tak málo času jí stačilo k tomu, aby sebe nalákala muže, který jí mohl poskytnout nejen rozkoš, ale pro ní i životně důležitou krev. Osedlala si ho jako hřebce a dělala si co chtěla, což se mu evidentně líbilo. V opojení vášně a divokého sexu se jí zeptal jestli má ráda navrch. Bylo to zřejmé ze všeho co ten večer dělala. ,,Miluju to.." odpověděla krátce s úsměvem. Nejspíš mu to připadalo normální, nebo v tomhle sám normální nebyl. Nechal se spoutat a Alice si užívala jeho velikost. Byla pyšná na svůj skvělý výběr a teprve až ochutná jeho krev, bude to dokonalé. Šukala ho a měnila intenzitu dosedání jak se jí zachtělo a jak měla chuť. Nakonec mu pošeptala něco, co ho konečně probralo do reality jenže už bylo pozdě. Hladově se do něj zakousla a sála jeho krev jako kdyby několik dní nepila. Stále ještě byla v podstatě novorozenec, který byl nenasytný a těžko udržel kontrolu. Prameny krve stékaly po jeho hrudi a po její bradě, odkud kopírovaly linie její šíje. Cítila jeho ztuhlost a taky to jak seu rozproudila krev tělem. Lákalo jí to víc a víc. Stále na něj dosedala a když si dopřávala jeho krev, nevyhla se vzrušeným stenům. Chtěl se jí bránit a dělal co mohl. Alice pociťovala jeho vzdor a tak se od něj odtáhla. ,, Jsi tak lahodný.." řekla hlubokým sametovým hlasem a usmála se na něj skoro v tranzu. Hrdlo měl potrhané, rozhodně to nebyla čistá a umírněná práce. Olízla si z plných rtů krev a usmála se na něj. ,, Proč mi vzdoruješ ? Neříkej mi, že se ti to nelíbí.. Cítím jak si pořád vzrušený.." usmála se na něj a ukázala mu tesáky. Dala si ruce za záda, která propla a položila si dlaně na jeho kolena a silou mu roztáhla nohy od sebe. Pořád ho měl jako stožár a Alice si to chtěla vychutnat. Během toho všeho nahlížel do jejichž myšlenek a šel ještě dál. Viděl, že Alice byla šťastné dítě. Viděl její rodiče, nekromanty, kteří se snažili druhým pomáhat. Viděl jak si v lese hrála se zvířátky, která si oživila a pak jako mávnutím kouzelného proutku spatřil hořící dům, ve kterém křičeli její rodiče. Mohl cítit její strach, hněv a vztek. Viděl jak rozběsněná stála před domem farmáře, kterému vletěl do oken houf mrtvých vran. Mihotavé vzpomínky na učení nekromancie na akademii a v Rusku. Její posedlost se mstít těm odporným lidem neznala mezí. Další co mohl prohlédnout byl rituál oživení nemrtvých, její a Dannyho vpád na základnu, kterou vypálila a kde zabila hromadu inkvizitorů. Viděl i to, jak mluvili s jedním inkvizitorem. To poslední co mohl vidět, před jejím slastným uspokojením bylo to, jak jí Danny proměnil v upíra. V podstatě se podíval na to, jak lidé zničili šťastné dítě a udělali z něj nestvůru, která chtěla jen vraždit a působit co největší škody. Bez slitování a bez hranic. Na uzdě jí drželo jen to, že jí měl pod vlivem Danny. Poté co jejím tělem projel uspokojující pocit, položila si dlaně na jeho hruď a slezla z něj. Ocitla mezi jeho koleny a vzala si ruky jeho péro, které pevně chytila. S vyceněnými tesáky se na něj podívala, jako kdyby mu ho chtěla ukousnout, ale bylo to spíš varování, že nemá dělat píčoviny, nebo se tak opravdu stane. Jazykem přejela po celé jeho délce, od kořene až po špičku a pak si ho celého strčila do pusy. Byla nežná, protože si ho chtěla nechat i na potom. Kouřila ho tak dlouho dokud se jí neudělal do pusy. Pak vstala. ,, Pár dní tady se mnou zůstaneš.." řekla a znělo to tak, jako kdyby neměl na výběr. Došla si pro lehký sametový župánek a pak za ním přišla s nůžkama a fixou. V ruce mimo jiné držela i náplast. Znovu si na něj sedla a velkýma nůžkama kousek od jeho obličeje vystřihla obdélník z náplasti. Dala mu jí na krk kam ho kousla a pak tam fixou nakreslila smajlíka. ,, A teď mi řekni, co jsi zač.." roztáhla nůžky, který mu přiložila ke krku. Byla upír, takže kdyby chtěla, klidně by mu ten krk přefikla.
-
Byl jsem naprostý hlupák, když jsem se jí podvolil, ale dokázal jsem přijmout rány, obzvlášť když jsem si je zasloužil. Nebránil jsem se, vycházel jí vstříc, aniž bych přemýšlel o následcích, které mohli být fatální. Ne pro mě, ale spíš pro mé sourozence. Nechal jsem jí převzít dominantní pozici a skončil spoutaný bez možnosti se bránit. Dokonce to bylo dobrovolné a to dělalo vše ještě horší. Sex byl divoký a plný vzrušení, tedy prozatím. Když jsem se zeptal zda má ráda mít na vrch, byla to spíš řečnická otázka, protože jsem odpověď poznal na vlastní oči, i tak mi to ale potvrdila a já se usmál. To jsem ještě nevěděl kam vše povede. Nevím co jsem si myslel, ale má mysl potřebovala odvést pozornost od nadcházejících událostí a ona prostě přišla do rány. Nebo jsem spíš já vešel do té její. Užíval jsem si sex, který obstarávala sama do doby, než promluvila a mě vše došlo... Pozdě. Zakousla se mi do krku jako zkurvený zvíře a já ucítil jak mi ho trhá. Byla upír a čarodějnice v jednom, což nebyl zrovna ideální hybrid. Sála mou krev ve velkém a co neskončilo v její tlamě stékalo po mé hrudi nebo její bradě. Snažil jsem se vzpírat a zároveň sebou moc nehýbat, abych si víc neublížil. Nakonec se po mém úsilí odtáhla. "...Díky." Promluvil jsem chraptivým hlasem, když řekla že jsem lahodný. Můj názor na ní se dost rychle změnil a chtěl jsem jí vidět trpět. Svěsil jsem hlavu a nechal jí sklopenou, snad abych to mohl rozdýchat. Moc dobře jsem se ale necítil. "Mám ti snad děkovat?" Zeptal jsem se naštvaně. Můj hlas byl trhaný a nic nešlo říct normálně. Odvedla dost nepěknou práci a bylo jedině dobře, že jsem své zranění neviděl. K tomu zda jsem vzrušený nebo ne jsem nic neřekl, bylo to jasné, protože jsem neměl moc času na to se vzpamatovat. "Nesnáším pijavice..." Poznamenal jsem když mi ukázala zakrvavené tesáky. Pak mi silou roztáhla nohy a já po ní vystartoval. Bohužel mě ale zastavily pouta a zranění. Zvedl jsem hlavu a hleděl někam skrz ní. Nahlédl jsem tedy do jejích vzpomínek a tím se přestal bránit. Nechal jsem jí dělat si co chtěla a za to si vzal její minulost. Když byla malá, byla tak milá, ale vše se změnilo v plamenech, které zničili její život. Cítil jsem to co tenkrát ona a musel jsem zavřít oči, abych se s tím vypořádal. Pak už jsem procházel zbytek. To jak se mstila, jak se dala na nekromancii, ale hlavně to nejdůležitější...jak oživila mrtvé a vtrhla spolu s Grayem na inkvizici. V tu chvíli jsem asi přestal dýchat. V jejích vzpomínkách jsem viděl umírat své lidi a zjistil kdo na nás zaútočil. Věděl jsem vše co jsem potřeboval a dozvěděl se něco o ní. Zejména to jak v ní probudili monstrum, kterým od narození byla. Její rodiče si zasloužili za nekromancii zemřít stejně tak, jako si to teď zasloužila ona. Viděl jsem i to jak mluvili s Calebem, jak ho mučili a stoupal ve mě vztek a nenávist. Gray byl nakonec ten, co jí proměnil. Poté co se uspokojila jsem sklonil hlavu a trochu nepříčetně hleděl do země, než se zvedla a posunula mezi mé kolena. Vzala mé mužství pevně do ruky a já se na ní jen podíval. "To už by stačilo, nemyslíš?" Zeptal jsem se trochu unaveně. Věděl jsem vše a mohl jsem to proti ní použít, až na to že jsem nemohl... Přejela mi jazykem po celé délce penisu a nakonec si ho dala do úst a začala mi ho kouřit. Už dávno se mi to co dělala nelíbilo. Zatnul jsem ruce křečovitě v pěst a cukl s nimi ve snaze se dostat z pout, což bylo naprosto k ničemu. Snažil jsem se jednu ruku uvolnit. Různě jsem s ní kroutil a snažil se jí napasovat tak, abych se zbavil pout, jenže to nebylo tak jednoduché a navíc mi Alice dělala dobře, čemuž se nešlo ubránit. Hlasitě jsem polkl, když jsem se blížil ke konci a snažil se vzdorovat nevyhnutelnému... Marně. Projela mnou vlna uspokojení a já nesouhlasně a se vzdorem zaklonil hlavu a opřel jí o sloup. Udělal jsem se jí do pusy jak si očividně přála a ona pak vstala. "Běž do hajzlu..." Řekl jsem útočně, i když jsem na to ve svém stavu neměl zrovna moc sil. Odešla a pak se v županu vrátila i s nůžkami, fixou a náplastí. Znovu si na mě sedla a před obličejem vystřihla z náplasti obdélník a ten mi dala na krk kam mě kousla. Něco mi tam pak nakreslila fixou a zeptala se na mou rasu. Usmál jsem se a když mi přiložila nůžky ke krku, zaklonil jsem hlavu. "Jsem magian." Řekl jsem nakonec. Říct co jsem z druhé poloviny nebylo bezpečné a už vůbec kdyby se dozvěděla víc. Takhle to byla aspoň poloviční pravda. "Co se mnou chceš dělat?" Zeptal jsem se, nemyslel jsem si že by mi to řekla, ale za zeptání člověk nic nedá.
-
Užíval si jejího těla, které mu naservírovala se vším všudy. To jak mu proudila krev v žilách vzrušením,bylo skoro ohlušující. Slyšela jí v jeho tepnách jak ji vybízí k tomu, aby se do něj konečně zakousla. Píchala ho v nekonečném rytmu, který oběma dělal dobře. Alespoň do chvíle, než to nevydržela a rozedrala mu hrdlo. Nebylo to nic co by nepřežil, ale hezký pohled to nebyl. Jeho krev byla ze sexu plná endorfinů a to jí dělalo ještě sladší. Nemohl se jí bránit , protože neměl jak a i kdyby to zkusil, byla fyzicky silnější. Krev po nich pomalu stékala jako unavený proud říčky. Chtěla pokračovat, protože pořád měla hlad, jenže to by pro něj znamenalo smrt a pro ní konec zábavy. Odtáhla se a pořád měla ten svůj spokojený výraz. Když mu řekla, že je lahodný, sakrasticky jí poděkoval, ale kdyby věděl, jaké má štěstí, že ještě žije, určitě by si toho vážil mnohem víc. Vypadal jako kdyby litoval, že s ní skončil, ale vlastně byla čest, že si ho vybrala. Její oběti byli vždy výjimečné protože se jen tak s někým nespokojila. ,, Děkovat mi nemusíš, ale brzy budeš litovat, že jsi mě chtěl opíchat.. a jestli mi budeš říkat pijavice, vyříznu ti jazyk.." Silou mu roztáhla nohy, které dával k sobě aby ji zabránil v pokračování a i když se tentokrát vzteky vzepřel, bylo mu to k ničemu. Její nitro bylo horké a nadržené a neměla ráda, když se věci nedotáhli do konce. Užívala si ten pocit v každém přírazu a vážně pochybovala o tom, že se mu to nelíbí. Napichovala se na něj jako na kopí, které nepolevovalo ani když mu sebrala kus životní síly. Byl nadrženej taky, jenže mu jeho ješitnost nedovolila to přiznat. Prohlížel si její vzpomínky a cítil pocity které v sobě měla. Jak málo stačilo k tomu, aby se ze šťastného dítěte stalo pomstychtivé a krvelačné monstrum. Mohla s tím bojovat, jenomže nechtěla, protože v jádru byla vždycky zlá. Viděl hlavní milníky jejího života, ale co bylo nejhorší, její vzpomínky prozradily Dannyho, který si zakládal na své image a svém postu místostarosty. Pokud by si to nenechal pro sebe, byl by to pro ní rozsudek smrti. Té se sice nebála a měla k ní celkem kladný vztah, ale Danny by ji nechal chcípnout hlady a to nebylo úplně fajn. Jakmile došla k uspokojení, jeho výraz naznačoval prohru a čirou nasranost. Jenže Alice s ním ještě neskončila, tím spíš, že mu to muselo být nepříjemné. Klekla si mezi jeho nohy a když ho vzala za stále stopořený úd, měl dojem že by měla přestat. ,, Já řeknu kdy to stačí.." odpověděla pobaveně a arogantně zároveň. Začala mu ho kouřit a on cukl s rukama. Byl to chabý pokus a ani když byl zahnaný do kouta nedokázal odolávat tomu, co mu dělala. Oproti divokému sexu, byla tentokrát něžná, ve své podstatě i laskavá, protože se na něj mohla vykašlat. Líbilo se mu to a netrvalo dlouho, než se jí udělal do pusy. Mohl protestovat, ale jeho tělo říkalo něco jiného. Zadýchaný jí poslal do hajzlu a Alice se rozesmála. ,, U mě doma se budeš chovat slušně.." doporučila mu a odešla si pro sametový župánek. Byl teď jen její a Alice si ho chtěla nechat, neměl z ní strach jako měli jiní a tím to celé bylo zajímavější. Vrátila se s náplastí a znovu si na něj sedla. Nalepila jí na jeho krk a namalovala na ní usměvavýho smajlíka. I to od ní bylo laskavé, protože ho tam prostě mohla nechat chcípnout, stejně jako toho před ním, který jí momentálně hnil v technické místnosti mezi kýbly a košťaty. Sevřela mu krk do nůžek a zeptala se co je zač. Usmál se na ní a řekl, že je magian. ,, Tak magian.. " řekla zálibně a taky se na něj usmála. Sevřela nůžky o něco víc a dívala se mu přitom do očí. ,, V čem spočívá tvoje schopnost Victore ?" Zeptala se ho a nůžky objaly jeho krk pevněji. Na kůži se objevily rány v místech, kde se ho dotýkalo ostří. Chtěl vědět co s ním bude dělat a ji nenapadl jediný důvod, proč mu to neříct. ,, Chci s tebou dělat všechno.. Jsi tady proto, abys mi poskytl svou krev a uspokojil všechny mé touhy..." Nebyl to jen sex, to byla ta příjemnější část, protože jestli něco milovala, tak působit druhým bolest. To zatím vědět nemusel. Stáhla nůžky z jeho krku, ale udělala to tak, aby ho pořezala. Dala si ruce za jeho krk a položila se na něj tělem. Z těsné blízkosti na něj promluvila znovu. Tiše a se smyslností v hlase. ,, Nebude se ti to vždycky líbit, tím si můžeš být jistý. Možná budeš prosit i o smrt," políbila ho a pokračovala, přičemž její nadrženost a chuť z něj znovu pít, byla evidentní. ,, Ale budou chvíle, které si zamiluješ.." znovu ho vášnivě políbila na rty, odkud se přesunula ke krku až k jeho bradavce. Polehtala jí jazykem a pak se mu zakousla do míst, kde měl bradavku. Bylo to bezpochyby bolestivé, ale ne tak jako když mu z hladu rozdrásala hrdlo. Vzala si z něj trochu krve a pak se na něj spokojeně usmála. Slezla a obešla gauč. K trámu byl přidělaný ještě jeden řetěz, na kterém byla obruč na krk. Připnula mu jí okolo krku a zatáhla za řetěz tak, aby měl opřenou hlavu. Nemohl jí zvednout a zároveň to byla pojistka proti tomu, aby se u ní doma příliš nerozhlížel. ,, Když budeš hodný, ráno dostaneš snídani. " Řekla. Chvilkama působila neškodně, ale opak byl pravdou. Hodila mu do klína polštář, aby si nepřipadal nahý a zhasla. Spala na druhé straně místnosti na velké posteli a zvenku k nim nepřicházel žádný zvuk, ačkoliv pod nimi jezdila auta a na ulici bylo rušno. Jediné co mohl Victor slyšet bylo hadí syčení, které bylo všude kolem. Tu a tam mu přes chodidlo jeden z nich přelezl, zatímco se mu jiný omotal kolem nohy.
-
Z rozptýlení se stal boj o život. Zakousla se a má krev se pro ní stala hostinou. Teď si užívala a ještě se krmila, zatímco já se snažil alespoň minimálně vzdorovat. V téhle pozici jsem ale neměl šanci. Odtáhla se, ale stále měla spokojený výraz a něco mi říkalo, že jen tak neskončí a taky že ne. Jediné co jsem proti ní měl byla má rasa a tu jsem nemohl prozradit jen tak. Absence mojí regenerace jí znemožnila pokračovat v jídle, ale ne v sexu. Po mém sarkastickém poděkování řekla že budu litovat že jsem si to s ní chtěl rozdat a pokud jí budu říkat pijavice, přijdu o jazyk. "Docela mi přijde že máš o sex zájem taky... Jinak by ses jen najedla a držela hubu." Řekl jsem jedovatě. Nakonec mi roztáhla nohy, abych se nemohl bránit a pokračovala. Užívala si jako bych byl jen nástroj pro její potěšení a taky jsem byl. Vztekle jsem se vzepřel, i když to k ničemu nevedlo. Bylo to vlastně jen abych ukázal nesouhlas. Byl jsem jí znechucený a taky naštvaný jak na sebe, tak na Alice, které jsem se konečně podíval do hlavy, jak jsem to měl udělat už dávno. Najednou to vše za tuhle informaci stálo. Zjistil jsem kdo zaútočil na základnu a i když jsem neměl důkaz, stačilo jen říct, protože jsem měl vysoké postavení a celá inkvizice mohla zaútočit na Graye. K tomu jsem ale potřeboval přežít. Když došla k uspokojení, neměla dost a rozhodla se uspokojit i mě, i přesto že jsem teď vážně neměl zájem ani pomyšlení. Dal jsem jí najevo nesouhlas, ale nemělo to cenu, protože si stejně dělala co chtěla. Byl jsem dost napjatý a má snaha dostat se z pout začala docela bolet. Kouřila mi a byla přitom něžná. Dalo se těžko odolávat a i když jsem si to nechtěl přiznat a štvalo mě to, samozřejmě že se mi to z hlediska sexu líbilo. Nebo spíš mému tělu... Vzdoroval jsem vlně uspokojení, která se do mě nakonec i tak vlila. Poslal jsem jí do hajzlu, ale jen se mi vysmála. Odešla a když se v županu vrátila, zalepila mi náplastí ránu na krku. Jako kdyby to snad mohlo pomoct. Když mi krk sevřela nůžkami, zatnul jsem zuby a ani se nehnul. Věděl jsem jakou má sílu a představa, že mi pižlá nebo spíš drtí krk nůžkama se mi fakt nelíbila. Prozradil jsem část své rasy. Měla ze všeho až zlověstnou radost. Nakonec nůžky sevřela ještě víc. Hleděl jsem jí do očí stejně jako ona mě a neměl jsem v nich ani známku strachu. Spíš to vypadalo že mi to bylo lhostejné stejně tak jako ona sama. Zeptala se na mou schopnost a já se pousmál. Cítil jsem jak mi ostré nůžky projeli kůží. "Rád bych ti to řekl, ale nechci..." Řekl jsem. Riskoval jsem, ale nemohl jsem ji říct pravdu a alternativa mě nenapadala. Nakonec jsem se zeptal na její úmysly a odpověď nebyla zrovna příjemná, ale ani nečekaná... "To zní zábavně." Řekl jsem jako bych sdílel nadšení s ní a pak mi stáhla nůžky z krku, přičemž mě pořezala. Pokud jsem chtěl přežít, musel jsem použít regeneraci, ale s tou jsem ještě čekal. Nechtěl jsem aby věděla že nějakou mám, i když se tomu asi těžko dalo vyhnout. Dala si ruce za můj krk a přitiskla se ke mně. Nebránil jsem jí, protože to nemělo cenu a já se potřeboval šetřit. Díval jsem se jí většinou do očí a stejně tomu tak bylo i teď. Myslela si že budu prosit o smrt, ale to byla vedle. Měl jsem motivaci zůstat naživu a i kdyby ne, smrt nebyla možností nikdy. Políbila mě a já neodporoval, nemělo to smysl a bylo pro mě lepší se teď držet zpátky. Políbila mě znovu a když se přesunula ke krku, zatajil jsem dech, protože jsem očekával že se zase zakousne, nakonec ale pokračovala níž až k mé bradavce. Tam se taky zakousla. Zatnul jsem zuby a bolest přetrpěl bez jediné hlásky. Musel jsem se držet, protože jsem jí nechtěl poskytnout jediné potěšení , i když o to se postarala sama. Když skončila, spokojeně se usmála a odešla za mě. Připnula mi obruč okolo krku a pak zatáhla za řetěz, abych si opřel hlavu. Nebylo to vůbec příjemné, protože pocit že mě to škrtí zůstal. Neměl jsem moc prostor pro pohyb, což byl asi i smysl toho co dělala. Na poslední poznámku už jsem nereagoval. Hodila mi polštář, zhasla a odešla spát. Já ale neusnul. Nemohl jsem a mělo to vícero důvodů. Hadi mi moc nevadili, i když to bylo otravné, jediné co jsem slyšel bylo syčení, ale hlavně jsem nemohl spát protože byla kousek ode mě a má pozice nebyla příjemná. Nakonec jsem použil regeneraci a potichu se snažil dostat z pout. Bohužel marně, takže jsem to nakonec vzdal a snažil se odpočívat. Párkrát se mi podařilo usnout, protože jsem si části noci nepamatoval, ale déle jak hodinu v kuse jsem nespal. Takže jsem byl ve výsledku stejně unavený.
-
**,, Ovšemže mám. Vezmu si z tebe všechno co budu chtít.." odpověděla. Momentálně pro ní byl předmět uspokojení a zatímco se jí díval do hlavy, aby nemusel vnímat, že stále provozuje sex, i když ho on sám nechtěl, Alice na něm dováděla, aniž by na něj brala sebemenší ohled. Mohl si to užít taky, ale rozhodl se pro něco jiného, což byla zcela jeho volba. Celé to završila tím, že mu ho vykouřila a dala si opravdu záležet, aby se mu to líbilo. Ne snad, že by chtěla udělat tu radost, ale docela jistě to pro něj bylo ponižující. Jakmile s ním skončila, usmála se na něj a odešla. Vrátila se s nůžkami a když mu zalepila ránu na krku, nůžky objaly jeho krk. Stačilo málo a upižlala by mu s nimi hlavu. Pokládala jednoduché otázky, na které měl odpovědět ,ale neudělal to. Jediné co z něj dostala, bylo to, že byl magian, ale spěchat nemusela, protože měli spoustu času. Přitlačila na nůžky. ,, Tak nechceš říkáš ? Nevadí, zkusíme to zítra..**" řekla a její tón byl víceméně klidný a srovnaný. Znělo to, jako kdyby trpělivě mluvila s malým dementním dítětem, které nechápe jak moc v prdeli je. Řekla mu co s ním chce dělat, protože narozdíl od něj byla celkem sdílná. Myslel si, že to bude zábava a na to teda mohl vsadit krk. ,, Zábava to bude pro oba..." Položila se na něj tělem a tu a tam ho políbila na sladké rty, čemuž se nebránil. Byl jako její mazlíček, který byl zároveň jídlem. Když ho líbala na krku, cítila z něj obavy a pod polibky se pobaveně usmívala, protože ji bylo jasné, že má strach o své hrdlo. Jakmile se mu ulevilo, kousla ho do bradavky a vysála z něj trochu krve. Byl statečný a nevydal ze sebe jedinou hlásku. Alice nebyla ten typ násilníka, který by potřeboval slyšet jak oběť prosí nebo křičí, naopak.. ten vzdor, který dával najevo jí poháněl dál, nutil jí se prekonávat a vzrušoval jí. Neměla pocit, že by se s ním nudila a to bylo nejspíš to jediné, co ho ještě pořád drželo při životě. Slezla z něj a obešla ho aby mu na krk připnula obruč, která byla jen dalším jištěním. Navíc mu nechtěla dopřát klidnou noc a mít tohle na krku, jako nějakej zasranej prašivej pes muselo být dost nepříjemné. Odešla spát a jediné co v tom bytě vytvářelo nějakou aktivitu byli jedovatí hadi. Rolety na oknech byly zatažené, když ráno vstala a první co udělala bylo to, že došla za Victorem a uvolnila obruč na krku. Byla nahá a chtěla aby se na ní díval. ,, Přeju dobré ráno.." řekla a posadila se na židli k telefonu. Měla hebké sametové tělo, plné tvary a dlouhé štíhlé nohy. Byla otočená k němu a usmívala se na něj, zatímco s někým francouzsky mluvila do telefonu. Poté co hovor skončil, šla se obléct a připravit Victorovi snídani. Nebyla ve skutečnosti tak ochotná, ale chtěla aby jí vydržel co nejdýl, potřebovala aby se mu doplňovala krev a aby měl energii. Když se za ním vrátila, měla na sobě rudé podvazky a prádlo ve stejné barvě. V jedné ruce nesla skleněný talíř a ve druhém měla sklenici a iontovým nápojem. Nohou odkopla polštářek z jeho rozkroku a znovu si na něj sedla. Dala mu napít a pak odložila sklenici na stolek. ,, Doufám, že nebudeš idiot a budeš jíst.." napíchla na vidličku jahodu a dala mu jí před rty. Na talíři nebylo jen ovoce, ale i zelenina, maso a kus pečiva. Vše co by ho mohlo zasytit, dodat mu energii a hlavně z čeho se tvořila krev. ,, Když nebudeš jíst, umřeš mnohem dřív.." zašermovala mu jahodou před pusou. Těžko říct, co bylo horší. Že to byla taková svině, nebo že dokázala dělat jakoby nic. ,, Nebo snad chceš nejdřív zákusek ?" Měla na mysli sex, ale nejspíš mu to došlo.
-
Neměl jsem jí toho moc co říct a většinu času jsem byl spíš ticho a to co říkala jakoby se ztratilo někde mezi námi. Vše ale procházelo mou hlavou a vše na mě mělo nějaký ten vliv, i když často jen nepatrný, ale mělo... Dělala si se mnou co chtěla a když se rozhodla pokračovat v sexu, se kterým jsem už nesouhlasil, vlezl jsem jí do vzpomínek, což vše dost zjednodušilo. Stále jsem cítil jak se na mě pohybuje, jak si užívá, ale jen okrajově, protože byla většina mého vědomí v jejích vzpomínkách, které byly docela brutální a to hlavně co se týkalo inkvizice. Vše dokončila tím, že mi ho vykouřila a ne protože by mi snad chtěla udělat dobře, ale právě naopak. Možná jsem si to měl více užívat a méně o tom přemýšlet, jenže to nebylo tak jednoduché a její počínání mě vážně docela ponižovalo. Příjemné to rozhodně nebylo... Nakonec jsem skončil s nůžkami u krku a jakmile jsem jí odpověděl ne tak jak by si přála, přitlačila na ně a řekla s naprostým klidem, že to zkusí zase zítra. Jako kdybychom měli hromadu času a nevěděli co s ním. Pak prozradila své plány, které nebyly zase tak tajné, protože jí byly vidět na očích. Poznamenal jsem že to bude zábava a ona souhlasila. Líbala mě a postupovala níž přes krk až k bradavce, kde se zakousla a ochutnala další krev. Chtěla víc, ale nemohla, protože bych zemřel. Chtěla si mě tam nechat dýl a má smrt by jí akorát zkazila plány. Pak mi připnula obruč a nepříjemně mě přidělala k sloupu. Bylo to vážně na hovno, protože kdykoliv jsem usnul, byť jen na půl, škrtil jsem se. Většinou to byla právě ta věc, která mě vzbudila, pokud to nebyli hadi, kterých tu bylo taky jak nasráno. Netušil jsem jestli to byl její nápad nenechat mě ani v klidu spát nebo jestli o tom nepřemýšlela, ale pokud chtěla, abych byl unavený, nejspíš se jí to z části povedlo. Během noci jsem byl nucený použít regeneraci, protože jinak bych se rána asi nedožil. Takže se veškerá má zranění zahojila a mohlo se jet na novo. Krve jsem sice ještě docela postrádal, ale něco málo se obnovilo a kdyby chtěla, teoreticky by se mohla nasytit stejně jako včera. S tím rádoby obojkem jsem se vážně cítil jako nějakej pes, ale šlo jen o to tohle přetrpět. Jednou musela udělat chybu a až se tak stane, budu první, kdo jí smete na dno. Ráno vstala a šla hned za mnou. Byl jsem vzhůru a vnímal jsem jí. Uvolnila obruč a já si oddechl. Bylo to tak nepříjemné a najednou byl ten tlak pryč. Mohl jsem se pořádně nadechnout, i když to asi ucítím ještě nějakou dobu. V noci jsem z toho šílel a celá noc se díky tomu akorát protáhla. Hodiny jsem vnímal spíš jako měsíce a každá vteřina byla příliš dlouhá. Už jsem si skoro myslel že se na tom dobrovolně oběsím, ale i to by vyžadovalo velké úsilí a já tak jednoduše nepřemýšlel. Nepřemýšlel jsem o smrti jako o vysvobození, ani nijak podobně. Když řekla dobré ráno, měl jsem jí chuť poslat do prdele, ale neudělal jsem to, mlčel jsem, protože bych si přihoršil. Posadila se na židli k telefonu a já se porozhlédl. Věděl jsem co chce, protože jsem tentokrát schopnost neignoroval a nechtěl jsem jí dopřát co chtěla. Zkoumal jsem byt, hledal co by se dalo použít a jak a na ní jsem se nepodíval ani jednou. Nejspíš si musela připadat neviditelná, protože pro mě momentálně taková i byla. Mluvila s někým francouzky, ale nerozuměl jsem ani slovo a i když jsem poslouchal, na ní nepadl jediný pohled. Odešla a vrátila se v rudé. Věděl jsem že za chvíli zase začne. Nebyl čas na to nechat mě vydechnout. V ruce měla talíř a sklenici. Odkopla polštářek, který mi večer hodila a sedla si na mě. Jakmile mi dala napít, bylo mi to proti srsti, ale napil jsem se. Sklenici pak odložila. Napíchla na vidličku jahodu a dala mi jí před ústa. Podíval jsem se na ni a pak Alice do očí. Nevěřil jsem jí, i když jsem věděl že s jídlem nic neudělala. Měla mě v hrsti, takže nebylo třeba, ale nevěděl jsem zda chci jíst. "Aspoň ti zkazím srandu." Provokativně jsem na ní mrknul, když mi začala náhodou tancovat před obličejem. Zeptala se na zákusek, tedy na sex, jak jsem pochopil a já se pobaveně usmál. "Není to jedno? Buď bude zákusek teď nebo potom, v čem je rozdíl?" Zeptal jsem se. Možná v tom že kdybych řekl že chci zákusek, zvolil bych si sex dobrovolně. "Jsi taky čarodějnice, co?... Pěkná výzdoba." Poznamenal jsem k symbolům, které používaly nekromanti. Měl jsem sto chutí mluvit o Grayovi o její rodině, ale na to bude čas někdy jindy.
-
Díval se všude možně, jenom ne na ní. Navíc to byl takový nezdvořák, že jí ani nepopřál dobrého rána. Zřejmě ho bude muset naučit vděčnosti, protože mu ten obojek mohla nechat klidně celý den. Jakmile hovor skončil, oblékla se a odebrala se ke kuchyni, kde na ní mohl vidět. Vrátila se k němu v prádle a chtěla aby jedl, načež se jí dostalo jen toho, že jí chtěl zkazit legraci. ,, Přestaň mě srát Victore." Řekla tvrdě, ale s úsměvem. Zeptala se ho, jestli by tedy nedal přednost zákusku, ale nejspíš věděl, že by se tomu nevyhnul tak jako tak. Jenže Alice netrvala na svých plánech, byla flexibilní a dokázala je měnit jak potřebovala, ke své vlastní spokojenosti. ,, Brzy pochopíš, že se ti drzost nevyplatí.. víš v čem je rozdíl ? V právu volby, pokud mi ale nebudeš vstřícný, to právo ti odeberu.." chtěl odvést řeč jinam a tak odhodila talíř pryč. Hodila ho na zem jako hadr a tam se rozletěl na stovky střepů. ,, Tak nejez, když nechceš. Jsi nahraditelný.." odpověděla, protože ho rozhodně prosit nechtěla. Mohla mít takových jako on kolik chtěla, jenže tenhle fakt si neuvědomoval. Byl jen její rozverností, věcí, která nebude mít dlouhého trvání a záleželo čistě na něm, jak dlouho si udrží vlastní život. Odhadl, že je čarodějnice a pochválil jí výzdobu. ,, Ráda ti ukážu jednu ze svých schopností." Vytrhla mu za uchem kus vlasů, v tom místě kde to nejvíc bolelo a slezla z něj. Přešla k vitríně, kde měla posazené nejrůznější druhy panenek, které si sama ručně vyrobila. Nebyly nijak ozdobené, měly prázdné tváře a vypadaly spíš jako polotovary před dokončením. Každá z nich měla v zádech díru, do které bylo potřeba vložit části oběti. Třeba vlasy, nehty, zuby... Vzala jednu z nich a spolu s ní i plechovou krabičku. Odešla si sednout na křeslo naproti němu. Uvelebila se do něj tak, že jí nohy visely přes opěrátko a zády se opírala o to druhé. Vložila jeho vlasy do zad a pak je pečlivě zašila. Poté panence zašeptala zaklínadlo a přenesla do ní magii. ,, Jestli pak víš, co je voodoo, Victore ?" Zeptala se ho, ale bylo to něco co znal každý, málokdo ale měl tu smůlu, zažít ho na vlastní kůži. Otevřela víko plechovky a vytáhla z ní špendlík. Zapíchla ho do nohy panence a ve stejné chvíli mohl cítit, jako kdyby mu někdo do stehna vrazil nůž. Pak totéž udělala s jeho rukou. Demonstrovala svou sílu, aniž by se musela namáhat. Pak vytáhla benzínový zapalovač. ,, Umíš si představit tu bolest, když stojíš na hranici a někdo tě upaluje za živa?" Rozžala zapalovač a krátkým pohybem jím přešla panence přes nohy. Mohl cítit žár, ale jen chvilku. ,, Jaká je tvá schopnost, magiane?.." Navázala na včerejší rozhovor a nohy panenky podržela nad zapalovačem mnohem dýl. Tentokrát mohl cítit tu bolest a pocity spojené s tím, když někomu hoří nohy. Jeho tělu se nedělo nic, byly to jen signály, které posílal jeho mozek, pro který to bylo skutečné. Dala panenku od ohně a podívala se na něj. ,, Takhle se můžu bavit celý den... Jak by se ti líbila amputace ruky? " Ukázala mu malé nůžtičky. ,, Slyšela jsem, že za živa je to příšerná bolest... Řekni mi co chci vědět a dám ti pokoj."
-
Věta která měla znít tvrdě mi přišla spíš legrační. Usmívala se a zeptala se zda bych nedal přednost zákusku, jenže ten by stejně přišel a mě bylo jedno kdy. Hrála si a já jí zábavu kazil ze všech sil. "To je vážně štědrý..." Pronesl jsem a než jsem stihl pokračovat, talíř letěl vzduchem a dopadl na zem, kde se roztříštil. Podíval jsem se na nepořádek na zemi a pak na ní. "Myslíš si, že jsi jako upír nepřemožitelná, ale jednou za tohle zaplatíš." Řekl jsem, když poznamenala že jsem nahraditelný. To jsme svým způsobem byli všichni. Nakonec jsem jí pochválil výzdobu a ona měla zájem ukázat nějakou magii. Vytrhla mi za uchem vlasy a já sykl bolestí. Netušil jsem co měla v plánu, ale čarodějnice měli nespočet možností a pakliže šli cestou černé magie, mohlo to mít pořádné následky a hlavně to mohlo být téměř cokoliv. Došla k vitríně s panenkami a mě to došlo. Hlavně taky proto že její úmysly promítala její mysl. Už když jednu z nich brala do ruky, jsem se připravoval na bolest. Byl jsem nervózní, protože bylo jednoduché ve velkém ublížit panence, než člověku. Navenek jsem se ale tvářil jakoby nic. Sedla si na křeslo naproti mě. Seděla tam naprosto uvolněná a dávala najevo svou nadřazenost. Panenku zašila a něco jí pošeptala načež se zeptala jestli vím co je voodoo. "Kdo voodoo nezná?" Odpověděl jsem jí otázkou a upřeně sledoval panenku v její ruce. Mohla jí udělat co chtěla, možností bylo hodně. Strčit do vody, zlámat jí všechny končetiny, probodnout jí, a tak dále. V podstatě jsem mohl prožít jakoukoliv bolest a klidně i smrt, pokud by to moje srdce bolestí nevzdalo. Otevřela krabičku a já zatnul ruce v pěst, protože jsem věděl co mě čeká. Vytáhla špendlík. Pokrčil jsem nohy a zapřel se o zem. Tlačil jsem se na sloup, abych tím aspoň zmírnil bolest nebo jí přečkal lépe. Spolu s tím se našponovaly i řetězy. Špendlík zapíchla panence do nohy a ve stejnou chvíli jsem to ucítil u já. Nejprve jsem byl ticho, i když byla bolest vidět v mém obličeji, nakonec jsem ale stejně zakňoural a jakmile špendlík zabodla do ruky, zasténal jsem bolestí a přikrčil se jako kdyby mi to mohlo pomoct od bolesti. Podíval jsem se na ní a ztěžka oddychoval. Stále jsem měl v hlavě že jsem přežil i horší a vlastně to byla jen bolest ne pravá zranění. Pak ale vytáhla zapalovač. Bylo na mě znát že vím že jsem v hajzlu. "Ne... Tohle bych rád vynechal." Poznamenal jsem klidně, ale v klidu jsem nebyl. Objevil se plamen a Alice s ním hned na to přejela panence přes nohy. Zadržel jsem dech a jelikož to bylo jen na chvíli, bolest jsem ustál. Zase jsem se nadechl a podíval se na ní. Zeptala se na schopnost, ale než jsem stačil odpovědět, podržela nohy panence nad ohněm dýl. Zatnul jsem snad všechny svaly v těle, sklonil hlavu a křečovitě sevřel ruce v pěst. Jen krátkou chvíli jsem vydržel potichu, ale bolest se stupňovala a nakonec mě donutila i křičet. Když bolest ustala, naprosto odevzdaně jsem nechal ruce viset na řetězech. Pevně jsem se na ní podíval, čímž jsem jí chtěl dokázat že mě nezlomí ničím co si pro mě připravila. "Dokud člověk neupadne do šoku..." Poznamenal jsem. Amputace sice jistě bolela, jenže prvních pár chvil, pak už nic, protože se lidský mozek něčemu takovému bránil. Kdyby ne, nejspíš by zemřeli bolestí. "Můžu ti to ukázat..." Poznamenal jsem trochu roztřeseně z té předešlé bolesti a zaměřil se na ní. Inkvizitoři disponovali magií taky. Slabou a omezenou, ale něco měli a téměř každá schopnost mohla být připisována i magianům. Použil jsem tedy magii, která působila cíli bolest. I kdyby věděla že tohle inkvizitor dokáže, mohl to umět i magian. Tudíž jsem mohl předstírat že nic jiného nemám. Jen schopnost způsobovat bolest. Jakmile jsem se na ní zaměřil, byl jsem si jistý, že jí to dost zabolelo a to hlavně hlava, na kterou jsem magii soustředil. Chtěl jsem jí částečně vrátit co mi dělala, i když jsem na to byl v dost blbé pozici.
-
Dala mu dost jasně najevo, že pokud si nedá pozor, sebere mu mrzké právo na volbu, kterou mu tak laskavě poskytla. Kdo jiný by tohle udělal ? Nechtěla se řadit, mezi ty stupidní a nekreativní idioty, který se zmohli akorát na věznění ve stylu béčkových filmů. Chtěla si hrát, chtěla si užít a chtěla aby to celé mělo nějakou fazónu, jenže Victor jí to pochopitelně sabotoval, což jí sralo, ale byla to příjemná změna. Takový zkurvený oříšek. Vysírací třešnička na dortu. Na to jí řekl, že je to štědré, ale byl to debilní pokus o útěk z téhle situace. Zahodila talíř, protože ji nestál za námahu a byla rozhodná, že ho nechá o hladu až do dalšího rána - tedy za předpokladu, že to přežije. Sledoval kam letěl talíř a pak se ní podíval. ,, Nikdo není nepřemožitelný a je nebezpečné si to myslet. Možná na to doplatim, ale toho se ty rozhodně nedožiješ.." smrti rozuměla lépe než kdokoliv jiný a fakt že si uvědomovala, že ani jako upír není nepřemožitelná, jí činil nebezpečnou. Došlo mu, že je čarodějnice a Alice se rozhodla, ukázat mu něco málo, ze svého umění. Vytáhla na něj své voodoo a užívala si každý projev jeho bolesti. Když došlo na zapalovač, začal se cukat. ,, Naopak, zažiješ to, co zažívali moji předci.." vyvedla ho mylné představy, že se snad slituje. Snažil se tomu vzdorovat, jenže to by nedokázal nikdo. Přesto zůstal v podstatě silný. Ve chvíli kdy upalovala panence nohy řval bolestí, svíral se v bolestivé křeči a Alici to nesmírně vzrušovalo. Skoro cítila ten oheň a na uhel spálené maso oddělující se od kostí. Přestala a myšlenka padla na amputaci. Byl vysílený a jeho pohled, když se na ní podíval byl skálopevný. Mohl si myslet, že ho nezlomí, ale dokázala zlomit každého. V jeho případě to ale nebylo zapotřebí, protože byl jídlo, ne práce. ,, Nicméně, to že se tělo dostane do šoku, neznamená, že se nedá pokračovat..." Poučila ho a pousmála se na něj. Nakonec přecijen dosáhla svého, protože řekl, že jí tu schopnost může ukázat, což se jí nelíbilo, ale než stihla cokoliv udělat, pocítila bolest, kterou už dlouho necítila. Už dlouho necítila vůbec nic a tohle bylo tak intenzivní, opravdové a nečekané.. Zatnula zuby a stiskla ruce, k jeho smůle v jedné z nich držela panenku, takže když jí zmáčkla, bylo to jako kdyby mu někdo rozdupal hrudník. Zakřičela nad nesnesitelnou bolestí hlavy. Zahodila tu zkurvenou pannu někam do rohu, vstala a sebrala ze stolu bičík, který byl zakončený koženou plackou. ,, Jak se opovažuješ ?!" Praštila ho s tím do obličeje a pak znovu a znovu. Bila ho tak dlouho, dokud z ní vztek částečně nezmizel. Pak bičík zahodila, připla mu obruč kolem krku a odešla. Po zbytek dne se mu neukazovala a nechala ho se přiškrcovat. Odpoledne přišla starší paní na úklid, se kterou Alice prohodila francouzky pár slov. Uklízečka nebyla překvapená a nejspíš to nebylo to nejhorší, co v tomhle apartmánu viděla. Alice Victora ignorovala až do večera, kdy k ní začali chodit další upíři. Dávno už na sobě neměla jen spodní prádlo, ale upnutý černý rolák a kalhoty. Dva silní upíři přidrželi Victora ve vzduchu a jiný z upírů odtáhnul gauč stranou. Položili ho nohama na zem a vytáhly na trámu řetězy tak vysoko, aby měl ruce nad hlavou. Přikovali mu i nohy, aby nemohl kopat. Přicházeli další a už bylo jasné, že Victor bude hlavní předmět zábavy. Alice za ním přišla, podívala se mu do očí a uhnula pohledem. Přes oči mu zavázala škrabošku, kterou měli i všichni ostatní, kromě ní. Takhle akce měla několik pravidel, které museli všichni dodržovat. Nikdo si nesměl dovolit ho zabít a nikdo z nich mu nesměl dát jejich krev. ,, Užij si večer.." řekla monotónně a odešla si sednout do křesla. Čas od času se do něj někdo zakousnul a upil z něj krev, jako při degustaci. Upírky na něj sahaly a dráždily mu rozkrok. Jedna z těch odvážnějších se mu zakousla do penisu a vzala si krev odtud. Upír, který měl jiné chutě než ostatní si ho podal zezadu jako nějakou děvku. Ne jinak hrubě, zřejmě to byl romantik. Alice to sledovala. Jeho ponížení, jeho únavu, jeho rozkousané tělo a začala se vůči tomu cítit zvláštně. Přišel jiný upír a po vzoru toho předešlého, mu ho do zadku vrazil taky. Alici začalo vadit, že ho nemá jen pro sebe. Nepoznala žárlivost, ale když s ním muž skončil a přišla za ním upírka s úmyslem vzít si jeho krev, Alice vstala a všechny vyhnala ven. Někteří na ní syčeli, ale bylo jim to k ničemu. Chtěla ho potrestat a tohle jako trest, zatím stačilo. Sundala mu škrabošku z očí. ,, Už to nikdy nedělej."
-
Byl jsem na ní drzý a odmítl jídlo, které mi nabízela. Nechtěl jsem jíst a tak se nakonec talíř proletěl. Sledoval jsem jeho dráhu i dopad a pak se na Alice podíval. "To se ještě uvidí." Byl jsem ochotný za svůj život bojovat a neměl jsem v úmyslu zemřít. Pokud by se tak přeci jen stalo, vzal bych jí jistě sebou. Pochválil jsme jí výzdobu, která prozrazovala její druhou rasu, i když jsem jí dávno znal a tím jsem zavedl konverzaci na to téma. Bohužel ne takovou jakou bych chtěl, protože se mi rozhodla ukázat nějakou tu magii v podobě voodoo. Byla to černá magie. Silná a taky dost bolestivá pro její oběť, kterou jsem byl momentálně já. Způsobila mi značnou bolest a každý projev mého utrpení rozzářil její obličej radostí. Když vytáhla zapalovač, celá věc se přiostřila. Věděl jsem co mě čeká a tak jsem se pokusil nadhodit, že bych se tomu rád vyhnul, jenže to zavrhla. První olíznutí plameny jsem ustál, jenže při druhém kole držela nohy panenky nad ohněm o poznání déle. Malou chvíli jsem se snažil vzdorovat, než se bytem rozezněl můj křik. Svíjel jsem se bolestí a Alice se tím jen náramně bavila. Nesnesitelná bolest se stupňovala s tím jak dlouho oheň působil a já jen doufal v brzký konec. Když s tím přestala, přemýšlela nad amputací. Byl jsem unavený, ale výraz jsem se snažil držet pevný. O šoku z amputace měla jinou představu a tak jsem jen pokrčil rameny. Chtěla znát mou schopnost a já měl chuť se pomstít. Řekl jsem tedy že jí to ukážu a než stihla zareagovat, bolest musela být nesnesitelná. Ucítil jsem jak moc až když stiskla panenku. Zalapal jsem po dechu a naprosto přišel pod tíhou bolesti o hlas. Měl jsem blízko k tomu abych ztratil vědomí a díky tomu jsem jí přestal mučit. Její křik byl uspokojující, i když byl jen krátký a vše jsem akorát zhoršil. Zvedla se a došla pro bičík. Než se ke mě dostala, pocit na omdlení mě opustil. Byla naštvaná a začala mě s ním mlátit do obličeje. Vybila si na mě zlost a když už měla dost, obruč mi připla kolem krku a odešla. Nevydal jsem ani hlásku, jen jsem seděl a vzpamatovával se z toho. Zbytek dne jsem měl pokoj. Bylo to malé vítězství, i když jsem se zase škrtil na tom zasraným obojku. Byl klid... Klid před bouří jak se říká a to mě začínalo znepokojovat. Odpoledne přišla žena na úklid nebo co a chovala se jakoby to co viděla bylo normální. Neřešil jsem to a nesnažil se jí přesvědčit aby mě pustila, protože by to stejně neudělala. Večer se pak začal byt plnit upíry a má mysl panikařila. Pohledem jsem střídavě sledoval každého na koho jsem dohlédl a cítil zoufalství a bezbranost. Dva upíři mě podrželi ve vzduchu a další odsunul gauč. Pak mě položili nohama na zem a upravili řetězy, abych měl ruce nadále nad hlavou. K tomu všemu mi ještě přidělali nohy. Věděl jsem co mě čeká a mohl jsme jen přihlížet přípravám. Upírů přibývalo a bylo jich tolik, že jsem se jim nemohl ani rovnat. Přišla ke mě Alice. Podíval jsem se jí do očí a když uhnula pohledem, přes očí mi zavázala škrabošku, kterou měli i ostatní kromě ní. "O co jde?" Zeptal jsem se jí, věděl jsem to, ale chtěl jsem to slyšet od ní. Popřála mi abych si užil večer a odešla si sednout. Rozhlédl jsem se po přítomných a cítil se asi tak jak si přála. Byl jsem nervózní a měl jsem strach. Bylo jich hodně a nebylo úniku. Přicházeli si ochutnat krev. Jak se jim zachtělo. Byl jsem hostina pro všechny kolem a nejen to. V podstatě jsem byl pro ně úplně to samé co pro Alice, jen s tím rozdílem, že jsem zde byl tentokrát pro všechny. Pár žen se přišlo i jen pobavit a jedna z nich se mi zakousla do penisu. Kdybych býval měl uvolněné nohy, dostala by flákanec, takhle jsem mohl ale jen přijímat bolest, což v tuhle chvíli nešlo vydržet. Pak přišel upír, který ale neměl chuť na krev. Dělalo se mi z toho zle, i když byl svým způsobem něžný. Zoufale jsem hledal rozptýlení, ale nemohl jsem se soustředit. Nic takového se mi ještě nestalo ani jsem to nezažil. Tolik ponížení, ničení a naprostého psychického vyčerpání. Snažil jsem se dýchat nějak pravidelně, ale moc to nešlo. Srdce mi tlouklo jako o závod a nezpomalilo ani na vteřinu. Byl jsem pod tlakem a momentálně jsem si s tím nedokázal poradit, tak jako vždy. Regeneraci jsem dnes ještě měl, ale nechtěl jsem jí používat když akce ještě trvala. Přišel další upír, který měl stejné zájmy jako ten předtím a stejně jako on mi ho vrazil do zadku. Na chvíli jsem zavřel očí, ale prožitek byl o to horší a tak jsem si nakonec našel někoho v davu, komu jsem prohledal hlavu. Bohužel to ale ani zdaleka nepřebilo to co se mi dělo a tak jsem si nejen že nepamatoval nic z jeho mysli, ale ještě k tomu, jsem si ten sex prožil naplno. Jakmile skončil s vlastním uspokojováním, přišla upírka. Nějak se nesnažili brát ohledy na můj stav a prostě chodili dál. V tu chvíli ale přišla Alice a všechny vyhnala. I přestože za tohle všechno mohla, momentálně jsem jí byl i vděčný za to že to předčasně ukončila. Sundala mi škrabošku z očí a já se na ní naprosto vyčerpaně a sklesle podíval. Stále jsem cítil hodně bolesti, ale hlavně mě porazila. Neměl jsem nic čím bych jí mohl vzdorovat a i kdyby, skončil bych jako teď. Zdevastovaný. "Proč...jsi je zastavila?" Zeptal jsem se trhaně a ztěžka oddychoval. Srdce mi stále bílo jako o závod...
-
Ráno začalo slibně, ale v jediném momentu se všechno posralo. Přestože byla vcelku trpělivá, s ním trpělivost ztratila. Nechtěl jíst a to znamenalo, že si bude muset najít někoho dalšího. Problém byl v tom, že většina jejích obětí byla ukňouraná, což opravdu nesnášela. Zkazil jí dobrou náladu a tak při první možnosti demonstrovala svou sílu. Zvolila si k tomu voodoo, což byl spíš její koníček, protože se specializovala na nekromancii. Upalovala ho a on křičel. Pak se mu v hlavě zrodil plán na pomstu a protože byl odvážný idiot, který si nevážil vlastního života, použil na ní svou schopnost a způsobil jí příšernou bolest. Takovou, při které má člověk pocit, že ho do hlavy bodali tisíce jehel. Od bolesti jí pomohla panenka, kterou držela v ruce a kvůli které cítil jak se mu drtí hrudník, když jí sevřela v ruce. Vzala si bičík a koženým koncem ho začala vztekle bít. Mířila hlavně na obličej a na horní část těla. Pak už s ním až do večera nemluvila. Uklízečka odvedla svou práci a nebyla jim nijak rozptýlená. Když byla naštvaná žena tichá, bylo zle, to věděl každý muž. Ale v Alicině případě to na něj mělo mnohem horší dopad, protože se rozhodla z něj udělat degustační hračku pro ostatní. Jeho panika a strach sílili s každým dalším hostem, protože mu došlo, o co tady šlo. Přesto, když se jí zeptal nic mu neřekla a odešla si sednout do křesla. Nebylo to poprvé, co sem pozvala ostatní na hostinu a tak každý věděl co se sluší a patří. Celý večer za ním chodili a upijeli z něj jako ze společného poháru. Měl na sobě desítky kousanců, po celém těle a Alice se dívala na to jak trpí a jak přichází o sílu. Dva upíři si na něm smlsly po svém a tak mohla mimo jiné pozorovat jeho bolest. Ponížení a zneuctění, které plynulo z toho, že si dovolil na ní zaútočit nebralo konce. Byl zlomený a pokořený, třásl se, ale vydržel to. Když se na ním chystala žena, Alici najednou přepadl pocit žárlivosti a tak je všechny vyhnala ven. Jakmile odešli, došla za ním a sundala mu škrabošku se slovy, že už to nikdy nemá dělat. Jeho výraz byl zoufalý a vyčerpaný. Zažil peklo, které si zasloužil a to nebylo nic ve srovnání s tím, co všechno mu byla schopná udělat. Chtěl vědět proč je zastavila. ,, Patříš mě a jako lekce ti to stačilo.. nebo snad ne ?" Zeptala se. Kdyby pokračovali, opravdu by se rána nedožil. Pohladila ho po tváři a odešla pryč. Asi za deset minut se u něj objevil vysoký a mohutný muž, který byl už pohledu mrtvý několik dní. Jeho tělo bylo v počátečním rozkladu, ale stále ještě vypadal docela dobře. Odpoutal mu nohy a vyvlékl řetěz z háku na kterým visel. Po zemi ho odtáhnul do koupelny, kde na něj čekala Alice s horkou vanou. Mrtvý muž ho do ní posadil a držel řetězy aby nemohl utéct. Alice seděla u vany a namáčela houbu, kterou omývala jeho tělo. Kousek po kousku smývala stopy ostatních upírů. Jemně kroužila houbou po jeho zuboženém těle a věřila tomu, že tohle byla nejlepší část dne. Voda byla brzy zbarvená jeho krví. Muž ho za ruce vytáhl z vany, jako kdyby byl kusem prádla praným na valše a Alice ho ledabyle usušila. Sama nevěděla proč ta péče, když ho prostě mohla nechat chcípnout, ale připadal jí zajímavý a dokázal vydržet hodně, což znamenalo také hodně zábavy. Umrlec dotáhl jeho zubožené, ale čisté tělo k Alici do postele, kde znovu připevnil řetězy. Měla hlad a jen těžko se hlídala, aby z něj nevysála všechnu krev. Nakonec, protože se o své jídlo dokázala postarat, vytáhla z lednice půllitrový sáček s fyziologickým roztokem a napíchla mu do žíly kanylu, přes kterou to všechno nechala vykapat do jeho žil. Dnes vydrží být hlady, ale zítra ne a bude si muset vzít víc. Nechala ho tam spát a sama odešla spát jinam. Muž odešel zpátky do technické místnosti mezi košťata hnít. Ráno měl na stolku připravené jídlo a Alice ačkoliv byla vzhůru, si ho nevšímala. Seděla naproti velkému oknu ,nohy měla na parapetu a zdobil jí dlouhý, bílý krajkový župánek se zvonovými rukávy. Vypalo to jako kdyby na sobě měla záclonu. Pod ním opět nic neměla. Mohl si myslet, že to dělá kvůli němu, ale chodila takhle u sebe doma normálně. Na klíně měla srolované kožené pouzdro. Takové, v jakým si řezníci nosili své nástroje.
-
Pomocí voodoo mě mučila. Dvakrát mě bodla a nakonec si zvolila zapalovač, kterým mi upalovala nohy. Bolestí jsem se svíjel a křičel, zatímco ona se bavila. Dostal jsem příležitost jí ublížit a tak jsem se jí chopil bez promyšlení následků, o kterých jsem věděl že budou. Použil jsem schopnost, kterou inkvizitoři disponovali a měli tak možnost minimálně zpomalit nepřítele. Mělo to úspěch, protože tentokrát byla ona kdo křičel, ale zaplatil jsem za to, neboť stiskla panenku a tím mi způsobila muka. Nakonec vzala bičík a koženým koncem mě zběsile a vztekle bila do obličeje. Jakoby nestačila bolest z rozdrceného hrudníku. Pak už na mě do večera nepromluvila. Na jednu stranu byl klid, ale to byla jen známka že až klid něco naruší, bude to horší než doposud. K večeru se začali objevovat další upíři a s každým nově příchozím rostly mé obavy. Zeptal jsem se jí o co jde, ale mlčela a odešla si sednout. O to horší to bylo. Jako znamení, že cokoliv se stane, jí to bude lhostejné a taky bylo. Když byl byt plný cizinců, začala hostina, jenže jediné jídlo a zábava jsem byl já a byl jsem naservírovaný jako na zlatém podnose. Nemohl jsem se bránit a vlastně ani moc hýbat. Bylo to nekonečné, celý večer jsem byl terčem všech a dělali si opravdu co se jim zlíbilo. Pro některé to ani nebyla hostina, ale způsob jak si užít a tak jsem byl dvakrát terčem choutek mužů. Jak říkala před tím, na tohle asi nikdy nezapomenu. Prošel jsem si už kde čím, ale znásilnění pro mě bylo něco nového, o co jsem nestál. Krmili se na mě a já brzo přišel o veškerou sílu. Možná to vypadalo že jakž takž stojím, ale popravdě mě na nohou drželi už jen řetězy na rukou. Třásl jsem se šokem, kterým si mé tělo prošlo a cítil se jako hadr. Snaha o sebevědomí výraz plný vzdoru už mě dávno opustila. To co mi dělali mě psychicky týralo. Nejspíš si to tak Alice i přála a i když už jsem myslel že to nevydržím, vůle žít tam ještě byla. Přetrpěl jsem to a pak přišla chvíle, kdy Alice všechny vyhnala. Zajímalo mě proč a ona to vysvětlila, přičemž se zeptala jestli má pravdu, že mi to jako lekce stačilo. Kývl jsem, protože jsem to nechtěl prožít znova. Pohladila mě po tváři a odešla a mě se ulevilo, protože jsem zůstal sám. Tedy aspoň na chvíli, než se objevil mohutný nemrtvý muž. Musel tu být přede mnou, protože nevypadal že by tu ležel dlouho, ale ani zase tak krátce. Na zombie to bylo ještě dobré. Uvolnil mi nohy a ve chvíli kdy vzal řetěz a uvolnil mě, se mi podlomila kolena. Od té doby už mě jen tahal po zemi, i když jsem se snažil zvednout, protože jsem prostě neměl sílu. Byla to má první pořádná příležitost se vysvobodit a dostat se z toho, jenže jsem neměl sílu ani stát, natož se o něco pokoušet. Odtáhl mě do koupelny kde byla Alice připravená s vanou napuštěnou horkou vodou. Nechápal jsem o co jí jde a proč tohle dělá. V jednu chvíli byla naprosto šílená a divoká a v tu druhou zase opatrná a starostlivá, i když v tom byli vždy nějaké postranní úmysly. Muž mě položil do vody a já se podíval do jeho prázdného výrazu. Nemrtvých jsem pár už viděl a taky jsem viděl práci smrtonoše, který se zbavoval těch, kteří je tvořili. Zajímalo mě zda si i pro ní nějaký přijde nebo ne. Když jsem seděl ve vaně, jediné co mě drželo byl ten nemrtvý. Jen pomyšlení na to, že bych se za normálních okolností v klidu dostal pryč a ještě bych zvládl zpacifikovat Alici mě nejen vytáčel, ale taky způsoboval zoufalství. Když jsem přestal zírat na toho bezmozka, otočil jsem se na Alici, která mi začala umývat tělo. Po noci, kterou jsem ale prožil, jsem to vlastně uvítal. Po celou dobu jsem mlčel, neprotestoval a podíval jsem se na ní jen párkrát, jinak jsem sledoval vodu, která se brzy zbarvila mou krví. Muž přivedený zpátky k životu mě pak zase vytáhl a když mě Alice jakž takž usušila, odtáhl mě do postele, kde řetězy zase přidělal. Hned jak jsem mohl jsem si opřel hlavu a zavřel oči, i když jsem ale okolí vnímal, protože ještě nebylo dost bezpečno, abych mohl usnout. Alice mi nakonec ještě něco zavedla do žíly a nechala mě tam. Potom co jsem zůstal sám jsem tupě zíral do stropu. Nesnažil jsem se o nic, jen jsem chtěl usnout a nakonec se mi to i podařilo. Řekl bych že to byla tak hodina, možná dvě, než jsem usnul, i když mi přišlo že to bylo o dost dýl. Pak už jsem spal do rána, ale moc příjemný spánek to nebyl. Vzbudil jsem se, ale neupozorňoval na sebe. Byl jsem opatrný a potichu, abych měl ještě chvíli klid. Na stolku bylo jídlo a já měl hlad, ale nejprve jsem se musel trochu porozhlédnout. Bylo mi o něco lépe než včera večer, ale byl jsem rozlámaný a unavený, protože spát takhle nebylo příjemné. Podíval jsem se na řetězy, které mi drželi ruce, ale neviděl jsem kde končili. Jemně jsem je napnul, abych věděl jestli jsou pevně přidělané a taky byli, takže jsem je opatrně zase pomalu povolil, snad tak aby to neslyšela. Má pozornost se přesunula na Alici sedící u okna. Měla na sobě opět jen župan a nedívala se mým směrem, takže jsem se mohl nepozorovaně a v klidu najíst, aspoň trochu. Když jsem něco málo snědl, zase jsem se položil na postel. Nejspíš už o mě věděla. "Máš hlad?" Zeptal jsem se nakonec. Byl jsem v náladě, ve které bych ji dal krev dobrovolně, ale jen kdybych měl jistotu že to co se stalo včera se znovu opakovat nebude...
-
Jakmile Alice všechny vyhnala, párty skončila. Victor si neuvědomoval, jak velké štěstí měl, protože mohl skončit ještě hůř. Když se ho zeptala, jestli mu ten trest stačil, zmohl se jen na přikývnutí. Odešla, aby mu připravila koupel, kterou potřeboval jako sůl a v té době oživila předešlou oběť. Byl to chlap jako hora a v jeho rukách byl zdevastovaný Victor jako hadrová hračka. Odnesl ho do připravené vany, kde mu Alice téměř láskyplně umyla každou část jeho těla. Občas se na ní podíval, ale ona jemu nevěnovala jediný pohled. Nestál jí za to. Obr ho vyndal u vany, Alice tak nějak utřela a pak ho odnesl do její postele. Připoutanému se mu asi nespalo nejlíp, ale to nebyl její problém. Než od něj úplně odešla, dostal kapačku na doplnění tekutin. Víc pro něj udělat nechtěla a už tak to mohl považovat za luxus, který si jako její potrava nezasloužil. Následující ráno si ho moc nevšímala, v podstatě vůbec. Seděla u okna víc neoblečená, než oblečená a s koženým pouzdrem na na klíně se dívala z okna. Věděla, že už byl vzhůru a že dokonce něco málo snědl. Zřejmě pro něj byl včerejšek dostatečná lekce. Z postele se ozvalo, jestli má hlad. Měla hlad. Včera jí zkazil chuť k jídlu a dnes už začínala pociťovat mírnou agresi. Sundala nohy z parapetu, vzala si pouzdro a šla za ním. Župánek kolem ní vlál jako jako vánek a její tělo jím nebylo zakryté. Dávala své tělo na odiv. Položila pouzdro na postel a po čtyřech za ním dolezla. ,, Udělal na tebe včerejšek takový dojem, že se mi nabízíš dobrovolně?" Zeptala se ho a lehla si na bok vedle něj. Dlouhými nehty mu přejela od krku přes hruď až k rozkroku. Chtěla vědět, jestli to s ním něco udělá. Sice to byl chlap a Alice měla božské tělo, ale třeba ho ten včerejšek stál veškeré libido. To by bylo smutné a nejspíš by ho musela vyměnit za někoho lepšího. ,, Vidím, že jsi jedl.." řekla potichu a téměř pochvalně, když se podívala na talíř. Měla na něj hroznou chuť. Chtěla si ho užít a najíst se z něj. Její pohled nebyl jen hladový, ale taky laškovný a hravý.
-
Věděl jsem že co dělala nebyl její normální postup, protože mě měla celou dobu jako jídlo a jen těžko by se někdo k jídlu choval takhle. Starala se o mě, umyla mě, i když mě mohla nechat tak, jak mě nechali hosté, nechala mě spát v její posteli, i přestože mě mohla nechat na zemi. Prokázala mi více služeb, ale nemohla ode mě očekávat vděčnost, když mi způsobovala veškerou tu bolest. Možná ne přímo, ale působila jí ona. Ráno seděla u okna s pouzdrem na klíně a nevšímala si mě. Doufal jsem že o mě nevěděla, ale opak byl pravdou. Naštěstí mě nechala být, mohl jsem se tak v klidu najíst a trochu vzpamatovat. Přemýšlel jsem jak bych asi dopadl, kdyby věděla kdo jsem doopravdy. Byl jsem si jistý že by ta noc neskončila a ještě by se Alice přidala. Zeptal jsem se jestli má hlad, protože jsem nevěděl co od ní mám čekat a asi bylo lepší na sebe upozornit, než být pak překvapený, až by zase přišla. Bylo celkem jasné že hlad mít bude, protože včera jíst nemohla a hlad na ní byl vidět skoro pořád. Sundala nohy z parapetu a spolu s pouzdrem šla ke mně. Prohlédl jsem si jí, jak se po cestě odhalilo její tělo a ona hrdě pokračovala. Ani to se mnou nic nedělalo, protože to byla prostě ona a já na to neměl pomyšlení. Pouzdro dala na postel a po čtyřech vlezla za mnou. Nad její otázkou jsem přemýšlel, stejně jako nad obsahem pouzdra. Negativní odpověď by to totiž jistě prozradila a já nevěděl, jestli to chci zjišťovat. "Pokud tě to uspokojí..." Řekl jsem a musel se přemáhat, abych to dořekl. "...tak ano." Dodal jsem zdráhavě, protože jsem šel sám proti sobě. Lehla si vedle mě a nehty mi přejela od krku až k rozkroku. Na sex jsem ale neměl pomyšlení a vypovídalo o tom i moje tělo,které na ní nereagovalo. Nejspíš se ještě vypořádávalo s šokem z noci. Možná kdyby to zkusila později, ale moje nálada a chuť na něco takového byla mizivá. Skoro jsem měl pocit že mě chválila za to že jsem jedl, ale děkovat jsem jí za to nehodlal. Mohla si být jistá že až se naskytne příležitost, dostanu se odsud a postarám se o to, aby dostala co si zasloužila. Trochu jsem se posunul, aby byla má pozice pohodlnější a bedlivě sledoval Alici. V podstatě jsem jen čekal na další mučení... Ale snad přijme mou nabídku k jídlu a tím zmírní cokoliv, co měla v plánu potom.
-
Nečekala, že se ozve, ale i kdyby to neudělal, stejně by za ním přišla. Věděla, že na to aby z něj mohla zase pít měl sil dost. Došla za ním a zatímco by jinýmu pohled na její tělo zvedl nejen náladu, s ním to neudělalo nic. Nemusela mít sex, nebylo to něco co by od jídla vyžadovala, přesto, když za ním po čtyřech vlezla zkusila to znovu. Někdy stačil jediný dotek, ale i tentokrát to bylo marný. Na její otázku odpověděl celkem odevzdaně a zdráhavě, jako kdyby neměl na výběr, což taky neměl. Podepřela si hlavu rukou a pousmála se na něj. ,, Chtěl bys mě zabít?" Zeptala se ho pobaveně, protože to měl vepsané v očích. Nebyl první a nebude ani poslední. Ten jeho dobrovolný přístup byl nudný a zmizel z něj šmrnc. Nakonec se to asi dalo čekat, protože se nejspíš bál toho, že by se něco ze včerejší noci mohlo opakovat. ,, Možná se ti zalíbila pánská společnost.." řekla. ,, Řekni mi Victore, jaký to bylo ? Báječný pocit, viď ?" Hladila ho jemně po hrudi a k posteli přišel umrlec. Byl nahý, jeho kůže byla šedá a pohled mrtvý. Stálo mu péro a vzhledem k jeho velikosti to byl docela majestátní kus. ,, Možná tě napadlo, jak je tohle možné, ale jako nekromant mám jeho tělo plně pod svou kontrolou.." řekla klidně, když vysvětlovala, jak je možné, že mrtvola mohla být v podstatě funkční. Sledovala jeho výraz a náramně se tím bavila. To poslední co by chtěl zažít, stálo přímo před ním a nemohl s tím dělat vůbec nic. Byla to jen vůle Alice a její magie, která ho dělila od nezapomenutelného okamžiku. ,, Chci aby jsi věděl, že tady je a je ti plně k dispozici. Když nebudeš hodný chlapec, ztrestám tě a ponížím tím nejhorším možným způsobem." Umrlec odešel. Jako výhrůžka mu to určitě stačilo. Tohle ještě zdaleka nebylo to nejhorší, co mu Alice mohla udělat, protože to kým byla, to že pro ní neexistovala žádná nepřekročitelná hranice jí činilo tím nejhorším, co tohle město mělo. Slyšela jak mu buší srdce a jak jeho krev tekla proudem v žilách, hnaná strachem z toho, co mohlo být. Položila mu stehno na rozkrok a přitiskla se k němu. Vycenila tesáky a zakousla se mu do krku, který měl skoro zhojený. Všimla si toho, ale její hlas byl momentálně větší, než aby se tím zaobírala. Její hlad byl bezútěšný, žízeň neutuchající a tak z něj pila dost agresivně na to, aby ho to bolelo, avšak ne tak jako tu první noc, kdy nechybělo moc a oddělila by mu hlavu od krku.
-
Zdálo se že by si ráda zase užila sex, jenže já jsem na to nebyl po té noci stavěný. Nedokázal jsem na to ani pomyslet, takže její pokus o vzbuzení mé touhy skončil jako marný pokus. Zeptala se mě jestli jí chci zabít a já se pousmál. "Ne..." Řekl jsem nakonec naprosto upřímně. "Chci tě mučit. Týrat tě několik dní v kuse a pak tě zavřít někam do cely o hladu. To zní líp..." Řekl jsem sebevědomě a tentokrát vzal v potaz jaký by to mohlo mít dopad. Stejně jsem to ale řekl, chtěla to vědět. "Pak bych tě možná zabil..." Ukončil jsem to. Bylo to nejspíš to jediné, co jsem si k ní dnes mohl dovolit. Nebo spíš co jsem sám sobě povolil risknout. Rozhodla se mě ponížit a vysmát se mi, když zmínila že se mi možná po včerejšku zalíbila pánská společnost. "Mlč." Odsekl jsem bojovně, protože jsem to jen při vzpomínce prožíval znovu. Býval bych jí poslal do prdele, nebo jí řekl ať drží hubu, jenže za přílišnou agresivitu přicházelo potrestání v ještě horším podání. Zeptala se jaké to bylo a vyloženě si užívala mé utrpení. Nestihl jsem jí ale odpovědět protože přišel zombie. Byl nahý, jeho tělo bylo v částečném rozkladu, ale očividně to ničemu nevadilo. Stálo mu péro a mě bylo na zvracení, protože jsem přesně věděl co je tímhle myšleno a už jen představa že by k něčemu takovému došlo, mě znechucovala. Sem tam jsem měl pocit že snídani vážně vrátím. Tentokrát už jsem strach ani neskrýval, nechtěl jsem to, tohle bylo něco co by mě jistě doslova rozdrtilo a jen těžko bych to ustál. Bylo mi jedno jak je možné že takhle funguje, ani mě to nenapadlo, protože jsem myslel jen na to, že bych mohl být za chvíli znásilněný znovu, ale tentokrát mrtvolou v rozkladu. Nechuť stoupala a Alice se tím bavila, jak taky jinak. Chtěl jsem něco říct a zároveň jsem měl pocit že by bylo lepší mlčet, rozhodnutí jestli se něco stane nebo ne bylo na ní a jednou malou chybkou jsem si to mohl způsobit sám. "Nedělej to..." Řekl jsem. "Dám ti svou krev, co víc chceš?" Zeptal jsem se s trochou paniky v hlase. Naprosto zbytečně jsem trhnul rukama, v zoufalé snaze se vyhnout sexu s nemrtvým a pak se na ní podíval. "To nebude třeba..." Aspoň jsem v to doufal. Nejhorší bylo, že kdykoliv se něco zdálo příšerné, Alice přišla s něčím o dost horším. Posouvala level pořád a vypadalo že není nic co by jí zastavilo. Žádná hranice, která by jí řekla že je to co dělá přes čáru. Otočil jsem se na mrtvolu, která se dala k odchodu a pohledem muže pronásledoval, dokud nezmizel z dohledu. Nechtěl jsem ho mít nikde blízko a musel jsem se ujistit že odešel. Pak jsem se zase věnoval Alici. Bylo toho na mě hodně. Alice byla kreativní a šílená a pořád se objevovalo něco nového a já nevěděl čemu se mám věnovat dřív. Srdce mi bilo jako splašené a to jí nejspíš zlákalo. Položila mi stehno na rozkrok a přitiskla se ke mě svým hebkým tělem. Vycenila tesáky a já mírně zaklonil hlavu, aby měla lepší přístup ke krvi. Nedělal jsem to rád, ale má ochota dát jí krev, mi mohla koupit její přízeň. Zakousla se mi do krku a já syknul bolestí. Její hlad byl neutišitelný a nebála se pít plnými doušky. Zatnul jsem zuby a rukama křečovitě svíral řetězy, abych byl schopný přijmout bolest, kterou mi svou nenasytností způsobovala.
-
Doopravdy by si ho ráda užila, ale nebylo to nic podstatného. Lhala by, kdyby se sama sebe snažila přesvědčit o tom, že jeho nulová reakce jí nezamrzela a neurazila zároveň, protože jeho chlouba stála za to. Jeho odpověď byla uvěřitelná, odvážná a Alice nepochybovala o tom, že by se jí rád pomstil. Když jí řekl, že by jí chtěl mučit, vzrušilo jí to a nadchlo zároveň. Nechala by si udělat spoustu věcí zcela dobrovolně, ale vidina toho, že by ji nechal o hladu to vše akorát zkazila. Pak by jí dokonce možná zabil, ale viděla smrt jinak než ostatní, takže tohle jí bylo celkem šumák. Přešla to a zaútočila na jeho mužské testosteronem nabité ego a zeptala se ho, jestli by tedy nebyl radši za muže, načež jí odpověděl ať mlčí. Bylo to drzé a jistě ho ta vzpomínka na večer bodla jako tupý nůž. ,, I zlomený dokážeš být stále drzý.." jezdila mu prsty po hrudi a když chtěla vědět, jaký to bylo , jeho pohled se zaměřil na stopořeného umrlce. Milovala tu hrůzu v jeho očích, když si naplno uvědomil, co by se mu v příštích minutách mohlo poštěstit. Moc ráda by se podívala na to jak ho nabodává na svůj kůl a užívala si každý jeho výkřik, jenže bylo brzy a tohle by to tentokrát doopravdy zničilo. Ještě nebyl ten správný čas. ,, Jenomže já nechci jenom tvojí krev drahý Victore. Chci tě celého se vším všudy.." řekla smyslně a prsty mu zajela do klína, opět bez efektu. Byl tak vyděšený, že by se mu nepostavil, ani kdyby udělala cokoliv. ,, Nebude to třeba ? Dáš mi jedinou záminku a já ti zařídím, aby se o tebe tenhle fešák postaral... A z vlastní zkušenosti ti můžu prozradit, že je opravdu hrubý.." jako kdyby nestačilo, že byl mrtvý a jen ta představa by donutila zvracet každýho normálního člověka, ještě navíc mu řekla jaký byl, aby to bral dostatečně vážně. Mrtvý muž se dal na odchod a Vic ho sledoval dokud neodešel, pak se vrátil pohledem k Alici. Navenek vypadala tak nevinně a jemně, že by nikdo nevěřil tomu, čeho všeho byla schopná. Přitulila se k němu a když jí nabídnul vlastní krk, nezaváhala a zakousla se do něj. Jeho krev jí sytila a naplňovala. Zrychlený tep jí nutil pít víc a už jí nebrzdila ani myšlenka na to, že by ho mohla zabít. Natáhla ruku k jeho zápěstí a ostrým nehtem mu propíchla kůži, ze které se vylila jeho krev. Byl tak sladký a neodolatelný, že nedokázala přestat. Napadlo jí, že by ho mohla proměnit v upíra, protože by tuhle nenasytnost chtěla vidět i u něj. Přestala až když se napila do syta. Nechala ho krvácet na hedvábný polštář, zatímco si na něj sedla. Mohl vnímat její vlhký klín celý roztoužený jen po něm, kterým ho dráždila v posledním pokusu o jeho pozornost. Přes ňadro jí stékal jediný pramínek krve, který obkroužil bradavku a pokračoval po oblině dál, dokud neztratil na síle. Sklonila se k jeho rtům, které začala líbat a byla spokojená, že ho má jen pro sebe. Ten majetnický pocit byl ještě posílený tím, že byla opilá jeho krví, která byla snad nejsladší jakou kdy měla.
-
Snažila se ve mě vzbudit touhu, ale po včerejšku to nebylo možné. Její tělo sice bylo lákavé, ale ne teď. Zeptala se jestli jí chci zabít, ale tak jednoduchá odpověď to nebyla. Rozhodl jsem se jí říct pravdu, i přestože to mohlo mít následky. Chtěl jsem jí ukázat že i když mě zlomili, kousek vzdoru ve mě zůstal a nevzdával jsem se vidiny, že se odsud dostanu. Přišlo mi že se jí moje plány líbí, což bylo celkem zvrácené, ale nebylo to nic co bych už neviděl a od Alice mě to ani nepřekvapilo. Pak se zeptala na to jestli bych radši nechtěl mužskou společnost a mě vadilo i jen pomyšlení. Řekl jsem jí ať mlčí a ona, zatímco mi jezdila prsty po hrudi, se zmínila že i když jsem zlomený, jsem pořád drzý. To co jsem jí řekl byla ale dost umírněná reakce. Ještě se zeptala jaké to bylo. Provokovala mě, protože věděla že mi to není příjemné, ale odpovědi se nedočkala, protože jsem s hrůzou v očích sledoval nemrtvého. Sex s mužem pro mě byl ponižující už jako takový, ale s mrtvým mužem, který byl mrtvý už minimálně několik dní a hnil Bůh ví kde. To bylo naprosto nepřijatelné a hlavně by mě to opravdu zničilo. Už ty dvě znásilnění za noc mě slušně zasáhli, ale to bylo něco přes co bych se dokázal přenést. Časem. Mé obavy se ale pořád projevovali, protože jsem nevěděl jestli je to opravdu jen jako trest, nebo něco co plánuje na později. Možná se jen snažila mi dát naději že se tomu vyhnu a pak ho přivolat, až to budu nejméně čekat. Dále se snažila ve mě vzbudit nějaký zájem o její tělo, ale nic nebylo. Zeptal jsem se co víc chce a majetnicky chtěla vše. Nic jsem na to neřekl, protože jsem hned na to řekl že nebude třeba používat toho muže, který se ztratil kamsi hnít. Alice měla ale jiný názor a neodpustila si provokaci. "Z vlastní zkušenosti?" Zamumlal jsem, i když jsem tancoval na tenkém ledě, protože jsem si tu poznámku nemohl odpustit. Vyznělo to jakoby si užívala s několik dní starou mrtvolou sama. Jestli jí to došlo jsem nevěděl, ale možná by bylo lepší kdyby ne. Každopádně představa, že mu kouří byla neuvěřitelně nechutná, ale přál bych jí to. Mrtvola odešla a já ho sledoval dokud nezmizel z obzoru. Už jen z jeho vzezření mi bylo zle a nemohl jsem dostat z hlavy to jak vedle postele stál připravený si užít. Raději jsem se soustředil zase na Alici. Ta vypadala tak nevinně a přitom to byla taková mrcha. Vlastně jsem ani pořádně nepochopil jak dokáže mrtvolu vrátit s takovou funkčností, ale nejspíš v tom byla dobrá, o čemž svědčili i události týkající se inkvizice. Přitulila se a jakmile jsem zaklonil hlavu, s chutí se zakousla. Nenasytně se krmila, až jsem sám cítil, jak moje srdce sem tam zrychlilo. Kdykoliv se tak stalo, bolest byla větší, protože si brala víc. Slábnul jsem čím dál víc a její hlad nebral konce. Podle intenzity se nedokázala ovládat, nebo nechtěla. Nehtem mě zranila na zápěstí, ale to už byla jen maličkost, přidaná jako bezvýznamné nic. Cítil jsem jak mi po ruce stéká krev na postel, ale dost slabě, protože jsem měl pocit jako bych už žádnou neměl. Pokračovala dokud se nenasytila, zřejmě, protože mi bylo patřičně zle a ztráta krve se začala pokoušet o mé vědomí. Jenže já jsem nemohl prozradit rasu, nejspíš to by stačilo k sexu s tím nechutným zombie. Naprosto vyčerpaný jsem se snažil držet vzhůru, jenže jsem o krev stále přicházel. Krvácel jsem a ona si na mě sedla. Nemohl jsem skoro dýchat, ale regenerace by ji podpořila v tom co dělala. Vnímal jsme její vlhký klín na mém těle a když se sklonila pro polibky, pochopil jsem, že už to prostě nezvládnu bez pomoci. Použil jsem tedy regeneraci, která se hravě postarala o zápěstí a pak i o ránu na krku. Vzhledem k tomu že napravovala škody, které Alice napáchala, byl jsem v podstatě připravený na další hostinu pro Alici, která mě spokojeně líbala a já se s ní tentokrát rozhodl spolupracovat, abych odvedl pozornost od částečně zapojených ran.
Davis
citrónový ježíš