Kým sa dostali z ostrova už napadol sneh a boli pomaly tie komerčné sviatky, ktoré obecne nazývali Vánoce. Dann to nikdy neoslavoval, robil výnimku len pre Auroru, ktorá až prehnane zdobila jeho hlavné sídlo v Marollskom lese. Aby tie deprimujúce sviatky plné šťastných tváričiek zvládol, bude potrebovať poriadnu dávku alkoholu. Momentálne bol rád, že mohol vypadnúť s Alice smerom na hory do svojho zimného sídla, kde sa mal stretnúť s novými dílermi. Dole v malom mestečku boli akurát vianočné trhy s masou ľudí a všade prítomnou vianočnou atmosférou, ktorá mu nepríjemne zachádzala až do špiku kosti. Mal tam medzi stánkami cestou vyzdvihnúť Alice, čo bo to najdebilnejšie miesto kde sa mohli stretnúť. Alice po infikovaní krvou od lady možná dostala chuť aj na vianočné nákupy. Pri tej myšlienke ho znechutene striaslo až so svojim Rolls-Roycom prudko zabrzdil pred kopou snehu. Spravil neplánovaný drift, ktorým reflexívne stočil na voľné miesto. S miernym zamračením vystúpil z inteligentného autíčka novej generácie, ktoré sa za ním automaticky zamklo. Celkom sa obával či Alice niekde nenájde spievať vianočne koledy.

Alice se poměrně dlouhou dobu dostávala z dost nechutné závislosti a teprve nedávno si začala připadat, že její staré já je zase zpátky. Někdy se v noci vzbudila se záchvatem smíchu a jindy měla pocit že vybuchne vzteky. Tak trochu vysvobozením pro ní byla nedůležitá práce, kterou Dann z nějakého důvodu považoval za důležitou a tak se stalo, že se měli střetnou v horách, na místě kde se nyní nacházely stánky. Z toho všudypřítomného kýče jí bylo na zvracení. Nikdy Vánoce neslavila, ani jako malá, i když si vzpomínala, že od rodičů dostávala ovoce nebo oříšky. Byly to jen mihotavé vzpomínky, dávno ztracené ve změti nenávisti a pomsty. Lidé kolem ní zpívali koledy, usmívali se, snažíc se předstírat že tyhle svátky nedrancují jejich peněženky a že jim ze stresu nevypadávají chomáče vlasů. Nakupovali hromady dárků, které beztak do dalších vánoce stejně zahodí. Nic debilnějšího za celý rok nebylo k vidění. Přesto neodolala a při čekání si koupila svařák a červenobílé lízátko ve tvaru hůlky. Dann jako obvykle způsobil pozdvižení, když driftem málem smetl skupinku zpívajících dětí oblečených za skřítky. Alice si skoro přála, aby je trefil a udělal Vánoce o něco veselejšími. Vystoupil, přičemž se tvářil, jako kdyby se k němu mělo seběhnout hejno fotografů a s pohledem Jamese Bonda se rozhlédl. Zakroutila očima a došla za ním. ,, Seš jak slon v porcelánu.." Nahlédla do auta. ,, Tys sebou nevzal Aurorku? Nebude brečet?" Usmála se na něj. Do poslední chvíle si myslela, že ji najde na zadní sedačce. Ti dva byli jak siamská dvojčata z cirkusu. 

Pri svojom hviezdnom šmyku na seba okamžite strhol pozornosť, pričom sa ako známa osobnosť ani nemusel veľmi snažiť. Predtým než vystúpil si narýchlo upravil svoj elegantný image. Mal jednoducho talent v každej situácii zanechať dojem, ale teraz to bolo tými deckami popadanými vedľa auta, ktoré si všimol až potom.. Chýbal milimeter a táto oslava Vánoc by sa v jeho podaní premenila na popravu v priamom prenose. Ako sa vraví život je jediná cesta k smrti, akurát by im tú cestu uľahčil. Nepotreboval však nálepku atentátnika a vraha nejakých malých zasranov, ktorí sa hádžu pod kolesá auta. Síce tam neboli dotieraví novinári, ale objavilo sa pár príležitostných riťolezcov s foťákom v mobile. “Mohli by ste sa dívať pod nohy?! Santa by nebol rád keby prišiel o svoju pracovnú silu.“ Upozornil vydesených škriatkov, ale nemali zmysel pre humor. Medzi hlúčikom ľudí, ktorí sa tvárili zhrozene akoby im prešiel decko.. zazrel Alice, ktorá žiarila svojou protivnou náladou už z diaľky. “Ako ináč.. Sarkazmus je tvoje poznávacie znamenie.“ Ironicky žmurkol na Alice, pričom zacítil varené víno, ktoré si spokojne držala v ruke spolu s čiernobielou lakocinkou. “Niekto má vianočnú náladu. Nezabudla si na sušienky?“ Prekrútil očami. Dealer na poslednú chvíľu zmenil miesto stretnutia zo sídla na verejné trhy, pretože nedôveroval Dannovi. Čo znamenalo ďalšie mučivé minúty na tomto mieste s okoloidúcimi koledníkmi a všade prítomnej vône škorice. Bude si musieť zohnať fakt silného panáka, aby aspoň na chvíľu otupil svoje citlivé zmysly alebo tým šaškom zacpe hubu. Alice sa začala obzerať po aute ako žiarlivá žena, ktorá hľadá jeho milenku, pričom nezabudla utrúsiť svoje štiplavé poznámky. “Predstav si.. nevzal. Čo by tu asi tak robila? Nie sme tu kvôli nákupom, len tvoj mozek to zle vyhodnotil.“ Zo zadného sedadla nakoniec vybral čierny kufrík, ktorý podal Alice. Neprezradil jej však obsah. S vôňou kolínskej sa priblížil do jej intímnej zóny, aby jej mohol zdeliť informáciu len pre jej citlivé ušká. “Keby sa niekto pýtal, heslo je tekutý sveter.“ Nasadil si čierne brýle čim sa efektívne zbavil oslepujúceho svetla a smeroval k najbližšiemu stánku s chlastom. 

,, Na sušenky nebyl čas, sledovala jsem jak na tebe nadávaj ty malý trpaslíci.. nebo co to je.." Odpověděla a podívala se k hloučku traumatizovaných skřítků. Alice ani nepoznala, jestli jsou to děti, nebo liliputi. Myslela si spíš to druhé, což z určitýho úhlu pohledu bylo rasistické. ,, Vlastně mi to vnuklo myšlenku, že bysme mohli mít jednoho v sídle. Když už jsou ty svátky.. mohl by třeba otevírat dveře a vzhlížet ke mě.." Z tónu hlasu nebylo poznat, jestli si dělá srandu nebo to myslí vážně. Zkontrolovala auto a když zjistila, že v něm není Aurora, cítila se mnohem spokojenější. Netajila se tím, že žárlí a někdy to dala najevo. ,, Můj mozek je naprosto v pořádku, narozdíl od toho tvýho... Leze za tebou i tam kam nemá, takže jsem si to jenom chtěla zkontrolovat..." Napadlo jí, že by mohla bejt v kufru, ale pokud v něm nebyla rozčtvrcená a v igelitovým pytli, tak jí to nezajímalo. Než vytáhl kufr, dopila svařák a kelímek jako správný ekolog a milovník planety, hodila na zem. Dal jí do ruky mafiánský kufřík, který nemohl být nápadnější a narušil její intimní zónu svým egem a taky těžkou kolínskou. Stočila k němu pohled a přejela si vánočním lízátkem po spodním rtu. V koutku měla úsměv. ,, Copak jsem snad tvůj poskok?" Řekla tiše, v očích jí hráli všichni čerti. Záměrně provokovala. ,, Tekutej svetr? A nechceš mi nejdřív prozradit, o co vůbec jde?" To slovní spojení bylo pěkně debilní, jestli to byl krycí název pro whisky nebo bourbon.

,, Bylo by to snazší než si myslíš.." Kouzelně se na něj usmála, když si představila všechny ty způsoby, jak by se to dalo zařídit. A nejspíš by se dalo svést na únik plynu, jenže ty dětska za to nestály, bohatě stačilo trauma z blízké smrti. Domácího skřítka jí odmítnul a tím skončila její veškerá vánoční snaha. Zamračila se na něj, když zmínil Ladynu krev. Ještě teď nechávala mazat videa z YouTube a Louise se tím náramně bavili ještě teď. ,, Jestli mi to ještě jednou připomeneš, tak si to tady můžeš celý vyřídit sám, jasný?" V podstatě si sáhla na dno a ty důsledky pociťuje dodnes. Aurora tam s nimi nebyla, což byla příjemná změna, jinak mu totiž neustále lezla za patama, nesundala z něj ruce a nechutně se na něj culila. Nehledě na to, že vyžadovala až moc pozornosti, což pro Alici znamenalo víc práce. Vzala si od něj dost nápadný kufřík, který doslova křičel, že v něm jsou buď prachy, drogy a nebo nějaký usvědčující tajný materiál. Každej pouliční zloděj by z toho byl paf a to by teprve byly Vánoce. Přiblížil se k ní, dost blízko na to, aby cítila jeho vůni a aby byla v pokušení provést nějakou nepatřičnost. Rozverně si přejela lízátkem po rtu, jako kdyby to byla sladká pomáda. Nebyl jediný, kdo uměl dát najevo svou přitažlivost. Ovšem Alici tohle kazila její povaha a protože nebyla bohatá, žádnej zlatokop o ní neměl zájem. ,, Ale třeba bych ho udělala ještě ďábelštější.." Mrkla na něj. Jestli to teď podělá, tak jenom kvůli němu. Tyhle tajnůstky byly pro práci dost stupidní. Rozesmála se. Představila si ho v zástěře a s chňapkama, jak peče perníčky a k tomu má pod nosem bílý nános úplně jinýho perníčku. ,, Tak si to nech pro sebe, beztak žádný plán nemáš a vaříš z vody.." S medvídkem by jí to slušelo, to každopádně a navíc by to nebylo tak nenápadný. Vyškemral si tašku s vánočním motivem od nějakýho chudáka. Vzala nabídnuté rámě a vydala se s ním ke stánku s alkoholem. Už se nemohla dočkat, až zjistí že tu mají jen svařák, medovinu, punč a čaj. Usmívala se a přitom mu položila hlavu na rameno, aby vypadali jako pár. Byla oblečená v černém, s kozačkama a tenkou péřovou bundou do pasu, kterou na kapuci lemovala kožešina z polární lišky. 

Musel uznať, že Alice bola profík vo svojom zabíjackom moode, ale nikdy jej to nepovedal nahlas. Aj bez jeho trápnej pochvaly mala vysoké ego, ktoré by mohlo presiahnuť ešte to jeho a to nemohol dopustiť. Avšak jej nadšenie rozžiarených očičiek z príležitostného vraždenia mu pripomínalo seba za starých dobrých čias keď neriešil svoju poslaneckú kariéru. Vo svojom prekliate dlhom živote sa dostal do stavu kedy mal vyššie ambície a prahol skôr po moci. Akonáhle spomenul inkriminovaný moment, kedy sa správala ako uzlíček šťastia, tak začala roztomilo trucovať, že ho v tom nechá osamote. Mala smolu, pretože si ten vtipný moment bude pripomínať ešte hodne dlho cez súkromne stiahnuté zábery z youtube. Bolo to lepšie ako hociaka trápna komédia, ktorú doteraz natočili. “Bola si zlatým programom celého večera.“ Povedal s podpichovačným úsmevom, pretože si nemohol pomôcť. Vôbec sa mu nezdôverila aké mala z toho komplexy. Popravde sa ani nedivil, že mu nevyjadruje svoje emócie, pretože  Danny by si z toho urobil jedine tak prdel na jej účet. S nadšením by jej oplatil to jej nelojálne správanie k nemu. Spomínala, že by jeho plán chcela vylepšiť. “Vieš čo by bolo ešte dábelskejšie?“ Znova sa k nej prisunul bližšie pričom jej chladno dýchal na krk. “Tvoja neskrotná vášeň v mojej posteli.“ Oplatil jej žmurknutie a zrejme dostal do nálady, lebo sa následne rozosmiala na jeho plánovanom pečení. “Z vody?“ Bola na omyle, pretože on mal ako vždy všetko takticky premyslené do najmenších detailov. “Viem premeniť vodu na víno drahá. Mala by si sa učiť od toho najlepšieho.“ Odpovedal s poriadnou dávkou svojej arogancie, ktorá z neho sálala na všetky strany. Keď Alice zbalila ich švestky do vianočnej igelitky a omotala si rúčku okolo jeho ponúknutej paže, konečne sa vybrali ako spokojný pár vymetať stánky s chlastom. Alice si cestou položila hlavu na jeho rameno, pričom si k nej privoňal ako k vôni zakázaného ovocia. Celkom nečakal, že sa tak dobre vžije do hrania svojej role. Aspoň nepôsobili príliš nápadne a zapadli medzi tie šťastné tváričky. Dávno nebol na takýchto trhoch, vlastne nikdy, takže ani nevedel ako to chodí. Pred stánkami boli dlhé rady akoby tam bol nejaký výpredaj alebo rozdávali niečo zadarmo. Nedovidel ani na ponuku alkoholu. Tým ľuďom načisto jebalo. “To si mám kurv.. vystáť rad..?!“ Zavrčal viac menej pre seba, pričom si nasadil kapucu, pretože momentálne nepotreboval vzbudzovať pozornosť.

,, Aby ses náhodou neposral.." Odpověděla a protočila u toho oči. Jedno debilní klopítnutí a bude to mít na stole celej život. Doufala, že tahle její životní etapa skončí co nevidět. Nikdy se mu nesvěřovala s tím jak se cítí, aby se nestala terčem a raději se zahalila do nepropustné masky. Nechtěl jí prozradit, jaký má plán, i když navrhla, že by ho mohla vylepšit. Jako vždycky to celé otočil k sobě a ke své zálibě v prcání. Jeho blízkost měla něco do sebe a nejspíš to mělo něco společného s tím, že to byl její stvořitel. I to byl důvod, proč ho nemohla zabít. Jednoduše to nešlo. ,, To je tak ubohý, když škemráš o sex. Něco pro mě udělej a přestaň mě s tím obtěžovat. Můžeš si tady najít nějakou jinou oběť, mimochodem.. co by tomu řekla Aurora?" Zasmála se, když si představila jak peče. ,, To umí prej jen Pán Bůh a to ty teda fakt nejsi.. leda že bys mi to ukázal, důkaz je důkaz.." Tázavě se na něj podívala, kdyby měnil vodu na víno, už by se od něj nikdy neodtrhla. Nacpala věci do vánoční igelitky se sobem a přijala jeho rameno. Samozřejmě tu roli brala velmi vážně, protože milovala hry a byla skvělá herečka, což nemohl vědět, protože ji prakticky neznal a bylo to tak lepší. U každýho stánku byla fronta, což tyhle stupidní svátky dělalo ještě stupidnější. Proč někdo chtěl trávit půl života ve frontě, nechápala. ,, Vítej ve světě smrtelníků.." Sice si nasadil kapucu, ale s těma brejlema vypadal nápadně ještě víc. Prostě neuměl být nenápadný. ,, Čím víc se snažíš bejt nenápadnej, tím víc pozornosti přitahuješ.." Zasmála se.