Fantasy World / Ostatní hry / Reagan & Sabina / Strana 1
Reagan & Sabina -
Po ne zrovna příjemných událostech jsem se ještě pořád dával do pořádku. Nebylo lehké se vrátit do práce, protože byla mé zranění masivní a vůbec jsem něco takového neměl přežít. I s mou regenerací to prostě stále nebylo ono. Teď, protože jsem se vrátil, jsem schytal to nejhorší, musel jsem být v kanclu, místo toho abych konečně pomáhal ve městě, kde to bylo sakra potřeba a co víc, měla přijít nějaká nová K9 posila. Netušil jsem jak to má, na čí je straně a podobně, navíc teď nebyl zrovna úžasný čas na zaučování nováčka, ale vedení tak rozhodlo a já ji dostal na starosti. Něco málo jsem věděl, ale spíš málo než víc, takže mě prostě nechali trochu v temnotě. Netušil jsem ani jak vypadá, takže až přijde, asi nebudu ani vědět že už tu je. Zjistil jsem co a jak a pak už prostě více méně jen čekal až přijde, mezi tím jsem pracoval na počítači a vyplňoval nějaká ty hlášení, kterých bylo sakra hodně. Plán byl takový že až se tu objeví, provedu jí tu a nakonec se snad dostaneme i ven na nějakou tu patrolu. Tady jsem to totiž nemohl úplně vydržet... -
Po prvých dvoch rokov na policajnej akadémii dostala ponuku pracovať aj zaúčať sa na miestnej polícii. Bola nervózna, keďže jej prihlášku na miesto mohli zamietnuť. No nestalo sa, bola veľmi rada a verila že to vyjde aj Zeusa, svojho psa o tom poinformovala za to čo sa bude diať. Pripravila si svoje papiere, ktoré bude musieť podať osobne na polícii. Ale už vopred dostala poštou od polície svoj preukaz s fotkou a menom. Pozícia tam zatiaľ nebola, keďže nevedela kam ju so Zeusom priradia. Dali jej miesto kam sa dnes mala hlásiť. Odviezla sa autom k policajnej budove a vo svojej policajnej uniforme, ktorá bola od mužských iná. Od vystúpení z auta hovorila na Zeusa. Dala si k uchu mobil, aby to vyzeralo že telefonuje.**"Budeš dúfam normálny a nebudeš mi pred nimi klásť otázky, dobre? Potom sa porozprávame, nechce aby ma aj tu brali za divní. Fajn som rada že súhlasíš takže sekaj dobrotu a potom bude odmena." Odložila mobil do vrecka. Obal s papiermi držala pri prsiach a Zeus bez vôdzky šiel pri jej nohe. Otvorila dvere do budovy "Zdravím. je tu niekto ?" Usmiala sa už od dverí a zdravila sa každému kto tam bol. Kým nezastavila niekoho a nespýtala sa. "Mám sa tu stretnúť s vaším nadriadeným." no ty ukázali na dvere. Poďakovala a Zeus jej hovoril niečo na čo nemohla odpovedať. Prešla k dverám, na ktoré zaklopala a čakala na výzvu až potom vošla. "Dobrý deň" Usmiala sa na policajta za stolom a Zeus jej bol hneď pri nohách a znovu mal pripomienku pri ktorej sa usmiala. "Sabina Clark pane, priradili ma k vám na výpomoc na polícii." Podala mu ruku na znak úcty. Potom mu predložila informácie o sebe a stála pred stolom vystretá s úsmevom na tvári. -
Pracoval jsem u svého stolu a zrovna koukal do papíru, když přišla. Bylo vidět na dveře i ze společného kanclu a jelikož byli momentálně otevřené dveře, bylo vše i slyšet. Mladá žena vešla a ptala se jestli tam někdo je. Na vteřinu jsem zvedl hlavu a jelikož byla stěna dělící kancelář od všeho ostatního, mohl jsem si jí letmo prohlédnout, pak jsem se ale vrátil k papírům. Měla sebou psa, takže to byla určitě ta nová a šel bych hned, ale musel jsem něco dopsat a ona měla stejně jít za kapitánem. Když k němu došla, zrovna tam něco řešil v počítači. Jakmile ale zaklepala, všeho nechal a pozval ji dovnitř. "Dobrý." Pozdravil ji zpátky a stoupl si, aby nebyl neslušný. "Kapitán Acker..." Představil se a podal si s ní ruku. "A tohle musí být Zeus, že?" Měl dávno její spis, který si pečlivě prostudoval a tak o ní věděl dost. Ona mu nakonec dala ještě další papíry. To už jsem zaťukal já a když mě kapitán pobídnul, abych vešel, udělal jsem tak. "Reyesi, právě jsem vás chtěl zavolat." Řekl Acker. "Kapitáne..." Kývl jsem na pozdrav a podíval se na ženu i jejího psa. Kapitán mi podal spis abych se podíval a jelikož nebyl nijak popsaný nemohla vědět že je o ní. "Tady strážník Reyes vás tu bude mít teď na starosti. Máme toho trochu moc, takže vás tu provede, ukáže vám vaší skříňku a vyfasujete zbraň a tak podobně. Pak se přesunete na patrolu... Budete mít rychlejší start, protože máme málo lidí. Kdybyste něčemu nerozuměla, nebo se chtěla zeptat, ptejte se. Pokud se nepletu, právě jste vyšla z akademie, takže toho bude asi dost nového... Kdybyste něco potřebovala, můžete kdykoliv přijít. Ale Reyes vám jistě rád pomůže... Můžete jít..." Řekl a tak jsem se podíval na Sabinu. Kapitán už se zase posadil a koukal do počítače. Spis jsem mu vrátil a pomalu šel pryč. "Tak pojďte, ukážu vám to tady." Řekl jsem a šel pryč z kanclu, abychom nerušili kapitána. Před kanceláří jsem se zastavil a otočil na ní. "Chcete se na něco zeptat, než začneme?" Zeptal jsem se a opatrně se zhluboka nadechl. Ještě to se mnou nebylo úplně ideální, ale do služby mě pustili, víc jsem ani nechtěl...
-
Stála pred mužom s ktorým si podala ruku. "Teší ma kapitán." Prikývla ˇáno to to je Zeus. Skvelý parťák do služby." po vysvetlení prikývla na kapitánove slová. Keď sa chcela niečo spýtať, prv nechala dokončiť kapitánov monológ. "Áno, to bude už som sa bála že ma neprijmete." Usmiala sa naň ho a pohladila Zeusa, ktorý dvíhal labu. Otočila tvár pri klopaní a videla vysokého muža, ktorý sa postavil vedľa nej. No bol nie len vysoký. Pekný kolega to musela uznať. Prikývla "rozkaz pán kapitán" Ukázala prstom Zeusovi, aby vyšiel vonku, ten bol zvedavý a musel si prečuchať Reyesa. No počula čo Zeus povedal ale nemohla na to reagovať. "No pár otázok mám, či máte psa. Lebo Zeus zacítil akýsi psí pach." Usmiala sa a kráčala tam kam ju tento sympaťák viedol. Oproti nemu bola malé žieňa. "Okrem kapitána Ackera, je tu ešte niekto na vyššom mieste kompetentný ? a zabudla som sa predstaviť. " Podala ruku Reyesovi "Sabina Clark, pokojne Sabi ma volaj." Snáď svojím tykaním kolegu neurazila. Ale i tak sa jej toto miesto páčilo. Prezerala si miesto pri skrinkách "ktorá je moja ? bude vadiť ak sa budem postupne pýtať než na vás, na teba všetke otázky vyvalím." Znovu sa usmiala naň.
-
"Tak to vás tu oba vítám..." Pousmál se kapitán a mírným úsměvem nasadil příjemnější atmosféru. "Momentálně potřebujeme každou pomocnou ruku..." Pronesl a chvíli potom co jsem se k nim přidal nás zase poslal pryč. Teď už to bylo na mě. Zastavil jsem se kousek před jeho kanceláří a zeptal se jestli má nějaké otázky a měla. I když jsem otázku na psa nečekal. "Nemám, jak jste poznala že cítil zrovna psa?" Zeptal jsem se, tohle psi většinou nedokázali dát najevo, protože na to nebyli vycvičený. Na policistku byla drobná a mladá, ale každý někde začínal. "Pan Gray je šéf místní policie." Oznámil jsem. "Vy se s ním ale nejspíš nepotkáte, budete se zodpovídat převážně kapitánovi." Řekl jsem a podal si s ní ruku. "Reagan Reyes. Jsem zvyklí na to že mi lidi říkají příjmením, ale je to na tobě." Pousmál jsem se. "Číslo sedm." Oznámil jsem nakonec. "Klidně se ptej..." Kývl jsem, otázky jsem očekával a byl jsem za ně rád, protože pak se předcházelo chybám.
-
Hľadala skrinku s číslom sedem. "len tak, lebo z vás Zeus nemôže odtrhnúť ňufák." Preto sa spýtala na psa. Usmeje sa na Reyese, ktorý si ju zrejme premeral a začal podceňovať. "Pán Gray? Viem že som od tohto muža dostala vyhlásenie, myslíte že sa so zamestnancami nestretáva?" Bola zvedavá, kto bol ten muž. Prikývla pri jeho slovách. Ale všimla si niečo na ňom. "Stalo sa ti niečo že tak zvláštne chodíš alebo. " Bola zvedavá či to bolo pracovný úraz alebo nie. Otvorila si skrinku, kam položila zvyšok svojich vecí. "Bude možné chodiť na strelnicu ? Lebo mam popravde problém so zbraňou, preto mi dali radšej psojvodctvo." Ukázala na Zeusa, ktorý dychčal a sedel pred Reyesom. Akoby mu niečo chcel povedať, ale aj povedal ale znelo to skôr ako mrnčanie u psa. "Kam teraz pôjdeme? Keď sa vravelo o presunutí sa z policajnej budovy." Dala si vlasy do copu a nasadila si šiltovku, aby jej nezavádzali v teréne.
-
"Jo.. Všiml jsem si, ale psa opravdu nemám." Řekl jsem a podíval se mu do očí. Věděl co jsem zač moc dobře a bylo mi to jasný, jen jsem netušil jak mohla vědět že ze mě cítí psa a ne třeba drogy, které jsem samozřejmě neměl... Každopádně možná nebyla člověk ona. Nepodceňoval jsem jí, neměl jsem pochyb že toho zvládala dost a měla sebou i psa, jenže tohle město bylo hodně i na mě a to jsem byl u policie dýl. "Nevím, já jsem se s ním ještě nepotkal. Maximálně na hromadném meetingu, ale..." Odmlčel jsem se, protože jsem chtěl říct že jí setkání s ním nedoporučuji a díky tomu měl čas vymyslet něco jiného. "...třeba si tě zavolá." Pousmál jsem se a radši Graye nechal být. Stěžoval nám práci, ničil jí a lidi který potřebovali pomoct pomoc nedostávali, přesně proto jsem ho nenáviděl, ale musel jsem zapadnout do řady, protože policistů, kteří nebyli zkorumpovaný ubývalo. Aspoň že kapitán ještě zůstával, ale sám toho moc nezmohl, když se polovina případů nedostala ani k němu. Nakonec se zeptala na víc osobní otázku. Myslel jsem že už to není tak patrné, ale co už. "Jo...tak nějak. Slyšela jsi o té pouti co tu byla?" Zeptal jsem se, docela bych se divil kdyby ne, protože bylo tolik mrtvých a zraněných, že snad nezůstal jeden v celku. Odložila si věci do skříňky a já zatím čekal. "I psovod musí mít pistoli..." Pousmál jsem se. "Střelnici tu máme, takže když budeš mít zájem, můžeš tam kdykoliv zajít." Řekl jsem a podíval se na Zeuse. "Teď půjdeme dolů do skladu, kde si vezmeš zbraň, taser a vysílačku a můžeme vyrazit na tu patrolu... To půjdeme do garáže, vezměme si auto a vyjedeme. Znáš hlášení na vysílačku?" Zeptal jsem se, mohla by se toho klidně zhostit kdyby měla zájem. Vzal jsem ji tedy dolů, kde jí jiný policista vše předal, pak mu podepsala pár papíru a šli jsme k autu. Byl to dodge takže slušně rychlí auto a byl to čtyřdveřák, takže místo pro psa bylo. "Tak jak se těšíš?" Zeptal jsem se, každý zelenáč se těšil na akci, i když to někdy úplně nepřišlo...
-
Pozerala naň a zjavne jej niečo tajil. Usmiala sa nad tým a Zeus jej povedal tichým šteknutím kto je zač. Pohladila Zeusa za pochvalu za zistenie identity tohto muža. Mal proste na to nos a psa z neho cítil priam by sa s ním aj hral ale bol v službe tak sa krotil. "Uvidíme snáď nespravím prúser za ktorý by som asi vážne šla k nemu na koberček" Videla po ňom, že ho nemal asi rád. Kráčala po zložení veci do skladu odkiaľ si vzala služobnú zbraň, ktorú si dala do opasku rovno do puzdra za seba tak i zvyšok vecí. Otočila sa za ním "áno počula som, bol to riadny masaker, tam vás zranili ?" zvedavo sa spýtala, keďže jej došlo že ano. "Ja viem že musím mať zbraň, len je to zložité." vzala si potrebné veci a Zeusovi dala pár pokynov, aby reč nestála. "A nie, to mi kapitán nepovedal, lebo som nečakala že pôjdem hneď do terénu." Otvorila dvere Zeusovi, ktorý si hneď vyskočil na zadné sedadlá. Zavrela dvere a nastúpila do auta spolujazdca. Ale Zeus začal Reyesa oblizovať. "Oh Zeus to nerob, ešte by ti to zrátal ako napadnutie." Pohladila ho po čumáku a upokojil sa ale čumák si položil na sedadlo a kňučal kvôli pozornosti. "Ste mu sympatický." Zasmiala sa po zapnutí pásu. "Ideme skontrolovať ulice alebo ako?" Nevedela kam s ňou chcel ísť. "Som skôr nervózna lebo ak sa zvrtne niečo, snáď nedostanem blok." snáď chápal to že človek v šoku nespraví nič ani sa nepohne.
-
"No to doufám, jinak bych šel asi taky." Usmál jsem se, abych to trochu odlehčil a nevyznělo tolik přísně. Kdyby něco vážně podělala, šel bych s ní, protože jsem za ní momentálně nesl v určitých věcech zodpovědnost. Šli jsme do skladu, kde jí kolega dal vše potřebné a pak přešla řeč na mě a mé zranění. "Ano... Třikrát mě střelili." Řekl jsem a i když jsem o tom mluvil s klidem, ještě jsem se necítil úplně dobře, kdykoliv jsem o tom mluvil, to ale nemohla vědět. "Na střelnici můžete trénovat." Pousmál jsem se, protože měla očividně se zbraní problém. "Na akademii vás to neučili?" Pousmál jsem se, jen jsem se zeptal, protože jsem nevěděl jestli zná třeba kódy nebo ne, jinak se to všechno mohla stejně naučit v praxi, takže to tolik nevadilo. Posadil jsem se do auta na místo řidiče a Zeus se na mě vrhnul. Mírně jsem se pousmál a odtáhl ho od sebe, načež jsem ho pohladil. Asi nejpřítulnější policejní pes, kterého jsem potkal. Když Sab řekla že jsem mu sympatický, jen jsem se pousmál. Když se zeptala kam jedeme, zapnul jsem si pás a pomalu vyjel z garáže. "Jedeme na patrolu." Zopakoval jsem plán a pak zastavil na venkovním oploceném parkovišti, kam se z garáže vyjíždělo. "Jen v klidu, když nebudete něco vědět, ptejte se, i na blbosti..." Řekl jsem, aby věděla že se toho nemusí bát a že kdyby něco, jsem tu já... "Jaké máš označení?" Zeptal jsem se, protože jsem tuhle informaci nedostal a potřeboval jsem zahlásit že jsme teď jeden tým...
-
Pozrie ľútostivo na kolegu s tým že ho postrelili. "To mi je ľúto, ale vidím že ste takmer vo forme ale prečo ste v službe ak ste stále zranený. Od tej doby to nie je tak dlho čo ste postrelený." Zamyslene sa dívala naň a potom na Zeusa. Pohladila ho po čumáku. "Správaj sa Zeus profesionálne tu nie si ešte doma, dobre?" Zeus sa pozrel na ňu a posadil sa sústredene a sledoval cez okná čo sa kde dialo. Sabina si prejde po stehnách a chytí si pas na svojej hrudi. "To ano, ale mam občas blok kedy neviem vystreliť ale inak zo všetkého som mala dobré výsledky." Potom sa pozrela naň s tým čo myslel označenie a potom ju napadlo že vo vrecku mala tie pripináčiky. Hneď si ju dala na uniformu s číslom 1402 "Ešte že hovoríš, už by som na to zabudla." usmeje sa naň ho. "vieš so Zeusom moc na patrolu nechodíme, väčšinou len ak je nejaká razia, tak nás zavolajú." Pozrie naň zvedavo. "A mám otázku osobnú na teba." Chcela vedieť kým naozaj je. "Ak nemáš psa a nestýkaš sa nimi, si vlkodlak, menič alebo niečo čo so psom súvisí ?" Nemala by sa starať ale možno by mu mala povedať tiež pravdu. "Aj ty sa ma môžeš pýtať na čokoľvek, aspoň nám ubehne čas skôr než niečo vypátrame."**
-
Podíval jsem se na ní, protože jsme stáli na parkovišti a tak jsem nemusel dávat pozor na cestu. "Měl jsem štěstí a pár lidí mi pomohlo, jinak bych tu nebyl stejně jako většina kolegů." Pousmál jsem se, ale popravdě jsem na ten den zrovna nemyslel rád. Zemřelo spoustu skvělých kolegů a lidí, které jsme měli chránit. Možná byl pes to, co bylo potřeba v našich řadách a to místo teď zaplnila Sab a Zeus. "Je to tak kolem měsíce a půl až dvou, radši jsem to přestal počítat." Dodal jsem ještě. "Zeus tě koukám poslouchá na slovo, jako kdyby ti rozuměl..." Řekl jsem a podíval se na jeho soustředěný výraz. Pak jsem si všiml jak si rukama přejela po stehnech, což působilo celkem nervózně. "Chápu... Jen mi řekni, když se nebudeš cítit dobře nebo tak něco, jo? Navíc střílet nejspíš nebudeme, museli by začít střílet ostatní a to se snad nestane." Byla to jen patrola a i když se tam mohlo posrat hodně, střílet se snad nebude. Když jsem se zeptal na označení, pochopila mě špatně, protože jsem se nevyjádřil dostatečně jasně. "Promiň, špatně jsem se vyjádřil... Potřebuju číslo jednotky, tohle je číslo odznaku. Dostala si ho když tě sem poslali." Někdo jí to musel říct, nás kapitán, nebo někdo v akademii, kdo ji sem poslal, jestli ne, budeme se muset vrátit, protože já jsem to nevěděl. "Tak to máte dneska premiéru." Pousmál jsem se. [B]"Jak řekl kapitán, teď je potřeba každá pomocná ruka a patrola je vždy důležitá, je to činnost, kterou teď budete se Zeusem dělat kdykoliv, kdy žádná razie nebude..." Taková už byla holt realita. Teď byla policista a bude se vším všudy. Zmínila se že má osobní otázku a tak jsem přikývl. "Ehem..." Pobídl jsem ji, aby ji vyslovila a čekal co to bude. Její otázka mě překvapila a nebyla moc dobrá, protože se mohla ptát právě člověka. "...cože?" Zeptal jsem se jako kdybych nevěděl o čem je řeč. "Na tohle se ptej jen pokud doopravdy víš že je ten druhý nadpřirozený..." Zmínil jsem, ale prozrazovat svou rasu jsem prozatím nechtěl. Tolik jsme se neznali, možná až se trochu spřátelíme. "Možná ti to řeknu na konci dne..." Pousmál jsem se, nechtěl jsem jí úplně odmítat, protože jí to stejně jednou řeknu, ale teď bylo vážně brzo. "A až ti to řeknu, ty bys mohla zase říct něco mě." Narážel jsem na ni a Zeuse, nebyl to normální vztah zvířete a člověka... Pomalu jsem vyjel na ulici a mířil pryč od stanice. "Tady 565 O04 jaký je stav Adam jednotek?" Zeptal jsem se na vysílačce a čekal na odpověď. Ozvala se Adam 1 a Adam 2, pak už bylo ticho. "Když se tě teda mužů zeptat, jaký máš vlastně zkušenosti v terénu a proč ses přidala k policii?" Zeptal jsem se.
-
Potom jej doplo že čo od nej chcel. Usmiala sa " 741 K01" povedala mu číslo ktoré tak veľmi chcel vedieť. " Zeus je môj verný priateľ a kolega. Bol v hroznom stave keď som ho dostala. Pokúsal nie jedného policajta pri výcviku." Zasmiala sa nad tým a zazubí sa keď si zrejme všimol aký vzťah majú "To je výcvik to nepochopíš." Na to že nebude musieť používať zbraň si vydýchla, na to mala Zeusa, ktorý aj páchateľa dohoní "nemáš rád nadprirodzených?" Padla otázka na nich, keď už ich spomenul. " Nemusíš odpovedať je to každého vec." Pozrela ona naň ho s tým čo chcel od nej vedieť "čo také by si chcel vedieť? a na takúto premieru sa obaja tešíme aj keď to na nás nie je vidieť." Stíchla keď hlásil do vysielačky niečo kolegom. "Myslím že dobré skúsenosti, keďže som tadeto chodievala často behať a na polícii potrebovali zvieracieho psychológa." Asi ju vysmeje ale i tak ju každý mal za blázna až kým sa naozaj neukázali zlepšene výsledky u zvierat. " Mama je zverolekárka a tam bol jeden pán z polície a vravel že majú problémy so psovodmi a tak som sa naučila trénovať psi. Sú lepší než ľudia." Povedala potichu so sklonenou hlavou. "Sú viac vďačnejšie a nemajú ma za blázna. Aspoň v tejto pozícii ma berú vážne."
-
Konečně řekla co jsem potřeboval, takže jsme mohli vyjet. Zeptal jsem se na Adam jednotky a než odpověděli, měl jsem čas ještě vnímat Sab. Byl jsem vlastně docela rád, že konverzace nestála. "Ale vytrénovala jsi ho dobře, co tak vidím." Pousmál jsem se. Jejím "to je výcvik, to nepochopíš" mě nedostala. Byl jsem z části pes a tak jsem věděl jak to je, viděl jsem i jiné vycvičené a i když měli skvělý vztah a výcvik, bylo vše o povelech, ne celých větách. Možná jsem v tom ale viděl víc než tam bylo. Když jsem pak řekl že snad dneska zbraň nepoužijeme, neměl jsem tím na mysli že je to stoprocentní a rozhodně jí jednou bude potřebovat. Možná ne dnes, ale jednou se s ní naučit musí, protože kulka je rychlejší než pes a nemůže se spoléhat jen na čtyřnohého parťáka. Zeptala se na nadpřirozené a já se na ní tázavě podíval, než jsem se věnoval zase řízení. "Co? Ne, tak to není, jen bys neměla zmiňovat nadpřirozeno jen tak. Mě je jedno kdo co je, pokud dodržuje zákon." Pousmál jsem se a zastavil na semaforech. Zeptala se co chci vědět já a tak jsem se zeptal na ní. Pokýval jsem na její odpověď že byla zvířecí psycholog a poslechl si i další část. Znělo to neobyčejně a rozhodně jsem nesoudil. "To zní zajímavě." Pousmál jsem se, rozhodně to byl jedinečný důvod proč se přidat k policii a i když jsem o tom věděl houby, očividně věděla jak na zvířata. Ale říkat že jsou zvířata lepší než lidi, nebyl jsem si tím úplně jistý... Ano chápal jsem to, opravdu byli asi lepší v tomhle smysle, ale bez lidského kontaktu by to nebylo ono. "Záleží s kterým člověkem se zrovna potkáš." Poznamenal jsem a byl čas nahlásit patrolu. "565 O04 a 741 K01 od teď jako Adam 3. Adam 3 10-41 na Saint Barbara Square." V překladu jsem nás nahlásil jako dvoučlennou jednotku a zahlásil jsem, že začínáme patrolu a naši lokaci, kdyby náhodou nás chtěla vyšší hodnost někde jinde. Jakmile jsme byli nahlášení, stačilo jen projíždět ulice, což jsem už dělal. "Jak jsi slyšela, vždycky se nejdřív zeptej na stav jednotek, jinak se stane, že bude najednou Adam 1 dvakrát a nikdo neví na koho se ve vysílačce mluví a podobně, pak jsem nás nahlásil že jsme spolu na patrole a kde, teď už v podstatě hlásit nic nemusíme, dokud se něco nezmění, na lokaci se případně zeptají sami, takže teď už to je jen o kontrole jestli je všechno ve městě v pohodě." Pousmál jsem se a soustředil se na cestu před námi a okolí. Bavit se při tom mi ale problém nedělalo.
-
Prv ho nepochopila čo od nej chcel, ale všetko čo mala mať na sebe tak skontrolovala či je to ok. Pozrela naň a videla že to čo mu hovorí zatiaľ zaberá a nepýta sa ako prečo začo s kým a s čím. "Pardón len som zvedavá, lebo niekedy nadprirodzený sú super čo sa týka aj policajtov. A aj tak s nimi nemám dobré vzťahy." Nechcela hovoriť za koho ju každý mal. A dúfala v tom že Reagan ju za toho blázna nemá "So Zeusom boli veľké problémy. Hlavne nezniesol ak naň niekto dvíhal hlas. Nechcel počúvať a bol protivný a zlý." Medzi tým dostala ňufákom do ucha aby nepokračovala. Zasmiala sa a škrabkala Zeusa za uchom. "Bez neho by som nebol tým čím som. Aj tebe niekto dodáva odvahu?" Spýtala sa na osobnú otázku a stíchla, aby zahlásil že sú na výjazde. Obzerá sa po meste po ktorej časti šli. Prikývla na na jeho slová. "Myslíš že už zaregistrovali že som tu nová ?" Videla jeho sústredenosť pri šoférovaní. Obzrela za Zeusom ktorý jej povedal niečo čo Raegan nemá ako počuť. Pousmiala sa nad tým, aj by mu odpovedala ale nemohla. "Máš nejakú známosť? alebo žiješ sám ?" prečo práve na toto sa pýtala "Ja len či nemáš rodinu a tak." Bola mladá žaba oproti nemu. No potom si všimla a počula so Zeusom krik a hádku muž a žena. Bola to staršia žena "Kolega, tam zrejme muž sa snaží okradnúť túto staršiu pani." Zeus štekol a bol nesvoj, chcel vyskočiť z okna aj počas jazdy a zastaviť muža.
-
"Proč nemáš s nikým dobré vztahy? Nepřijde mi že bys měla problém se s někým seznámit nebo bavit." Zeptal jsem se a pousmál se. "No teď už to vypadá v pohodě. Jen je trochu hyperaktivní, co?" Zeptal jsem se. Podle toho co jsem viděl nevydržel moc dlouho v klidu, ale jinak se zdál být jako dobrý pes. Jestli byl i dobrý policejní pes jsem ještě neměl možnost zjistit. Prozradila, že byl Zeus jejím důvodem proč je tím čím je a zeptala se na mě. Podíval jsem se jí krátce do očí a pak se soustředil zase na cestu. Tuhle otázku jsem nečekal a nebyla pro mě jednoduchá, vlastně mi jen připomněla něco co nebylo vůbec příjemné. Zahlásil jsem prvně radši do vysílačky, že jsem na patrole a pak se jí zase věnoval. "Můj parťák..." Odpověděl jsem jednoduše, jako bych ho stále měl. Zeptala se jestli zaregistrovali že je tu nová, ale úplně jsem nerozumněl otázce. "Kdo? Myslíš kolegy? Nejspíš jo. Věděli jsme že k nám přijdeš." Pousmál jsem se, protože o jejím příchodu věděl snad každý tady. Všiml jsem si že se pousmála, ale nějak jsem to neřešil. Soustředil jsem se nejen na řízení, ale taky na okolí, jestli se něco neděje nebo někdo něco nepotřebuje, zatím byl ale klid. Přišla další osobní otázka a já se musel jen v duchu pousmát, protože bylo celkem zajímavé na co se ptala a hlavně to vyznělo možná jinak než chtěla, což mi vůbec nevadilo a nějak jsem to nechal být. "Ne, žiju sám momentálně." Prozradil jsem. "S touhle prací je těžké mít rodinu. Nedokázal bych se jí dostatečně věnovat. Práce u policie je časově náročná, obvzlášť v tomhle městě, ale to časem zjistíš sama." Vysvětlil jsem s klidem a všiml si muže a ženy, kteří se hádali. Nevypadalo že by se tam dělo něco zase tak závažného, takže jsem zůstal v klidu. "Všiml jsem si že se hádají, zjistíme o co jde v klidu." Řekl jsem, protože jsem si všiml že jak Sab, tak Zeus byli připravený na akci, která ani nemusela být. "Tady Adam 3, máme tady hádku mezi starší ženou a mužem středního věku, 10-32 není potřeba." Zahlásil jsem s tím, že jsem řekl, že nejsou pořeba posily. Pak jsem spustil maják a sirénou jsem zapnul a hned vypnul, aby o nás věděli. Hned na to jsem zastavil a vystoupil, připravený za mužem běžet v případě že by začal zdrhat.
-
Pri jeho otázke sa pousmiala nervóznym úsmevom. "To je na ťažko teraz takéto veci vysvetliť, aby si to pochopil. Som skrátka divná a majú ma za čudáčku. Je to na dlho až tak dobre sa nepoznáme aby som sa ti zverila s týmto." Pozerala pred seba a bola tajomná v tomto. "samozrejme máš kolegov dosť na polícii. " Cítila z jeho hlasu smútok, zrejme sa niečo stalo jeho kolegovi a nechcela to rozpitvávať. "Ale čo, veď i ja žijem sama a každý povie že som mladá ešte si niekoho nájdem. Ale niekedy je to ťažké z toho dôvodu." Pousmiala sa nad ním a počula ako zahlásil ich odstávku, aby sa pozreli na túto udalosť. Auto zastavila a vystúpila s tým, že Zeusa vypustila von "Drž sa pri nohe kým ti nedám povel." Povedala Zeusovi, ktorý jej odpovedal. No bol bez vôdzky a držal sa Zeus profesionálne. Čakal na pokyn svojej parťáčky. "Dobrý deň, smieme vedieť čo sa tu deje?" Podišla k staršej pani a vytiahla svoj blok. "Poviete mi prečo sa hádate? Mohla by som vás požiadať o vaše doklady o totožnosti prosím?" Bola slušná "Legitimujte sa aj vy pane." Bol jej podozrivý a Zeus to cítil tiež. Zeus sa držal pri nej. Pani sa hádala že jej ten muž niečo ukradol. Sabina sa pozrela na kolegu či ho prehliada a skontroluje. Zatiaľ vybrala vysielačku, aby nahlásila pani a overila si doklad totožnosti a rovnako aj u pána. Ale Zeus bol nervózny. "Na vašom mieste by som nerobil prudké pohyby pane. Stojte pokojne." Usmeje sa pána, ktorý mal nemiestne úchylne poznámky voči nej. Zomkla pery k sebe a stále bola i s úsmevom dosť vážna a profesionálna v správaní.
-
Neřekla mi přesný důvod proč má s lidmi špatné vztahy, protože jsme se dost dobře nepoznali. Taky jsem jí neříkal vše a tak jsem to respektoval. Nepotřeboval jsem to vědět, jen jsem se zeptal a že neodpověděla byla její věc. "Být divný není nic špatného." Pousmál jsem se, protože jsem viděl spoustu divných lidí, kteří byli ve výsledku lepší než ty normální, ale zase to nebylo pravidlo a vzhledem k tomu že mě Sabina přišla celkem normální, nemohl jsem sám říct. Prozradil jsem jí že mě dodává odvahu můj parťák a parťákem jsem měl na mysli toho, který mě měl na starosti když jsem se k policii přidal. Sab to asi nepochopila, ale nějak jsem to neřešil a víc jsem se o tom bavit taky nechtěl. "Není kam spěchat." Pousmál jsem se, když řekla že taky žije sama. Viděli jsme jak se někdo na ulici hádal a nevypadalo to jako hádka mezi někým kdo se zná, tak jsme to šli prověřit. Zastavil jsem auto a maják nechal zapnutý. Vystoupil jsem a došel jsem se Sab k ženě a muži, mezi kterými hádka probíhala. "Dobrý den." Kývl jsem na pozdrav a oba je hlídal. Nechal jsem Sab, protože jsem chtěl vedět jak se k situaci postaví a zatím si vedla docela dobře. Žena tvrdila že jí muž něco ukradl, když se na mě Sab podívala, pochopil jsem co chce. "Tak pane... Máte u sebe něco o čem bych měl vědět? Zbraň nebo něco takového?" Zeptal jsem se, protože to byla celkem důležitá informace. Poznámky, které k Sab měl se mi vůbec nelíbili. "Jestli nepřestanete dostanete pokutu, tohle je první varování, tyhle poznámky si nechte někam do baru." Řekl jsem přísně, na takovýho idiota jsem čekal. "Prohledám vás kvůli podezření z krádeže, pojďte se mnou k autu." Řekl jsem a šel s ním k autu. "Opřete si ruce o střechu auta a mírně rozkročte nohy." Řekl jsem a čekal až to udělá, jestli vůbec. "Po dobu prohledávání zůstaňte v klidu stát." Dodal jsem ještě.
-
Nepáčili sa jej poznámky a reči na jej adresu. Pani bola vyčerpaná z hádky a zrejme jej vzal niečo z kabelky. Keď kolega povie že ho prehľadá miestny chalan sa spýtal či to nemôže urobiť ona, že rád by sa nechal ňou ošahávať aspoň by zistila akého veľkého ma vtáka, ktorý by sa jej mohol páčiť. Na Sabinho kolegu bol drzý ale bál sa ho, len ho upokojoval tým "Dobre, dobre, čo je. " Stále zazeral na Sabinu. Tá ale pani upokojovala, kým nedostala hlásenie cez vysielačku overenie totožnosti oboch ľudí. "Reyes?" Zavolala naň "Je vraj v podmienke." povedala jeho meno a pani si všimla Zeusa, ktorý dával pozor na oboch a zároveň vždy bol pripravený. Pani sa natiahla k Zeusovi s tým že sa Zeus uhol a posunul ďalej. Sabina si vypočula nemiestnu poznámku od Zeusa, ktorý sadol a sledoval muža, ktorý ak by mohol znásilnil na mieste Sabinu. Vyzeral nebezpečné ako nejaký psychopat. Sabina sa pozrela na Zeusa.**"Správaj sa profesionálne a nemaj poznámky." Staršia pani sa na ňu pozrela nechápavo "nič nič pani, nič. Pozreli ste si čo vám zmizlo ?" Staršia pani prehrabovala v kabelke. No všimla si niečo čo si zrejme všimnúť nemala. Zeus niečo zavetril a prešiel ku kabelke. "Mohli by ste položiť kabelku na zem a odstúpiť od nej ?" Vyzvala staršiu pani, ktorá sa obhajovala s tým že tam má kúpenú salámu a psík to zacítil. No ona sa pozrela na Zeusa, ktorý šiel prehľadať kabelku. Len čo to urobil si sadol na znak to ho žeby aj jej kolega pochopil že sú tam nebezpečné nelegálne látky. Pozrela na pani "Zostaňte na mieste prosím. Prezriem si vašu kabelku." Len pani znervóznela, len čo si kľakla k taške. Vyberala odtiaľ veci na chodník tak, žeby sa veci nezničili. Vyzerali ako klasická kabelka. Ale všimla si spinku, ktorú odopla a vnútro futre kabelky bol sačik bieleho prášku. No v tom počul nabitie zbrane mierenú na ňu. Zeus začal vrčať. "Zeus nie, zostaň. " Zodvihla ruky "Myslíte že predaj pervitínu vám zarobí prachy?" Možno mala byť ticho. Zrejme objavili a vyrušili feťáka a predajcu alebo priekupníka drog.
-
Mužovi řečičky ho mohli stát pěkný majlant, což si asi neuvědomoval. Mnoho lidí si myslelo, že když budou furt kecat a navážet se, že to musíme jako policisti snášet, ale to nebyla pravda. Mohla se jim nafařit pokuta a sem tam to mohlo jít k soudu, pokud to bylo vážnější. Když měl keci dál, jestli by ho nemohla prohledat Sab aby zjistila jak velkého ho má, vzal jsem ho za loket a prostě ho odvedl stranou k autu. "Řekl jsem ať jdete k autu, rovnou vám sepíšu tu pokutu, ať víte že to myslím vážně..." Řekl jsem a stihl mu jí bez problémů napsat ještě než jsem udělal něco dalšího. Dal jsem mu pokutu na pěkných sto dolarů, což nebyla zrovna levná záležitost a když jsem ho chtěl prohledat, Sab řekla že je v podmínce. "Tak to pro vás nevypadá moc dobře..." Poznamenal jsem, aby si uvědomil vážnost situace. Začal jsem ho prohledávat a ani já nezůstal s prázdnou. Muž měl slušný množství bílého prášku, nejspíš pervitinu ve vnitřní kapse v mikině. "Jste zatčen za držení napovoleného množství omamných látek. Vše co řeknete je a bude u soudu použito proti vám, máte právo na právníka, pokud si ho nemůžete dovolit bude vám přidělen, rozuměl jste svým právům?" Zeptal jsem se a spoutal ho. Vzal jsem ho za pouta a naložil ho do auta, jenže pak jsem se otočil na Sab, která ženě prohledávala tašku. Už v tu chvíli bylo vidět že se to starší ženě nelíbí a asi měla co skrývat. Dal jsem si ruku na zbraň a otevřel přední dveře auta, abych se za nimi mohl případně krýt. Něco se mi na tomhle nelíbilo. Když žena vytáhla zbraň, ihned jsem na ní taky zamířil. "Ihned odhoďte zbraň!" Přikázal jsem a mířil na ní zpoza dveří. Druhou rukou jsem si zapnul vysílačku. "Adam 1 kód 8 na Saint Barbara Square." Zahlásil jsem že potřebujeme posily a dál mířil na ženu, kolegové tu hned tak nebudou, do té doby jsme na to byli sami. "Tak odhoďte tu zbraň!" Přikázal jsem znovu.
-
Kľačala na jednom kolenní, rukami vedľa hlavy a taškou pred sebou. Túto situáciu nečakala, keďže netušila že i starší ľudia mohli byť dílermi. Keď počula hlas kolegy, aby staršia pani odhodila zbraň, mala pocit že to nemala ani v úmysle ani v pláne. V tom sa Sabina pozrela na Zeusa, ktorý sa vzdialil poza nej. On si nevšímala psa, keďže bol potichu. No po druhom vyzvaní o odhodení zbrani. Zeus skočil po ruke so zbraňou a z druhej strany, čo stiahol protivníčku k zemi ale vystreliť stihla. Zeus držal pani ruku, netlačil zubami, tak aby nevykrvácala. "Zeus, pusť." Sabina hneď pani odzbrojila a dala ruky za jej chrbát a dala náramky. "Mene zákona ste zatknutá za predaj omamných látok a ohrozovanie života s nelegálnou zbraňou. Určite nemáte od nej papiere." Prvý deň a hneď takéto úlovky? len cítila na paži bolesť. Zadýchane sa usmiala na kolegu, kým ju Zeus neupozornil na to že krváca. "čo." obzrela sa a chytila si postrelenú pažu. "To bude len škrabanec." Stále bola usmiata i napriek tomu postreleniu. "Nepanikár Zeus budem ok." Nevnímala trochu to že je tam jej kolega. Pohladila Zeusa medzi uši a zišla z pani, aby ju zodvihla. "Všetko čo poviete mimo súdu môže byť použite proti vám. Máte právo na právnika, ak si ho nemôžete dovoliť súd vám ho pridelí." Pani dvihla na to že je nízka, ale bolo jej zle.
citrónový ježíš
Rory