Fantasy World / Ostatní hry / Reagan & Sabina / Strana 2
Reagan & Sabina -
Pořád jsem na ženu volal aby zbraň odhodila, ale nevypadala na to. Dispečink poslal posily ale kdy dorazí bylo ve hvězdách, takže jsem prostě musel nějak kontrolovat co se dělo. Věděl jsem že je tam Zeus a i když znamenal záchranu, mohl taky způsobit něco horšího. Proto jsem byl stále připravený na cokoliv. Potom co jsem jí podruhé vyzval po ní Zeus nemilosrdně skočil, ale to jí nezabránilo v tom vystřelit. Zbraň jsem zase schoval do pouzdra a rychle šel za nimi. "Všechno v pohodě?" Zeptal jsem se a hodlal jí prohlédnout, jestli není zraněná, někdy si to člověk ani neuvědomil. Zatkla ženu a zadýchaně se na mě usmála. Úsměv jsem jí oplatil, aby věděla že to zvládla skvěle. Netušil jsem jestli jí něco je, protože z mého úhlu nebylo nic vidět. Přijeli posily a tak jsme mohli předat ty dva jim. Stejně jsme je nemohli mít v autě. Přišli za mnou kolegové, tak jsem jim předal muže z našeho auta a pak jsme společně došli za Sab, která už zvedla ženu a chtěla jí odvést, každopádně jsem si všiml že jí asi není úplně dobře a tak jsem ženu vzal, předal jí kolegům a pak se podíval na Sab. Všiml jsem si rány na rameni a tak jsem jí vzal za zdravou ruku abych jí podepřel a odvedl k autu. Netušil jsem jak vážné to je, takže jsem fungoval celkem rychle. Došel jsem s ní k autu, kde jsem zastavil. "Podívám se jak to vypadá, dobře? Sundám ti opatrně bundu." Řekl jsem, šel za ní a opatrně jí začal z ramen bundu sundávat, abych jí způsobil co nejméně bolesti. Bunda byla dole a tak jsem měl možnost vidět na ránu. Bylo to jen škrábnutí, i když bylo dost hluboké a pár stehů by to asi taky dalo. Navíc trochu krvácela a to bylo potřeba zastavit. Otevřel jsem dveře a posadil jí, aby mi nezkolabovala. "Je to jen škrábnutí, dojdu pro lékárničku, tak vydrž." Řekl jsem a z kufru vytáhl lékárničku. Vrátil jsem se a dřepl si k ní, abych jí mohl ošetřit. "Mimochodem dobrá práce." Usmál jsem se na ní, abych trochu odvedl její pozornost od zranění. -
Zeus sa od tej chvíle od nej neodtrhol. Stále pri nej bol a strážil ju. Sabina bola šťastná, že to zvládla, predsa jej osoba drobnou postavou by to zvládnuť nemusela. Kým nevzali kriminálničku so sebou ďalší kolegovia postavila sa a usmievala, ale všimla si krv na svojom ramenní, Zeus ju na to tiež upozornil. Cítila ako sa jej pred očami trochu zatmelo ale ustála to. Ale hlavne po tom čo ju Reyes oprel o seba. Usmiala sa opäť naň s tým. Zeus si hneď nastúpil do ich auta, kde ich poslušne čakal. "Ta bola rýchla než som sa stihla uhnúť. A..Au." Sykla pri dotyku o rameno a sadla si do auta. " Dobre." Zomkla pery k sebe pri každom pohybe s ramenom ju to bolelo. Vyzliekla si bundu za jeho pomoci. Sykla bolesťou zakaždým. No nastal problém, keď ju mal ošetriť. "To.To je v poriadku, keď je to len škrabanec to sa zahojí." Usmiala sa, nechcela sa pred ním odhaľovať. "Dobra práca? veď ma zasiahla mala som sa uhnúť. No akosi som skamenela, keď som videla zbraň." Znovu jej problém pri takejto akcii. "Som netušila že vieš ošetrovať aj takéto zranenia, si vyštudovaný lekár?" prvú pomoc vedela i ona, ale ošetrovať kolegov v aute nie. "Ja si to doma potom ošetrím. Nerob si naozaj starosti. " Dala si na to ruku, aby to nekrvácalo. Ale i pri takejto rane človek mohol pomaly vykrvácať. Ona mala problém s mužským dotykom, predsa so žiadnym si nič nezačínala. Reagan, je zrejme prvý muž, ktorý je takýto pozorný. Celkom sa bála čo bude ak zistí jej tajomstvo. Preradia ju znovu inam. -
Zeus vypadal, že paničku neopustí a to bylo vlastně dobře, protože to potvrzovalo jejich pouto, které bylo pro tuhle práci důležité, ale taky v některých chvílích dost bolestivé. Zvládla to na jedničku, i když na ní žena vytáhla zbraň, mohlo se to stát komukoliv, i když je pravda, že si mě mohla zavolat na pomoc ještě než tašku prohledala, obvzlášť, když jí to nahlásil Zeus. "Kulce by ses asi stejně nevyhla." Usmál jsem se pobaveně, ne protože jsem se jí smál, ale protože mi to přišlo roztomilé, že si myslela, že by tomuhle snad mohla zabránit. Štěstí bylo že to bylo opravdu jen škrábnutí, i když větší a že žena nezranila nebo nezabila civilistu. Mohlo se toho stát hodně a Zeusův kousek mohl Sab klidně zabít, ale zvládli to a Zeus věděl co dělá, protože šel po správné ruce, takže to nebylo jen o štěstí. Když Sab sykla, omluvně jsem se na ní podíval, ale jinak to stejně nešlo. Sundal jsem jí bundu, abych jí mohl ošetřit a hned na to začala být plachá. Podíval jsem se jí do očí trochu nechápavě, protože to dobrý nebylo. "To se nezahojí. Krvácíš, musím ti to ošetřit." Řekl jsem pevně, o tomhle jsem nehodlal smlouvat. "Neuhla bys, kulky jsou bohužel rychlejší než my." Usmál jsem se na ní, z téhle vzdálenosti by se neuhla určitě, ledaže by byla třeba upír nebo co já vím a ani tak to nebylo tak jistý. "Mám jen základy, lékař nejsem určitě." Řekl jsem, kdybych byl doktor, asi by nemocnice přišla o všechny pacienty. "Jestli ti to neošetřím teď, domů se ani nedostaneš." Řekl jsem a začal hledat v lékárničce dezinfekci. Když si ale dala ruku na své zranění, zvedl jsem na ní pohled. "Věř mi, chci ti pomoc, ne ti ublížit." Pousmál jsem se a zamyslel se. "Hele jestli to nechceš ošetřit ode mě, odvezu tě aspoň do nemocnice." Nic mezi nebylo. Buď a nebo, měla na výběr, protože jsem jí nechtěl nutit do něčeho co sama nechtěla. Netušil jsem co bylo špatně, ale osobně bych jí radši ošetřil sám, protože nemocnice byla na dlouho... "Jen ti to vydezinfikuju a stáhnu." Řekl jsem abych jí přesvědčil, že to tak bude lepší a aby si nemyslela že jí tu budu ránu šít, protože se to dalo vyřešit i bez šití, i když krvácela docela dost.
-
Zasmiala sa nad poznámkou o guľke a prikývla "Na to schopnosť nemám" Zeus sa k nej prihovoril "ojej holka, prvý chlap ktorý ťa vyzlečie. Ak by sa o niečo pokúsil odhryznem mu ten škaredý nos." A vydal nespokojný výraz mrnčaním. Kým bol Reagan pre kufrik mohla sa mu prihovoriť. "To určite nie. Len sa snaží mi pomôcť. Takže žiadne odhryznutie nosa nebude." Nadýchla sa a zľakla, keď tam bol a usmiala sa naň s tým že naliehal. Odopla si na služobnej košeli gombíky. Opatrne ale bolesťou vytiahla ruku z rukáva. Ostala pred ním v bielom tielku, ktoré zahaľovalo jej menšie poprsia v spodnom pradle. "Ale byť rýchlejší ako guľka, by sme nepotrebovali auta." Snažila sa svoje nervózne správanie voči dotykom druhých zakryť. Otočila sa k nemu s ramenom, aby mal lepší prístup k nemu. Sledovala jeho tvár v jej tesnej blízkosti. "Toľkej chváli sa tu človek dočká, že je radosť dostávať aj guľky au.. au..." Sykla bolesťou a Zeus reagoval na to. "Ale ako lekár by si bol fajn, mal by si veľa pacientiek." Hrýzla si do pier s úsmevom aj keď by iné dievčatá od tej bolesti plakali. "Ako si to mám potom doma ošetriť? Nebudem musieť s tým do nemocnice? nechcela, nechcela by som stým nikoho otravovať. Ja totiž to, nemám okrem Zeusa tu nikoho a rodičov mam v inom meste." Pozerala naň, či jej odporučí ísť s tým niekam za niekým. "Prvý deň a už som si ušpinila uniformu." Sledovala kolegu, ako sa o ňu starostlivo staral. Zeus mal poznámky, ale nemohla mu odpovedať.
-
"Takže máš schopnost?..." Byla to jen řečnická otázka, odpověď jsem tedy neočekával, každopádně to podle toho co řekla bylo jasné. A nejen proto, taky jsem z ní cítil že nebyla člověk. Má druhá podoba byla na tohle dost dobrá a to znamenalo že se to přenášelo na mě i jako na člověka. Zkrátka jsem věděl že je magian, jen jsem na tohle nikdy neupozorňoval, kdo chtěl říct co je zač to řekl, bylo to na nich a radši než přijít s tím že vím co jsou zač jsem vždy dělal že netuším, protože se potom lidi cítili líp. Podíval jsem se na Zeuse, který zamručel a pak se pohledem vrátil k Sab. Zřejmě se mu nelíbilo že jsem blízko paničky, ale měl smůlu a měl by si zvykat, v tomhle městě bude mít takových zranění dost možná víc. Slyšel jsem že se buď baví sama se sebou nebo s někým, ale když jsem se vrátil s lékárničkou, byla tam jen ona. Možná byla její schopnost o dost jednodušší než jsem si myslel. Sundala si věci a zůstala tam v tílku. "No to bysme asi nepotřebovali no." Usmál jsem se, abych jí uklidnil a vzal si dezinfekci a čistou látku, kterou jsem mohl ránu očistit a tak jsem taky udělal. Určitě to pro Sab nebylo nic příjemnýho, ale nic jinýho nešlo dělat. "Moc ty kulky ale nesbírej." Řekl jsem pobaveně, protože si s tím nebylo radno zahrávat. Někdy bylo lepší ze sebe nedělat hrdinu. "Myslíš jo? No nevím, kdyby věděli jak na tom jako doktor jsem, asi by si to dvakrát rozmysleli." Řekl jsem, moje úroveň byla vážně jen v základech a víceméně nastavená převážně na zranění které se policistům děli normálně. Zbytek byl intuityvní. "Ještě se ti na to pak kouknu, asi to bude potřebovat převázat. Kdyby něco, klidně tě tam vezmu." Řekl jsem a vytáhl svou vizitku, kterou jsem dával normálně při prošetřování případu a podobně. "Kdybys něco potřebovala..." Řekl jsem a vizitku jí podal, pak jsem odložil dezinfekci a vzal si stahovací náplasti. "Myslím že zašpiněná uniforma je to nejmenší." Pousmál jsem se pobaveně a pak jí ránu stáhnul, aby tam neměla jizvu a rána se zahojila. Vzal jsem nakonec obvaz a ránu jí důkladně zavázal. "Hotovo." Řekl jsem a zavřel lékárničku. "Chceš pomoct s uniformou?" Zeptal jsem se, protože by bylo lepší kdyby se šetřila. Majáky jsem vypnul teprve teď, což jsem mohl udělat už předtím, ale nebyl čas...
-
Pri jeho otázke jej prešiel mráz po chrbte a zaskočene sa naň dívala "nie, ja a schopnosti " zasmiala sa "jedine tak odháňať ľudí od seba." Hrýzla si nervózne do pier. Naozaj by nechcela aby sa rozkríklo po celej policajnej stanici kým bola. Nie každý mal rád nadprirodzených, sama si nebola istá kým bol on. Pozoruje ho s úsmevom na perách, videla len to čo mal v rukách na jej ošetrenie. Vytočila sa tak, aby videl dobre na ranu a sykla bolesťou. Pritom pri jeho blízkosti sa mu zadívala do oči. Keď mal Zeus poznámku "Aby si ho tým pohľadom nevyzliekla z uniformy. Netvár sa že sa ti nepáči." Sabina sa usmiala a chcela protirečiť psovi. Ale teraz by to bolo naozaj nevhodné a takto pred ním. "Posnažím sa nezbierať ich." Usmeje sa znovu a sleduje ako to ošetruje. Ma v tom cit celkom čo je prekvapená na muža. Potom dostala vizitku, kde bolo jeho osobné číslo. "To myslíš vážne?" Potom Zeus položil nos na jej odhalené rameno a lizol ju do ucha. Musel do nej rypnúť. "Vidíš, už máš jeho číslo to niečo znamená. " Pozrela Sabina na Zeusa a potom na vizitku. Keď povedal žeby sa mala šetriť. Prikývla "Dúfam že dnešok nekončí týmto. Alebo." Nebola si istá. Obliekla si opatrne sama košeľu aj uniformu "Obliecť sa zvládnem, nemaj starosť. Si prvý kto a videl len takto takže nemaj obavy." Prečo mu to povedala, takto znervóznela v jeho blízkosti. Potom sa natiahol, aby vypol majáky. Odložila si jeho vizitku do peňaženky, kde mala svoje doklady a fotku rodiny. No Zeus pri blízkosti Reagana oblizol na tvári či za uchom. Chcel mu naznačiť že mu ďakoval za ošetrenie Sabiny. "Vidím že i Zeus je vďačný a obľúbil si ťa." zasmiala sa. Keď do nej štuchol nosom Zeus. "Pozvi ho na pivo do baru." Keď jej bolo trápne pozvať prvého chlapa von. "Ja by som sa ťa chcela spýtať čo, čo robíš večer?" Za opýtanie predsa nič nedá. Toto by mali byť frázy chlapov na ňu. Žiaľ nikdy to nepočula.
-
Podíval jsem se na ní, když zapřela schopnost a radši to nechal být. Bylo to tak lepší, když nebudu vědět jakou má schopnost, nebude mě to rozptylovat. Posadila se tak, abych viděl na zranění líp a líp se mi pracovalo, pak už jsem se dal do práce. Sem tam sykla, což bylo úplně normální, ale jinak byla docela statečná, protože by z toho jiný i brečeli. Kývl jsem když řekla že se je pokusí nesbírat a pak jsem jí dal vizitku, když řekla, že nikoho nemá a že nechce nikoho ani otravovat. Byl to špatný přístup... "Jo, myslím." Pousmál jsem se a podíval se na ní. "Někdo na tebe musí dávat pozor..." Poznamenal jsem. Když jsem u policie začínal nebylo to nic jednoduchého a někdy bylo potřeba si i třeba jen promluvit s někým z práce, třeba to Sab jednou ocení. "Jestli se na to cítíš, můžeme pokračovat." Řekl jsem, jinak bysme to sbalili a byli zbytek dne na stanici, což taky nebylo úplně špatně. Oblékla se sama a to co řekla mě sice zarazilo, ale nechal jsem to být. Jen jsem kývl a vypnul majáky, které byly celou dobu zapnuté. Podíval jsem se na Zeuse, který mi děkoval stylem, který jsem při práci zrovna dvakrát neocenil, ale nestěžoval jsem si a pousmál se na něj. Pohladil jsem ho a pak se podíval na Sab. "Jsem rád že si rozumíme..." Poznamenal jsem směrem k Zeusovi a pak se pousmál. Byl čas vyjet, ale ještě jsem se zastavil abych si vyslechl otázku, která mě dost překvapila. "Co vím tak mám večer volný... Chceš pak někde zapít svojí první službu?" Pousmál jsem se a tím jsem převzal pozvání, které by pravděpodobně přišlo. Pak jsem zavřel dveře a šel si sednout za volant a pomalu vyjel. Snad bude zbytek dne klidný, protože se s tím zraněním, které měla moc dobře pracovat nedalo a já jsem nechtěl aby si udělala ještě něco dalšího.
-
.............................................................................................................chybný účet xD sorry............................................................................................................................................................................................................................................................................................... -
Občas by sa mala nad sebou zamyslieť čo za nezmysli povie pred mužom. "Niekto na mňa pozor? skôr by si mali dať pozor na mňa" Zasmiala sa nad tým, ale pohyb ruky bolel. Musela sa upokojiť. Na jeho otázku či môžu pokračovať prikývla "Nebudeme si kaziť deň jedným škrabancom predsa." Aj keď bola z toho vystresovaná vnútorne ale nedávala to najavo. Sledovala ho pri šoférovaní. "Ja tiež, aj keď som myslela že budeš na mňa divne zazerať." Dala si prameň vlasov za ucho, ktorý jej vypadol z copu. "Zeus miesto sme stále v práci a tu sa kolegovia neoblizujú." Zeusová poznámka na Sebinu sa nedalo prepočuť. Zamračila sa na Zeusa, ktorý sa radšej stiahol a skryl na svojom mieste. "Máš voľno? to je super ja tiež. Ja.. No na jedno pivo by sme mohli zájsť ak by si chcel. Teda. Ak." Stále bola nervózna lebo ona a alkohol neboli kamoši. Zapla si pás ale ten jej tlačil na ranu. Pridržiavala si ho aby na ranu netlačilo. "Ale prv by sme sa mali venovať svojej práci a o dvoch feťákov a drogistov je mesto oslobodené." Zasmiala sa nad tým. A sledovala cestu. Mala by svoje emócie krotiť a byť vážna. Prvý deň a už to ide. Keď ona sa cíti tak sama a opustená. Nie musela sa schopiť a byť nezávislá žena, ktorá musí byť dobrá vo svojej práci. Je mladá, ale ľudský kontakt je chýbal. "Kam pôjdeme teraz?" Zvedavo sa spýtala.
-
"Až tak?" Pousmál jsem se, když řekla že by si měli lidi dávat pozor na ní. Pak jsem jí řekl že je na ní, jestli budeme pokračovat, mě osobně by kancl po zbytek dne úplně nevadil, ale nakonec řekla že budeme pokračovat. "Hlavně to nepodceňuj. Jak se vůbec cítíš?" Zeptal jsem se, protože to bylo náročné i psychicky. Dívat se do hlavně pistole bylo nepříjemné a ani zkušený policista to často nezvládl. "Není proč." Řekl jsem, Sab mi přišla jako normální holka, která se ale nesetkala s pochopením. Sab napomenula Zeuse, který se moc profesionálně nechoval, i když byl fajn a pak jsem jí řekl že mám čas. Zněla nadšeně, ale když jsem jí pozval na drink, znejistěla. "Jestli nechceš tak nemusíme." Pousmál jsem se, protože jsem jí nechtěl dostat do nepříjemné situace. Jel jsem dál městem a taky to zahlásil. "Tím že jsme je chytili to nekončí." Řekl jsem, protože to znělo jakoby se ven nemohli dostat, jenže oni si mohli najít způsob jak ven a někteří si tyhle lidi dost cenili, takže je mohli ven vyplatit, třeba jsme ale přecijen něčemu pomohli a udělali tohle město zase o něco bezpečnější. Nevadila mi její střeštěná povaha plná smíchu, ono to bylo celkem roztomilé a asi to sem tam bylo potřeba. Při téhle práci stoprocentně. "Do nákupáku." Pousmál jsem se, protože mi to přišlo jako poměrně klidné místo na patrolu. Možná ne, ale většinou se tam nic hrozného nedělo, rozhodně ne zbraně. Když jsme tam dojeli, zaparkoval jsem auto před ním a vystoupil. Když vystoupila i Sab a Zeus, auto jsem zamknul a pomalu se vydal dovnitř. Vstup byl psům povolen, tak by to neměl být problém...
-
Zasmiala sa taktiež nad tým čo povedala. "Vieš že ani nie. Ale som nebezpečná pre okolie." Nechcela povedať prečo. Lebo takto mohla sa ľuďom pomstiť cez zvieratá, keby chcela a nebola na strane policajtov. Jeho starosť o ňu sa jej páčilo. "Aj áno, ale znovu som dostala blok a nemohla sa pohnúť. Mám proste okno, ak niekto vytiahne zbraň, alebo mám v rýchlosti i ja niečo povedať." Pohladila si rameno, ktoré ju moc bolelo. "Budem v poriadku vážne. Zeus sa o mňa postará." Zasmiala sa opäť nad tým a tou predstavou, ako by sa už len o ňu pes staral. Len čo povie že nemusia, sklonila tvár a usmiala sa. "Musím sa ti priznať, že mam nízku toleranciu na alkohol. Ale jedno pivo víno s tebou by mi nevadilo. Ale prídem taxíkom, aby si mi nedal pokutu." Znovu sa zasmiala, len bolestne sykla. Ale bola s Reaganom sranda. Pekný, starostlivý, silný a ešte k tomu ju bral takú aká je a nenudil sa pri nej ani pri Zeusovi. "Dobre nákupne centrum." Vzala vysielačku a nahlásila na centrálu kam idu na vyhliadku, aby vedeli kde sa nachádza jedná z hliadok a ak by bola potrebám niekde nablízko ísť k prípadu. Pozrela na nákupné centrum a potom vystúpila aj ona so Zeusom. Upravila si uniformu. "Nebudem desiť ľudí?" Spýtala sa opatrne na krv na jej uniforme. Chytila si ruku v predlaktí, aby nenamáhala postrelenú ruku. "Zeus zostaň pri mne, ak niečo zacítiš štekni." Aby si myslel Reagan, že mu dávala povel. Šla po vyhlásení do centra sa popozerať po veciach. Aspoň uvidí čo majú vo výkladoch. Aj sviatky šli a Zeus potreboval nový pelech.
-
"Kdyby ses pohla, taky jsi mohla skončit s kulkou v hlavě. Na tohle se naučíš reagovat až dýl, ale nikdy to nebude úplně dokonalý. Tyhle situace jsou těžký a zachovala si se správně. Když máš na sebe namířenou zbraň, není vždy dobrý hrát si na hrdinu." Vysvětlil jsem, protože jsme ten takzvaný "blok" měli na začátku přecijen všichni. Postupem času se tyhle věci pro člověka stávají rutinou, ale stejně je to hrozný pocit. Řekla že se o ní Zeus postará a já se pousmál. "Jo to věřím." Řekl jsem a ve zpětném zrdcátku se na něj podíval. Pozvání na drink se zdálo jako nechtěné, tak jsem řekl že jít nemusíme, ale Sab měla jiný důvod proč jí to zaskočilo. "Nemusíme pít alkohol... Mají tam i malinovku." Zasmál jsem se při zmínce o pokutě. Oznámil jsem že jedeme do nákupáku a Sab to zahlásila. Zastavili jsme před nákupákem a když se zeptala jestli nebude děsit lidi, podíval jsem se na ní. Asi by bylo lepší to zamaskovat, ale nic jsem v autě neměl a obvaz by tomu nepomohl. Neodpověděl jsem a místo toho zašel do jednoho z obchodů a koupil tam černý šátek. Byl malý, ale okolo ruky akorát. Vrátil jsem se k Sab a šátek složil tak aby byl akorát na ránu a zakryl vše co bylo potřeba. "Ukaž." Řekl jsem a zavázal jí šátek na ruce. "Tak...je to vyřešený a ještě vypadáš přísně. Skoro jako nějakej motorkář." Usmál jsem se a pak se rozhlédl po lidech abych zkontroloval zda je vše v pořádku.
-
Zeus taktiež je pripravený do služby a na ďalšiu akciu. Snáď to teraz nebude taký divoký extrém ako doteraz. "Vieš že mi nebolo všetko jedno, mala som strach to nepopieram ale to sa v našej práci očakáva." Predsa bola školená na takéto situácie a naozaj prax bola možno i horšia ako realita. Po vystúpení z auta sa na Reagana usmeje. Zavolá Zeusa k nohe, aj keď nemusela. Len nechcela vzbudzovať pozornosť. "Tak fajn to by šlo. Takže večer platí ?" Konečne pôjde von s niekým kto jej možno verí i keď je nadprirodzená. Ľudia sa jej stránili i keď bola neškodná. Pomalý sa vydala po ohlásení, kde sa práve nachádzali. Prezerala si výklady v tomto obchodnom centre. Toľko veci dlho nevidela pokope. Už chystali rôzne vylohy ozdobene že sa blížia vianočné sviatky. Zastavila sa aj sním aj so Zeusom pred jedným obchodom "Kam ideš?" Nechápala čo sa deje a ani Zeus. Po jeho odchode odpovedala Zeusovi "Neviem čo chce kúpiť. Možno mu niečo padlo do oka." Usmiala sa hneď do príchodu jeho. Bola prekvapená čo kúpil. "Ženskú čiernu šatku ? načo? priať.." Zastavila sa a sledovala ho čo robil s jej pažou. Sykla pri bolesti pri utiahnutí a zároveň to skrylo krv a postrelene miesto. Bola prekvapená aký vedel byť jej kolega ohľaduplný a milý. "Tak to aby som si ešte nejakú kúpila" Zasmiala sa a objala by ho ale musela sa správať profesionálne "Ďakujem je to od teba pozorné, ešte som sa s takýmto kolegom nestretla." pozrela na svoju ruku a potom naň. Pohladila Zeusa medzi ušami, Sabina sa zadívala do Reagonových očí kým Zeus neštekol a nevrátil s prostou poznámkou späť na zem. "No. Mali by sme pokračoval v práci, " Zakašľala a obzrela sa "Kam pôjdeme?" Ukázala smer a pomalým krokom sa vydala v pred. Keď Zeus začuje v tom dave ľudí plakať dievčatko. Zavetril ju "Tam, zrejme sa stratilo dieťa." Zeus k nej došiel ale držal si odstup. Pridala do kroku k dievčatku a čupla si k nemu a začala hovoriť s ňou. "Ahoj zlatíčko, stratila si sa ?" Zeus ju videl ako niekto z dospelých do nej strčil a čosi jej vypadlo na zem. Sabina si všimla že drží v ruke odposlušné slúchadlo. "Zahlásiš to ? alebo ideme na informácie? Ja sa pokúsim z nej nejaké informácie dostať. Len vieme že je hluchonemá" Pozrela na kolegu a otočila sa k dievčatku, ktorej začala v posunkovú znakovú reč. Malička sa utíšilo a prikývlo na jej otázky. Dievčatko jej dalo do rúk zlomené slúchadlo a rúčkami ukazovalo rovnaké pohyby. Sabina sa usmiala a predstavila jej Zeusa, ktorý ju lizol a ona sa usmiala cez slzy. Sabina vytiahla obrúsky z obalu a utrela nos malej aj slzy ale ta sa hneď opýtala na ruky k nej. Sabina jej ukázala že pohľadajú jej mamu nech sa nebojí a vzala ju do náručia. Bolela ju ruka, ale táto malá bola dôležitejšia. Mala sa jej držala ako kliešť.
-
"Ehm..." Pokýval jsem když vysvětlila že měla strach. Byla to normální a správná reakce, kdyby strach neměla, začínal bych mít obavy. Potom co jsme vystoupili z auta se na mě usmála. Měla hezký úsměv, takový, který musel člověk prostě vrátit, protože to jinak nešlo. "Jasně." Potvrdil jsem večer v baru, protože by bylo fajn, kdybychom alespoň chvíli strávili mimo službu, při nějakém pití nebo jídle, prostě jakkoliv. Vydali jsme se dovnitř a míjeli vánoční výzdobu a různorodý sortiment vyskládaný ve výlohách jednotlivých obchodů. Jelikož bylo asi lepší Sabiino zranění skrýt před lidmi, šel jsem do jednoho z obchodů a koupil tam šátek. Vrátil jsem se a ránu jí zavázal tak, aby nic nebylo vidět. "Třeba si jí jednou koupíš." Mrkl jsem na ní s úsměvem. "Nemáš zač... S jakým?" Pousmál jsem se a zeptal se s jakým kolegou se ještě nepotkala. Ani mi nepřišlo že bych byl zase tak pozorný, ale těžko říct s kým pracovala předtím. Když se mi Sabina zadívala do očí, já se díval do těch jejích. Nějak si získala mou pozornost a na několik vteřin jsem vlastně nic jiného nevnímal. "Jo, to bysme měli." Řekl jsem a následoval jí. Mé oči se posouvali od jednoho člověka ke druhému až se ozvala Sab. Šel jsem klidně za ní a sledoval jak si s holčičkou poradila."Tohle hlásit nemusíme, dojdeme na informace a snad tu mají rozhlas." Řekl jsem a šel na informace kousek od nás. Když jsem se bavil s obsluhou, párkrát jsem pohledem zavadil o Sab, která tam s malou mluvila znakovou řečí. Získala si tu holčičku rychleji, než by to dokázal kdokoliv jiný. Po chvíli jsem domluvil že to rozhlásí a když zapli rozhlas, dívku v něm popsali a řekli že jí najdou u informací. Netrvalo dlouho a přišla vyděšená žena. Ptala se po její dceři a bylo vidět, že jí ztráta dost ničila. Uklidnil jsem jí a šel s ní k Sab a holčičce. Žena se na holčičku vrhla a po dost hezkém setkání se otočila na Sabinu. "Moc vám děkuju, dcera je z vás nadšená, nevím co bych bez ní dělala..." Ani nestihla pokračovat a objala Sabinu. Zbytek dne byl klidný. K večeru jsme se vrátili na stanici a po převlečení do civilu jsem se vydal ke svému autu. Opřel jsem se o dveře auta a čekal na Sab, abychom mohli do baru, jak jsme se domluvili. Nebo klidně jinam, vlastně mi to bylo celkem jedno. Šlo jen o to udělat si tenhle večer hezčí...
-
Svoju prácu mala naozaj rada a to sa aj odvíjalo v tom čo robí. Zeus je stále pri nej aj keď momentálne dávala pozor na dievčatko, ktoré hľadá maminku. Na informáciách ju odniesli, kde radšej pre istotu s malou ostala a zhovárala sa v posunkovej reči, než prišla jej prestrašená mama. Malá bola rada a Sabina tiež, a všetci okolo kto sa o malú bál. No len jej ruka to ťažko znášala, ale na sebe nedala nič vedieť po celú pracovnú dobu. Bola za tú šatku veľmi rada. Zakryla to čo mala i keď jej rana krvácala tak tu krv do seba aj vpila. Po pracovnej dobe so Zeusom boli aj unavený. Ale Sabina sa tak tešila že pôjde von s kolegom a ešte fešákom do baru. V šatni, ako sa prezlieka si pozerá ruku, nevyzeralo to dobre, naozaj nevyzeralo dobre. Zeus sa k nej prihovorí mala by si s tým ísť do nemocnice a dať sa pravým lekárom ošetriť. Keby som ti ranu vylízal tak ti to nepomôže. Sabina sediac na lavičke si opäť stiahla ruku, aby civilne veci neboli krvavé a uniformu si dá poslať do čistiarne. Ešte že mala náhradnú a k tomu bundu. "Ja viem Zeus, ale dnes večer idem von s chlapom, chápeš to ? Ešte žiadny muž ma nikam nevzal von." Ona bola z toho rozčarená a zasnená že mal Zeus znovu pripomienku Myslel som si, že ja ti stačím, ale dobre vieš a vieme že skončíš za cvoka lebo zvieratám rozumieš. Zeus mal pravdu a Sabinu to trochu štvalo a zosmutnilo. "Prosím jediný večer poslednú šancu. Cítim sa ako v dobe kamennej, keď všetke moje rovesníčky vedia čo je to byť s chlapom. Nehovorím a nikde, pozor nikde som nepovedala že sa idem s ním vyspať." Ukázala varovný prst Zeusovi. Jeden z kolegýň, ktorá tam bola sa na ňu divne pozrela a fakt divne typu blázon. Ten pohľad poznala a vedela čo si o nej určite myslí. "Radšej mlč a pomôž mi." Stiahla si gumičku z vlasov a upravila pred zrkadlom make up, ktorý bol prirodzene pekný a jej modré oči viac rozjasnil. Zeus prvý vybehol z policajnej stanice za Reaganom. Ona tiež s úsmevom hneď za ním. "Ja viem trvá mi to ženské čo ti poviem." Zasmeje sa a prešla pred neho v civilnom oblečení a upravená. "Tak ideme mojim alebo tvojím autom alebo oboma? " Nevedela sa rozhodnúť. Ale bola hrozne natešená že idú von.
-
Sledoval jsem jak Sab, které to s malou dívkou šlo, tak okolí, zda někoho neuvidím. Holčičky matka si pro ní nakonec přišla a vyjádřila svůj dík Sabině, která se o malou ukázkově postarala. Ke konci dne jsme se vrátili na stanici a ukončili tam službu. Převlékl jsem se a pak šel ven, kde jsem se opřel o svého dodge a čekal na Sab, protože jsme měli domluvený večer. Čekal jsem nějakou chvíli a pak se objevil Zeus a hned za ním Sab. Upravila se a slušelo jí to, vždy bylo zajímavé lidi ze stanice vidět v civilním oblečení, protože to mělo úplně jiný nádech. Usmál jsem se na její poznámku. "To nevadí..." Poznamenal jsem, čekat mi nevadilo. "Co tvoje ruka?" Zeptal jsem se se starostlivým pohledem. Kdybych věděl jak to je a že vlastně stále krvácí, místo původního plánu by se jelo rovnou do nemocnice. Nebylo dobré něco takového podceňovat, protože to mohlo vyústit ve větší problémy. Pak se ale zeptala kterým autem pojedeme a mě to bylo tak nějak jedno. "To je asi jedno, nechám to na tobě. Klidně můžeme mým." Řekl jsem, ale nevěděl jsem jestli tu chce svoje nechat. Bylo to tedy na ní.
-
Sabina je šťastná, že mohla ísť von s mužom a kolegom, ktorý ju zatiaľ neposlal niekam. Svoje tajomstvo stále skrývala i keď toto postrelenie nebolo tajomstvo. Skôr to ako sa cítila nechcela skaziť večer. Obzrie sa za svojím autom a potom naň. Zeus štekol, že sú tu kamery "Policajné parkovisko stráži strážnik aj kamery, takže sa nebojím žeby sa mu niečo stalo." Prešla až pred neho a upravila si svoje blond vlasy a úsmev jej nemizne z tváre. "Ak ti nebude vadiť Zeus a jeho pár chlpov. Počkaj vezmem aspoň deku, aby ti to tam neušpinil." Prebehla k svojmu autu, otvorila ho a vybrala deku. Zamkla a prešla k zadným dverám jeho auta. Otvorila si ich a uložila deku tak, aby Zeus si tam ľahol alebo sadol, čo aj urobil Zeus bez slov. Len pri naťahovaní sykla a chytila si ruku v mieste postrelenia. "Môžeme ísť" Sadla si potom len čo zavrie Zeusa na miesto spolujazdkýň a zapla pás. "Poznáš tu miestne bary ? " Mohol by jej toto mesto lepšie ukázať, lebo dnešok bol naozaj zaujímavý. Cítila sa slabá, ale mala pod tou košeľou od neho šatku, ktorá tlačila ranu a sala krv. Ale na ňu akoby šla horúčka.
-
Jelikož nebylo vlastně nic poznat, nepodezíral jsem Sab, že by skrývala krvácení, nebyl jsem upír abych něco takového hravě rozpoznal. Navrhl jsem, že bychom mohli jet mým autem, ale koneckonců mi to bylo vlastně jedno, byl to jen způsob dopravy. Kývl jsem když zmínila že to tu hlídají kamery a strážník a pousmál se. "V pohodě... Mě psi nevadí." Poznamenal jsem. Stále nevěděla co jsem zač, i přesto tyhle otázky zněly prostě vtipně a i když to tak nevypadalo, dokázaly mě pobavit. Sab doběhla do svého auta pro deku a když ji dala do mého auta, Zeus automaticky naskočil. Zamračil jsem se, když sykla, ale stále říkala že je v pohodě a byla dospělá, takže jsem si nemyslel že by lhala. Nasedl jsem si stejně jako ona a nastartoval. "Některý... Sem tam si s kolegy zajdeme na panáka, ale není to tak že bych tam chodil každý den." Řekl jsem a pomalu jel směrem k baru, který jsem měl asi nejradši. Hlavně protože to tam nejen dobře chutnalo, ale taky to tam dobře vypadalo. Cross fox byl nový upravený bar, kde to celkem žilo a tak nebylo divu, že když jsme tam dojeli, bylo volné poslední parkovací místo. Zastavil jsem a podíval se na Sab. "Jsi si jistá, že jsi v pohodě? Můžeme sem jít jindy, jestli se na to dneska necítíš." Řekl jsem a pousmál se.
-
Upraví dečku, aby nemal chlpí na zadnej strane sedadlá. Obzrie sa za ním a prikývla. "Tak ale ja som kolegyňa a dnes si to naozaj obaja zaslúžime." Nastúpila do auta a pri prudkom pohybe sykla a nadýchla sa zhlboka a pomalý vydýchla. "ANO, som som v poriadku chcem ísť." tak moc chcela ísť s niekým von, nehovoriac s mužom. Nečakala by že by s ňou inokedy šiel. Predsa aj keď sa cítila pod psa, toto zranenie jej nepreruší rande, teda čo ? "Nechcem si nechať ujsť túto príležitosť, čo ak ma pri ďalšej zásahu zastrelia." Zasmeje sa nad tým. Bola dospelá ale toto bolo zúfalé volanie o spoločnosti. "Je to len škrabnutie, ako si povedal." Chcela ho ubezpečiť a pohladila ho po paži. Sledovala cestu kam idú až na ono miesto. Len čo zastavili a zaparkovali sa usmeje. "Zeus ostaneš tu, psi tam nesmú a naozaj nechcem provokovať majiteľov." Pousmeje sa a zároveň pozrie na Raegana. "Som v poriadku už sa teším na niečo fajn." Odopla si pás a vystúpila z auta. Prešla si po ruke, ktorú si nenápadne kontroluje. "Tak poďme, dobré drinky tu majú?" Vošla do klubu obzerajúc tam, naozaj to tam žilo a bolo plno. "wow" povedala v skratke s úsmevom.
-
Upravila deku a pak se ozvala. "Taky že jedeme." Sám pro sebe jsem se pousmál její nedočkavostí nebo co přesně to bylo a čekal až si sedne. Podíval jsem se na ni když sykla a pak to nechal být. Několikrát mě přesvědčila že to nic není, takže to nic nebylo... "Když to říkáš. Jen dej vědět, kdyby něco." Řekl jsem a pak se na ni překvapeně podíval když řekla že si to nenechá ujít, protože by ji mohli příště zastřelit. "Takhle přemýšlet nemůžeš." Řekl jsem. "Navíc...Vždycky ty hlídky nejsou tak akční jako dneska." Dodal jsem, protože si to tu nejspíš představovala jako kovbojku. Nebylo tu bezpečno, nadpřirození byli všude a kriminalita tady byla vysoká, ale většinou nebyla tak očividná. Zopakovala že je to jen škrábnutí, jak jsem řekl, ale pokud se necítila dobře, měla to prostě říct. Nechal jsem to být a když mě pohladila po paži, věnoval jsem jí neutrální pohled. Ok. Pomyslel jsem si a soustředil se na cestu. Zaparkoval jsem a podíval se na Zeuse, který byl vzadu a pak na Sab, když se na mě otočila. "Dobře..." Řekl jsem, znovu už jsem se ptát nehodlal. Vystoupil jsem z auta a vydal se za Sab do baru. "Nevím... Záleží co chceš." Řekl jsem. Dobré drinky měli všude, když tam měli pití co vám chutnalo... Bylo zajímavé, jak se rychle změnil její přístup, když sundala uniformu, ale asi to bylo dobře. Bar byl plný lidí možná až moc, ale co se dalo dělat. "Pojď k pultu..." Řekl jsem a vydal se tam. Vzal jsem si nabídku pití a dal ho napůl vedle sebe aby ho viděla i Sab. "Tak? Co si dáš?" Zeptal jsem se.
citrónový ježíš
Rory