"No hovno, ty bys mi jako ukázal, kde teď bydlíš? Jak si můžeš být jistý, že ti to tam nevykradu," popotáhla si ze zapálené cigarety a odlepila se od sloupu o který byla doteď opřená, protože ji začínala studit záda. "Ne, ok, dělám si prdel, nevykradu, to zní popravdě docela hezky a velmi mě udivuje, že mě tu nechceš nechat ležet někde ve škarpě... Jestli chceš třeba ukázat ty cecky, že by sis to rozmyslel, tak stačí říct," připomněla mu, protože teď by si to dokonce i zasloužil. Největší zásluha, moje cecky. Vůbec nevypadají jako od nezletilé holky a vůbec je neviděla čtvrtka města.
Aha, já přijdu prosit o pomoc, ty mě ani nevyslechneš, děláš tu bordel, a ještě se tady kurvíš. No to je paráda, já jdu asi skočit pod další auto, ne? ozvala se zase duše, která se tak poflakovala kus od nich a kopala tam do patníku. Ophelia se po ní zle otočila a zamračila se. "Ty si naser, já ti nikdy neslíbila, že ti s něčím pomůžu, a vyhoním ti tu posmrtné péro, aby ses mohla dodělat a odejít do záhrobí. A ani ti to péro nemůžu vyhonit, kdybys chtěla, protože jsi ženská a máš v hajzlu celou spodní půlku těla, viď, ty pindo," pustila se do chudinky duše, která tedy radši zmlkla, ale neodešla? možná proto, že nemohla, možná proto, že na just nechtěla - možná obojí.
Otočila se zpátky na Luciana, jako kdyby teď vůbec nezpíčovala z jeho pohledu vzduch, a zeptala se: "A jak daleko je ten kemp? Já pěšky nejdu a nevím jestli na nějaké tábořiště jezdí emhádéčko."